Kudík komentáře u knih
Tento díl je v něčem lepší a v něčem o chlup horší než první. Každopádně nejlepší postavou se mi zdál asi Nicolas s jeho nevlastní sestrou (na její příběh jsem už teď zvědavá). Aurora měla mé pochopení, ohledně problémů s cholerickým otcem a snoubenci, ale ta radost po zjištění, že vlastně není vdova a váhání co a jak bude řešit ( i když zápletku jsem tušila od začátku), mi přišlo už moc protahované.
Moje první setkání s autorkou a jistě ne poslední, jen nevím, zda zvládnu celou sérii v kuse. :) Budu muset tuto sérii proložit nějakým pořádným krvákem. Občas jsem musela kroutit hlavou, či se pousmála, ale v celku to bylo pěkné čtení. Jen mohlo být více děje i mimo ložnici. :) Vanessa, alespoň ze začátku, byla příjemně břitká, ale přesto se mi jako top postava, zdála Olivie.
Asi už toho čtu od této autorky (a i dua s Vi) moc, protože mám pocit, že část podobné zápletky jsem četla i v knize "Milovaný nevlastný brat". Tady si dovolím to hodnotit jako dva celky, ta první část před 10ti lety, to bylo sice pěkné, ale řekla bych, že takhle kluci po 20tce nepřemýšlí, i když co můžu vědět. :) No a ta druhá část, to bylo tak roztomilé klišé, že by mi asi spadla brada, kdyby autorka byla drsňačka a rozhodla se pro jiný závěr. :) I když hlavní postavy Raven a Gavin jsou sympatické, tak osobně se mi nejvíce líbí v 1. pol. Renata a ve 2. Weldon.
Za mě to hodnotím jako doslova kouzelné. Tak laskavou hrdinku jako byla Clara, jsem už dlouho nezažila. A "její" sběratel přání se postupně, od prologu po epilog vyvíjel. Mystično mi zde vůbec nevadilo, naopak jsem takový konec uvítala. Bylo zde sice pár nesrovnalostí, ale co.... v příběhu, kde se věří na kouzla je to povolené.
Celkem jsem se bavila. Autorka tentokrát nebožtíky nešetřila a volila i celkem zajímavý důvod/zápletku jejich pořizování. Calista a Trent, vč. jejich sourozenců, jak její bratr Andrew, anebo jeho mladší sourozenci Harry a Eudora, byli všichni do jednoho sympaťáci. Knize pomohlo, že byla více detektivní než romantická, i když se zde ve výsledku ničím nešetřilo. Spoiler: Sebeobrana pomocí ducha, stolu a snad veškerého kuchyňského nádobí byla úžasná a Trentovi fanoušci/kritici s jejich radami ohledně zápletky mezi panem C. Stonem a slečnou W. Prestonovou byli úsměvní. :)
To bylo doslova k popukání. :) Až jsem dostávala křeče do břicha, jak jsem se několikrát rozesmála, a to má dobrá kniha udělat, ať už je její žánr jakýkoliv, tak vzbudit ty správné emoce. Tady sice Poppy hned v úvodu tvrdí, že drama je její osud, ale já bych sázela spíše na komediální výstupy. Poppy ať už v roli Doris Grangerové nebo Beatrice Pembertonové-Buckleyové, anebo Ramony Gonzálesové...., byla prostě úžasná. Chcete-li zjistit, jak má/nemá vypadat výkonná asistentka v akci, tak doporučuji tuto knihu k přečtení, protože jsou tam situace, které prostě nenechají bránice v klidu. A Ryan vč. Emmy a Houdiniho, to bylo prostě to správné doladění. A jak nesnáším telenovely, tak bych se z fleku přidala do FB skupiny "Zachraňte Ramonu G.". :)
Máme zde Lucy, která 13let od neblahého večírku na Harperově ranči, nemohla navštívit svojí tetu Saru, a která má údajné problémy se vztahy. No a pak je tu Mason, který si v 19 zahrál na anděla strážného a odvezl Lucy k tetě s tím, že se od té doby neviděli, a který má zase údajné problémy s rozkazováním, neprojevováním emocí a ochranářstvím. Oba jsou docela zajímavě vyobrazené postavy se svými problémy a nikoliv těmi údajnými. Kdo se mi ale líbil nejvíc, byl Masonův strýc Deke, a hned poté vegetariánka a jogínka Sara. :) Jak to zhruba dopadne čtenář tuší, ale tentokrát jsem vydedukovala pachatele jen částečně a motiv vůbec.
Whitney MacAllisterová a Douglas Lord je ústřední dvojice, která cestuje za pokladem. Cesta po Madagaskaru mi na celé knize přišla nejhezčí. Popis přírody a domorodých kmenů stál za to, ale i když hrdinové byli sympatičtí, inteligentní, krásní a se smyslem pro humor, tak to bylo trošku klišé. Ten konec mi nějak nestačil a jen doufám, že se Jacques své plaketky dočkal. Nora má každopádně hezčí díla, ale to neznamená, že je tato kniha špatná, jen je oproti jejím ostatním trošku slabší. 3,5*
Příjemné čtení. Nejvíc oceňuji výlet od vodopádů (akční scény s m....) přes jeskyně až po sekvoje. Popis přírody a stanování mi připomněl i mých pár pěkných zážitků. Hlavní hrdiny, Zorie a Lennona, jsem chápala, prostě jednu nešťastnou náhodu završila jistá tragédie, a to že spolu ihned nekomunikovali, vedlo k tomu... o čem si můžete přečíst. Lennon byl neuvěřitelný a Zorie si uvědomila, kdo jsou skuteční přátelé. SPOILER: Jsem ráda za to, jak to výsledně dopadlo s Joy a díky tomu i babičkou Esther a dědou Samem. U likvidace babičky jsem fakt nemohla, ještě že tak dobře umí vařit. :)
(SPOILER) Jsem ráda, že jsem přelouskala začátek, protože cca první třetina mi dala zabrat. Nějak na mě toho učení tal kek chara bylo moc. Charity měla přesně k ní padnoucí jméno...., její péče o všechny kolem, počínaje sourozenci, zaměstnanci, následně o obchodníky a nové přátele z mola, Otise a konče Eliasem, byla vystihující, vyčerpávající a občas i zábavná. Super byl Crazy Otis a jeho jízdy na kolotoči. Pachatel byl celkem brzy patrný a postavy, hlavně v rámci Asociace obchodníků Crazy Otis Landingu sympatické. Jen mi nedochází název titulu, jak došlo z Deep waters na Dotyky lásky.
Paráda. Hlavní postavy, ať už Lil s rodiči, anebo Coop s prarodiči, Tansy, Farley.... všichni jsou vykresleni hrozně sympaticky. Lil a jejímu týmu jsem záviděla jejich práci, a to i to kydání hnoje. :) Loni jsem si to živě zkusila u slonů, ale kočky jsou kočky. Lidských i zvířecích obětí mi bylo líto. Hlavně ten zbytečný masakr bezbranné pumy. Líbil se mi popis práce, okolní přírody i rozličných vztahů. Za Bejby, Kleo, Borise a Delilu nemohu hodnotit ani jinak. :)
Od této autorky jsem už pár knih přečetla, a tato patří k těm "pouze" dobrým. Je to hezký román s detektivní zápletkou, ale autorka má mnohem lepší díla. Zde mi přišel motiv takový trošku moc... zapletených lidí, velká "čistka" a chyběla mi uvěřitelnost a chemie u chování hlavních hrdinů, i když Slater Roxton mě bavil, ale jeho personál byl ještě lepší. :) Líbí se mi obálka, ale říkám si, že k ději nepasuje, spíše zde měl spíše být skleník, anebo bludiště jako na originálu.
(SPOILER) Po přečtení této knihy, resp. její první třetině, jsem si nejen prodloužila život, ale i se dozvěděla něco nového o omdlévajících kozách, tzv. myotonických. Musím uznat, že zážitky se Skopovým alias Esmeraldou Sněhovou vločkou a výsledně s Pixy byly k popukání, až na vadu z nedostatku vit. B1. No a pak to šlo podle mě z kopce. Začátek jsem autorkám věřila, od seznámení Chance s Audrey, po jejich road naplněný zážitky, ale potom v té druhé části.... tam to prostě nešlo. Nevím, zda by se nějaký chlap vydržel snažit se, tak jako Chance a následně odolal Carle, ale budiž.... na pohádky se o vánocích taky dívám. :)
(SPOILER) Jedná se o mojí první knihu od této autorky (kde pro mě bylo překvapením, že se narodila v Praze). Sice děj byl trošku delší, ale neměl žádná vyloženě "hluchá" místa. Hlavní hrdinka Lexia se mi líbila. Z popisu těžko říct, jak moc byla holka "krev a mléko", ale povahově byla doslova dobrák od kosti. Šikana vůči ní, ať už ve škole či v zaměstnání, mě doslova s.... rozčilovala. A Adam byl asi kořen s pořádným charisma, ale ze začátku ta nerozhodnost a neprofesionalita, že mě chvílemi až štval. Naštěstí to následně zachránil.
Autorka dobře poukazuje na to, jak je důležité, že je každý jiný... kampaň "Moje tělo nosí" měla příznačný název. Docela i trefně naráží na hejtry na netu. Určitě si od ní přečtu i další knihy. A ještě poznámka na závěr.... na obálce je určitě Rebecca, protože kdyby ne, tak Lexia byla platinově blond a plus size. ;)
Příjemné čtení. Ze začátku se autorka snaží o celkem strašidelnou atmosféru a já knihu poctivě četla sama a za tmy, ale nějak to na mě neúčinkovalo. :) Zápletka od nehody nemá chybu, jen ten závěr ve mě nechává pár otázek. Např. jak dopadla Rebecca? Cole je..? Atd. Nick neměl chybu. Celkem shrnuto jako nenáročná romantika na jeden večer.
(SPOILER) Opět bezva čtení od této autorky. Hlavní postavy ani neutušili, jak občas působily vtipně, i když si každý prožil "to" své. Luka si umím představit jako mariňáka, ale nikoliv jako majitele a provozovatele ubytovacího zařízení. Jeho nabízení novomanželského apartmá nemělo chybu. :) Irene mi sice úplně jako investigativní novinářka nepřišla, ale měla mé sympatie, hlavně to její svícení. Intervence Lukea s doktorkou Van Dykeovou za "pomoci" jeho rodiny a současně chování Irene, její zajištění snídaně a objasnění jisté dysfunkce, to bylo naprostým oživením děje a pro mě nejvtipnější kapitola knihy. :) A závěrem zde bylo více vražd, než jsem očekávala. Motiv mě překvapil, ale pachatel nikoliv.
(SPOILER) Paráda. Bavilo mě vše okolo "Hueye" alias papouška druhu Kakadu černý. Návrat z vet. kliniky a jeho nové umění mě dostalo. :) Ona celá ta veterina byla zábava, hlavně popis Pixyho. Jinak autorky "nepřekvapily", opět zajímavý příběh, který mi trošku něčím připomínal "Šefa" od V.K. Hlavní zápletku ohledně identity jejich společné známé jsem tušila od zhruba třetiny a nebyla jsem zklamaná, že mé podezření vyšlo. Ústřední trojice Elodie, Hollis a Hailey se mi moc líbila. Hlavně jak to dopadlo s Hailey (epilog).
Colby Savagar mi přišel ze začátku dosti jako cholerik a despota, naštěstí se můj názor v průběhu děje a poznávání jeho minulosti, změnil. V mládí to byl prostě divoch, ale výsledek ve formě Brandona byl až neuvěřitelný. Stejně tak celá legenda, kde jsem byla zvědavá, jak autorka dostane Dianu zpět do sluje. :) Líbil se mi Přišera a jejich vzájemný vztah s Colbym.
(SPOILER) Opět paráda. Trošku jsem se sice obávala (ze začátku), že to všem párům nevyjde, ale dopadlo to předpokládaně. Meredith mi dle postupných informací bylo celkem líto, i když podváděla a Leonoře v rámci vztahu ublížila. Ale vše zlé je k něčemu dobré, a tak se, celkem originálně, seznámila s Thomasem a Tesákem. Její představení, že není zlodějka, ale knihovnice mi hnulo bránicí. :)
U této knihy mě ještě před anotací oslovila obálka, která je v reálu fakt parádní. Kniha sama o sobě není překvapením, ale dobře se četla, bez prodlev a "hluchých" míst, jen těch afirmací bylo až příliš. Pozitivní myšlení je jedna věc, ale ve formě přednášek - to by nebylo nic pro mě. Hlavní hrdinka byla doslova hrdinka. Zážitek z jejího "dětství" byl dost traumatizující, proto jsem se nedivila, že Grace byla pozitivním myšlením až posedlá. Julio se mi také líbil, byl prototypem autorčiných hrdinů. Postav v této knize není moc, proto není těžké přijít na záporáky, jen ta zápletka byla opravdu zašmodrchaná. Trošku zamrzí chyby v překladu. V jedné kapitole je večírek s "Pekelným proslovem" dnes večer a v druhé je správně jako zítra večer. Ale celkově se jedná o příjemné a nenáročné čtení.