Kopretina komentáře u knih
Narychlo jsem hledala poslední knihu do čtenářské výzvy, rozhodovala jsem se mezi třemi knihami a nakonec sáhla po téhle, protože o hřbitově jsem snad ještě nikdy nečetla. Na začátku mě kniha štvala, věty o dvou slovech, letopočty... Když se příběhy začínaly prolínat, zbystřila jsem a nakonec dočetla jedním dechem. Netušila jsem, že to bude taková detektivka. Za mé - dobrý.
Za mě velký skvost literatury! Nádherně popsané charaktery lidí, nadhled a moudrost, nízkost a strachy jiných. Pohladilo mě to, v některých myšlenkách jsem našla i svůj vývoj. Klidně bych ji zhltla hned znovu!
Příjemné čtení o minulé době v nepříjemné situaci. Popis války severu proti jihu z pohledu Scarlett je zajímavý a pro mě, jako pro ženu, přijatelný.
Knihu jsem hltala po večerech a nemohla se od ní odpoutat. Duchovní život autorky mě velmi oslovil a myslím si, že tak by měl vypadat život každého křesťana - stále naslouchat Bohu a nechat se jím vést. Jak zvládala nemoci a obtíže jsem téměř probrečela, bylo mi to tak blízké! Následný rozvoj služby byl jen výsledkem toho všeho. Autorce držím palce a žehnám ji, neboť je prorokem moderní doby.
Odpočinková četba plná mnoha zkušeností. Dodává zdravý optimismus a pohled na strach a odvahu ve světle evangelijních pravd. A teď ji můžu věnovat jako dárek.
Za mě dost strašidelné, ještě že jsem mohla audioknihu občas zastavit. Hlavní hrdinku jsem obdivovala, zdrhla bych první den.
Někteří pod mým komentářem píší, že od druhé půlky knihy je zvrat a ne pro každého přijatelný. Pro mě však byla horší první polovina, kdy jsem s tím chtěla praštit. Autorka, podle mě, vůbec nemá šajn o víře a o církvi, je to podle ní jen vymílání mozků, věřící jsou fanatici.. Téma je daleko, daleko hlubší. Druhá půlka mě zaujala, nové téma, nová těžká dilemata, moc hezké vyústění - snad jen na tomto místě jsem mohla zahlédnout něco hlubšího, poodhrnutí duše člověka a Boží přijetí.
Příběh nepřijatého dítěte je sice smutný, ale plný naděje a života. Kniha se mi dobře četla a necítila jsem nepříjemné pocity, protože jsem tušila, že to Penek zvládne. Od autora bych si ráda zase něco přečetla.
Nemám ráda popisy násilí a to i slovního v dětských knihách, zvláště když má sloužit k pobavení, viz Mikulášovy patálie. Zde ale nakonec bylo dobře vidět kontrast dobra a zla a vítězství dobra. Nebýt soutěže na Martinus, asi bych se ke knize nedostala.
Výborné, výstižné a výživné pojednání o charismatech, ekumenicky otevřené a s pohledem na Boha. Z této knihy budu dlouho čerpat.
Mno, kladu si otázku, co na té knize mnozí vidí. Za mě neurazí a nenadchne. Co se týče myšlenek z buddhismu, nejsem s nimi v rozporu, nicméně v porovnání třeba s křesťanstvím mi připadají plytké.
Neoslovilo mě to. Jedna hvězda za poslední báseň, tomu jsem trochu porozuměla a vzpomněla si na mládí.
Úplně jiný level než moderní knihy. Najednou se zastavíte, všímáte si kapek deště, zpívajícího ptáčka, stopy v bahně. Čas neexistuje, pokrok je na přítěž, důležité je tady a teď a Matka příroda. Takový je Tomeček...
Kniha se dobře a rychle četla, příběh dával smysl. Ani jedna postava mi nebyla moc sympatická, a tak jsem ráda, že tam nedošlo k nějakému hodnocení, kdo je horší a kdo méně.
Uzdravuje Bůh i dnes? Může si použít k tomu i mne? Po přečtení této knihy ani o jednom nepochybuji. Otázkou je, máme-li tak velkou víru a touhu do toho jít. Nebát se vložit ruce a poznávat Boží vůli. Doporučuji k nastudování všem, kteří se zajímají o charisma uzdravování.
Poezie pana Wernische mě moc za srdce nevzala. I když jsem báseň po básni četla pomalu. Asi jsem k tomu nedozrála.
Milá kniha o přátelství dvou zraněných žen, které nevěděly, co s životem a jejich přátelství jim pomohlo k dalším krokům. Nicméně jsou to dost ponuré příběhy a často ne úplně pochopitelné. Jinak plně souhlasím s oběma komentáři pod mnou. PS jsem moc ráda, že přišel v mém životě čas, kdy jsem si mohla projít některými bolestmi znovu a nechat si je zahojit, strašně se mi ulevilo.
Knihu jsem si vybrala podle obalu, hodila se do čtenářské výzvy. Avšak se mi nelíbila, jednak se mi nelíbí autorčin styl a ani příběhy mě nezaujaly. Popravdě, i když nejsem mladá a naivní, přesto nechápu, že se někdo vyspí s někým, koho nezná a kdo se mu nelíbí.. Pardon.
Viděla jen kousek filmu a do knihy se mi nechtělo kvůli scéně s prasaty. Čtenářská výzva mě donutila. A nelituji. I když převážná část knihy je plná hrůz, závěr je klidný a hluboký.