kormoran78 komentáře u knih
Pro mě zatím největší zklamání od tohoto autora, nebudu zastírat, že jsem se nudil a těšil se na konec, který, jak se zdá, ještě stejně není definitivní.
Ač nerad, musím říct, že tento díl mi přišel tak plytký (skoro jako Robert) a o ničem, že je mi skoro líto, že autor měl potřebu popsat 350 stránek, aby dovedl Dextera k tragickému konci. Tragičtější je však způsob, jak to učinil. Kolegové, kteří paralelně k příběhům Dextera tvořili svůj seriál, byli mnohem nápaditější a vynalézavější. V tomto díle čtenář balancující na hranici mezi pochopením a odsouzením Dextera zřejmě přejde na stranu odsouzení. Možná jde o poslední díl série (nechce se mi uvěřit) a nebo si autor potřeboval uvolnit ruce pro další pokračování... Nevím, nicméně tato část série se mi moc nelíbila a zklamala mě.
Oproti prvnímu (zřejmě seznamovacímu) dílu velký posun- zábavné, akční a napínavé. Chystám se na třetí, závěrečný díl a doufám, že nebudu zklamán.
Z popisků na obálce to vypadalo jako napínavý sci-fi thriller, ale vyklubala se z toho road movie po paralelních světech. Chyběl mi tam nějaký zajímavý dějový oblouk, trochu víc napětí. Vzhledem k tomu, že se u tohoto díla spojili dva velikáni fantastické tvorby, jsem očekával něco trochu víc vzrušujícího.
Pro mě osobně velké zklamání, překvapivý zvrat pro mě nebyl až tak překvapivý a očekávání nějakého finále bylo marné.
Nádhera. Mělo by stačit jedno slovo, ale nedá mi to a musím říct, že je to výborně napsaný román, který umí krásně pracovat s pocity. Příběh Patrokla a Achillea je skvěle popsán, dokonce jsem si oživil pár informací známých a získal i pár zajímavých neznámých. Tento příjemný výlet do starého Řecka vřele doporučuji.
Joe Hill se pro mě stává důstojným nástupcem svého otce, Stephena Kinga. Píše obdivuhodně lehce a příběh plyne a plyne a noc postupuje a vám se nechce jít spát, protože na další stránce se může stát ještě něco zajímavějšího. Díky tématu pořád věříte ve šťastný konec a ono to nakonec třeba úplně nedopadne dle vašich představ. Pane Hille, díky, těším se na další knihu.
Příjemné pokračování první části nazvané Přechod. Opět můžeme sledovat dobrodružství původních postav a několika nových. Proti prvnímu dílu mi přišly některé pasáže trochu zdlouhavější a vzhledem k delší pauze mezi čtením těchto dvou knih jsme chvilku tápal v postavách, ale do finále jsem si příběh užil a těším se na další díl, kterým by se měl příběh lidstva decimovaného "upírským" virem zakončit.
Tato útlá knížečka ustrnula někde mezi románem a povídkou. Příběh je neobvykle prostý, žádné vrstvení příběhů, propracované myšlenkové pochody několika postav a postupné zvyšování napětí se tentokrát nekoná. Velké očekávání bohužel nebylo naplněno. Pokud by autorem nebyl Stephen King a odstranil se z toho onen duchařský background (který je tam stejně tak trochu zbytečný), považoval bych to za příjemný příběh s dojemným koncem. Navíc nechápu tu děsivou obálku, která mi evokuje v devadesátých letech vydávanou horrorovou řadu Stopy hrůzy.
Tak nějak nevím, co si o tom mám myslet. Richard Laymon je, jak se zdá, trochu specifický autor. Četl jsem jeho Sklepení a bylo to zvláštní. Ovšem román "Ten, který ovládá tvé tělo" je zase někde jinde. Chvílemi jsem si říkal, že je to hrozná pitomost a váhal, zda pokračovat, ale za chvíli mi to nedalo a byl jsem zvědavý, co bude dál. Místy se děj neuvěřitelně vleče, načež za chvíli je to dějová jízda. Některé části naopak patří spíš do červené knihovny. Hodnotil bych mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Ale protože je to dílo, které se pro mě stalo etalonem braku, dávám čtyři :-)
Knížka, která začíná jako idylické vyprávění o dospívání a jeho nástrahách. Časem se však z vyprávění o bezstarostném zrání stává tak trochu noční můra. Kniha je to velmi čtivá, zajímavá a chytlavá. Trochu mě zklamal závěr příběhu, který mi přišel trochu moc rychlý a ne úplně uvěřitelný.
Příběh o životě, o smrti, o lásce, o ukrývání se před světem a před sebou samým. Od autora kultovního Posledního jednorožce jsem asi čekal trochu něco jiného, ale Poklidné a tiché místo dělá čest svému jméno. Nelze čekat dramatické honičky, ani drastickou zápletku. Prostě jako na hřbitově, posvátná úcta se mísí s klidem a tichem v místě posledního spočinutí...
Téměř všechny povídky se mi líbily, každá z nich přinesla určitý pohled na život menšiny. První povídka mi sice dala trochu zabrat, nečekal jsem takový "nářez", ale poté, co jsem to "rozdýchal" musím uznat, že to bylo k dobru věci. Možná to propojování jednotlivých příběhů bylo až příliš cílené a zbytečné, ale budiž...
Jemná kniha o vážných věcech. Pěkně napsáno, ale neodvážil bych se jí doporučit čtenářům čekajícím bohatý děj a rychlý spád příběhu.
Velmi zajímavý příběh, jehož vnímání mi bohužel kazily gramatické a stylistické chyby v českém vydání. V samotném příběhu mě navíc trošku rušilo zvláštní chování a přehnané reakce některých postav románu, což je samozřejmě dané tím, že děj se odehrává v Japonsku a místní kultura se od naší celkem liší :-)
Velmi zajímavě zpracovaný příběh. Vyprávění prostřednictvím deníkových zápisků hlavního hrdiny umí dobře vtáhnout do děje a atmosféry. Zbytečný mi přišel úvod ve formě dopisu, kdy je naznačeno, jak příběh dopadne.
Z knížky mám rozporuplné pocity. Nápad je zajímavý, jen se mi zdá trochu nevyužitý a možná by se dal lépe rozpracovat. Jako oddychovka mě to ale nezklamalo.
Výborná zběsilá jízda se starými dobrými známými Sherlockem Holmesem a Dr. Watsonem. Román má úžasný spád a je vydařenou poklonou A.C. Doylovi. Hned mám chuť se znovu začíst do originálních příběhů :-) Tiše doufám, že pan Horowitz třeba ještě s touto dvojicí neskončil.
Na tuto knihu jsem se těšil, měl jsem ji na ježíškovském seznamu a byla skoro první, kterou jsem z těch dárkových začal číst. Nevím, čím to bylo, ale vůbec jsem do ní nebyl schopen začíst, jen těžko jsem se orientoval v přehršli postav a většinu času jsem bojoval sám se sebou, zda odložit či neodložit... Prostě mi nesedla.
Poslední dvě knihy, tato a Zatracení, mi prostě nějak nesedly. Můj problém :-/ Nicméně věřím, že se brzy od pana Palahniuka zase nějakého dílka, co mi sedne, dočkám...