koubin007 komentáře u knih
Kniha určená spíše pro širokou veřejnost než jako návod na chov včel. Ale i zkušený včelař si zde najde spoustu dalších důvodů, které ho přimějí ty svoje včelky obdivovat ještě o trochu víc a hlavně začít více přemýšlet nad tím co a proč ve včelstvu dělá.
Opravdu nádherné fotky a srozumitelné povídání o životě včel.
Včely jsou sice hmyz, ale mají mnoho vlastností, které jsou velmi podobné savcům.
Ještě je toho hodně co se o nich musíme dozvědět a až ta doba nastane, tak zjistíme, že je stejně spousta věcí, které člověk nikdy nepochopí.
Pro začínajícího včelaře ale spíš doporučuji toto: http://www.martinus.cz/?uItem=132971&gclid=CObgqszMmcgCFUHnwgodRswMpA
Tak tuhle knihu asi nemá smysl moc detailně komentovat. Poláčkův styl psaní si musí prostě každý Čech zamilovat od první stránky. Při četbě takové literatury na mě vždy dýchne ta nezaměnitelná atmosféra První republiky. Důstojných pánů v oblecích a s klobouky, kteří chodí na fotbalové utkání jako my dnes do divadla, prostě v nejlepším oblečení a ve vší početnosti holdovat ušlechtilému sportu na zeleném trávníku pod širým nebem neděli co neděli.
Nevím do jaké míry je popis tehdejšího světa realita a do jaké míry výplod umělcova mozku, ale ať tak či tak, rád na sebe nechám dýchnout tento příjemně teplý vánek, kdykoliv mně je v tom našem dnešním vichru chladno.
Tak nevím, nějak mě to nenadchlo. U legendární Cesty krve mě dost bavila ta post-apo atmosféra, tajemno a záhadno, ale tady je to jen samé cucky, maso, zabíjení a jakoby hlubší smysl mě uniká. Možná jsem jen nebyl správně naladěn. Je tady až moc "přeakčněno" na můj vkus.
Klasicky Crichton. At uz je to rising sun nebo state of fear, pokazde chce ctenare tak trochu vzdelat. Respektive mu otevrit oci. Jako by cela kniha mela spise varovat pred hrozicim nebezpecim skryvajicim se v nasi nevedomosti nebo laxnosti vuci rozpinajicimu se Japonskemu vlivu. Nemyslim si, ze je to bezna detektivka. Spise takove memento, jako obvykle, avsak nyni na tema Japonsko vs Amerika. Pekne napsano ale na muj vkus az prilis snadne a pruhledne. Velmi rychle si date jedna a jedna dohromady a pak uz vse probiha podle predem odhadnutelneho scenare. Mozna v cestine by vynikly nektere nuance, nicmene jsem rad, ze jsem to zvladl v originalu. Knihu Doporucuji vsem fanouskum crichtonovske "fikce" s velkymi uvozovkami.
něco jako Carlos Castaneda - Učení Dona Juana...promění se v Havrana, nebo vítr a pak jde hledat svůj Osobní příběh na LSD - díky neni to můj šálek čaje. Čekal jsem mnohem víc!
Začal jsem vařit medovinu a musím podotknout, že mě to pohltilo. Tato knížka je velmi pěkně napsaným průvodcem do světa výroby kvašených nápojů. Jde zde najít i řadu užitečných receptů, postřehů a rad získaných na základě osobní zkušenosti autora.
Ze Svěrákových povídek dýchá taková domácká atmosféra. Má osobitý styl, který je pro mě velice příjemný.
Z počátku nudná teenagerovsky ublafaná coolárna, ale později a hlavně po přečtení povídky o čínské restauraci a pavoukem na rýži, musím uznat, že je to prostě jednoduše řečeno: ZÁBAVA!
Možná zde najdete i pár takzvaných pravd, o kterých vás u piva přesvědčoval Franta Vopička, že jsou natuty pravda, a vy, jelikož máte mozek v hlavě větší než pomeranč ze Španělska, jste mu tvrdili, že je to blbost - a vystavovali jste se tak veřejnému posměchu a pohrdání, komentovanému slovy: "no jo, jako vždycky zase nevěříš (úšklebky)". (SPOILER!!!) Prostě "doprdele, já sem vám to řikal, že je nesmysl, aby někdo dával do párků lidský maso a cákal do kebabu :))
Ať už naložíte s knížkou jakkoli, nenecháte si potém aspoň věšet nosy na bulíka.
Prodávala se dobře díky popularitě autora. Jinak kniha celkem neosloví. Je v ní pár zajímavých postřehů - třeba jak přišel trhan v pláštěnce s dolarem v kapse a vydělal 50 miliard (samozřejmě legálně:)). To mě docela dostalo. Díky, že jste jim to umožnili "pánové bez odpovědnosti".
Je to sice údajně čtení pro holky, ale mě se to docela líbilo. Dobrý námět, děj ubíhá svižně, postavy mají hlavu a patu a hlavně závěr není nijak přehnaný. Taková malá oddechovka na víkend na chatu, když venku zrovna prší a není co dělat...a taky není po ruce žádná jiná kniha:)
Kopyto a Mňouk, tato dvojice tentokrát ne ve zcela povedené formě. Kniha opět vykresluje vtipné dobrodružství jedné nerozlučné dvojice, ale na můj vkus už lehce zabředává do pomyslného moderního bahna. Celý příběh je lehce pokroucený, poutavějších pasáží je poskrovnu. Zde autor jednoznačně sází na kartu nostalgie a všeobecné popularity, kterou mu přinesly legendární tituly dřívějšího data.
Ač Švandrlík patří neochvějně mezi hrstku mých oblíbených autorů, tato kniha si nezaslouží více než tři hvězdy.
Moje první setkání s autorem bylo právě přes tuto knihu. Kniha je to depresivní, nevšední, poutavá, zmatená a vulgární, což jí samozřejmě vůbec neškodí. Spíše mě pobavila než fascinovala.
Ale rozhodně bych ji nepovažoval za takovou bombu, jak tady většina lidí píše v komentářích. Je to prostě jenom dost bizarní příběh o podivných lidech, nesmyslném chování a o životě v té nejsurovější formě. Autorův slovník a vyjadřování je velice vtipné, ale asi je mi jasné, proč mu tuto knihu tehdy před lety nechtěli vydat.
Výrazná pointa na konci vyprávění taky potěší. Hlavní hrdinka zohyzděná modelka a její přátelé, které nenávidí stejně jako sebe sama a přeje si jejich smrt. Mno hodně zajímavý námět. Ono neustálé přeskakování děje sem a tam je někdy protivné, ale dá se na něj zvyknout. Sečteno podtrženo 60 procent.
Nečekejte od téhle knihy, že Vám bude odhalovat nějaké kdoví jak zajímavé příběhy z Arnieho života.
Je spíše zaměřená na teorii cvičení.
Zaměřuje se na správné a přesné posilování a je plná poutavých a výmluvných fotografií. Po shlédnutí obrázků budete mít pocit, že do půl roku budete králem posilovny, holky se za Vámi budou otáčet a vy budete procházet ulicemi města s totálně obtaženým tričkem a napumbovanými bicepsy. Neskutečně motivační jsou i veškeré popisky týkající se techniky cvičení. Když se například dočtete, že po provádění tohoto cviku Arnold za 6 týdnů zvětšil objem svých bicepsů o 4 cm budou vám vstávat vzrušením vlasy na hlavě. Chce to brát hlavně s rezervou - nicméně žádné jiné knize o kuturistice se této nevyrovná, neboť motivace je to nejdůležitější. Každý, kdo už někdy cvičil mi určitě dá za pravdu, že posilovna není o zvláštních preparátech a superúčinných proteinech, ale hlavně o vůli a odhodlání. Pokud tam tohle je, tak už je jen otázkou času, kdy se výsledek dostaví. Tato kniha je motor, který vás rozpohybuje a rozproudí, že budete mít chuť cvičit minimálně 2 hodiny 5x týdně...ale bacha na to - je to typická začátečnická chyba:).
Jezisi! Tahle kniha mě tak neskutečně pobavila. Přesně tenhle typ ruske satiry na trhu úplně chybí.
Tady je popsáno na pár stranách úplně vše, co potřebuji vědět o současném Rusku a mentalitě jeho obyvatel.
Takova mila knizka o putovani Ruskem s partou trampů a byvalych sportovcu. Vypravecuv styl me nejdriv trochu iritoval svymy radoby vtipnymi poznamkami, ale pak jsem si nejak zvyknul. Pujcil jsem si ji protoze jsem si od ni sliboval nahlidnout do mysleni Rusu a trochu poznat tuhle nepochopitelnou risi. Presne splnila ma ocekavani, doporucuji jako zajimavy exkurz na divoky vychod.
Moc pěkně udělaná knížka. Srozumitelná a plná zajímavých kreseb, maleb a dobových portrétů.
Pro toho, kdo si chce rozšířit obzory o tomto významném roce více, než jen z Wikipedie.
Zcela "Bčková" detektivka, od které jsem nečekal nic a bylo z toho jedno milé odpoledne. Je to na dnešní poměry hodně naivní detektivní pátrání, které má spoustu logických trhlin, ale za příjemné prostředí u Vltavy (ne u Lužnice jak píšete v titulku), dávám 3 hvězdy. Jsem taky vodák a překvapuje mě, že se za těch 40let skoro nic nezměnilo:-D
Pro mě, pro fanouška WWII, to bylo zajímavé zpestření. 101 výsadková a její nasazení v Normandi. Opět mě to utvrdilo v tom, že ti kluci byli skuteční hrdinové a je třeba si je připomínat napříč generacemi. Ačkoliv literárně a jazykově je kniha bezvýznamná, tak svou autentičností mnohé převyšuje.
Nastoupil jsem sice do rozjetého vlaku a začal 6. dílem v audio provedení, což nepovažuji za šťastné. Možná také proto mě kniha příliš nenadchla. Změť postav a jejich plytký psychologický rozklad mi nějak nevtáhnul do děje. Určitě ale pro fandy série to bude o něčem jiném. Jinak ale detektivka taková ta klasická nastavovaná kaše a děj celkem o ničem.
Podivoval jsem se nad směsicí cizích jmen, která nevypadala ani trochu francouzsky, ačkoliv děj se odehrával poblíž Toulouse. Bydlí tam samí Švéďáci, Dánové a já nevím co - Irene Cíglerová, Dragomanová, Martial Osieh, Grégory Bosher, Engeard...?
Nikterak čtivá kniha, nicméně, vyprávění formou zápisků do deníku den za dnem má v sobě jakési kouzlo autentičnosti. Bohužel mě zklamala velká autorova zdrženlivost se rozpovidat o věcech více naturalisticky. Působilo to na mě takovým uhlazeným dojmem bez většího emočního prociteni. Byla autocenzura a nebo to byl takový suchar?