L.Helena komentáře u knih
Autorka v závěru zmiňuje, že její knihy jsou komedie s romantickými prvky. No, já jsem se nezasmála ani jednou. Styl vyprávění hodně nezáživný, určitě se z námětu dalo vytěžit daleko víc. Sice je v knize spousta dialogů, což by mohlo znamenat větší čtivost, ale přišly mi takové nesourodé a nebo o ničem. Asi nejsem ta správná cílová skupina pro tuto knihu :-(
Autorka si přes dvě stě stran jen chystá půdu k tomu, aby na posledních asi padesáti stranách konečně rozvinula příběh, o kterém celá kniha vlastně je. Napětí jsem při čtení necítila skoro vůbec, spíš zdlouhavý frustrující pocit z toho, že nevím, o co jde, a tím pádem se do knihy nemůžu pořádně začíst.
Sice dávám tři *, ale spíš jen proto, že se jedná o prvotinu.
Po minulém zklamání s "To mi zaplatíš", jsem váhala, jestli vůbec do další knihy od Lisy Jackson mám jít. A čekalo mě docela příjemné překvapení. Knížka se mi fakt líbila, dobře se četla, sice občas trochu zdlouhavá a naopak závěrečné scény z Bostonu mi přišly uspěchané, líbily by se mi víc rozepsané...
(Podle tiráže uvnitř knihy bylo první vydání originálu v r. 2010)
Hodně dlouho jsem se nemohla pořádně začíst, ale možná to bylo i tím, že jsem si vzala knížku na dovolenou a ne vždy jsem ji otevřela v čase a místě, kdy by mě při čtení nic nerozptylovalo. Podle anotace jsem očekávala, že tam bude trochu víc čtenářských dopisů i příběhů a na ně tajných odpovědí. Takto mi to ale opravdu přišlo spíš jako čtení z kategorie červené knihovny. Teprve poslední třetina nabrala na dramatičnosti a knize tím trochu vylepšila "celkové skóre".
Poměrně zajímavý příběh, ale zpracování zejména první půlky bylo docela nudné. Trochu víc čtivé to začalo být teprve od momentu, kdy do příběhu vstoupila Rachel.
Ve srovnání s prvním dílem je toto naprostý propadák. Příliš mnoho postav, dějových linií, nezajímavých pasáží..., takže ve výsledku hrozně chaotické. Vůbec mě to nevtáhlo, několikrát jsem se přistihla, že čtu a přitom vlastně ani nevím o čem. Opravdu to je od stejného autora???
Protože jsem před nedávnem četla druhý díl, tak jsem teď věděla, do čeho jdu. A opět jsem se skvěle pobavila.
Poslouchala jsem audioknihu a občas se mi stávalo (hlavně v první půlce), že mi prostě unikly myšlenky někam jinam. A to se mi u audioknih stává málokdy. Tak nevím, zda to bylo knihou, nebo přednesem.
Taková letní oddychovka po americku. První půlka trochu zdlouhavá, ve druhé to pak nabere spád.
Poslouchala jsem audioknihu. Převažující dojem - bylo to hoooooodně zdlouhavé. Nicméně, další díly si taky poslechnu.
Muselo asi dát autorce spoustu práce to vymyslet a zamotat všechno tak, aby to dávalo smysluplný příběh, ale ve výsledku to prostě jaksi nefunguje...
Posloucháno jako audiokniha.
Vůbec jsem se po celou dobu do knihy nemohla pořádně začíst. Přestože tady byly situace dramatické, romantické, mystické... všechno to bylo takové bez napětí, bez prožitku, bez emocí.
Anotace začíná výrazem "vzrušující", mně to teda takto vůbec nepřišlo. Jednotlivé situace i celková zápletka mně přišly takové nijaké, nedotažené...
Velké zklamání!
Člověk by řekl, že když v anotaci na přebalu knihy je uvedeno, že bývalé vedoucí letního tábora obdrží vzkaz "To mi zaplatíš", tak se to stane někdy na začátku knihy a od toho se bude odvíjet děj. Ale ouha! Napřed musíte přetrpět asi čtyři sta stran příšerné nudy, kde se pořád dokola omílá jedna dvacet let stará záležitost, děj se vůbec nikam neposouvá a akorát je tam spousta nicneříkající vaty. Pak po těch čtyřech stech stranách teprve přijdou ony zmiňované vzkazy a jakš takš se na zbývajících osmdesáti stranách začne něco dít.
Před lety jsem od autorky četla Nechtěj nic vědět a celkem se mi to líbilo. Proto jsem si nyní půjčila v knihovně tuto novinku a musím říct, že je mi doslova líto těch pěti korun za rezervaci. I ta jedna hvězdička, co nyní dávám, je až až.
Knížka útlá, ale nabitá trpkými osudy Rostislava, Miriam a vlastně taky samotné paní Marty.
Srovnání s Dívkou ve vlaku? Ano, obě dvě stejný průměr ve svém žánru. S tím rozdílem, že DVV má větší mediální kampaň. U obou se tři čtvrtiny knihy prakticky nic neděje. Seznamujete se s postavami a jejich osudy, sem tam nějaký střípek a náznak, že není vše, jak se zdá. Ale žádné napětí a drama. Teprve poslední cca čtvrtina knihy nabere na dramatičnosti a snaží se zachránit celkový dojem.
Jako oddychovka za přečtení stojí. Ale nějaké mrazení a husí kůži neočekávejte.
Poněkud strohý styl vyprávění, ani ne tak co se týká samotného Kryštofa, ale spíš ostatních postav a rodinných vztahů. Bez bližšího vysvětlení se tam vyskytuje otec chlapce, dále přítel matky (zřejmě Kosovec?), který je později najednou nazýván manželem, stejně tak jako není vysvětleno, proč rodina mění kulturní a jazykové prostředí.
Na druhou stranu je z knihy dobře patrný rozdílný přístup odborníků a "odborníků" k dítěti se specifickými vzdělávacími potřebami.