Kudík komentáře u knih
Tak tohle bylo opravdu překvapivé. Sice se mi u Alenky nezdály všechny ty změny, ale závěr, resp. cca od 3/4 knihy byl opravdu překvapením. Jinak je to čtivě psaná kniha (možná spíše delší povídka), kterou jsem přečetla během chvilky.
Knihovnice a průkopnice "flextologie" a "momspringu" Amy B. se mi zamlouvala, ať už před proměnou, anebo až úplně na konci, jen ten prostředek trošku pokulhával. Ale musím říct, že měla štěstí na dvě úžasné děti, a to Cori a Joea. A co teprve její přátelé, ať už Ti "staří", anebo aktuálně získaní... Talia, Lena, Matt, Daniel, Kathryn. U některých scén z chatu s Lenou a Taliou, či jejím rande, jsem se upřímně bavila. A přiznám se, že se i děsila, jak Amy naloží s Johnem.....
Katy, za těch cca 10 let při práci pro Gilchristův klan, poznala jejich typickou charakteristiku až musela začít jednat s jedním mírně atypickým, a to Lukem. Sice se mi moc nelíbilo, jak o něm z počátku ostatní mluvili jako o parchantovi, i když nesplňoval ani jednu definici tohoto slova. Jeho pokus o vaření, boj se špenátem a hlavně "pořízení" Zeka bylo působivé, a i vtipné. Katy byla takový až naivní "anděl", ale zase s příkladnou péčí o ml. sourozence. Z postav se mi však nejvíc zamlouvala Liz, škoda, že nedostala více prostoru a hned po ní Zeke s miskou a pánečkem. :)
Díky uživatelce "moudivlacek" jsem objevila díl s Maris Mackenzieovou v části "Šampion". Trošku mě zklamalo, jak byl krátký, ale kdo mě nejvíc bavil byla opět Nicky. Ta myslím vynahradí nerovnováhu v pohlaví vnoučat 100násobně. :) Maris jsem měla ráda i z ostatních dílů, hlavně v rámci vztahu s bratry, a to hlavně s Chancem. Alexe člověk ani nepoznal, ale on poznal to nebezpečí, když má někdo 5 starších bratrů. :)
Části "Splněná věštba" a "Vánoce na ranči" jsou takové jednohubky, pro mě, od neznámých autorek. Pravdou je, že jsem to jako celek četla jen díky Lindě, ale tyto příběhy také nepatří k nejhorším, jen je vše dost rychlé.
Potomci Wolfa a Mary jsou bezva, a co teprve vnoučata, a že jich nebylo málo. Původně jsem očekávala, že se každý dočká svého dílu, dostalo se tak "pouze" 4 ze 6. Část "Výjimečné okolnosti", kde se korvetní kapitán Zane Mackenzie, člen týmu SEAL, snaží se svojí jednotkou zachránit velvyslancovu dceru Barrie Lovejoyovou je zajímavý. Líbila se mi zápletka i celá záchranná akce, ale nejlepší byl výsledek v podobě Nicky. :)
V části "Osudová hra" na mě nejvíc zapůsobilo, jak vlastně Mary s Wolfem přišli k Chanceovi. A Susan byla úžasná hrdinka, i když celá ta zápletka s matkou a sestrou už mi přišla trošku moc. Ono i to ztroskotání, ale jak už jsem psala dříve, tato autorka umí popsat nehody tak, že by si to člověk chtěl zkusit. :)
(SPOILER) Pokračování s prvorozeným Wolfa, a to s plukovníkem Joem Mackenziem. Líbilo se mi, že se k těm oblakům dostal. To co jej potkalo v pěstounské péči, když byl Wolf nespravedlivě obviněn a odsouzen je hrozné. Caroline mi přišla zvláštní... nevím, jak lépe tuto postavu charakterizovat. Nadprůměrně inteligentní, ale zbytečně zariskuje na tak "zabezpečené" základně, kde by proklouzl skoro kdokoliv. :) Překvapilo mě, že autorka použila stejnou část jisté zápletky i v knize "Náruč plná lásky". Každopádně první díl se mi líbil o chlup víc a tady to žádný mazlíček nezachraňuje.
Řekla bych, že autorka má lepší tituly, ale i tak to nebylo špatné. Mary byla doslova skvělá a Wolf s Joem také. Vlastně je to taková romantická jednohubka o nové učitelce s pidi detektivní zápletkou (kde je bohužel pachatel brzy jasný), která se neohlíží na rasové ani jiné předsudky a dělá si vlastní názory. Navíc Joea vyzvedla až k nebesům. Viděla bych to na 3,5*, ale za Woodrowa zaokrouhluji nahoru. :)
Musím říct, že mě kniha příjemně překvapila. V anotaci je vlastně popsán pouze začátek dobrodružství nevlastních sester, a o to se mi to lépe četlo, protože je to celkem osvěžující podání tradiční Popelky. Isabelle, Octavia, Felix, Hugo, Ella.... jsou celkem nestandardní hrdinové. Dále i Šance (trošku nabubřelý) a jeho "partička" vč. sudičky s Loscou se mi zamlouvali, u královny víl Tanaquill jsem měla jedinou výhradu, a to její jídelníček. :)
Jinak vývoj hlavní postavy Isabelle od zaškatulkované "ošklivky" do výsledné nevlastní sestry je působivý. Scény z jatek, s králem myší, Mallevalu a převozem rakví byly pro mě top. Jedná se o mojí první knihu od autorky a určitě se podívám i po nějaké další.
(SPOILER) Začátek knihy je sice vláčnější, ale hned tušíte o co jde, ať už ohledně časté nevolnosti hlavní hrdinky, anebo v necelé polovině knihy, jak to bylo s její rodinou. Docela se divím, že tak inteligentní a pragmatická Suze to nevydedukovala sama. Přesto mě hodně věcí v jejím životě mrzelo, ať už otec alkoholik, matka s takovým přístupem k mladšímu sourozenci, bratr Edward a jeho chování, i to jak byl matkou neustále omlouván a chráněn. No a co mi bylo vyloženě líto, to se týkalo Phila a jeho maminky. Ale Susan i hodně získala, a to že poznala (lépe) Kate… Roba…. Hlavně díky Richardovi měla Nell. Při jejich vzájemném vypořádání jsem se nemohla nesmát, a pak ještě scéna s asistentkou Claudií a její 3x žádné... :)
Tak došlo k završení série a z jedné strany jsem i ráda. Přiznám se, že té "lásky" už bylo i na mě hodně. :) Ale Dare nezklamal, jen škoda, že nedostal více prostoru se svými vtípky, i když ten Juliennin se také povedl, ale to nijak nezlehčuje události před 7 lety. Jen mi po dočtení ještě vrtá v hlavě, že se ztratil Grayson...
Nemůžu si pomoct, sice se jedná o Ligu pekelníků, a tohle je jediný díl, kde hlavní hrdina není řádným členem, ale přijde mi to zatím jako nejlepší díl z této série. Raven jsem si z předchozích dílů představovala víc živelnou, ale i tak byla úžasnou hrdinkou s krásnou fantazií. :) Jen to co se týkalo Seana bylo na nic, hlavně ohledně O’Malleyho. Teď to ještě dotáhnou s Darem, který je díl od dílu lepší.
"Budiž navždy prokleta krása žen tvého rodu. Jejich láska nechť přinese každému muži smrt. Cikánčina kletba, 1623"
Zajímavá kletba trvající již 190let. Chápu, že v dané době tomu věřit bylo na místě. Takže další pekelník se z lovce stal kořistí. :) Tentokrát došlo na Luciana, který se mi v přechozím díle velmi zamlouvat, a to jak v pomoci svému bratranci Nickovi, anebo když vypátral Geoffreyho Crewa, hraběte Marche. Sice Brynn už mé plné sympatie neměla, ale líbila se mi její zpupnost. :)
Tento díl je v něčem lepší a v něčem o chlup horší než první. Každopádně nejlepší postavou se mi zdál asi Nicolas s jeho nevlastní sestrou (na její příběh jsem už teď zvědavá). Aurora měla mé pochopení, ohledně problémů s cholerickým otcem a snoubenci, ale ta radost po zjištění, že vlastně není vdova a váhání co a jak bude řešit ( i když zápletku jsem tušila od začátku), mi přišlo už moc protahované.
Moje první setkání s autorkou a jistě ne poslední, jen nevím, zda zvládnu celou sérii v kuse. :) Budu muset tuto sérii proložit nějakým pořádným krvákem. Občas jsem musela kroutit hlavou, či se pousmála, ale v celku to bylo pěkné čtení. Jen mohlo být více děje i mimo ložnici. :) Vanessa, alespoň ze začátku, byla příjemně břitká, ale přesto se mi jako top postava, zdála Olivie.
Asi už toho čtu od této autorky (a i dua s Vi) moc, protože mám pocit, že část podobné zápletky jsem četla i v knize "Milovaný nevlastný brat". Tady si dovolím to hodnotit jako dva celky, ta první část před 10ti lety, to bylo sice pěkné, ale řekla bych, že takhle kluci po 20tce nepřemýšlí, i když co můžu vědět. :) No a ta druhá část, to bylo tak roztomilé klišé, že by mi asi spadla brada, kdyby autorka byla drsňačka a rozhodla se pro jiný závěr. :) I když hlavní postavy Raven a Gavin jsou sympatické, tak osobně se mi nejvíce líbí v 1. pol. Renata a ve 2. Weldon.
Za mě to hodnotím jako doslova kouzelné. Tak laskavou hrdinku jako byla Clara, jsem už dlouho nezažila. A "její" sběratel přání se postupně, od prologu po epilog vyvíjel. Mystično mi zde vůbec nevadilo, naopak jsem takový konec uvítala. Bylo zde sice pár nesrovnalostí, ale co.... v příběhu, kde se věří na kouzla je to povolené.
Celkem jsem se bavila. Autorka tentokrát nebožtíky nešetřila a volila i celkem zajímavý důvod/zápletku jejich pořizování. Calista a Trent, vč. jejich sourozenců, jak její bratr Andrew, anebo jeho mladší sourozenci Harry a Eudora, byli všichni do jednoho sympaťáci. Knize pomohlo, že byla více detektivní než romantická, i když se zde ve výsledku ničím nešetřilo. Spoiler: Sebeobrana pomocí ducha, stolu a snad veškerého kuchyňského nádobí byla úžasná a Trentovi fanoušci/kritici s jejich radami ohledně zápletky mezi panem C. Stonem a slečnou W. Prestonovou byli úsměvní. :)
To bylo doslova k popukání. :) Až jsem dostávala křeče do břicha, jak jsem se několikrát rozesmála, a to má dobrá kniha udělat, ať už je její žánr jakýkoliv, tak vzbudit ty správné emoce. Tady sice Poppy hned v úvodu tvrdí, že drama je její osud, ale já bych sázela spíše na komediální výstupy. Poppy ať už v roli Doris Grangerové nebo Beatrice Pembertonové-Buckleyové, anebo Ramony Gonzálesové...., byla prostě úžasná. Chcete-li zjistit, jak má/nemá vypadat výkonná asistentka v akci, tak doporučuji tuto knihu k přečtení, protože jsou tam situace, které prostě nenechají bránice v klidu. A Ryan vč. Emmy a Houdiniho, to bylo prostě to správné doladění. A jak nesnáším telenovely, tak bych se z fleku přidala do FB skupiny "Zachraňte Ramonu G.". :)
Máme zde Lucy, která 13let od neblahého večírku na Harperově ranči, nemohla navštívit svojí tetu Saru, a která má údajné problémy se vztahy. No a pak je tu Mason, který si v 19 zahrál na anděla strážného a odvezl Lucy k tetě s tím, že se od té doby neviděli, a který má zase údajné problémy s rozkazováním, neprojevováním emocí a ochranářstvím. Oba jsou docela zajímavě vyobrazené postavy se svými problémy a nikoliv těmi údajnými. Kdo se mi ale líbil nejvíc, byl Masonův strýc Deke, a hned poté vegetariánka a jogínka Sara. :) Jak to zhruba dopadne čtenář tuší, ale tentokrát jsem vydedukovala pachatele jen částečně a motiv vůbec.
Whitney MacAllisterová a Douglas Lord je ústřední dvojice, která cestuje za pokladem. Cesta po Madagaskaru mi na celé knize přišla nejhezčí. Popis přírody a domorodých kmenů stál za to, ale i když hrdinové byli sympatičtí, inteligentní, krásní a se smyslem pro humor, tak to bylo trošku klišé. Ten konec mi nějak nestačil a jen doufám, že se Jacques své plaketky dočkal. Nora má každopádně hezčí díla, ale to neznamená, že je tato kniha špatná, jen je oproti jejím ostatním trošku slabší. 3,5*