KubaHanzelin
komentáře u knih

Jako vždy neuvěřitelně Gaimanovsky čtivé s tím nádechem mystična jak to umí jen on.
I když je vidět, že je kniha určena pro mladší čtenáře najdou si v ni spoustu i ti starší.
Jsem rád, že jsem svůj čtenářský rok 2022 mohl zakončit tímto velmi příjemným kouskem:)


Dopředu bych rád napsal, že v tomto komentáři hodnotím samotný Hyperion.
Této knize jsem se vyhýbal jako čert kříži, protože se staršími sci-fi kousky mám často problém, že buď šíleně zestárly, nejsou věrné žánru, nebo mi prostě nesedí.
Jsem rád, že můžu Hyperion zařadit mezi tento malý počet výjimek.
Simmons mě nadchnul svou představivostí a nebojácností s tím plout do neprobádaných vod tohoto žánru se mu v roce 1989 opravdu povedlo a mám málo co vytknout, jedná se o velmi originální a neokoukané dílo, které bych jednou rád viděl (řádně zpracované) na televizních obrazovkách nebo na stříbrném plátně, protože ano, Hyperion na to určitě má.


(SPOILER) Velmi emotivní konec, i když jsem všichni věděli jak to vlastně dopadne..
Nemám co vytknout, oproti prvnímu svazku tu nejsou místy zbytečné pasáže a neuvěřitelně rychle to plyně.
Dodal bych snad jen jedno a doufám, že mě autoři legendární Mafie nebudou lynčovat:)
,,Nakonec tě zabije tvůj nejlepší přítel"


Zatím nejlepší Thor komiks co jsem četl.
Po filmu, který si půjčil záporáka a pár nápadů z tohoto díla, jsem si řekl, že bych si mohl přečíst předlohu..
A jo, je lepší jak film:)
Obával jsem se klišé, ale dostal jsem originální příběh o neuvěřitelně naštvaném člověku, který se rozhodl zabít všechny bohy minulosti, současnosti a budoucnosti.
Ale díky Thorovi, který je sice pořád neuvěřitelný trouba jak jsme zvyklí se mu to možná nepodaří ..


Pořád se nemůžu se slávou kolem této série zžít.
S Naslouchačem jsem měl problém, Faja mi přišel lepší a když jsem otevřel Nastereu, tak jsem nechtěl přestat, děj parádně utíkal a pořád se něco dělo, bohužel je to šíleně moc nových informací a odkrytých tajemství a příběhu to za mě až škodí. Autorce se možná kniha lechce vymkla kontrole a pak se to zamotalo, což je veliká škoda, jinak by to za mě byl zatím nejčtivější díl..
Každopádně držím palce s dalším psaním, kreativitu autorce upřít nemohu:)


Úchylárna, ale šíleně čtivá úchylárna co vás vtáhne a nepustí..podobně jako spirála..


Vždycky jsem rád za cokoliv nového z Geraltova světa..
Radši bych ale byl kdyby toho bylo víc, nebo to aspoň bylo delší, protože po dalších dvou letech se zase jedná o příjemnou sotva půl hodinku, kdy dočtete a víte, že budete čekat zase nekonečně dlouho. Aspoň, že máme teď ten Netflix seriál, který to vynahrazuje, ale nebudu lhát a budu to myslet naprosto upřímně.. pane Sapkowski, napište další knihu!


Kdyby "Spasitel Duny" byl obsažen jako další část původní Duny asi by se nic nestalo, je to takový krátký, ani ne moc příběh, navíc co se dělo po událostech Duny, bohužel kvalita pokračování již nedosahuje stejných kvalit jak bychom si všichni přáli.
Sem tam mi to trochu připomínalo Hru o Trůny, spousta intrikování jak svrhnout božského imperátora Paula, který trpí pod návalem věšteb možných budoucností. Ale abych byl upřímný, po většinu času jsem se při čtení bavil, zajímalo mě jak to s Paulem, Chani, Aliou a Duncanem dopadne a hořkosladký, možná až špatný konec dost pomohl tomu, abych nakonec přidal i tu třetí hvězdu. Tímto se považuji za připraveného na (snad) ne moc vzdálený film a k sáze Duny se ještě někdy určitě vrátím:)


Zatím asi nejslabší svazek Ekhö
Vrátili jsme se k "detektivce", která nás provázela prvními dvěma svazky. .
Londýnský příběh byl fajn, spousta narážek na kulturu, Gringottova banka, The Beatles a další, jen od začátku nebylo moc těžké přijít na to kdo je padouch.
Další kousek nás zavedl zpátky do New Yorku a bylo tu zase to stejné jako dříve, do Mraveny vstoupí někdo nedávno zemřelý a už se vezeme.
Ale nechci být jen negativní a proto čtenáře ujistím, že dle mého názoru má tento svět ještě pořád co nabídnout, jen musí autoři trochu popustit pud fantazii:)


Zatím asi nejlepší Lady Mechanika pokud jde o příběhovou stránku..
Hlavně první příběh, kde jsme se opět věnovali minulosti samotné Mechaniky a když už to vypadalo, že se konečně něco dozvíme...zase z toho nic nebylo!
Budování napětí by Benitezovi opravdu šlo, doufám, že se dočkám ve čtvrtém svazku.
Pokud jde o druhý příběh, který je zase tak trochu z jiného soudku a z jiné časové linie byl neskutečně krásně a detailně nakreslen, v této části si ilustrátoři skutečně vyhráli a parádně se na to kouká, jen ta příběhová část už byla kapánek ohranější..
Celkově když jde o Lady Mechaniku, musím říct, že jde hlavně o to co vidíte, ne co čtete, ale kouká se na to ooooopravdu příjemně:)


Gerda je po půl roce zpátky a opět si nebere servítky!
Ze začátku to vypadá, že už to s návratem domů vzdala, ale po zkušenosti s její fanynkou (následně zlodějkou identity), si řekne, že by nebylo špatné kdyby zkusila být hodná, ale jak už Gerdu známe tak ji to moc nejde a dosáhne toho pouze tak, že se zaplete s nějakými těmi čaroději, houbovými samuraji a kouzelnými koulemi..možná to nedává smysl, ale já se bavil o něco víc než u druhého dílu a už teď se nemůžu dočkat dalšího nášupu!
A prosím všechny rodiče co tohle čtou, hlídejte si své ratolesti když mají v ruce lízátko..


Harleen jsem zbožňoval, k Sunstonu jsem přišel s respektem a i s respektem odcházím.
Bohužel to není můj šálek čaje, kresba je sice opět parádní, ale příběh od kterého jsem nic moc nečekal, pro mně osobně ani moc nenabídnul. Ze začátku to vypadalo velmi slibně, ale jak tu zmiňují jiní, občas tam bylo až moc zbytečného tlachání, které by se místy dalo seškrat možná až na půlku..
Těším se na další Šejićovy projekty, ale se Sunstonem pokračovat nejspíš nebudu.


Potřeboval jsem nějakou ptákovinu a když jsem sahal po další "Kotletovce" už jsem tušil, že vybírám správně.
Rozhodně jsem se nebavil tolik jako u série Spadu, ale několikrát jsem se fakt slušně zasmál, hlášky - ať už české nebo ruské stojí prostě za to, akce střídala akci jak už je to zvykem a pro sprosťárny a střeva se taky nešlo daleko, jen ten vesmír mi úplně nesedl asi tolik jako "české postapo", možná někdy zkusím další díl(y), když má vyjít těch neuvěřitelných 12 kousků:)


Těžko hodnotit..
Ke knize jsem se dostal jen díky tomu, že zbožňuju film s Willem Smithem, i když by se nemohl více lišit od knížní předlohy. Původní novela "Já, legenda" je z roku 1954, což už je skoro 70 let, ale je napsaná na takové úrovni, že čtivá i dnes - kdybych měl tedy hodnotit samotnou Legendu, tak za 4*, ale jen kvůli konci, ten mi přišel lehce odfláknutý, dřívější kapitola se psem mě dostala do hluboké deprese a musím říct, že se jedná asi o to nejlepší z celého svazku.
Povídky, které následují po novele.. některé jsou stejně kvalitní jako novela samotná u některých se mi zavíraly při večerním čtení oči, nejvíce se mi líbila "Za pět minut dvanáct" a "Kdo je na drátě?", takže samotným povídkám bych dal průměrné hodnocení, ale "Já, Legenda" svazek vylepšuje o stupínek výš:)


Ryan zpátky v plné síle!
Aneb, takhle jsem se bavil naposledy u Písně Krve..ani jsem nečekal, že se ještě někdy dostanu k něčemu novému z Vélinova světa, a když se ze dne na den objevil první díl sequelové trilogie na Stín Krkavce, byl jsem nadšen a věděl jsem, že to musím mít hned jak výjde.
Měli jsme tu pomalejší rozjezd, ale to vůbec nevadilo, protože jsme tu měli staré známé, ale nový příběh v ještě v čtenářem neprozkoumaném "Západním světe".
Chytlo mě to hned i přesto, že jsem knihu odkládal, protože nebyla chuť na čtení, tak jsem do toho zase spadnul a vychutnával si další příběh Vélina a jeho přátel, přiznám, že pár věcí bylo poměrně předvídatelných, ale ani to nevadilo a už teď se těším na pokračování:)


Poprvé kdy jsem čekal až vyjde další díl Mýtů, protože jsem neměl žádný v zásobě, ne poprvé, ale možná po druhé, kdy jsem se přistihnul, že mi příběh přišel slabší než jsem u této skvostné série zvyklý. Minimálně ten hlavní, byl takový (doufám) přípravný na další (snad zajímavější) svazek.
Takže když už jsem si leštil své 3* dostal jsem se ke krátkým příběhům, které na čtenáře čekají po hlavní lince a musím říct, že příběh o jistém čaroději to vytáhnul na ty 4*
Jinak obálka jako vždy skvostná a jisté proslovy mistralů mě opravdu rozesmály:)


Parádní příběh z alternativní historie!
Soudruh Superman měl grády, myslel to sice dobře, ale moc to nedomyslel, i když jsem mu fandil, aby nad Zemí zavlanul rudý prapor se zlatým kladivem a srpem.
Vskutku zajímavý kousek, který by měl zkusit každý fanoušek komiksu, protože je tohle přece jen inteligentnější věc než to co na nás poslední dobou sypou, kresba byla typická pro komiksy s ocelovým mužem. No a ten konec..no, k tomu nejde říct nic jiného než ironie!:)


Obrovský hype okolo Naslouchače se dostal po dlouhém odkládání i ke mě..
A není to žádný zázrak, možná i lehké zklamání. Autorka nám představí velmi zajímavý, temný a originální postapo svět, který vypadá ze začátku jako místo - obrovské, plné postav, míst, událostí, ale není to tak. Možná jsem měl podle hodnocení přehnané očekávání, ale když narazíte na databázi knih na českou fantasy, která má přes 2500 uživatelských hodnocení a 93%, tak už ta očekávání máte. Ale aby to neznělo, že tu sypu jen kritiku: Příjemně se to četlo, hezky to odsýpalo a nejspíš zkusím i další díl, když už ho doma mám:) Jen už doufám, že hlavní hrdin(k)a už nebude tak otravný(á), protože sakra, půlka knihy jsou věty tázací, ale jako úvodní kniha do pentalogie? Lepší průměr, jen ten úvod byl na mě asi moc roztahaný a mohlo se toho víc dít:)


První věc z DC Black Labelu co u nás vyšla, kdy se ještě nevědělo, že něco jako Black Label existuje..
Jokera zbožňuju, je to můj nejoblibenější batmanovský záporák a i tady se mi líbil, i když byl lehce drsnější (což mi vůbec nevadilo). Příběh je fajn, sledujeme Jokera z pozice jeho řidiče, takže hlavní protagonista hraje druhé housle, což není na škodu, ale jak už psali mnozí přede mnou, příběh je jednodušší s tím velkým překvapením na konci..
A jo, kresba byla příjemné temná jako u "Batman: Zatracení", což je svazek, který vlastně následuje po tomto Jokerovi, takže čtěte nejdřív Jokera a pak Batmana, nedělejte chybu jako já:)


Čtu Bradburyho teď nějak v kuse, teda to, co od něj vyšlo od nakladatelství Plus a začínám si říkat: "Sakra, tohle jsem si opravdu měl přečíst dřív." Sice je to skoro 70 let od vydání Ilustrovaného muže, ale povídky jsou napsané stejně nadčasově jako tomu bylo u příběhu 451 stupňů Fahrenheita, samozřejmě nejsou všechny dokonalé, ale opět se to četlo samo a velmi příjemně. Už teď začínám číst Marťanskou kroniku, tak jsem zvědav zda si mě autor udrží i u té
