Kverulant komentáře u knih
Hlavním plusem je stále pozorování budování ženské společnosti a vypořádávání se s dědictvím světa. Je mi jasné, že kdyby přežil někdo typu Punisher, příběh by se vyvíjel jinak, ale občas se objeví záblesk toxické maskulinity a s ním přijde i zábava v pochmurném světě hysterie a ženského teroru. Je hezké vidět, že ženy by zřejmě nebyly o moc lepší vládkyně než muži, minimálně oblast egoismu, válčení a sporů jim jde stejně dobře. :)
Hlavní hrdina je sice strašný trouba a věřím, že časem tuhle sociologickou sci-fi umoří průměrný příběh, ale líbí se mi společenské postřehy autorů ohledně role mužů na světě. Pobavila mě bývalá supermodelka, která s vymizením benefitu přitažlivosti pracuje jako popelářka a nejen ona.
Hezká kresba a dráždivá imaginace, občas dobrý absurdní humor. Hlavní hrdinka je příšerně nesympatická, když z ní zrovna nemluví někdo jiný. Chudák nedobrovolný parťák Jurij je zase často za blbce.
Hlavní hrdina analyzuje svůj život ve světě, ve kterém už nedokáže být šťastný a asi to od určitého věku čeká každého. MH servíruje klasický mix hluboké deprese, smutku, romantické naděje vyprávěný s patřičným sarkasmem a černohumurnými postřehy a nechybí samozřejmě zábavné prasárny. Autor drží svojí tradiční úroveň.
Byl jsem pravidelným čtenářem blogu Biboye, ze kterého kniha nakonec (bohužel mírnou antiporno čistkou) vznikla a po skoro 10 letech od vymazání blogu jsem si konečně knihu půjčil. Příběh vychází z autorových zkušeností, což dodává peprnosti určitý náboj - a sex a požitky jsou tu hlavní téma, vždyť hlavní hrdina objevuje v zahraničí homosexualitu a velmi promiskuitně a nemonogamně řádí v irském městě. Forma krátkých kapitol je svěží a čte se to dobře i trochu puberťácký styl psaní příběhu sedí. Děsně mě otravovalo, že hrdina (kterému zjevně nedělá problém "přepnout na bisexuála" během celkem krátké doby) trpí určitým distancem od gay komunity v Corku tím, že o všech pořád mluví jako o buznách, teplouších, a často připomíná svojí bisexualitu (a jak ještě pořád "může s holkama"), jako kdyby měl strach akceptovat, že je vlastně teplej, nechybí ani klišovité pohrdání mladíka maskulinní gay kulturou dospělých chlapů ve Španělsku. Sex si musíte trochu domýšlet, protože autor si milostné akty většinou odškrtává pár větami jako položky na nákupním seznamu bez emocí a detailů, vyjímkou je snad jen romance hrdiny s (mnohem vyspělejším) Irem, která mě hodně bavila, protože jsem jí uvěřil. Na debut a přepsaný blog to není špatný, ale není úplně dobrá ta literární nadstavba - orámování deníku přidaným prologem a epilogem, nahrazujícím čtenářsky neuspokojivý konec. Na českou LGBT literaturu s výhradami výše ujde, ale v paměti vám Od sebe k sobě dlouho nezůstane.
Knížka přináší život Anne Frankové v úkrytu z optiky třetí osoby a prokládá epizody z života její informacemi o tom, jak se vyvíjí druhá světová válka a jak dopadnou postavy z jejího světa. Tento přístup mě vtáhnul do děje mnohem lépe a působil silněji než samotný deník. Nakreslené je to solidně.
Je to zajímavý hororový příběh plný absurdního humoru a plný šílených nápadů. Kniha je ale příliš dlouhá na to, aby dokázala bavit celou dobu stejně a posledních 150 stránek už jsem se vysloveně nutil ji dočíst.
Autor nám nabízí trojici čtyřicátníků, kteří jsou v podstatě ztělesnění klišé českých taťků nebo v případě gaye klišé o bezdětných znuděných homosexuálech žijících v konzumním luxusu, k tomu později dolaďuje příběh náhledem do života jiných postav, které se snaží rozlišit ne moc fungující změnou slohu (jediná odchylka je kapitola o puberťákovi, kde výrazivem potýrá jak starší čtenáře tak i puberťáky, kteří se takhle prý podle zasvěcené osoby nevyjadřují). Autorovi se nedaří nastolit pořádnou existenční depresi (kterou asi chce stvořit), všechny postavy jsou dost nesympatické; není to napsáno moc čtivě - asi by bylo mnohem lepší, kdyby autor radši psal upřímně a nezkresleně o svojí krizi čtyřicítky a nevymýšlel k tomu fiktivní příběhy. Klidně tuhle knihu přeskočte.
Není to špatné a díky tomu literárnímu fetiši si série drží úroveň. Gamebook o původu Lizzie mě pobavil, ale v rámci knihy je utrpení se tím probírat, jako samostatný sešítek by to bylo snesitelnější.
Hřbitovní parafráze Knihy džunglí pro otrlé nebo pokročilé děti. Byl jsem překvapen, jak mě to bavilo a musím si hned sehnat dvojku.
Příběh o tom, jak se setká česká negativistka s fanaticky snaživou aktivní Kanaďankou, prolínaný děsivými pokusy o poezii. Knížka je napsaná opravdu příšerně vidláckým vulgárním slohem, v podstatě jakoby si nějaká otrávená buranská drbna psala deníček (což je možná úmysl autorky). Sem tam vypadne nějaká hláška, ale tohle by se spíš hodilo jako materiál na stand-up komedii. Je to fakt hrůza, až se té úrovni někdy musíte smát a po tomhle věřím, že každý má šanci stát se spisovatelem a vydat knihu v nakladatelství Paseka.
Smutný příběh ústřední dvojice je svázaný s parafrázemi příběhů z Koránu, se kterým obeznámen nejsem a moc mě to zážitek neobohatilo. Kniha se hodně točí okolo sexu, ale není to moc radostný zážitek, protože v knize snad není jediný dobrovolný sex pro oboustranné potěšení a hrdinům vnímání fyzické vášně přináší spíš utrpení, neštěstí a materiální odměny. Jako čtenář neobeznámený s islámem bohužel můžu sotva soudit, co z toho je inspirace příběhy z předlohy a co z toho splněné temné fantazie autora. ;-) Ani na lidstvo samotné vlastně svět v knize nenahlíží příliš optimisticky. Kresba a grafická stylizace je skvělá.
Autor áčkových komiksů se nezapře ani v literární podobě. Kombinace démonů, duchů a napínavé noir detektivky je v jeho podání zábavnou jízdou. Už úvodní vystoupení Felixe na narozeninovém večírku rozmazleného fracka se zvrhne tím správným zlomyslným směrem, který mají čtenáři komiksů pro dospělé rádi. Od půlky se příběh začne vyvíjet opravdu zajímavě a finále se mi líbilo natolik, že přemýšlím, že se pokusím pokračování přečíst v originále - pro čtenáře hororových detektivek by byl hřích ignorovat svět a postavy, které autor v jedničce představil.
Další báječný nadržený úlet Saudka s Macourkem plný dobře obdařených krasavic a svalovců, opět humor a vtipné repliky. Velmi mě pobavil záporák, kterého Saudek kreslil podle svého bráchy Jana. Je k vzteku, jak komouši dusili takovouhle kulturu od nadaných kreativních lidí.
Závěr série už mě tolik neohromil, nové postavy se zvláštními schopnostmi se setkávají s Bažináčem na jeho putování po vesmíru zpátky na Zem a je to trochu nuda. Přesunutím Aleca mimo Zem zesláblo téma pouta s přírodou a bez jeho holky je to prostě další divný tvor z vesmíru. Závěrečná epizoda nudu trochu zlepšuje, ale je to slabý finiš.
Kromě vtipu pramenícího z nápadu nechat komisaře Gordona dělat práci Batmana je to slabší díl, přestože záporák je velmi slibný. Bez Bruce Wayna Batman není moc super, přestože detektivní důvtip Gordonovi nechybí. S obavami vyhlížím další díl.
Bylo asi těžké nějak překonat předchozí zdařilé tažení Jokera v sérii a tak se scénárista opřel o téměř nadpřirozenou berličku, aby měl překvapivé odhalení - a to mě moc nebavilo.
Smrt je v tomhle komiksu narozdíl od svého angažmá v Sandmanovi strašně otravná, jako by unylost předznamenala už předmluva od Tori Amos. Kresba je dost nezajímavá, ale to by nebyl problém, kdyby byl příběh a postavy lepší. Angažmá pár starých známých z Vertigo vesmíru je trochu na nic, protože se jim nic zásadního nepřihodí. Prostě taková komerční vycpávka. Na konci mě pobavil dobový informační komiks o prevenci proti pohlavním chorobám s Johnem Constantinem držícím banán.
Liščí děti jsou narozdíl od Skleněného domu málo hororové, předloha v podobě kapitoly z Bouřkové sezóny je přitom v knize velmi atmosférická. Přijde mi to nudněji nakreslené a napsané, uchechtl jsem se jen u komentářů klasického trpaslíka.
Sympaticky hororová povídka ze zaklínačova života, s vyústěním příběhu podobným předloze. Autoři převedli Geraltův svět do komiksu sympaticky. Chyběl mi sice Sapkowskiho styl psaní a dialogů, který samozřejmě při převodu do obrazu musel padnout, ale bavilo mě to.