Kopta
komentáře u knih
Lovci hlav
Jo Nesbø
Kouzelná to záležitost. Po nějaké té době jsem se odprostil od školní literatury a konečně jsem se pustil do své vlastní zásoby z knihovny. Tomu přispěl menší výlet do světa Jo Nesba mimo Harry Holea. Skončilo to velmi blahodárně. Jednoduše tak, že jsem věděl, že to budu číst jako na běžícím pásu a projedu to v letucuku. Výsledkem byla po dlouhé době přečtená kniha za méně jak týden. To se nedá okomentovat u mne a mé vytíženosti jinak než úspěch. A zase to zvládl ten skvělý Nor. Nedá se asi moc co říci více. Jednoduše skvělý literární zážitek, který je slast číst. U mě dobrý.
Boss Babiš
Jaroslav Kmenta
Je zajímavé najít i tento druh literatury. A co více, tak u člověka, který je stále na živu a co víc, stále aktivní. Číst o Mrázkovi a Krejčířovi je jedna věc. Ale o premiérovi České republiky, který ještě ke všemu dnes má vládu opřenou o komunisty. Kniha je pojata, co možná nejjednodušeji to jde. Nicméně pokud nejste v jistém ohledu pokročilý ekonom nebo politolog, tak budou pasáže, ve kterých se snadno ztratíte a nebo se v ní budete nudit. Ale v jistém ohledu stále jde o záležitost, která byla opravdu záživná v mnoha případech na čtení. Měl by si přečíst každý, kdo i Babiše podporuje a hledět na to konstruktivně. Protože alespoň by zde mohla vzniknout menší vlna skepticismu. Takhle je zde jenom fanatismus.
Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
Audio ČRo: Nevím, zda píši o této nebo první knize. Nicméně dílo o Kaplanovi je vskutku zajímavé. Humor dokáže být ošemetný, ale zde musím říct, že i když se zdálo, že se jde do krajností, nikdy nebyly nesnesitelné. Což je vzácné. Rozhodně zde byl nejeden moment, kdy jsem se strašně bavil.
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
Zajímavé pokračování, které se docela dlouho rozjíždí a pak si člověk není jistý o čem vlastně je. Co je ta zápletka? Četlo se to super, ale Larsson zde vymyslel totální fantas, který je vlhký sen jakéhokoliv konspirátora. Tolik spojitostí tady ani není možných ani v nejdivočejších představách, ale oukej.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Audio ČRo: Jasně, kvalita se drží, ale jako už je to dvacátá historická kniha od autorky, a už je docela i těžké se v tom orientovat. Máňa šla na jahody, Karla se dívala, Renata se měla vdát za Frantu a přitom měl dítě s Klárou, která šla zase na maliny. Prostě je dobré, že Mornštajnová jde taky mimo téma občas.
V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha druhá
Gó Tanabe
Hodnotím za obě díla. Audio kniha z léta mi dala základ, na kterém se dá dobře s tímto stavět. Moderní předělávka plně věrná předloze a dodává i cosi navíc tím, že dokáže být do dnešní doby aktuálnější. Skvělý zážitek.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Audio ČRo: Atmosférický kumšt, který si hraje s mezilidskými vztahy a posouvá tím literární jazyk to jiných a specifických končin. Příjemný zážitek, který nebyl vyloženě degradován retrospektivními psážemi.
David Hecl: Mluví k vám kapitán
Martin Moravec
Pokud by se zdálo, že kniha bude nezáživná a o ničem, tak chyba lávky. Na konec i já jsem si to dokázal užít. I když nějaké otázky jsem s láskou přeskočil. Tohle je přeci jen docela vděčný žánr, jelikož udělat rozhovor není určitě lehké, ale když nějaký vznikne, je málo těch, co by byly špatné.
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války I.
Jaroslav Hašek
Absolutní klasika. Humor mi přesně sedí a je zcela trefený na mě. Je fakt, že občas už trochu na sílu, ale hodně minimálně. Za mě úžas a kniha, která pro mě konečně měla po dlouhé době tempo a výdrž.
Možnosti milostného románu
Jan Němec
Audio ČRo: Za mě opět změna perspektivy vnímání domácí literatury. Zajímavé koule v tom napsat knihu o sobě. To dává lidem možnost nemluvit o tom, že postava je egoista, ale že autor je egoista. Jednodušší střelba. Přijde mi to zbytečné. Navíc sofistické. Za mě mi spíš vadilo autorovo přivlastňování si menstruace než to, že mu volá Kundera. Za mě jedno ze zásadních děl literatury. Věřím, že jsem si to ale víc užil díky tomu, že jsem to nečetl.
Spasitel Duny
Frank Herbert
Jedna z nejzbytečnějších knih, jakou jsem kdy četl. Původní Duna navazuje na něčem, kde se má odehrávat budoucnost impéria, ale celou dobu se v podstatě řeší, jestli imperátor smočí támhle nebo tam a téhle nemůže, protože to je jeho manželka a svině. Samozřejmě nechybí návrat nějaké postavy ve stylu až céčkových akčních filmů z minulého století, které vykrádali vykrádačky. Ještě, že je kniha tam malá. Neřeší se v ní nic podstatného a když už, tak to nikam nevede a je to úděsně vágní. Sám se divím, že jsem ji dočetl, ale to bylo jelikož jsem si říkal, že mě těch zbylých pár stránek nezabije, ale skoro zabilo. Nevím, jak jsou na tom jiné díly, ale toto byl obrovský přešlap. Jedna z nejhorších knih, co jsem kdy četl.
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Pokud někdo napíše vztahovou beletrii s prvky filozofie, zamýšlení se nad lidstvím, věčností a životem, může z toho být velký špatný nebo velká nádhera. Kundera v mém hledáčku dlouho nebyl, ale nyní by to stálo za to se na po letech Žertu zase zajímat. První stránky byly trochu ulítlé než jsem pochopil, co tím básník míní. Pak už to byl nekonečný emoční kolotoč toho nejúžasnějšího, co současná literatura nabízí. Osudy a rozvahy mě neustále drželi, nechali soucítit a přemýšlet nad celou myšlenkou. Kundera si tu Nobelovku prostě zaslouží. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
V něčem docela jednohubka. Čte se to rychle, ale ne nijak zajímavě. Možná problém je právě to, že se jedná o jeden den. Jasně, je to o to intenzivnější a své fanoušky si to najde. Mně to připadalo jako změť dění, které mnohdy ani nemá smysl nebo pointu. Pak je otázka jestli ten celý systém ji měl. Což neměl. Suma sumárum ovšem chápu důležitost díla a každý by si ho měl povinně přečíst. Jestli ale něco předá nebo zaujme už je kus od kusu. A já jsem ten vadný.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Zázrak se opět nekoná. Příběh o tom, jak žena žila na okraji společnosti, společnost ji ubližovala až ji ublížila hodně a ona na konci dělá drahoty s odpuštěním. Ve výsledku jedno velké klišé. Kniha mě donutila se zamyslet, zda moje případná budoucí díla by mohla být v něčem lepší, jelikož by taky mohli sklouzávat k nějakému klišé. Ale nakonec jsem došel k tomu, že lidé se řídí pocity a subjektivním oslovením. Tato kniha oslovila spousty lidí. Za mě to však byl jenom příběh, který jsem v nějakých podobných příměrech viděl nebo i četl asi padesátkrát, takže mě už nijak nedojme. Nezachrání to ani případná inovace spisovatelky v rámci textu a jejího otisku. Ani to se neděje. Na konci jsem byl už jenom nasraný, že kniha teatrálně chce utnout linku něčím nečekaně tragickým, ale to se nakonec osvětlilo. Jediná menší záchrana.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Hravá záležitost, která osciluje mezi tragédií a komedií s tím, kdy se člověk upřímně zasměje, upřímně zamyslí. A taky bohužel i trochu upřímně nudí. Někdy se člověk snadno zaplete do mnoha spletitostí osudů a příběhů postav, že asi nedocení dostatečně, to co nám autor upekl, ale i tak je to milý příběh, který jsme ve filmu mohli tak nějak vidět už mnohokrát. Asi toto není nejsilnější autorovo dílo, ale na seznámení s jeho příjemným psaním v pořádku.
Ledové peklo
John W. Campbell Jr.
Pocity jsou v celku rozpačité, jelikož film je nesmrtelná a silná klasika. Kniha oproti tomu se docela i přes malou velikost táhne, to ani nepřipomínám, že aby vůbec mohla vyjít, tak čtvrtina z ní jsou reklamy, úvody a předmluvy, které jsou vlastně úplně zbytečné. Poté dojde na příběh. Ten je někdy dost zvláštní, protože umí být silný v detailech, ale postavy si jsou docela dost jisté v kramflekách ohledně s čím mají tu čest a jak taková mimozemská potvora funguje. Kniha dost divně jednoduše střídá nějaké archaické motivy či jazyk a dost jednoduše je schopná skočit do spádu typickým pro dnešní dobu. Navíc na horor je to až neuvěřitelně ukecané, mnohdy i úplně mimo téma, takže víte vlastně prd. Film si dokázal mnohem více vyhrát s atmosférou, tady sice je také, ale v něčem i dost pokulhává. I tak to byl ve výsledku hezký zážitek, který jsem si dokázal užít na pár zdlouhavostí. Je super, že to mohlo vyjít konečně.
Karanténa
Peter May
Asi si dokážu představit, že pro někoho je to slabší May. Přeci jen, už má za sebou větší portfolio a toho oproti Skále a podobným vypadá dost prvoplánově až amatérsky. V rámci psaní. V rámci hledání zpráv a podobně, tomu je naopak. Kniha je ale klasický May otisk. Velice čtivý, velice záživný, až na pár hluchý a asi i zbytečných míst. Jednoduše jde o Maye, který umí zaujmout a baví. A zároveň v roce 2020 mrazí. Konec je sám o sobě v celku uspokojivý, ale více než unáhlený, kdy je to utnuto dost nečekaně a bez koncovky. Ale ano, trochu jsme si zkusili i nadnárodní komplot a podobně. Zabavilo a potěšilo. Ne, že ne.
Američtí bohové
Neil Gaiman
Je těžké o tomto mluvit. Už jenom kvůli tomu, že kniha se pro mě četla dobře dokud příběh šel ruku v ruce s první sérií seriálu, která mě navnadila na tuto literaturu. Nicméně stále zde zůstává faktem, že asi zbylých 250 až 300 stránek bylo v podstatě neuvěřitelně nudných, hlavně jenom i s tím, že se to bralo neuvěřitelně chaoticky. Za mě osobně šlo o velmi zvláštní dílo, které jsem chtěl dočíst jenom z čistého donucení. Budiž příkladem, že normálně mi nedělá problém přečíst knížku za měsíc nebo i týden. Zde mi to trvalo snad od října nebo listopadu až do března. A už jenom to samo o sobě je dost smutné. Velice lákavé zajímavé, ale později chaotické a nezáživné.
Červenka
Jo Nesbø
Konečně! Po ne tolik zajímavém Netopýrovi a docela dobrými Švábi se Harry Hole konečně vrací do rodného Norska, aby tma, stísněnost a mráz byli jeho společníky. A taky pár válečných veteránů a neonacistů. I když jsem v příběhu kvůli jeho zapeklitosti lehce plaval, tak jsem stejně měl pocit, že čtu skvělou knížku, do které jsem se podobně jako u Sněhuláka dokázal ponořit. A to musím velice cenit. Od února, či-li od Andělů a démonů jde o první knížku, která mě vzala. A to je velká pocta, jelikož knihy čtu v podstatě nonstop a nalézt takovouto knihu po čtyřech měsících je suprová záležitost.
