kokrokr komentáře u knih
Pěkné napínavé čtení pro starší školáky o klukovském kamarádství a cestě k atletickým soutěžím. Pokud vás kniha zaujme, přečtěte si „S devatenáctkou do Bernu”, ta je o dorosteneckém hokeji a je ještě lepší. Dávám tři a půl bodu.
Nudný a nezajímavý příběh. Tohle mohlo snad trochu pobavit v době svého vzniku před padesáti lety. Skutečné popisy nálezů v Egyptě jsou mnohem zajímavější než toto vyfabulované dílko. Tím tajemstvím byl částečně radioaktivní kámen obsahující smolinec, ze kterého byla postavena falešná hrobka uvnitř pyramidy. Při další návštěvě Egypta ruský tým zcela náhodně najde v poušti lom tohoto kamene a poblíž skalní hrob a pravou faraonovu pohřební místnost. Nejzajímavější na této knížce je její název, a to je dnes trochu málo. Připomínám, že pyramida a hrobka jsou jen autorovou smyšlenkou.
Před mnoha lety vyšel znovu v sešitové edici Karavana. Číst se příběh dal, ale nudil. Dobře se čte „Nejdřív já” a „Stráž na Psí skále”. Knihy „Válka šerifů”, „Bič severozápadu” a „Tříoký jezdec” jsou už slabší průměr, ale číst to ještě jde.
Ano, Felix píše trochu jinak, ale i tak je kniha dost dobrá.
Dobrodružný příběh, vtipné situace a dialogy, náznak lehké parodie na gotické a hororové romány a až v pozadí milostná romance. Lehké odpočinkové čtení, které dokáže pobavit a nemusíte si s ničím lámat mozkové závity.
Já to koupil a četl před spoustou let a ohromně se u toho bavil. Edice „Kobra” byla dobrá. Bohužel v rámci normalizace edici brzo ukončili. Ten sešit jsem četl asi třikrát a mám ho někde doma uložený. Budu se muset podívat, kde ty staré sešity mám.
Čtvrté pokračování existuje dokonce ve dvou příbězích. Jedno napsal J.Velinský pod názvem „Poslední tajemství Jana T.” a druhé stvořil J.Červinka - Grifin pod názvem „Poselství ze Stínadel”. Obě pokračování pěkně navazují na třetí Foglarův díl a dobře se čtou. Já se bavil u obou.
Velmi působivé a dojemné. Autora sice zajímají Emilovi sportovní úspěchy, ale více se zaměřuje na Zátopkovu osobnost, na jeho charakter a jednání v rámci tehdejší doby.
Mírně vtipný popis policejního vyšetřování. Děj se trochu táhne, místy nudí a teprve v závěru příběh dostane trochu švih. Průměrná krimi na jedno přečtení.
Proti slovnímu projevu nemám námitek, celkem dobrý průměr. Co ale skřípalo byla dějová linka, která je občas trochu kostrbatá a nelogická. Hlavní hrdina tu také uvažuje jako někdo mnohem starší a zkušenější a vzápětí jedná hloupě a nedospěle. Podobných chyb je v knize více a příběh tak trochu létá ode zdi ke zdi a nepůsobí soudržně. Tohle mohl autor ještě trochu propracovat. Je plno jiných příběhů, které jsou čtivější a literárně lepší.
Nomen omen - poznáte ho podle jména. Rusové jsou velcí nacionalisté a Dmitrij své jméno rozhodně nezapře. Občas to vychvalování ruské „dobrácké” povahy leze na nervy, ale berme to s nadhledem. Co by asi řekl ruský čtenář na Jana Kotouče a jeho ságu „České země”.
Autor se rozkročil více do šířky a zejména v první části knihy spíše vypráví a uvažuje o událostech v klanu a klastru. Druhá část příběhu je již mnohem akčnější. Jednotlivé herní akce jsou trochu odbyté a není jim věnována dostatečná pozornost. První tři díly více orientované na herní situace, levelování Gleba a přímou řeč, jsou přece jen o fous zábavnější a vtipnější.
Běžný průměrný krimi thriller na jedno přečtení. Pár nadávek a trocha nechutných scén, to není nic překvapivého. Na základě zdejších ohlasů, jsem čekal větší tah na branku. Lépe píše třeba Connelly, Olsen, Chandler, Child, McBain a další.
Romány pro kluky čtu rád i ve zralém věku, ale tohle je slabší přepis celkem slušného komiksu z ABC. Plachetnice opsány od Ransomeho a Zrzek je Rychlonožka od Foglara. Mladší ročníky to pobaví patrně více.
Je to podprůměrné. Jefremov sice píše dobře, tady ale většině povídek chybí pořádná pointa. Autor tu jen vychvaluje sovětské lodníky a námořnictvo. Naopak další povídková kniha od Jefremova „7 podivuhodných příběhů“, svou kvalitu má a je zajímavá.
(SPOILER) Já byl znovu na intru, poznal nové kámoše a cítil smutek po smrti Aljašky.
(SPOILER) Timothy se stará o invalidní sestru Valerii. Při autonehodě přišli o život jejich rodiče a Valerie přišla o nohy. Mladík prodal byt, aby mohl zaplatit výdaje za sestřinu léčbu a našel pro oba levný podnájem ve velmi pochybné čtvrti. Potřebuje další peníze a přijímá práci u korporace provozující virtuální hru ,,Svět bez hranic".
Je zaměstnán jako tester herních scénářů a byla mu přidělena postava goblina bylinkáře. Ve hře začíná útěkem z podpalubí galéry, dosáhne pobřeží a v hlubokém lese najde starý srub. Poblíž srubu je lidská a gobliní osada. Timothy ve hře spolupracuje s Valerií hrající za nymfu. Oba sourozenci levelují své postavy a postupně získávají další spolupracovníky. Autor se hodně věnuje postupům při zvyšování úrovně goblina bylinkáře a to může část čtenářů odrazovat. Jedná se o první knihu ze čtyřdílné série.
Atamanov píše LitRPG a má za sebou sci-fi sérii obránce perimetru. Tady se pustil do fantasy a v obou případech si vede výborně.
Celá sága je čtivá a zábavná. Výcvik legie, boje s nepřítelem a řešení různých vojenských situací, to mě hodně zaujalo. Velmi zajímavá a napínavá military sci-fi.
Fanouškům sci-fi, mohu jen doporučit. Celá série má originální a zajímavý příběh.