kopeceli komentáře u knih
Napínavá kniha! Cením si také srozumitelného shrnutí vzniku, smyslu a zániku templářů.
Příběh je hodně dramatický, místy až těžko uvěřitelný, čtenář ani nedýchá. Pak skončí a taková trochu pachuť zůstane. Je to vědomí, že Dán vychází ze skutečného příběhu, na kterém vystaví smyšlenou detektivku. Politika je také reálná, jen jména se pozmění...
Vyplatí se přečíst a nechat si čas na dobré zažití.
Silná kniha! Zatím jsem plná dojmů, bude mi pár dní trvat, než vše strávím a srovnám si v hlavě. Jisté je, že v té době nebudu číst. Není možné se teď soustředit na něco jiného. A potom sáhnu po stejné autorce. Jsem zvědavá, jaké budou další její knihy. Slavík mě dostal.
Moje první kniha od Klevisové. Nezatížená srovnáváním s ostatním jejím dílem musím říct, že jsem nadšená. Četla jsem jedním dechem a na konci bych klidně ještě pár stránek přidala. Nikdy jsem nečetla o českém kriminalistovi, který v tak netypické zemi jako je Norsko, řeší a vyřeší případ. Líbí se mi, že paní Klevisová přišla s něčím tak novým. Píše zajímavě, zná reálie, nešroubuje zápletku ad absurdum. Už sháním další její knihy a těším se na ně.
Tento díl je temný, napínavý, místy strašidelný a taky dost smutný. Já vím, že Harry byl jen kouzelnický dorostenec, ale přesto je jeho chování v tomto díle veskrze nepříjemné. Zato Nevil, z toho se stal šikovný kluk.
Obrovské zklamání!!! Sebevražedkyně na antidepresivách mě má učit, jak se mám dívat na život a šťastně žít. Přednáší motivační plky, které jí absolutně nevěřím, její životy a vesmíry a další nesmysly mě krutě nebavily.
To jsem zase jednou sedla na lep reklamní masáži... Ale donutilo mě to podívat se, co za arcidíla vydává ten Fobos a je to jasné - tohle pro mne není.
No teda ... Nikdy jsem nebyla žádná plačka. Ale tahle kniha - ten konec...
Většinu života trávím se starými lidmi. Mám je ráda. A pomalu se sama k témuž blížím. Asi o to víc mě Knihonoš vzal za srdce.
Není to žádný zázrak spadlý z nebe a aspirující na Nobelovku. Motiv je vcelku jednoduchý, předvídatelný, neobjevný. Ale tak LIDSKÝ!
Doporučuji!
Já jsem kdysi zkusila jiné Dickensovo dílo a byla na něj příliš mladá. Pak jsem už tohoto autora nečetla. A teď se díky knize Takové maličkosti dostávám k Vánoční koledě. Výborná kniha! Čtivá, povznášející na duchu. Vůbec nevadí, že nejsou Vánoce... Zamyslet se nad sebou a zlepšit svůj život může člověk každý den.
Velmi těžké téma vyprávěné autorem s nevšedním nadáním nejen literárním, ale i smyslem pro realitu.
Myslím, že dobře ukazuje, co přinese fanatismus, za jaká pravdivá slova se schovává lež a jak se umí zlo tvářit laskavě.
No řeknu vám, to byl teda doják... Dočetla jsem na jeden zátah, i když budu zítra v práci spát.
Tohle je knížka jenom na čtení, je plná naděje, ukazuje, jak se dají vylepšit mezilidské vztahy.
Ale není to kniha filozofická, těžká, složitá, plná otázek.
Chodilo se mi s ní dobře do práce, v noci jsem spala s hezkými sny. Mě to stačí.
Takže toužícím po něčem podobném doporučuji.
Taková krása! Slova skládaná do veršů jako perly do náhrdelníku.
Verše vytvářejí křehký příběh lásky a smrti, které tak často jdou ruku v ruce, protože jen obě dohromady vypovídají o životě.
Hrubín se tímto dílem dotkl hvězd a stal se nesmrtelným…
Důvěrně známé povídky, po dlouhé době znovu oprášené a čtené s pocitem, že jsem na střední škole, maminka ještě žije a smějeme se jako blázni, když se na ně díváme v televizi. Tehdy jsem je písemně nesehnala. Teď jsem je chtěla číst dceři, ale ona jim nerozumí... Přesto je to pro mne nejhumornější kniha, kterou prostě potřebuju.
Dočetla jsem v 1:15 h. Nemohla jsem jinak, kniha nešla odložit. Nebudu opisovat komentáře přede mnou, řeknu to stručně: nejlepší, co jsem zatím letos četla.
Emotivně popsaná amnestie v devadesátých letech a její důsledky. Zrovna tak i utrpení rodiče, kterému zahynulo dítě násilnou smrtí. Zoufalství policisty, který nemá kam volat o pomoc. Detektivka k zamyšlení...
Pane jo, to bylo teda drámo! Ani jsem nedýchala. A musím přiznat, že jsem se klepala, aby ten sympaťák Viktor Krum nakonec nebyl ten černý vzadu a já nebyla zklamaná. Líbil se mi i Cedric a jeho osud mě dost zarmoutil. Ale nejlepší byl zase Brumbál!
Tak spěchám na další díl, ať vím, jak to dopadne.
Neskutečná krása! V knize se prolínají tři motivy, které jsou tak dokonale propracované, že by vydaly na knihy tři. Těšila jsem se z každého dne, kdy jsem ještě nebyla na konci a mohla číst, prožívat ty příběhy, vracet se k pohádkám. Pro mne čtenářský zázrak.
Poprvé jsem je četla hned po revoluci a náramně se bavila. Bylo mi jasné, že nejde o skutečnost, protože jsem z "ideologicky nevyhovující" rodiny. Ale skutečných, tragických příběhů z lágrů máme dost a někdy je potřeba se taky zasmát, aby se z toho člověk nezbláznil. Teď po letech se bavím skoro stejně.
Celou ji umím zpaměti. Dětem jsem ji často recitovala před spaním, když jsem byla příliš unavená na čtení. U sousedů mají malé děti, leporelo jsem opět vytáhla, aby si mohly prohlížet k mému povídání obrázky. Je to krásné jako uplynulé dětství.
Před lety po prvním vydání jsem ji nadšeně přečetla, měla jsem problém jít do práce a od knihy se odtrhnout. Nyní jsem ji poslechla jako audioknihu, před rokem shlédla i film. Audiokniha z toho vyšla jako ta horší možnost, zpracování se mi moc nelíbilo. Nicméně kniha je pořád stejně geniální, příběh jsem si užila.
Už před časem zklamaná jsem přestala číst moderní českou prózu. Až teď (díky databázi) jsem se odhodlala ochutnat Klevisovou. A to teda stojí za to! Tento typ detektivky mi vyhovuje - zajímavý příběh, žádný thriller, český jazyk nekořeněný anglizmy a anglickým slovosledem. Všechno souvisí, vrah není nadpřirozená bytost, prostě má to logiku, spád a v noci spím klidně. Takže mě čeká další její detektivka co nejdříve.
Jedna z mých nejmilejších knih. Čtu ji stále dokola, je celá ohlazená. Málokdo se dokáže vžít do dětského světa tak, jako to dokázal pan Trnka.
Také si s dětmi od mala pouštíme animovaný seriál, který je dokonalý po všech stránkách.