Kryštofka
přečtené 315
Kdo chytá v síti
2020,
Marika Pecháčková
Kde začít... Při prvním prolistování knihy jsem měla pocit pestrobarevné střelnice na pouti. Po několika stranách jsem si říkala, kdo je cílová skupina, pro koho je kniha psána. A měla jsem pocit, že pro mě ne. Přepisy online rozhovorů byly navzdory velké ploše stránky pidipísmem. Způsob vedení některých rozhovorů také nebyl můj šálek čaje. Naopak velmi se mi líbily rozhovory se všemi třemi odborníky, obzvláště s ředitelkou Dětského krizového centra. Je vidět, že je dané téma pro ně denní chleba, věci mají velmi dobře rozmyšlené a dokáží se srozumitelně vyjadřovat. Knihu jsem přečetla na jeden zátah a tak jsem ještě měla v paměti její úvod. Cílem mělo být kontaktovat predátory, mluvit s těmi na druhé straně, odstranit ten černobílý pohled. Autorka si naivně představovala, že si s nimi jako kámoška pokecá o životě. Podařilo se jí získat jediného muže, který byl ochoten se sejít. A při konfrontaci s herečkou představující ve filmu nezletilou dívku, se jim ho dokonale povedlo z rozhovoru vytěsnit. Rozhovory s predátory se tedy nekonaly, nahradily je rozhovory s širokým spektrem dívek s širokým spektrem zážitků. Mnohé z nich spojuje touha po pozornosti. Nejlepší a nejvýchovnější byl podle mě příběh sportovkyně. Holky, která nebrouzdala po internetu, aby zabila čas, přesto ji dokonale omotala pavučina manipulace. Do knihy byl vložen i děsuplný příběh skautského vedoucího, který o sobě a o všech hrůzách, které provedl, mluví překvapivě ochotně. Jeho případ se ale odehrával v reálném světě, i když za pomoci internetu. Ten asi většinou čtenářů otřese nejvíce. Obzvláště pokud jsou rodiči. Film V síti jsem viděla, je udělán citlivě a navzdory tématu i odlehčeně. Považuji ho za velmi vydařený projekt s navazujícími besedami pro rizikové skupiny. Ten má ode mě *****. Knihu beru jako doprovodný produkt za ***, který snad může působit i preventivně. Zdá se totiž, že v oceánu internetu neplatí téměř žádné zákony a lze jím proplouvat celkem beztrestně.... celý text
