Kočičáci komentáře u knih

Jedna z těch knih, které jsou vynikající na zresetování mozku. Prostě vypnete, užíváte si příběh, který je sice podobný desítkám dalších, ale pro danou chvíli je právě ten nej. Série podle ohlasů vypadá slibně, takže ji v odpočinkových chvilkách určitě přelouskám.
Po dvou měsících od přečtení, už nemůžu říct víc, než že komplikovaná a nerozhodná Joss mě chvilkami štvala, ale andělského Bradena jsem si oblíbila. Krapet humoru, troška sexu a ždibec romantiky ještě nikoho nikdy nezabili, jděte do toho!

28 15.11.2019

Román Vítěz hodnotím jako lepší průměr, takže napůl cesty mezi třetí a čtvrtou hvězdičkou. Mezi plusy řadím rallyeové prostředí, které mi je jako fanynce velmi blízké, dále zasazení většiny děje na úžasný Kanárský ostrov Fuerteventura a také krásnou obálku.
Mezi mínusy jsou opět charaktery hlavních postav - naivní a lehce ovladatelná Johanka, uzurpovaná nejprve prvním mužem Sebem a následně druhým mužem, patologicky žárlivým triunfadorem Tomášem. I když ve mě právě díky těmto vlastnostem příběh vzbuzoval silné emoce, tak tyto byly negativní a lezly mi na nervy. Nemůžu si dobře zvyknout ani na autorčin styl psaní v krátkých, nerozvitých větách, působí to víc jako popis, než jako vyprávění. Jako celek je příběh ovšem dobře vystavěný a propojený, občas i překvapivý... stejně jako rallyeový závod :-)

21 14.11.2019

Růže bílá, černý les - příběh s velmi nápaditým názvem nám přináší netradiční pohled na druhou světovou válku očima německé dívky, která se odmítala podrobit nacistické propagandě. Velmi oceňuji tento náhled, protože nám odkrývá, jak těžké to měli obyčejní Němci, že i oni žili v neustálém strachu a také naopak, jak někteří podlehli fašistické propagandě a stali se z nich lidské zrůdy.
Osud k rodině mladé Franky byl nemilosrdný, pozbyla veškerý smysl života. Do cesty jí ovšem spadl z nebe mladý voják, kterému zachránila život. Jeden druhého potřebují k přežití a postupně k sobě nacházejí důvěru a časem i lásku. Jaký konec bude mít jejich příběh si pojďte přečíst, doporučuji!

35 11.11.2019

"Začít znovu můžeš třistapětašedesátkrát v roce. Říká se tomu půlnoc."

Erika a její dcera Annie se pokoušejí vyrovnat s tragickou ztrátou jejich milované dcery a sestry Kristen. Aby mohly začít znovu žít, musí překonat výčitky a tíživé mlčení, které zatlouklo klín do jejich jinak pevného vztahu. Po vlažnějším začátku se příběh rozvíjí v divoký propletenec rodinných vztahů, který vás vtáhne do děje.
Je to příběh o smíření se s osudem i pocity viny, příběh o odpuštění sobě sama i svým blízkým, příběh plný naděje... proložený krásnými citáty.

"Když ti život podtrhne koberec pod nohama, vytvoří taneční parket."

32 10.11.2019

Libby se v jednu chvíli život sesype jako domeček z karet. Nenachází sílu se problémům postavit čelem a tak zbaběle prchá od všech svých blízkých do slunného Portorika, kde se rozhoduje, jestli jí stojí za to o svůj život bojovat. I přes vážné téma nemoci to není depresivní čtení. Příběh je vyprávěn s lehkostí a vtipem. Hodnotím jako lepší průměr.

19 10.11.2019

ROZHOVOR
Chlapeček přiznal: "Rád jím rukou bez lžičky."
"Já taky," ozval se stařeček z postele.
Chlapeček špitl: "A dělávám loužičky."
"Já taky," zasmál se stařeček vesele.
"A hodně brečím, víte pane?"
"Mně se to taky často stane."
Chlapeček dodal: "Hlavně když dospělí
dělají, jako by mě vůbec neměli."
Vrásčitá ruka mu sevřela dlaň.
"Víš," řekl stařeček, "tohle já znám."

Některé smutné, jiné veselé.
Na dobu, kdy vstáváte z postele.
Ale taky na čas, kdy jdete spát.
Každou z nich budete mít prostě rád.

Nadčasové básničky pana Silversteina jsou doplněny vtipnými ilustracemi,
zaručeně potěší všechny napříč generacemi!
Klobouk dolů týmu překladatelů. Doporučuji do každé domácnosti!

HLEDÁ SE KOČKA
Neviděl někdo naši kočku?
Toulá se nám už od rána,
tu číču nikdo neuhlídá.
Už vím co! Zkusím vyzpovídat
tadyten klobouk s tlapkama.

29 10.11.2019

Zajímavá prvotina s bizarním názvem, poutavou obálkou a povedeným obsahem. Musela jsem prostě zjistit, proč autor knihu a jednu z povídek pojmenoval zrovna tak... No úplně mě to nepotěšilo ????
V duchu názvu se nese i styl povídek - břitký humor, až děsivě realistický obsah. Autor dokonale zachytil zvrácenost dnešního světa ve všech jeho podobách. Někteří hrdinové bez morálky a svědomí, někteří žijící v bublině světa sociálních sítí, jiní zase naivně hloupoučcí, přesto všichni ztvárněni velmi lidsky. Všechny povídky jsou šmrncovní a nápadité, jsou velmi dobře stylisticky ztvárněny.
V paměti mi zůstane Špacírflinta, Hod mrtvou labutí a Hlas barvy lesního jedu.
Vyděsilo i pobavilo, doporučuji!

29 10.11.2019

Knihy Jennifer Probst jsou v žánru romantické odpočinkové četby jedny z nejlepších. První příběh ze série Stavitelé snů nás seznámí se třemi bratry, kteří se po smrti svého otce dělí o řízení rodinného podniku Pierce Brothers. Ačkoli jsou událostmi z minulosti vztahově rozpolceni, teď musí táhnout za jeden provaz, aby udrželi firmu nad vodou. Pracují společně na projektu, který řídí cílevědomá a tvrdohlavá designérka Morgan. Ta zamotá nejstaršímu bratrovi Calebovi hlavu a společně se snaží jejich vzájemnou přitažlivost držet dál od práce.
Líbí se mi zvolené prostředí - stavby, truhlárna, rekonstrukce - je to trošičku něco jiného, než samí milionáři v kravatách. A vězte, že autorka to umí barvitě popsat - vypracovaná a opálená těla se spadenými, ošoupanými džínsy na bocích... ach.... Bratry jsem si oblíbila a už se těším na pokračování :-)

31 06.11.2019

Další napínavý kousek z pera Angely Marsons. Tentokrát proti sobě staví dva spřátelené rodičovské páry, kterým byly uneseny malé dcerky a nutí je pomocí výše výkupného licitovat o jejich život... Vrátí se jedna? Obě? Nebo žádná?
Kim Stoneová se opět do případu zakousne jako pitbul a neúspěch si nepřipouští. Její tým stojí neochvějně při ní, dokonce se rozrůstá o zajímavou postavu vyjednavače Matta. Má to spád, napětí a je to prostě skvělé! Jako ostatně všechny autorčiny knihy.
Užívám si, že jsem sérii začala číst až když bylo osm českých dílů na světě, takže bez prodlení hupsnu na další díl. Jsem s těmi superlativy asi trapná, ale mám prostě radost, když se mi někdo dostane pod kůži tak, jako drsňačka Kim.

45 05.11.2019

V tomto napínavém thrilleru psychologická linka převažuje nad tou detektivní. Co příběhu pozbývá na akčnosti, to dostatečně vyvažuje reálné vykreslení atmosféry, ve které se matka Rachel ocitá po únosu svého syna Bena. Celá rodina je situací paralyzovaná a doléhá na ni nejen zoufalství a bezmoc, ale především ji velmi negativně ovlivňuje atmosféra, kterou kolem únosu vytváří média. Je až mrazivé, jak lehce lze z trpící matky udělat vraždí bestii a jak to společnost lehce přijímá... neskutečné, lidská krutost opravdu nezná mezí.
Celý příběh udržuje v běhu několik směrů vyšetřovacích linií, takže i pro vnímavého čtenáře je závěr překvapivý a těžce odhadnutelný. Na autorčinu prvotinu velmi zdařilé.

28 05.11.2019

"Pocit štěstí podle mě není výsledkem okolností, ale především vlastního rozhodnutí... Náš život neovlivňuje to, jaký svět skutečně je, ale jen to, jak k němu přistupujeme."

Je vidět, že Ládík ke světu přistupuje správně, s pohodou a úsměvem. Moc hezky čtenářům připomíná, že lidé jiných kultur a jiného vyznání se od nás zas tak moc neliší, ale že jsou to převážně pořád jenom lidé. V případě této pouti velmi milí a pohostinní. Klobouk dolů před autorovou odvahou a vytrvalostí.

"Nemít nic před sebou totiž znamená mít všechno za sebou."

37 05.11.2019

Hlas kukačky je příběhem ze života, příběhem, který nám postupně rozplétá složité rodinné vztahy mezi Irmou, Editou a Kristýnou. Každá z nich si nese svoje vlastní trápení, které je v mládí poznamenalo. Každá z nich vyrůstala v jinak těžké době, která jejich život ovlivnila víc, než by se jim líbilo. Ovšem všichni držíme život ve vlastních rukou a jak s ním naložíme, je už jenom na nás, aneb na osud se nedá všechno svádět...
Paní Körnerová je opravdu paní spisovatelka! Kniha je plná velmi silných okamžiků, tak nádherně odvyprávěných, že se vám bude úžit dech. Namátkou třeba porod mladé dívky v kantýně, při odsunu ze Sudet, nebo láskyplný vztah Irmy ke stárnoucí Hedě a její péče o ni až do posledního dechu...
Jednoduše nádherné čtení, vřele doporučuji!

47 16.10.2019

Pád do tmy je velmi příhodným názvem pro tento sociální román. Jednak protože symbolizuje jeskyňářské téma, které se prolíná celým dějem a jednak proto, že silné téma zneužívání dětí, je samo o sobě velmi ponuré a bolavé. Některé situace pro mě byly málo uvěřitelné, například to, jak se už dospělá Tereza nechala bez zjevných příčin manipulovat svým přítelem a jak velmi poddajně podlehla nátlaku svého otčíma při odvlečení do Čech. Celkový obraz Brašova je podáván jako kdyby byl vládce světa. Chápu, že uzurpátoři a tyrani jsou drsní, ale čeho je moc, toho je příliš. Prakticky všechny hlavní postavy byly svým způsobem negativní a to nemám moc ráda. Taky jsem nepochopila, proč je na předsádce převyprávěn celý děj...?
Nebylo to dokonalé, ale bylo to dokonale čtivé.
Musím pochválit krásnou a zajímavou obálku.

22 15.10.2019

Ďábelské hry jsou opravdu velmi trefným názvem pro druhou knihu ze série s inspektorkou Kim Stoneovou. V jednom případu se potýká s odhalením pedofilů a ve druhém si k tělu připustí sociopatickou psycholožku, která manipuluje se svými pacienty. Kim se jí zalíbí natolik, že ji chce využít pro svůj zvrhlý experiment.
Je to naprosto famózní detektivka s perfektně propracovanou psychologií všech postav.
Chytne vás a nepustí. Přesně takto si představuji dokonalou detektivku!

46 15.10.2019

Rozhodnutí mě zastihlo v ne úplně nejlepším rozpoložení na delší čtení, proto jsem knihu vyloženě louskala po kouscích, což nebylo úplně nejšťastnější. Téma obchodu s "bílým masem" bylo zajímavě uchopeno, takže se příběh na střídačku odehrával na jihu Francie a v bulharské Sofii. Postupně se spojují dva zdánlivě nesouvisející děje, až se nakonec protnou a vygradují v celkem otevřený závěr. Žádnou postavu jsem si nijak neoblíbila, asi na ně celkem rychle zapomenu. Za mě uspokojivé, už jsem od autorky četla lepší.

20 03.10.2019

Název knihy čtenáři podsouvá myšlenku, že se chystá číst cestopis... není tomu tak! Nebyl by to pan Horníček, aby to bylo čitelné na první pohled. Uchopil to jinak a jeho vzpomínky na tento kouzelný kraj pojal velmi osobitě, formou dopisů známým osobnostem, které jsou s Provence úzce spojeny. Do každého listu zakomponoval i místopisné informace o kraji, ale také své myšlenky a pocity, které by rád dané osobnosti sdělil, kdyby se s ní býval potkal. Podařilo se mu to pouze v případě Gérarda Philipa.
Nemůžu říct, že bych byla nějak silně umělecky či poeticky založená a že bych všechny osobnosti či historické souvislosti znala... ovšem právě proto čtu, abych si rozšiřovala obzory!
Pana Horníčka mám velmi ráda a jeho krásná čeština a hluboké úvahy mě duševně obohacují.

26 12.09.2019

Eliška si s sebou do dospívání přinesla těžké trauma z dětství, kdy její matka bez zjevných příčin zavraždila svého malého syna a následně zabila sebe. Eliška je oba našla a v tu ránu svět, který znala, přestal existovat. Ocitla se v domě u stárnoucí tety, která jí zajistila vše potřebné pro pohodlný život, ale nikdy jí neposkytla vysvětlení okolností, ani teplou náruč, natož lásku.
Eliška se deset let od události rozhodne vyjasnit rodinnou minulost a začne s rekonstrukcí případu. Ten ji natolik pohltí, že zapomene žít svůj vlastní život a živí v sobě různé fóbie.
Jestli Eliška svůj boj zvládne a dokáže se přenést přes minulost, si musíte přečíst sami...
Příběh je opět skvěle vystavěný, bravurně literárně zvládnutý, jako autorčiny předchozí knihy. I přes silné téma, mě nedokázal správně zasáhnout, tak nějak po mě sklouzl. To ovšem nic nemění na tom, že se velice těším na další autorčin počin.

28 11.09.2019

Největší "sranda" na tom je, že John Wyndham to před desítkami let psal jako sci-fi a dnes už to může být pomalu skutečnost, jen ta velká katastrofa ještě chybí. Byl velký vizionář, protože spoustu věcí předpověděl celkem přesně - genetickou modifikaci rostlin, družice se zbraněmi hromadného ničení, raketový nárůst populace...
Popis samotné apokalypsy, kdy většina lidí na světě oslepne a jen pár stovkám zrak zůstane, je opravdu mrazivý. Ukazuje nám, jak rychle a lehce můžou zkolabovat systémy, které lidstvo po staletí budovalo a jak nečekaně se nám můžou převrátit morální hodnoty, které jsme považovaly za neměnné. A jak těžké bude žít běžný život bez všech novodobých vymožeností.

„Nejotřesnější na tom je, když si uvědomíš, jak hladce jsme přišli o svět, který nám připadal tak bezpečný a zaručený."

Je potřeba chovat se k matičce Zemi s úctou a nebrat pobyt zde jako samozřejmost. Mohlo by se nám to jednou škaredě vymstít.

Geniální, nadčasové, vřele doporučuji!

80 11.09.2019

Hledala jsem knihu, u které bych se pobavila. Saturnina jsem přečetla a chtěla jsem další. Přiznávám bez mučení, že o P. G. Wodehousovi jsem jakživ neslyšela. To se ovšem po této první vlaštovce navždy změnilo. Jsem nadšená, že napsal tolik knih a že mi to bude chvíli trvat, než je všechny přečtu.
S mladým gentlemanem Psmithem se na zámku Blandings náramně pobavíte. Doporučuji!

26 09.09.2019

Poetické vyprávění Jana Wericha o cestě do Říma. S dcerou Janou se zastavili v mnoha městech a potkali spoustu zajímavých lidí, o kterých nám pan Werich svým nezaměnitelným stylem vypravuje. Není to pouhý cestopis, dozvíme se něco o historii, tehdejším dění a i o obyčejném lidském žití. Vše je protkáno typickým werichovským humorem.
"Po mé pravici seděli manželé. Manželé se v autokaru poznají podle toho, že na sebe nemluví. Ta paní už byla v letech, kdy každý flirt je dobrý k povzbuzení ženského sebevědomí. Považovala můj ohlížecí protirytmus za donchuánský trik a svěřila se manželovi. Ten pak, kdykoliv jsme skrčeni vystoupili, diskrétně odešel a doufal, že mu žena ve Vídni se mnou uteče a že mu konečně vypuknou prázdniny."

Pro mě je to pohlazení na duši. Děkuji, pane Werichu!

34 09.09.2019