Kudík komentáře u knih
Ostrov Tří sester (Vítr, Země a Oheň), na kterém se sejdou jejich prapotomci, a to Nell (Helen), Ripley a Mia. Každá má svůj vlastní příběh s tím, že Nell utíká předstíráním své smrti před manželem. Seznámí se zde se šerifem Zackem, který je vážně sympaťák. :) Musím přiznat, že tady mi magie nevadila, možná naopak.
V porovnání s jinými historickými romány od AQ to bylo trošku slabší, ale i tak tam bylo pár situací, které byly celkem originální. Např. Leightonská pole S. vs. Ch. F. :) Hlavní hrdinka Sophy byla trošku netradiční se zálibou v bylinkářství, laskavá, ale na druhou stranu i strašně naivní. Její protějšek a následně manžel Julian byl opravdu občas arogantní a za nedodržování dohody, kterou na začátku přijal, mi pil krev, ale ke konci se to zlepšilo. Kdo se mi však zamlouval a zasloužil by si vlastní příběh byla Anne Silverthorne ideálně s Daregatem. ;)
(SPOILER) Neviditelnost, akné, záhada ohledně ztracených psů, obnova majáku, hledání své identity... to vše bylo fajn, ale asi ani ve svém náctiletí bych nezvládla takový koktejl najednou, a to vč. zázračné směsi Dr. Čchanga. :) Začátek byl super, ale pak to nějak začalo drhnout, následně zde bylo moc akčních scén s nahotou a hlavně moc krkání a šikany. Současně jsem zaznamenala dvě chyby (jedna mohla vzniknout omylem při překladu), a to když byla Ethel/Boo v novinách na fotce z oslavy narozenin 100.leté prababi Elizabeth označena za její vnučku, druhá když doma vypnula router, aby nešel net a do toho jí přišel email, to jako vážně? :) Ale pár vtipných situací se také našlo.
Rovnou skočím na konec knihy, a to k poděkování od autorky, kde jsem byla příjemně překvapená, že čerpala z vlastní zkušenosti. Původně jsem předpokládala, že to je prostě romantická fikce. Oceňuji i návod na vlastní seznam. :)
Abi mi přišla lehce naivní, ale přesto správně trhlá, i když plnit seznam snů svého ex, mi přišlo trošku moc. Byly sice okamžiky, kdy bych s ní chtěla trošku zatřepat, aby se probrala, ale bavila jsem se. Některé scény byly opravdu vtipné a závěr očekávaný. Líbil se mi vyobrazený okruh přátel, a to že s jejich pomocí zvládla svůj strach.
Od autorky mám v plánu přečíst více knih, ale jako první jsem si zvolila Sázku na vášeň. Dá se říci, že většina děje je odhadnutelná již z anotace, ale i tak to bylo příjemné a rychlé čtení, hlavně pro milovníky koní. Já si třeba Sabbatha oblíbila nejvíc ze všech postav. O to víc, když vyšel na světlo jeho osud. Dále následoval Devlin a Chester. U A. J. jsem měla trošku problém, protože i když se snažila vymanit z obrazu princezničky Sutherlandových, tak se projevila dost nevyzrále. Ale její jméno (vysvětlení z čeho se skládá A. J.) mě pobavilo. :)
Tak mám za sebou opět jednohubku od pro mě dosud neznámé autorky a musím říct, že zrovna toto je případ chybějících 0,5*. Tu půlku navíc bych dala za "Dopis mým přátelům, fanouškům, čtenářům mých pozdějších románů i všem těm, kdo čtou knihy Leily Meachamové poprvé!" v úvodu knihy.
Přiznám se, že dvojice Cara a Jeth se mi nezamlouvala tolik, jako Cara a Ryan. U Cary nevím, zda obdivovat vše co v La Tierra Conquistada dokázala, protože já osobně bych odpadla po týdnu, anebo vrtět hlavou, zda je taková sebedestrukce v pořádku. I když slib (navíc na smrtelném lůžku) je závažná a zavazující věc. U Jetha jsem prostě nemohla překousnout chování, prostě toho špatného tam bylo až moc, a pak ten konec, ale zase chápu, že trend Harlequinek musel být zachován. :)
Spoiler: Jak jsem to tele dokázala autorce odpustit, tak Hvězdu Texasu ne, na to mám moc ráda koně.
Přiznám se k malému zklamání, a to, že jsem čekala trošku víc akce ve vzduchu a horší padouchy, ale jinak paráda. Nechyběla akce, napětí, boj s časem ani chemie mezi Ryem a Brynn. Líbil se mi pohled Violet a její celkem vtipné náhledy na chování dospělých. Občas mě pobavila i dvojice Wilson a Rawlins. Od nehody jsem si kladla dotaz, proč k tomu vůbec došlo? Konec to uspokojivě objasnil.
Musím říct, že po přečtení této knihy, pro mě od dosud neznámé autorky, budu na liché ponožky pohlížet jinak, asi jako Chris. Tato kniha mi dala za těch pár hodin čtení hodně, a to jsem vůbec nečekala. Překvapení v závěru mi vzalo vítr z plachet a samotný konec mi udělal v rámci možností radost. Nevím, kterou ze sester jsem měla radši, zda Alici či Scarlett, asi na rozdíl od jejich "matky" obě dvě stejně. Prostě nemůžu pobrat, že rodiče můžou dar v podobě dítěte, považovat za chybu. Líbilo se mi celé osazenstvo společnosti EverDream a vlastně celá ta myšlenka/cíl po celém světě párovat liché ponožky. Bylo zde i pár věcí, které by hrdince jen tak neprošlo, ale výsledek to předčil.
Tak musím říct, že Nate Burke je v těsném závěsu mých oblíbených hrdinů od NR, a to hned za Reedem z Povolených ztrát. Líbil se mi jeho smysl pro humor, nečekala jsem, že se budu až tak bavit. Meg (cca do poloviny knihy) nic moc, ale pak se naštěstí vytáhla. O její matce a i vl. otci raději pomlčím. Díky za Jacoba. Mé prvotní podezření na pachatele se podařilo, ale v průběhu jsem byla nalomená, že to může být někdo jiný. Co však závidím, je místo jejich bydliště (Aljaška). Po dočtení jsem si vyhledala fotky polární záře přímo z míst jako Anchorage a Fairbanksu. Tohle osobně zažít, včetně pukání/praskání ledu, vyzkoušet mushing, možná, ale jen možná se proletět s nějakým umírněným busch pilotem :) .... to musí být prostě nádhera.
Tak a je tu závěr série, i když osobně bych to viděla ještě na 5. díl, a to ideálně v podání baron Weston vs. Lucy Merricková. :) Daisy se mi moc líbila, klidně mohla být i ostřejší a její kritika neměla chybu. Sebastian trošku za Daisy pokulhával, ale větou „Toho psa musíte zabít!“ mě dostal. Určitě si od autorky časem přečtu i její další knihy.
U tohoto dílu se mi nejvíc líbilo vzpomínání hlavních hrdinů, a to Marie, Filipa, a i Lawrence na jejich dětství, ať už lezení na strom, houpání se na provaze, anebo hraní a výuka kriketu či šachů. A ta originální výuka francouzštiny. :) Kam se poděla růžová stuha s bílými vyšívanými sedmikráskami po mamince Marie ...., to asi většina uhádla, jen mi přišlo trošku moc, že v závěru došlo k takové změně/otočení u Filipa. Celkově nenáročné kratší čtení s krásně se handrkujícími Marií a Filipem.
(SPOILER) Další díl a další nájemnice z Little Russell Street, tentokrát švadlenka Prudence. Opět příjemné čtení, kde je tentokrát ve hře obří dědictví po otci a jeden vévoda, s dost nepěkným dětstvím. Ohledně Thomase jsem tušila, proč udělal, to co udělal.
Většina knihy se tak nějak dala vydedukovat, ale v samém závěru jsem byla Prudence (autorkou) za pomoci pana W. hezky překvapena, jak Rhyse, vévodu ze St. Cyres, "obelhala".
Pro mě opět nová autorka a musím říct, že se jedná o velmi milé a nenáročné čtení, s trochou humoru a špetkou dramatu. Ať už Emma nebo Harry (i se svým rodinným "harémem") jsou sympatické postavy. Hrozně se mi líbil pan Holub. :)
Když jsem zahlédla hodnocení, tak jsem se trochu bála, do čeho to jdu, ale i přes svůj věk a s informací, že se jedná o román pro dívky, to nebyla taková hrůza. Ano, veškeré zápletky ať už okolo Angel a jejího "tajného" Santy, anebo kamarádů jako Joshe, Sanje, Izzy... to nebylo nic překvapujícího. Trochu mi vadilo, že Angel byla na jednu stranu takový genius s copánky a na druhou hrozně naivní, i když zase v 16letech to asi není tak divné. Ale jako celek tuto knihu i s pár vtipy a charitativní myšlenkou nemohu hodnotit hůř než 3*.
Neříkám, že to bylo špatné čtení, ale od oblíbené autorky jsem zvyklá na lepší díla. Tohle byl na můj vkus mix různých žánrů (vč. sci-fi). Ale co oceňuji, že mě v závěru autorka dostala, protože jsem celou dobu přemýšlela, která z těch dvou z prologu....
Paráda. Jsem ráda, že jsem si rovnou pořídila oba dva díly, protože první končí doslova nad propastí. ;) Až na ty brzdy jsem to vydedukovala dobře a závěr v Salty Bend (který bych brala všemi deseti) se mi vyloženě zamlouval.
(SPOILER) Od autorky jsem četla již "Příběh srdce", takže trošku představu o jejím stylu mám. Ústřední dvojice, Lexie a Grayson, jsou na to jaké měli dětství, zajímavé postavy. Hlavně Lexie mi i přes svojí "naivitu" byla sympatická, navíc když zvládá akční scény v noční košilce. :) Další dvojice, a to Betty s fanouškem skupiny Badgers, zde nemá tolik prostoru, ale možná to ještě přijde. Po dočtení prvního dílu mám takové tušení.... kdo poškodil brzdy, kdo je čí otec, a že ne vše hodné a milé je svaté (nemyšleno v náboženském kontextu). Zítra si (doufám) své domněnky ověřím, protože jsem byla včas varována a budu rovnou pokračovat druhým dílem. Jinak velké plus za popis hradu.
Tak si říkám, kdyby tato kniha byla zfilmována, kolik litrů umělé krve by zde padlo? :) Od začátku čtenář tuší, jak to dopadne s Amity a Benedictem, ale jsou zde i další postavy, které příjemně osvěžují děj, např. sestra Penny, inspektor Logan, manželé Hodgesovi, Declan Garraway... Zajímavé bylo využití tessenu, i když já bych s ním, namísto ovívání či sebeobrany, omylem spáchala harakiri. :)
Titul je sice kratší a skoro celý děj probíhá v rámci jednoho domu, ale je to taková rychle čtivá a celkem i dost vtipná jednohubka. Didi i Alex jsou sympaťáci, a to vč. Daianiny rodiny. U šarvátek Alexe se svojí ex jsem se až škodolibě bavila. :) Jsem ráda, kam jsou směřovány prostředky získané z prodeje, a že se čtenáři mohou takto podílet.
Hezký příběh se smutným pozadím. Myslím si, že byl i adekvátně dlouhý, aby popis Elsy, která je již 5. měsíc v kómatu nezačal nudit. Osobně se mi to moc líbilo. Na pár stránkách jsem našla celkem dobře vykreslené charaktery nejen hlavních postav, ale i rodinných příslušníků, přátel a hlavně personálu. Jaký byl rozdíl mezi uklízečkou, primářem a stážistou. Až z toho mrazí.... hlavně z -X a slova.... "náhoda". Asi nejvíc mě (v dobrém) fascinoval Thibault. Konec jsem přesně takto očekávala, a nevím jak, ale věděla jsem, jak to dopadne se Sylvainem a v mém vydání také chyběla kapitola 24.