Koza3 komentáře u knih

Metallica. Legenda trash metalu. Největší hvězda velké čtyřky. K jejich riffům jsem přičuchl v mládí, kdy jsme se dokonce ve škole učili anglicky Nothing Else Matters. Byl to taky největší hit na našich školních diskotékách. Věděli jsme, že jejich balady jsou nejdelší a když jsi tak chtěl dlouho mačkat prdel svojí vysněné lásce ze třídy co nejdéle, musel jsi ji vytáhnout právě na ploužák Metallicy. Jsem z generace, která byla nejvíce ovlivněna jejich post-trash obdobím devadesátých let a první album (kromě kompilace Best Ballads) bylo Load, Reload a Garage Inc. Považuji to jako vhodnou vstupní bránu k Metallice, protože to nejsou takové masakry jako na Justice nebo prapůvodním Kill 'Em All. Všichni moji vrstevníci vstoupili stejnou branou a hromada z nás pokračovala právě přes Black Album ke starším deskám až se z nás stali věrní celoživotní fanoušci. Za mě jsou však desky z devadesátek ty nejlepší. Spousta vlasáčů mi za to dá přes držku, ale je to tak. I proto moc nerozumím tomu, proč autor knihy tak haní tyhle alba. Kapela sama je považuje za dobré desky a mají svůj důvod v historii i posunu kapely. Autor se staví do role kritika s vlastním názorem, který zakrněl někdy při smrti Cliffa. Na jednu stranu říká, že kapela se posunula špatným směrem, že jí nové "pop-metalové" aranžmá nesluší, ale jedním dechem dodává, že alba, která se vrací ke kořenům jsou jen nostalgickou vzpomínkou a vykrádačkou sebesama. Mám tendenci hodnotit autobiografické knihy podle příběhu a cesty hlavních hrdinů, ale tady musím zkritizovat autora a jeho styl vyjadřování. Útržkovité věty, které často nedávají hlavu ani patu, osobní kritický názor vlastně na vše co Metallica od Black alba udělala. Moc tomu nerozumím. Je potřeba se na to podívat z širšího kontextu (je možné, že já jsem naopak zasažen právě těmi devadesátkami) a objektivně posoudit všechny alba a produkce kapely. Stejně tak se věnuje 3/4 knihy první půlce kariéry Metallicy a na zbývající 4 alba věnuje jen pár stran. Abych se přiznal, tak autor mě na*ral. Už si od něj nic nepřečtu, protože ho nepovažuji za kvalitního zpracovatele příběhu hudebních legend. Když se však od něj odprostím, dám vysoké hodnocení právě za životní příběh Metallicy, jejich inspiraci a životní poslání. Za mě srdcovka a jdu si znovu sjet poslední alba, která nemám zase tak naposlouchaná.

2 12.08.2021

Sakra to byla tlustá knížka. Pomohl jsem si v drtivé většině audioknihou, která byla dobře namluvená a bez večerního poslouchání v posteli bych to dočetl tak na Vánoce. Zalíbily se mi životopisné knížky. Jsou nejen inspirativní, ale často i vtipné a rád si pak multižánrově zjišťuji více o protagonistovi. Bylo fajn podívat se na Youtube na Jobsovy výstupy na Macworld, kde předváděl Apple II, iPod nebo iPhone. Netušil jsem, že byl až takový magor, který je někde na půl mezi šíleným umělcem a geekovským technokratem. Jeho životopis se mi četl (nebo poslouchal) dost těžce, protože není úplně ten typ hrdiny, kterému fandíte a dost mě štval ve svém projevu. Je arogantní, sprostý a není moc taktní, každopádně nebýt jeho osobnosti, Apple tady už dneska není. Jeho cíl se naplnil a vybudoval firmu, která tu bude po celé generace. Vedle toho se angažoval (a velice úspěšně) na jiných platformách jako hudba či animovaný film. Je to přesně ta osobnost, která rozhýbala zaostávající průmysly a ukázala, že technologie je základ pro různé druhy médií. Životopisy nehodnotím ani tak podle příběhu či stylu psaní, ale podle života a činů, které hlavní hrdina prožil. A jelikož se mi v mnohém příčil, musím mu dát jen hvězdy čtyři. Každopádně i přes to se jedná o ikonu a každý by si měl o něm něco přečíst... jo a taky přestanu hejtit jablíčkáře, protože ty jejich produkty budou mít asi fakt něco do sebe, ač teda pochybuju, že většina iphonistů ví něco o Jobsovi a filozofii Applu...

2 01.12.2020

Nemohu se ubránit srovnání s herní sérií Assassin's Creed, kde to od nějakého čtvrtého dílu je o hovně. Teda myslím hlavní příběhová linka, která se vůbec nikam neposouvá. Stejné je to u Reverzu. Z pohledu "hlavního" příběhu, který byl v prvním díle dobře rozjetý, se to vůbec nikam nepohnulo. V půlce knihy Vám dojde, proč je Max důležitý, ale dalších 200 stran ho nahání kdekdo a kniha se zacyklí v nudných dlouhých pasážích. Navíc jsem i kroutil hlavou nad stylistickým zpracováním. Kde se místo zájmena či podstatného jména neustále objevuje "ČLOVĚK, který blablabla"... to mě naprosto irituje. Takhle mluví ČLOVĚK, který se stydí nebo nemá dostatečnou slovní zásobu. Zajímalo by mě nakolik se na knize podílel Lukjaněnko, protože mi to k jeho stylu moc nesedělo a vůbec jsem tam ten jeho rukopis neviděl. Abych to úplně nehanil, tak tam jsou zajímavé pasáže. Třeba začátek Homeostatu je zajímavý, škoda, že na něm ČLOVĚK nestrávil více času. Taky je docela zajímavá rozprava pašeráků na centrále, kde mají takovou welcome party pro Sergeje. Lehké erotické náznaky, sem tam vystrčená bradavka tomu dává šmrnc, ale celkově jsem se těšil až to dočtu. Mrzí mě to, ale asi už nebudu čekat až (nebo zda-li vůbec) bude přeložen další díl, protože mě ta série za to nestojí. Je mi jasné, že na konci může být epická bitva s Virou, ale číst kvůli tomu několik těchto podprůměrných knih... to si raději znovu přelouskám hlídky...hm to není špatný nápad!

2 28.01.2020

Svět ledu a ohně jsem četl přes dva roky a smál jsem se sám sobě, proč jsem to sakra nepřelouskal rychleji. Řízení projektů v IT jsem však četl asi stejnou dobu...hmmm. Takže to asi nebude typem obsahu, zábavností, ale asi rozsahem, protože tyhle "neporovnatelné" knihy lze porovnat právě v počtu stránek :-) Projekty můžou být jednoduchá záležitost, kdy vyberete postýlku, našetříte peníze, koupíte v IKEI a smontujete, ale když se nad tím zamyslíte, tak i tenhle miniprojekt může obsahovat hodně administrace a rozvahy a zasloužil by si business-case :-) Když jsem pročítal jednotlivé kapitoly této knihy, Vzpomněl jsem si na metodiku PRINCE2, která se dá realizovat formou robota nebo hrdiny. Robot vytváří hromadu byrokratických dokumentů, hrdina napíše projekt na pivní podtácek. Knížka jde cestou robota, kdy každý proces podchycujete všemožnými kontrolami, mechanikami, dokumenty až mi z toho šla hlava kolem. Pracuji v menší firmě, kde jdeme spíše cestou hrdiny, takže si z toho odnáším pouze nezbytnou nutnost. Kdybych tady chtěl zavést PMP, tak mě ukamenují. Otevírá mi to však některé základní myšlenky, jako proč je vlastně dobré mít nákupní oddělení, jaké má přínosy. Knížka tak není vhodná pro začínající projekťáky, ale spíše zkušenější matadoty, kteří si chtějí osvěžit nebo doplnit znalosti z některých projektových procesů. Taky není od věci mít ji v kanclu a nakouknout do ní v okamžiku, kdy řešíte nějakou konkrétní aktivitu v projektu.

2 05.12.2019

Kdyby letošní čtenářská výzva obsahovala "Kniha, která Vás donutila vygooglit deset přikázání", tak by tam právoplatně zapadnul Zabiják Anders. Už to tady někdo psal, asi jsem nikdy neviděl citovat Bibli ve spojení s podvodem, lží, krádeží,... Kdejakého katolíka by to mohlo položit na lopatky. První půle se mi moc líbila, čekal jsem, kdy Zabiják rozbije farářce a recepčnímu kokosy, ale nestalo se tak. Dělat pasáka nájemnému zabijákovi se vyplácí. Prostřední část s vírou byla dobrá, ale už měla díry ve scénáři. Když jsem si počítal, kolik by každý návštěvník kostela musel "vyzvracet" do kasičky, aby to dalo pár miliónů, moc mi to nesedělo. No a poslední část už byla úplně zbytečná. Bylo to takové DLC se skinem k plnohodnotné hře. Vůbec to tam nemuselo být a někdy to je jen na škodu a zbytečně to prodlužuje průměrný příběh. Co si budeme nalhávat, snad jen Terminátor 2 předčil svého předchůdce. Ač jsou Jonassonovy knihy nesouvisející, máme tendenci je hodnotit jednu vůči druhé. Stařík se dal srovnat s Analfabetkou, protože měl podobný styl vyprávění a dopad celosvětového měřítka. Zabiják je více lokální a chybí tady ten "butterfly effect", každopádně pořád je to dost humorné a lidi v metru Vám budou Váš ranní úsměv závidět. Těžko ho tedy srovnávat na úrovni autora, ale na úrovni žánru se jedná o lehce nadprůměrné dílo. Těším se však na stojednaletého staříka ;-)

2 22.08.2019

Obecný komentář k pentalogii: Je to super sága, přečetl jsem ji šmahem celou a jsem příjemně potěšen. Vedle knižního zpracování Červeného trpaslíka se jedná o jedno z mála knižních britských scifin, u kterých to hýří vtipem. Škoda, že každý díl je od toho prvního příběhově vzdálený a nemá takové provazby, jaké bych si představoval. Základní myšlenky bývají často nevysvětleny a tak mě čeká dost googlení, abychom si ostatními geeky řekli, co vlastně znamená 42 :-)
Komentář ke knize: Závěr celé pentalogie z nějakého důvodu vynechává dost událostí z předchozích knížek. Zafoda tu nehledejte, tu buchtu co ji Arthur sbalil v předchozí knize taky ne. Je to trošku rodinné drama, které vykrystalizuje v....nebudu spoilovat, přečtěte si. Mrzí mě, že jsem nenašel odpovědi na některé otázky. Přišlo mi, že to Adams psal jedním šmahem a moc se nezamýšlel nad tím, že ve svém todo listu má pořád některé neuzavřené kapitoly. No co naplat, sága je uzavřena a uložím ji do knihovnu ke spánku.

2 29.10.2018

Obecný komentář k pentalogii: Je to super sága, přečetl jsem ji šmahem celou a jsem příjemně potěšen. Vedle knižního zpracování Červeného trpaslíka se jedná o jedno z mála knižních britských scifin, u kterých to hýří vtipem. Škoda, že každý díl je od toho prvního příběhově vzdálený a nemá takové provazby, jaké bych si představoval. Základní myšlenky bývají často nevysvětleny a tak mě čeká dost googlení, abychom si ostatními geeky řekli, co vlastně znamená 42 :-)
Komentář ke knize: Kriketový díl, kdy robotí civilizace hledá posvátnou kriketí bránu a chce vyhladit veškeré lidstvo. Maximálně ujeté, ale maximálně vtipné.

2 29.10.2018

Obecný komentář k pentalogii: Je to super sága, přečetl jsem ji šmahem celou a jsem příjemně potěšen. Vedle knižního zpracování Červeného trpaslíka se jedná o jedno z mála knižních britských scifin, u kterých to hýří vtipem. Škoda, že každý díl je od toho prvního příběhově vzdálený a nemá takové provazby, jaké bych si představoval. Základní myšlenky bývají často nevysvětleny a tak mě čeká dost googlení, abychom si ostatními geeky řekli, co vlastně znamená 42 :-)
Komentář ke knize: Pokračování jede v dobrém tempu, potkáme se se stvořitelem vesmíru (teda on si to nemyslí), dostaneme se do headquarters Průvodce a vrátíme se na planetu Zemi, ale trošku v jiném časovém období. Původní civilizace a jejich řešení inflace je k popukání :-)

2 29.10.2018

Jsou to nejsilnější tři hvězdy, které jsem mohl dát, protože lepší tři megasilné než čtyři ubohé. Opět se opakuje lehké spoilerování, naštěstí už ne formou textu, ale stále v podobě ilustrací. To není výtka na autora, ale vydavatele. Proč dáváte ilustraci o deset stránek dříve? Vždyť to přece vyvolá spoiler a ochudí mě to o překvapení. No měl jsem si koupit nějaký starší výtisk bez obrázků. Samotná kniha je hodně dobrá. První půlka je plná akce a napětí, výborná řežba a střet se Sarumanem je k popukání. Druhá půlka je o Frodově a Samově putování pustou zemí. Ze začátku jsem se bavil, ale když se po stovce stránek stále omíjí to samé, přišlo mi to trošku nudné a ztratilo to ten drive z prví půlky. Možná to měl autor prohodit, první takovou tu nudnější neakční omáčku a pak čtenáře zasypat akcí. Ale to se mi to kecá, tohle dílo je bezesporu klenotem a jestli doporučují na základní škole číst Nerudovy povídky, raději bych je nahradil touto perlou. Vždyť to mladé čtenáře mnohem víc dokope ke čtení dalších knih. Těším se na vyvrcholení v Návratu krále.

2 20.02.2018

Dostal jsem ji darem. Sám bych si ji asi nekoupil. Bon Jovi jsou moje srdcovka z mládí, kdy po úmrtí disko éry, jsem se začal orientovat na rock a tohle byla moje vstupní kapela. Neměl jsem moc povědomí jak se jmenují ostatní členové, odkud pocházejí, ani zda Destination Anywhere je Bon Jovi nebo sólovka Jon Bon Joviho. Tohle všechno jsem se v knize dozvěděl. Autor neháže žádnou špínu, korektně se vyhýbá citlivým tématům a přesto se snaží podat osobní zpověď všech členů kapely. Mají neskutečné charisma a pod pevným vedením se dostali na vrchol hned dvakrát. Jsem rád, že jsem knihu dostal a trošku pochopil podtext některých písní (docela mě překvapila tvořivost nad "suchem", kdy např. "My guitar lies bleeding in my arms" je v podstatě o tom, že nemůže složit žádný lovesong, protože nemá inspiraci). Dokázali vytěžit ze všech svých životních situací maximum a to je dělá králem pop-rocku (hard-rock se mi ve spojení s Bon Jovi nechce líbit).

2 05.02.2018

Další kniha do kategorie duševního rozvoje. Vedle oblíbených Čtyř dohod a Cesty pravého muže jsem nedával téhle doktorské analýze moc šanci, ale celkem mě překvapil - pozitivně i negativně. Moc podvědomí je v jádru stejná jako další jmenované. Jde o to se nějak poprat se svým vnitřkem a tvářit se na svět pozitivně. Trošku věřit tomu štěstíčku a celý svět Vám padne k nohám. Potud dobré, proč ne. Ale příklady, které jsou v knize uvedeny mi přišly jako předloha pro scénář k epizodám Věřte nevěřte. Jeden muž z Illinois se zázračně uzdravil z dny poté, co plně věřil svému podvědomí...ufff to byly trošku pohádky. Neříkám, že některé příběhy se opravdu nestaly, ale jiné jsou opravdu z pera scénaristů :-) Dalším kamenem úrazu je Bůh. Pan Doktor se dušuje, že jeho kniha nemá nic společného s náboženstvím a jde čistě o duševní rozvoj, ale ukažte mi v knize jedinou stránku, na které není citována Bible nebo se nevyskytuje Hospodinovo jméno. Což o to, já v "Boha" věřím, ale nepříjde mi vhodné autorovo rčení versus realita. Paralelně s touto knihou jsem začal znovu sledovat seriál My name is Earl, který pracuje s motivem karmy, dělej dobré věci a stanou se ti dobré věci. Paradoxně má každá epizoda a její duševní hodnota a poselství větší váhu pro mé podvědomí než tato kniha. Kniha by nemusela být tak roztahaná, ale jednou větou Vám říct to, co úvodní znělka Earlova seriálu a byly by jste na tom možná stejně ;-)

2 10.08.2017

Divadelních her jsem v životě moc nepřečetl, moc mě nebaví, protože nemají popis krajiny, myšlenek a různých abstraktních okolností. Jedná se většinou jen o rozhovory, stejně tak je tomu v R.U.R. Dostal jsem se ke knize náhodou, kdy jsme v rámci jedné luštící hry měli zjistit jméno prvního robota nové porevoluční generace. Tak jsem toho využil a místo CTRL+F jsem to celé přelouskal. Líbilo se mi to. Mělo to nadčasovou myšlenku, zajímavé rozhovory, ale byl tam pouze jeden či dva zvraty, málo dějové pestrosti a charaktery byly tak vznešené a ctnostné až jsem jim to přestal žrát. Určitě se jedná o top dílo české literatury a i přes svou stoletou vrásčitost má pořád co nabídnout hlavně dnes kdy máme roboty téměř na vše a materiální hodnoty se pro nás stávají symbolem víry.

2 11.07.2017

Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)

Krátká gamebooková přestávka mi prospěla. Návrat do světa Lone Wolfa byl svěží a rád jsem se probíjel k vytyčenému cíli. Tenhle gamebook je zase takovým prequelem. Je dosti krátký a nic moc se v něm nestane. Zavádějící je i název, kdy do kobky se podíváte jen na chvíli. No, možná se mi povedlo najít nějakou optimální cestu, zvládnul jsem ho za nějaké dvě hodinky. Uvidíme s čím se poprsí Zajatci času :-)

2 14.02.2017

Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)
Kaltské jeskyně Vás zavedou na daleký sever, kde se budete brodit hlubokým sněhem a vánicí až narazíte na....nechte se překvapit :-) Tenhle gamebook byl lekhý, pokud máte Sommerswerd, ale zároveň Vás pěkně vytočí. Já ho hrál asi čtyřikrát než jsem zjistil, že dvě cesty k cíli není možné za žádnou cenu projít, protože předmět, který potřebujete se nachází na cestě třetí...chybička nebo jsem něco přehlídnul? Každopádně zima mi je ještě teď :-)

2 30.11.2016

Když mi brácha poslal odkaz na aplikaci na Android, která obsahuje všechny gamebooky o Lone Wolfovi (v AJ a zdarma), tak jsem to hned nainstaloval a začal smažit tuhle nostalgickou klasiku. V podstatě jsme na tom vyrostli a můžu říct, že díky gamebookům mám rozvinutou představivost. Kam se hrabou dnešní fantasy naservírovaná na stříbrném podnose? Musíte si to hezky v hlavě zrekonstruovat, kreslit si mapku, vést si inventář, no prostě paráda :-)
První kniha ze série Kai je taková prequel, začátek velkého příběhu. Nastíní co že se to bude dít a vyšle Vás na cestu za králem. Přišlo mi, že oproti dalším dílům je dosti krátká a neobsahuje větší nástrahy či zvraty.

2 30.11.2016

Po dočtení poslední povídky Figurky jsem zvažoval, zda dát alespoň průměrné hodnocení, ale když jsem si vzpoměl na útrapy při čtení povídky Týden v tichém domě nebo zbytečné, přiběh postrádající další povídky, musím dát pouze dvě hvězdy. Mrzí mě to, protože je to česká "klasika" a povinná četba, ale já bych spíše tyhle knížky pro mládež zakázal. Dehonestuje to jejich apetit ke čtení, já ji naštěstí ve škole nečetl :-) Nedávno jsem shlédnul film Díra u Hanušovic. Nutí mě přirovnání. Film se skvělými herci z Dejvického divalda...který stál za ho*no. Příběh o ničem, plný bizarních postav bez nějaké větší pointy. Povídky malostranské vidím podobně. Popis bizarních postav, kterých se Vám i zželí nebo se jim zasmějete, ale tím to končí...při porovnání s povídkami od Svěráka, které jsem nedávno četl musím říct, že to není starým jazykem, či dobou, ale je to autorovým vyjádřením jednoduchého života, které nemusí všechny naplnit čtecím potenciálem...
V rámci čtenářské výzvy dávám do kategorie "Kniha od českého autora", protože když mě o půlnoci vzbudí a řeknou vyjmenuj deset českých autorů, tak Neruda bude určitě mezi nimi :-)

2 08.04.2016

Po shlédnutí filmu jsem si vzpomněl, že mám doma v knihovně tuto "pouť za odpověďmi". Pustil jsem se do čtení. Bylo to docela čtivé, autor se snaží dát dohromady fakta nebo alespoň porovnávat historické důkazy podle jejich váhy. To jsem od toho přesně očekával a to jsem taky dostal. Celou dobu jsem měl ale pocit, že se jedná o propagandu křesťanství a to se mi taky nakonec potvrdilo. Poslední kapitola neměla s porovnáním faktů co dočinění a snažila se verbovat a přesvědčovat o tom, jak je Bůh všemohoucí. Jsem lehce věřící, proto se s těmito názory v základu ztotožňuji, ale odmítám a pokládám za velice neslušné, aby po sta stranách rozboru historických událostí, na mě autor začal chrlit svoje žvásty. To mě znechutilo a proto snižuji do podprůměru.
V rámci čtenářské výzvy dávám do kategorie "Kniha začínající stejným písmenem jako tvé křestní jméno", protože v originále se to jmenuje The Da Vinci Code - A quest for answers a moje křestní jméno není koza3 ale Daniel :-)

2 30.03.2016

Tahle sbírka byla o třídu lepší než její předchůdce. Povídky byly zajímavější, zábavnější, pointa byla poučnější. Názvy povídek měly často dvojsmysl a když jsem nějakou dočetl, zamyslel jsem se znovu nad jejím názvem a usmíval se radostí. Nejoblíbenější povídky Nákup, kdy jsem si představoval sám sebe jako nasraného důchodce v supermarketu, O slušném taxikáři, která mě donutila zamyslet se nad pražským přízvukem, který se u mě rodí nebo Dvojí vidění, která mě vtáhla do děje ve švédsku tak, až se mi dělaly omrzliny na palcích.
Přemýšlel jsem, zda v rámci čtenářské výzvy zařadit knihu pod českého autora, ale rád bych se ještě na nějakou tu češtinu vrhnul, proto řadím jako kniha pod 200 stran.

2 09.03.2016

Dle mého názoru zatím nejlepší díl celé série. Střídavé vyprávění bylo božsky zpracováno.

2 11.04.2013

Mám rád životopisy a pravda, že čtu hlavně ty veřejně populární. Schwarzeneger, Jobs, Musk. Příběh Tukana se jim však hravě vyrovná. Sice neřeší jak poslat raketu do vesmíru, ale nad jeho historkami se určitě zasmějete a během čtení zavzpomínáte i na svoje oblíbené nálevny a trable v dospívání. To že Tukan dělá i do jiných řemesel než jsou hry jsem věděl, ale že má takhle široce rozkročeno do různých oblastí je obdivuhodné. Odnáším si spoustu pěkných mouder, z nichž jedno mi utkvělo nejvíce: Pokud jste nejchytřejší člověk v místnosti, jste ve špatné místnosti!

1 14.11.2024