Kuxka komentáře u knih
Byla to pěkná oddechovka. První díl se mi ale asi líbil víc. Tady na mě bylo moc magie, ačkoli musím uznat, že do osudů hlavních hrdinů sedla. Zajímavá mi přišla kapitola napsaná jako drama. Autorčin styl psaní mi opravdu sedne – čte se to rychle a ještě se zasmějete.
Spoiler:
Přišlo mi krásné, že jelikož má autorka Havlíčka ráda, nechala ho naživu.
Kniha se mi velice líbila. Úplně jsem ji zhltla a věřím, že osobnosti národního obrození se mi teď budou v hodinách literatury probírat mnohem snáz. Jediné, co mi tam chybí, je na konci nějaké prozrazení toho, do jaké míry to byla pouze fikce a co všechno je na tom skutečnosti. Každopádně si co nejdřív pobřežím pro druhý díl. Všem doporučuji pro přiblížení tohoto období.
Bylo to hezké, ale nic světoborného. Vzadu na obálce se píše, jak je to humorné a ze stránky na stránku vás to rozbrečí, ale to mi tedy nepřišlo. Každopádně, jak také říká obálka, ženská solidarita a přátelství jsou tam vyobrazeny moc pěkně.
Moc hezké. Trochu jsem se bála, když jsem se dozvěděla, že to bude o analýze lásky, ale nakonec jsem byla velmi mile překvapená. Líbilo se mi, jak autorka v knížce postupně otevírala příběhy všech možných Eminých příbuzných a známých a ukazovala různé charaktery jejich zamilovaní – nenaplněná očekávání, posedlost, závislost, bolest, kterou láska způsobila, a stejně tak i euforie. Všechno mi v této knížce připadalo takové skutečné, nijak zbytečně pohádkové a přikrášlené.
Bylo to fakt super a nepředvídatelné jako obvykle! Opět jsem si během čtení vymyslela asi osmnáct teorií, různě se k nim vracela a vylepšovala je, ale byla jsem zase zcela mimo. Úplně jsem tuto knížku zhltla a těším se na další od Karen. Můžu jen a pouze doporučit.
Bylo to stále hezké, ale už se mi to nelíbilo tolik, jako ta první kniha. Všechny možné nedokonalosti, které jsem na sestrách měla ráda a které mě bavily, už skoro vymizely a sestry už byly příliš dokonalými ženami tehdejší doby, což už mi nebylo tak sympatické. Taky, tím že už jsou starší, se příběh vždy na nějakou dobu stočí jen na určitou sestru, takže se jejich charaktery tolik nevyvažují. Co se mi ale líbilo, bylo uchopení Bethina příběhu kvůli osudu autorčiné sestry Lizzie, na jejíž námět je psána Beth.
Za mě úplná bomba! Stránky se mi otáčely úplně samy. Moc se mi líbilo několik protových myšlenek a jeho pohled na svět vás donutí se zamyslet... Taky mi přišlo skvělé, že kromě prota můžeme pozorovat vývin i mnoha dalších pacientů a lépe tak pochopit myšlenkové pochody psychicky chorých lidí. Zkrátka nemůžu než doporučit!
Všechny tři příběhy se mi líbily, ačkoli mi trvalo zvyknout si na ten styl psaní a z děje Markheima jsem byla trochu zmatená. Ale i tak měl každý příběh zajímavou myšlenku a byl napínavý, ale ne přímo strašidelný.
Bylo to krásné a mrzí mě, že už to skončilo. Je mi ale útěchou, že má kniha pokračování. Velmi se mi zalíbilo prostředí, ve kterém se děj odehrává, a jazyk, kterým je psaný. Četla jsem knihu anglicky a, ačkoli mi chvíli trvalo, než jsem si na angličtinu devatenáctého století zvykla, nakonec jsem si to zamilovala. Mám vydání z roku 2016, které má vzadu vysvětlivky ke zmiňovaným autorům dílům apod., takže jsem bez složitého hledání snadno pochopila všechny dobové reference.
Moc hezký příběh, doporučuji.
Bylo to krásné a velmi smutné. Každá z postav mi připadala jedinečná. Líbilo se mi sledovat tok myšlenek Hazel a Guse a všechny možné Gusovy metafory. Zkrátka to bylo moc hezké a doporučuji.
To bylo ohromné. Neminula stránka, aniž bych nechápajícně nevrtěla hlavou. Všechny příběhy byly zajímavé, obohacující a velmi smutné. Určitě doporučuji
Knížka mi přišla dobrá, ale docela jednoduchá. Řekla bych, že ideálně pro čtenáře, kteří jsou mladší než hlavní hrdinové – zhruba 13 a míň. Chování hlavních hrdinů mi nepřišlo vždy úplně úměrné jejich věku, ale to bude asi tím, že sama autorka byla mladší než Beth a spol., když to psala, což obdivuji. Každopádně knihu doporučuji.
Kniha se mi moc líbila, čišela z ní skutečnost jak lidské srdce může být laskavé i nenávistné. Pavla jsem měla docela ráda, ale Ester mi připadala jako taková hloupá puťka. Ze začátku mě trochu mátla chybějící přímá řeč, ačkoli probíhaly dialogy, ale dá se na to zvyknout.
Doporučuji.
Zvládla jsem přečíst jen zhruba 90 stran, ačkoli minimálně věkově jsem cílová skupina, a pak poslední kapitolu, abych věděla, jestli jsem příběh předpověděla dobře. Musím říct, že jsem to docela trefila. Kromě předvídatelného příběhu byly velmi předvídatelné a klišé i dialogy, které mě opravdu nudily. Na můj vkus se také příliš rozebírala témata týkající se LGBT+. Žádný z hlavních hrdinů mi vyloženě nepřirostl k srdci, spíš mi byli až nesympatičtí.
Při suchém špuntu v Sethově levé dírce, toto bylo něco. Příběh mě okouzlil, pohltil a rozbrečel. Celá kniha byla nádherná a napínavá, až na první dvě kapitoly, které se dle mého názoru dlouze a nudně táhly. Vzápětí ale přišlo téměř sedm set stran strhujícího děje, takže za mě úžasný román, který můžu jen doporučit!
No bylo to hustý. Zajímavý mi to přišlo až tak po prvních sto stranách, ne že by to nebylo čtivé od začátku, ale nějak jsem v tom neviděla tu napínavost. Ovšem to se velmi rychle změnilo. Bylo mi řečeno, že to není moc strašidelný a opravdu až na jednu část to tak děsivé nebylo, ale tato část mi pak bránila v poklidném usínání. Byla to moje první knížka od Kinga a na další už se asi neodvážím, každopádně lidem, co mají rádi duchařinu, horory a strašidelnost, ji můžu vřele doporučit.
To bylo nádherný. Kniha mě úplně pohltila. Až do posledních stránek jsem si nebyla úplně jistá, jak dopadne. Ať jsem přemýšlela sebevíc, nemohla jsem dojít ke správnému řešení situace, podle kterého by se příběh dále odvíjel. Mísil se ve mně vztek, lítost, pochopení, radost a tak bych mohla pokračovat... Mnohokrát jsem se smála, hloupě se tlemila nad roztomilostí a zamilovaností příběhu, ale ke konci už jsem hlavně brečela. Hlavní hrdiny si asi nejde nezamilovat a jejich vztah zrovna tak. Nemůžu dělat nic než doporučit tuto krásnou knížku.
Moc se mi to líbilo. Bylo to silné a nikdy jsme nevěděla, co přijde, co čekat. Hrozně jsem si oblíbila Marcuse, měl tak jako správně prořízlou pusu. Co se mi na knize nelíbilo, byla nevalně odvedená práce editorů. Našla jsem spoustu překlepů v uvozovkách, čárkách, tečkách, pomlčkách a slovech. Taky mi přišlo docela zbytečně vyplýtvat tolik papíru na ty pasáže s textovkami a obecně mi přišlo, že by se na stránku mohlo vejít více textu. To ale nic nemění na tom, že příběh se mi líbil a že bych knihu určitě doporučila dál.
Líbilo se mi to, ale přijde mi, že ty první cesty nebyly napsané tak zajímavě jako ty pozdější. Docela jsem se ztrácela v domě Lolliů, postavy byly fajn.
Moc se mi to líbilo. Přišlo mi super, že autorka propojila tuto knížkou s knížkou Japonsko: Gejša a samuraj.