kris.docekalova komentáře u knih
Nijak náročná knížka, ale rozhodně neurazí. Hlavní hrdinka je diagnostikována rakovinou a dost dlouho to přede všemi tají. Sama v sobě s tím bojuje, a tak začíná být její chování nevyzpytatelný, náladový a překvapivý (z pohledu jejího okolí). Najednou dělá velká a zásadní rozhodnutí a snaží se soustředit jen na jedno: dostat se co nejblíž její zesnulé mamince tím, že odlétá do Karibiku, kde samozřejmě potkává osobu, která hodně ovlivní to, co následuje potom. Je to taková romanťárna, celkem předvídatelná, ale knížka je napsaná moc hezky a příběh zase trošku donutí čtenáře popřenýšlet.
Tohle byla jedna z knih, kterou jsem dostala do ruky úplnou náhodou a rozhodně to stálo za to. Román je srdceryvný, krásný, hluboký, napínavý a taky plný oči-otevírajících momentů. Mladá hrdinka, která vyrůstala v US se po smrti tatínka najednou musí přesunout zpátky do Sýrie, odkud pochází její rodina. Jenže život tam není vůbec jednoduchý, a tak začíná cesta několika zeměmi s nespočtem překážet. Příběh vás nechá nahlídnout do trošku jiné kultury a rozhodně zamává s vašimi emocemi. Není to úplně lehká knížka, ale jak už bylo řečeno, stojí za to. Zhltla jsem jí asi za 3 dny, jednu stránku za druhou. Moc doporučuju.
Takhle knížka se mi hodně líbila. Moc se nesetkávám s literaturou zaměřenou na mužskou hlavní postavu, ještě psanou mužem-autorem. Pro mě (jakožto 20 letou holku) to byl vhled do mysli a života úplně jinak smýšlejícího člověka. Ukazuje to hodně reálný příběh a život člověka, který vede svůj život "jen tak aby se neřeklo", nemá nijak extra velké očekávání, cíle, ale přesto o věcech sní a rád by je zažil. Je to poměrně napínavý, ale v trochu jiným smyslu než u jiných knížek. Zajímá vás co se vůbec může stát / dít, ne jenom jak to celé dopadne. Příběh je hluboký a není až tak předvídatelný, což je vždycky super. Určitě doporučuju a myslím si, že je kniha vhodná pro jak různá pohlaví, tak různé věkové kategorie.
Když jsem si přečetla obálku, docela mě to zaujalo. Čekala jsem teda úplně něco jiného, takže mě styl psaní autorky trochu překvapil, ale vlastně to bylo něco zajímavého, něco s čím jsem se ještě nesetkala. Knihu provází hodně spirituálna a výrazné názory autorky, což mi ani jedno moc nevadilo. Kniha má předat jakýsi styl myšlení, nebo spíš myšlenku být vděční za to co máme a můžeme, ale zase nenechat si srát na hlavu.
Zajímavý čtení, který vám nechá nahlídnout do hlavy někomu trochu jinak smýšlejícímu.
Tohle je taková jednoduchá oddechovka. Čtyři kamarádky, každá jinou profesi, život, problémy, ale společný mají to, že řeší romantické vztahy, trochu neúspěšně. Dohazujou si teda svoje bývalé partnery a to sebou přináší samozřejmě různé zápletky. Je to docela vtipný, ne že by nepředvídatelný, ale zvědavost vás nutí knihu co nejdříc dočíst, abyste věděli, kdo jestli a s kým skončí.
Knížka se ze začátku zdála být takovou klasickou romanťárnou pro young adult publikum, ale v průběhu mě hodně překvapila. Pojímá hezkým způsobem přátelství mezi holkou a klukem, zároveň prožívání pocitů zamilovanosti a taky vyrovnávání se se smrtí. Řekla bych, že kniha je spíš pro mladší publikum, ale rozhodně neurazí, není to ta typicky cheezy love story, u které se dá jednoduše předpovědět vývoj a konec příběhu.
Taky se mi líbil vhled do rodinnýho fungování, vztahů a vyrovnávání se s různými situacemi.
Knížka se četla hodně snadno a rychle.
Příběh autorky silný, bohužel styl psaní mě nezaujal a vlastně jsem se hodně nutila knihu dočíst. Téma knihy je něco velmi důležitého a tak trochu taboo a myslím si, že člověku smysl té knihy opravdu dojde až po dočtení posledního slova na poslední stránce. Možná při čtení knihy podruhé by věci dávaly víc smysl, k tomu se ale určitě nedonutím.
Upřímně asi jsem čekala víc. Zápletka, no vlastně mi přišlo, že tam celkem chyběla. Při několika scénách jsem kroutila hlavou, moc jsem nechápala proč se děje to co děje. A ne z důvodu, že bych nerozuměla co tím autorka myslí, ale prostě mi nedávalo smysl, že se to vůbec děje. Obě dvě postavy reagovali celkem neadekvátně / nepřiměřeně na to, jak poměrně krátce se znali a častokrát se vlastně ani nic moc nestalo nebo stačilo jedno krátký vysvětlení a bylo by. Nevím no, já romantiku mám ráda a i takový klišéčka mi občas nevaděj, ale tohle pro mě prostě moc zajímavý nebylo. (P.S. čteno v originále v aj)
Skvělá knížka, která podle mě pomůže jak rodičům, tak i dětem / dospívajícím. Já ji četla jako 19, ještě bezdětná mladá holka a přišlo mi to hodně zajímavý. Pochopila jsem proč jsem jaká jsem, proč třeba mamka reagovala tak jak reagovala když jsem byla maldší. Možná pro 'zkušeného' rodiče, nebo člověka, co už má hodně o tématu načteno nic novýho, ale třeba pro takový mladý lidi jako jsem já nebo mladý rodiče, kteří se připravujou na založení rodiny podle mě super.
Určitě se k ní jednou vrátim, až budou děti v plánu.
Takhle kniha mi naprosto otevřela oči k něčemu, o čem jsem moc nepřemýšlela. To, jak dneska funguje zdravotnictví a léčení a tváří se být nejmodernější a nejrozvinutější vlastně úplně zastiňuje to, že by se lékaři měli soustředit i na psychiku člověka celé jeho životní pozadí.
Já (přestože je mi "teprve" 19) většinu věcí už praktikuju a snažím se dodržovat - nebo spíš nastavit jako normál pro svoje tělo a svojí duši. Pan Vojáček mě utvrdil v tom, že jak přemýšlím není nenormální, naopak by se opět normálem stát mělo a dodal mi motivaci brát život na jednu stranu s lehkostí, ale na druhou stranu snažit se žít co nejzdravěji a nejspokojeněji.
Knihu by si měl přečíst úplně každý, nehledě na to, jestli s názory a postoji souhlasí nebo ne. V dnešní době jsou témata probíraná v knize hodně důležitá a přehlížená.
S panikou se potýkám docela čerstvě (měla jsem je i dřív, ale nevěděla jsem o tom) a tahle kniha mi strašně pomohla. Ukázala mi, že v tom nejsem sama a že opravdu ty situace, ve kterých paniky mám, jsou paniky. Necítím už se tak "hloupě", protože čím častěji se mi to stává, tím si řikám, že přehánim, nebo že si ostatní budou myslet, že jsem hypochondr nebo něco. Paniky má víc lidí, než si myslíme a je škoda, že se o tom moc nemluví.
No, úplně nevím, co bych ke knize řekla. Tohle nikdy nedělám, ale k téhle knize jsem rozečetla ještě druhou (která následně vystrčila tuhle a vrátila jsem se k Záblesku až po dočtení té druhé). Vůbec mě to nechytlo a musela jsem se dostat až k cca 90. stránce (což už je teda třetina knihy - ne úplně ideál), kde jsem dostala motivaci knihu dočíst. (Jinak more pravidlo je, že kniha musí zaujmout kolem 30. stránky.) Pak se to konečně trochu rozjelo, ale celkově bylo hrozně nepřehledný kdo je kdo, jak spolu postavy souvisí a kde a v jaké době se pohybujete.
Konec byl nakonec hodně překvapivý i když vlastně docela neuspokojivý. Knížku bych asi spíš nedoporučila, fakt po dlouhý době nic moc kniha, ale za napínavej a konečně docela chytlavej konec přidávám hvězdičku.
Knížku jsem zhltla za pár přečtení. Autorka píše ze zkušeností svýho vlastního života a nebojí se ukázat pravdu tak jak je, nepřibarvenou. Dotýkala se spousty témat, který se mě samotné momentálně týkaj a musím říct, že to bylo osvobozující. Často mám problém věci, který se mi v hlavě odehrávaj, pojmenovat nebo vysvětlit a Glennon to udělala v podstatě za mě. Hodně věcí mi do sebe zapadlo a bylo i strašně zajímavý, jak vlastně psala o rodičovství, na kterém ukazovala, jak nejenže je to fakt dřina (a ne třeba ani tak fyzická, spíš různá rozhodnutí), ale jak je to všechno propojené, jak rodičovství utváří jak člověka (rodiče), tak ale ty děti.
Líbil se mi hrozně i styl psaní, kdy kniha je rozdělena do spoust kapitol, které na sebe většinou nijak markantně nenavazují, ale jako celek dávají velký smysl.
Samozřejmě by si měl čtenář dávat trochu pozor, každý může mít na určité věci velmi odlišný názor a zrovna tato autorka má tendenci psát hodně "silně doporučivým" stylem, takže by si čtenář mohl hned názory a praktiky brát za své. V těchto situacích by se měl čtenář zamyslet jaký k situacím a názorům má vlastní postoj atd. Ale já ve velké většině s autorkou souhlasila.
Tahle knížka byla tématický docela náročná. Jde o mladou holčinu, který z ničeho nic umře mamka a ona nemá téměř žádnou rodinu. Potýká se s problematikou pěstounství, truchlením, zároveň je v pubertě, kdy se snaží najít sama sebe, a proto se dostane i do problémů.
Příběh mi připomínal, jak vděčná jsem já za svoji rodinu a že bychom si jé měli vážit, protože ne každý jí má a může to být na světě ještě o hodně náročnější a nefér.
Knížku 100% doporučuju. Nakousává i téma přátelství a překážek, které v něm někdy můžou nastat, single rodičovství, nesnáze s pěnezma a spoustu dalšího.
Musim říct, že tady mi dost trvalo, než jsem pochopila o co jde. Autoři, kteří spolu píší tuhle knihu, vyprávějí příběh/y z pohledů dvou různých postav (tak, teď by se vám to mělo číst lépe). Nicméně mě kniha hodně bavila. Líbilo se mi, že autoři zvýrazňovali téma deprese a jak to mladej člověk prožívá (je to i zmiňovaný na konci knihy v rozhovoru autorů). Většinou se poukáže na to, že má člověk deprese, pak že bere prášky a najednou je všechno spravený. Ano, může to tak být, ale většinou to má spoustu jiných faktorů a není to tak jednoduchý. Dál se knížka zaměřuje na gaye, kde zase proráží dnešní stereotypy a vztahy. Příběh má hlubší smysl, právě skrze tyto témata.
Určitě doporučuju, čte se rychle (četla jsem teda origoš v angličtině) a je opravdu zajímavá.
Taková romantika neromantika. Knižka měla docela originální příběh, přestože byl chvílema až trochu moc praštěnej a možná přitaženej za vlasy. Říkala jsem si, že něco z toho není úplně reálný, ale tak co, je to fakt taková easy oddechovka, která nikoho neurazí. Možná, pokud nejste úplný suchaři, se u některých pasáží zasmějete nahlas, vtip tomu teda rozhodně nechybí.
Není to žádná oscarovka, ale pobaví a jestli máte rádi romantiku, vztahy, single rodičovství, rozvody,m partnerství atd, tak určitě do toho.
Tahle knížka se mi upřímně hodně líbila. Četla jsem ji ve chvíli, kdy jsem docela potřebovala nový pohled na věc / život, a to mi tahle knížka rozhodně dala. Byla strašně čtivá a poutavá, četla jsem ji teda v angličtině v originále. Je to (minimálně ze začátku) trochu depresivní a chvílema takový smutný a člověk se težko pouštěl určitých pasáží. Ale rozhodně bych ji doporučila, člověk se pak zamyslí nad věcma, nad kterýma třeba nepřemýšlel, nebo mu to připomene, že život je cenný a máme se snažit si ho užívat.
Z téhle knihy mám takový rozpolcený pocit. Na jednu stranu mi byla hlavní postava velmi blízká svými vnitřními problémy a myšlenkovými spirálami, neboli právě 'overthinking', ale na druhou stranu jsem většinu knihy četla s odporem. Bylo mi nepříjemné, někdy jsem cítila až odpor k tomu, co se tam děje. Jak se k sobě postavy chovají. Tím ale autorka perfektně vystihla toxic vztahy, ze kterých není snadné utéct, a právě jaký může mít tato toxicita dopad na psychiku člověka. Konec byl částečně předvídatelný a uspokojivý, zároveň jsem ale čekala něco trochu víc..
Toto je skvěle napínavá kniha. Líbilo se mi, že skrz celou knihu autorka narážela na postavu, která byla odhalena téměř až ke konci. Děj celou dobu nutil čtenáře přemýšlet a chtít víc. Popisuje jakousi realitu, která není běžná, ale může se v životě občas objevit a není vůbec lehké se k ní postavit. Příběh byl strašně zajímavý a netypický.
Naprosto nádherná kniha. Věnuje se mnoha důležitým tématům dnešní doby. Ukazuje charakter postav, ať už pozitivní, tak negativní. nebo nejlépe oboje dohromady. Autorka úplně neuvěřitelně vtahuje čtenáře a vyvolává v něm neskutečné emoce. Děj je opravdu zajímavý, komplexní, dechberoucí a naprosto překvapující.
Už dlouho jsem nečetla tak výbornou knížku.