Kryštofka komentáře u knih
(SPOILER) Kde začít...
Při prvním prolistování knihy jsem měla pocit pestrobarevné střelnice na pouti.
Po několika stranách jsem si říkala, kdo je cílová skupina, pro koho je kniha psána. A měla jsem pocit, že pro mě ne. Přepisy online rozhovorů byly navzdory velké ploše stránky pidipísmem. Způsob vedení některých rozhovorů také nebyl můj šálek čaje.
Naopak velmi se mi líbily rozhovory se všemi třemi odborníky, obzvláště s ředitelkou Dětského krizového centra. Je vidět, že je dané téma pro ně denní chleba, věci mají velmi dobře rozmyšlené a dokáží se srozumitelně vyjadřovat.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah a tak jsem ještě měla v paměti její úvod. Cílem mělo být kontaktovat predátory, mluvit s těmi na druhé straně, odstranit ten černobílý pohled. Autorka si naivně představovala, že si s nimi jako kámoška pokecá o životě. Podařilo se jí získat jediného muže, který byl ochoten se sejít. A při konfrontaci s herečkou představující ve filmu nezletilou dívku, se jim ho dokonale povedlo z rozhovoru vytěsnit.
Rozhovory s predátory se tedy nekonaly, nahradily je rozhovory s širokým spektrem dívek s širokým spektrem zážitků. Mnohé z nich spojuje touha po pozornosti. Nejlepší a nejvýchovnější byl podle mě příběh sportovkyně. Holky, která nebrouzdala po internetu, aby zabila čas, přesto ji dokonale omotala pavučina manipulace.
Do knihy byl vložen i děsuplný příběh skautského vedoucího, který o sobě a o všech hrůzách, které provedl, mluví překvapivě ochotně. Jeho případ se ale odehrával v reálném světě, i když za pomoci internetu. Ten asi většinou čtenářů otřese nejvíce. Obzvláště pokud jsou rodiči.
Film V síti jsem viděla, je udělán citlivě a navzdory tématu i odlehčeně. Považuji ho za velmi vydařený projekt s navazujícími besedami pro rizikové skupiny. Ten má ode mě *****.
Knihu beru jako doprovodný produkt za ***, který snad může působit i preventivně.
Zdá se totiž, že v oceánu internetu neplatí téměř žádné zákony a lze jím proplouvat celkem beztrestně.
Precizní provedení. V dnešní lajdácké době jsem nadšená z dílka, které tak dbá i na formu.
Nejvíc mě bavil rozhovor Servírka+RF+DJ. Což tedy rozhodně není nejlepší česká báseň...
Mojí nejlepší je tato:
V zahradě zdivočelé
Obklopené starým lesem
Měl jsem strach
Že vyruší mne hlídač
A opravdu
Na prahu
Dřevěného domku s probořenou střechou
Ležely jeho kosti
(autor Pavel Kotrla)
Ta mně přijde dokonalá. Rytmus, úspornost, myšlenka.
Pepina na WC mě pobavila. Poskytla odlehčení.
Pár básní jsem přečetla se zájmem.
A dost mě jich nezaujalo. Někdy jsem měla pocit, že jsou to takové objemné slovní výlevy, které bych poezií snad ani nenazvala.
Ale chápu, že každý si najde to svoje, s čím jeho duše zarezonuje.
Autorům přeji, aby jednou narazili na zlatou básnickou žílu, zaslouží si to.
Knížky Petra Síse miluji. Jsou kouzelné a osobité. Hravé. Překrásné ilustrace. Nejraději bych byla autorem, popustila uzdu fantazii a také malovala a kreslila...
Ještě o stupínek výš než Ptačí sněm u mě stojí Příběh červené krabičky a Strom života.
Pozoruhodná osobnost. Není to jen tak obyčejný rozhovor. Je to také lekce z historie. Živá a poutavá lekce pro mě jak stvořená - mým slabým místem jsou jen povrchní znalosti dějin naší země. Kníže mě bavil hodně, jeho vzdělanost, široký záběr, to, že stojí nohama pevně na zemi, životní energie, morální kredit. Nebavil mě těžkopádný úvod, tazatel, který skákal z jednoho tématu na druhé a často i zpět. V souvislosti s odpověďmi mě napadalo tolik doplňujících otázek a velmi často to skončilo useknutím a skokem na úplně jiné téma. Škoda.
Nekomplikovaná kniha, která vás trošku pobaví, trošku rozesměje, s kterou možná trošku zarezonujete, určitě ji přečtete rychle a určitě brzy zapomenete, o čem vlastně byla.
Krásný a kultivovaný vypravěčův jazyk nás provede životem ženy, která vystoupala až na vrchol společenského žebříčku. Autor se do hlavní hrdinky, poslední čínské císařovny, vciťuje velmi uvěřitelně.
Zajímavě je popsán střet dvou kultur. Hrdých, sebevědomých a krutých Číňanů pohrdajících cizinci, které neváhají usmrtit navzdory všem předchozím dohodám.
Život vládkyně je prodchnut bohatstvím, uměním a krásou, korupcí, manipulací a intrikami. Ochutná i lásku, ale také činí krutá rozhodnutí a neváhá obětovat svoje blízké.
Pěkný čtenářský zážitek.
Jedna z mála knih, kdy si říkám, že pět hvězdiček je málo.
Vážím si vzdělaných a stále se vzdělávajících lidí s názorem, mezi které pan Honzák patří.
Poctivě napsaná kniha. Nejvíc mě fascinuje příběh rodičů Betty, obzvláště obdivuji vitalitu a činorodost otce.
Život Betty byl všechno jen ne nudný. A její humor mám moc ráda.
Moje první setkání s autorem. Přímé a prodchnuté nesporným talentem. Tíživost a křehkost, hospodská primitivnost i hluboký smutek. Taky humor. Dobře okořeněná poezie.
Pro mě vynikající kniha se spoustou podnětných myšlenek, které jsou platné i dnes. Nic není černobílé. K demokracii se dá dospět jedině vývojem, ne každý je na ni připraven. Co může spoustu čtenářů odradit či znechutit je přílišné propojení s událostmi daného místa a doby, které nám nic neříkají.
Takové barvité popisy, kdy krajina živě vystupuje před našima očima, miluji. Nádherný jazyk. Oddanost pacientům daleko za hranicí vlastního pohodlí. Vhled do časů minulých a míst vzdálených.
Pro mě velmi zajímavá kniha. Nejen kvůli postavě paní Sedlmayerové, která byla nesmírně činorodá a místy i dost urputná, ale i z historického hlediska.
Jak asi Oldra prožívala závěr života, kdy se její starý svět rozpadl, blízcí zmizeli a ona si hýčkala svoje tajemství? A co vztah s ní znamenal pro TGM? A byly i další "Oldry"?
Autor odvedl výbornou práci.
Poctivě a systematicky zpracovaná kniha o matematice. Překlad až na nějaké drobnosti kvalitní. Dobrý přehled pro ty, co už o matematice něco málo vědí a chtějí se dozvědět trochu víc, případně si jednotlivé matematické objevy usadit na časové ose. Odborníci by měli sáhnout po odborných knihách, ti cílová skupina nejsou.
Deset hvězdiček málo. Královsky jsem se bavila. Nechápu, jak se dá laťka vtipnosti udržet tak vysoko na 466 stranách. Tolik slovních hříček a hravosti!!! Ještě než jsem dočetla, věděla jsem, že si dám knížku ještě jednou.
Asi je to i pro Blanku dobrá terapie.
V posledních týdnech jsem každý den začínala šálkem čaje a pár příběhy z této knihy. A byl to příjemný a skutečně nostalgický začátek dne. Čtení o proměnách města, kde žiji, mě uchvátilo. Kniha není psána formou nekonečného nezáživného textu. Abecedně seřazená hesla, krátké povídání a fotografie. Místa, která zmizela, místa, která se proměnila, příběhy lidí a k tomu spousta historických fotografií, které autor dokázal shromáždit. A pro porovnání i fotografie z dob nedávných. Vynikající.
Ponuré, ach tak ponuré. Autor na mě působí velmi depresivně.
A škobrtavé, místy neumělé a tak se opakující. Chybí tomu lehkost.
Jako dítě jsem si přečetla v kalendáři básničku o kaktusu a naprosto mě okouzlila. Po přečtení sbírky musím konstatovat, že tato báseň je mi nejbližší. Tím, že je zařazena jako první, tak jsem měla vlastně to nejlepší hned na úvod. To nejlepší a tak odlišné od zbytku sbírky.
Pak je tu pár básní, které mají dramatickou linku a spád a které se zařadily do čítanek. Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, Labutinka.
Přesto se ze mě fanoušek Bezruče nestal.
Nějak jsem se s touto knihou minula. Možná špatné načasování. A možná až příliš mnoho slov kolem několika nosných myšlenek, které mají svoji sílu.
Kniha je napsána živým jazykem a je velmi spontánní, citlivá a otevřená. Smířlivá navzdory všemu hroznému, o čem pojednává. Nechybí jí emoce a vtip, který s přibývajícími stránkami ještě graduje.
Dostává se nám vysvětlení a pohledů z „druhé“ strany prostřednictvím ženy, která stojí někde mezi dvěma odlišnými světy. Jen jsem moc nepobrala, že po dramatické gradaci (útěk neteře), kdy jsem čekala opravdovou rodinnou tragédii, autorka tuto dějovou linku na chvíli bezstarostně opustila. A pak se k ní navrátila, jako by se nechumelilo.
Obsahově je kniha velmi vydařená, ale ty gramatické chyby a překlepy snižují moje hodnocení o jednu hvězdičku. A také název mi ke knize nesedí.
Saturnin se sice vrací, ale nějak nemůže trefit a nejspíš ani neví kam.