Kraken84 komentáře u knih
Parádní počtení. Hodně vědecké teorie, které nerozumím, ale je to vzrušující koření. Konec knihy byl pro fandu sci-fi zcela uspokojující. Posledních pár odstavců bych popsal jako tajemně matoucí.
Parádička. Děj neomrzí díky neustálým skokům mezi postavami a skoky v čase. Styl psaní je jakoby místní - protože i vypravěč používá přirovnání a popisy, které jakoby vypadly z úst některé z postav. Každý charakter má svůj slovník, je znát rozdíl když mluví prostý chasník, sadistický lovec lidí nebo vzdělaný a urozený vladař. Začátkem mě autor zaujal zvláštním použitím epického refrénu, který přidal na dojmu, že prožíváme legendu.
Ke konci jsem litoval, že tuhle nádheru už nikdy nebudu moct číst poprvé. Dojemné, kruté a satiricky pichlavé příběhy na mě silně zapůsobily. Pro jejich depresivní nádech bych je asi nedával dětem do rukou.
Vždycky mě překvapuje vyspělost/vyzrálost postavy v tak mladém věku. Nebo to píšu opačně, jsem hlupák a tím pádem jsem v jeho věku neměl takové vědomosti a myšlenkové pochody. Autor myslím míří na ten věk, ale nejde přehlédnout jeho ovlivnění postavy, která je ve výsledku duševně starší. Knížku jsem si nekazil rozbory, nechal se vtáhnout a užil si ji. Chvilku jsem si zvykal na krátké kapitoly, které někdy navazovaly a jindy byl volný řádek i skok časem. Jsou zmíněné i dvě postavy z Atlasu mraků.
už od prvního dílu - nabaluje na sebe Thomas lásku, přátelství, nenávist a společně s dávkou mystiky, krvavé řeže bitev, temnou atmosférou kostelů s všudypřítomnými kněžími, nám předkládá autor k prožití "z první ruky" (jestli to někomu nedává smysl). Román ze stoleté války jaký si jen člověk může přát.
kvalita dílů 1-2 bez rozdílu - nářez.
dám si pár knížek klid a budu pokračovat.
Konečně jsem to dolouskal. 250 stránek jsem se do žen snažil začíst. Kniha je spíš pro ženy, ale bavil jsem se a občas poplakal.
Autor mi vykreslil moji iluzi o Revanovi dokonale. Po Baneovi byla kniha další ukázkou dokonale účelného psaní(ideální pro tyto knihy). Pod tím si představuji, dobře odvyprávěný příběh, ze kterého, pomocí stručného psaní, které si nehraje na umění a správně zvoleného tempa(min. popisů...) , na Vás dýchne Star Wars atmosféra.
Hlavní hrdina prožívá dobrodružství, která by popsala tisíce stran historických románu, nehne se však zpoza stěn věznice. Zajímavý nápad velice příjemně překvapil.
Tohle jednoduše psané zasněné filosofování odsouzence mi sedlo.
Velká fantasy švanda o čarodějkách, upírech, pidimužících a tak.
Poetická óda na literaturu - obecně i doslovně. Ožralý vagabund, pražský Lao-c´, nedobrovolně vzdělán, uctívá knihy - sní a my prosníme knihu pomocí jeho vnitřního monologu. Nádhera
Krásně napsaná kniha. Přečtená jedním dechem. Nejsem velký fanoušek fantasy, ale už čtu druhý díl. Doporučuji.
Kniha pocitů, vztahů, dojmů, myšlenek všeho druhu -
popisy jsou krátké a výstižné - dotýkají se jen obličeje, chůze, držení těla, vkusu apod.
Nikdy jsem nečetl o více nenáviděné hl. postavě. Sám můžu říci, že pro mě byl jistě zrádce , lhář a nevděčný syn. Jeho okolí s jen málo výjimkami ho mělo ještě za misogyna, chlípného násilníka, rasistu, smilníka a vraha.
Během čtení dostáváme šanci důkladně poznat všechny postavy. Hlavní události totiž vidíme několikrát a očima všech což relativizuje náš doposud vytvořený názor na dobré a špatné jednání a pohled na hl. hrdinu.
Ohromně jsem si užil boxujícího mladého Colemana a popis myšlení vojáka ve Vietnamu a život zpět mezi lidmi.
Knížku jsem podložil doporučeným Soulem, Sinatrou a ke konci Mahlerem.
autor taky 3x prozradil děj pár stran dopředu.
Věty jsem čekal méně srozumitelné a těžkopádnější, což bylo ze začátku největší překvapení. Popis vhledu do smýšlení autisty byl děsivě informativní. Povídka na konci knížky je nádherná, napsaná s odzbrojující citlivou poetikou, kterou bych čekal od starších a zkušenějších autorů. Jediná věc, která mi malinko vadila byly zevšeobecňující odpovědi stavící autora do pozice mluvčího (proč ne) za všechny postižené autismem(věty v 1.os.mn.č).
Kniha co chytne za srdce a vyždíme pár slz. Předčila moje očekávání - po zhlédnutí traileru na film. Proč musí být tyhle krásný knížky zároveň i tolik smutný?
Jinak mi zážitek malinko připomínal směs atlasu mraků a dalajlámovy kočky.
Nádherný zážitek ze začátku stoleté války. Autor se hodně drží reálií doby a neupřel nám fajn hrdinu. Díky Berný
Nedávno jsem přečetl Komenského labyrint, a proto mám s čím srovnávat. Nevím proč se musí jmenovat hl. hrdina "prostoduchý". Je jen zvědavý a není o nic víc neznalý světa jako např. Buddha před vyjížďkou mezi obyčejné lidi. Nereaguje ani tak šokovaně, jen je překvapený a začíná prvně zpochybňovat svého učitele-když vidí vraždy, války, znásilňování a ideální svět (ten, který ho měl čekat venku) je zcela jasně pohádkový a to jen proto, že je naprosto odříznut od okolí. "neboli optimismus" se nám vysmívá - nejklidnější postavou je ta nejpesimističtější.
Velmi čtivá kniha psaná z pohledu kočky sledující lidi v okolí jeho svatosti Dalajlámy. Příběh svádí dohromady různé osobnosti, kteří se vzájemně ovlivňují a čtenáři tak vysvětlují základy Buddhismu.
Od první strany jsem si zamiloval autorův um popsat cokoliv tak krásně, vznešeně (jak to má být, když mýtus ožívá) ale i tak, aby to neznělo lacině. Yoga, oběd, knihovna - tentokrát si vezmu hned 2 další ze série.
Moje nejméně oblíbená kniha rozhovorů s Dalajlámou. Většinou mluvil Pan Ueda. Trochu zklamání.
Gerald tentokrát Ciri neochraňuje, necvičí, ale hledá. Jede krajem ničeným válkou ve společnosti krásné lučišnice, ukecaného trubadůra, Nilfaarďana, moudrého vyššího upíra a několika trpaslíků. Podíváme se, co má za lubem Falka. Yennefer magicky procitne, aby se připojila k feministické magické lóži. Naštěstí se knize moc nepolitikaří a děj se tedy čtivě rozvíjí. No než jsem se rozkoukal, byl jsem na konci. Kniha se drží úrovně předchozích dílů a navnadí Vás na další. Krásné počtení.