Kopretina komentáře u knih
Jednoduše a srozumitelně vysvětlena plodnost muže a ženy a plánování potomků podle ní. Můj názor je, že vůbec není špatné, když člověk o fungování svého těla - i v oblasti své plodnosti - ví. Naučila jsem se metodu pár let před svatbou a když jsem po svatbě rok neotěhotněla, ale věděla jsem podle této metody, že plodná jsem, sama gynekoložka to uznala a vedla mě dalšími kroky k tomu se stát matkou (pomohlo cvičení podle Mojžíšové, ale to již není předmětem této knihy). Když jsem naopak po dětech nechtěla otěhotnět, opět jen měla po čem sáhnout. Antikoncepci jsem nikdy nepotřebovala.
Hrozné, a přitom v něčem pochopitelné. Dítě, které žije v citovém chladu, se těžko naučí soucitu. Psané stroze, bez emocí, v jednoduchých větách.
Velmi poetická kniha, která mě vzala za srdce, v něčem mi velmi blízká. Líbí se mi komentář Chesterton, líp bych to nenapsala.
Příběh neurazí, ale ani nenadchne. Malá chuťovka třeba na dovolenou. Příběh jednoduchý, který je zkomplikován, aby zase mohl dobře dopadnout.
Super, super, super. Odpočinková kniha, u které se usmíváte od začátku do konce. Některé příběhy jsem dala k dobru ve společnosti a myslím, že měly úspěch.
Na knihu jsem se moc těšila, od známých jsem slyšela dobré recenze. Když se mi dostala do rukou, pustila jsem se do ní a po krůčcích ukrajovala až do konce. Líbila se mi, tedy styl vyprávění, i vkládání dopisů, zpráv, autorka je výborná vypravěčka. Co mi vadí, že je historie zkreslená, není to tak, jak to bylo a je cítit zveličování ženského kněžského svěcení a dalších věcí, v nichž se ztotožňuji s reakcí Stanislava Balíka, viz: https://casopiskontexty.cz/tuckove-belovodska-sifra-mistra-leonarda/ . Proto o hvězdu méně.
Pěkně. Zase jsem si po dlouhé době přečetla jednu Brezinovku, a byla ráda, že jsem občas něco uhodla.
Nevím, co na to říct.. Dcera (11 let) nechápavě otáčela stránkami a ptala se: to je fakt pro děti? Obnažených obrázku je tam mnoho.
Zajímavá kniha, hlavně o tom, jak se v příběhu života může měnit charakter člověka.
Knihu jsem četla těžce, nebavila mě. Zajímavý jen posun v myšlení účastníků.
Docela se mi to líbilo, vše o medvedech. Zavzpomínala jsem na olympijské hry mého dětství.
Co napsat ke knize? Četla jsem ji jedním dechem. Tak nějak lidsky jsem rozuměla všem hlavním postavám a soucítila s nimi. Asi uprostřed knihy jsem uvažovala o tom, že zde není více popsána víra Tomáše, jak Bohu uvěřil a jaký vztah s ním měl a má. Jestli našel svou identitu v něm. Jestli se s ním hluboce potkal.
Uvědomila jsem si, jak pro mě byl důležitý poznatek, v době mé životní krize, že Bůh nad námi neláme hůl, ale má pro nás připravenou náhradní cestu. Že naši krizi/prohru, dokáže proměnit v něco velmi krásného.
Čtivé, hluboké téma, vztahové. Líbily se mi myšlenkové pochody obou rodičů, a jejich popisy. Od autorky si určitě ještě něco přečtu.
Na knihu jsem narazila náhodou. Předmluva mě málem odradila. Ne se vším se dalo souhlasit, vadila mi jejich "duchovní pýcha", nicméně mě obsah bavil, zakomponování Bible je bezva.