Lady Dracula
komentáře u knih
Hostina pro vrány 1
George R. R. Martin
V přečtení tohodle dílu jsem měla malinko rozporuplné pocity. Možná to bylo tím, že jsem knihu četla během "přednášky". Každopádně jsem se i špatně orientovala hlavně díky své velké prodlevě mezi tímto a předchozími díly, ale to byla moje chyba.
Každopádně i díky tomu, že některé postavy dostaly větší prostor, nové pojmenování a objevily se nové postavy, občas jsem se ztrácela. Ale řekla bych, že je to dáno hlavně vývojem knihy. Asi nejzajímavější mi přijde ale vývoj v mém oblíbeném rodu, Lannisterů. Rozladilo mě chování Cersei (ona si snad ten mozek vyměnila za víno!) a překvapilo chování Jaimeho, díky ztrátě ruky se nejspíš začíná projevovat jeho pravá povaha, které ve své podstatě zase tak špatná není. A Tyrion? Pravý syn svého otce, kterého zabil! Já věděla, proč je to má platonická láska!
Co se týká Starrků, Sansa mě opět vytočila svým dětinským chováním. Ona snad ten rozum nedostane. A Arya? Ta slečna bude ještě nebezpečný protivník...
A zbytek? Železní muži budou asi zatraceně dobří hráči, teda kromě Vraního oka, osla, co si podle mě zaslouží svržení. A Panna z Tarthu se taky konečně začíná vybarvovat.
Každopádně pro plné pochopení prostě musím číst dál, i kdyby na chleba nebylo a zkoušky klepaly na dveře:)
Bouře mečů 2
George R. R. Martin
Když si již myslíte, že Martin už nemůže nijak zamotat nitky svého příběhu, dostanete facku z jedné i druhé strany. Mrtví lidé ožívají, zdánliví spojenci jsou vašimi nepřáteli a zarytí "kruťasové" najednou naleznou srdce. Dokonce i zdánlivá válka mezi obyčejnými lidmi je pouhým odvarem, co na nás ještě Martin chystá aneb válka o úsvit se pomalu chystá...
A on mi zabil Tywina!
Tak nadechnout a ponořit se do Hostiny pro vrány...TEĎ
Bouře mečů 1
George R. R. Martin
Že se zvolnilo tempo?No a co, mě to nevadí! A knihu jsem přečetla se zatajeným dechem.
Martin mne velmi potěšil, konečně se ukazuje, že mí oblíbení Lannisterové nejsou tak (hledám to správné slovo) "zlí", jak vypadají a kromě toho, že splácí své dluhy mají i to, lehce bezkrevné, srdce. A nám se tedy postupně odkrývá jejich tvrdá slupka a my můžeme spatřit i to měkké jádro (a plné hnisu, jak by řekl můj přítel, který je rád nemá a radši fandí Vlkům). Až na Cersei. Kdo mě však začíná přivádět k šílenství je kupodivu Dany....
Každopádně konec nepřekvapivě překvapivý, jen co je pravda.
Černý obelisk
Erich Maria Remarque (p)
Kniha se četla velmi dobře, je napsána poutavě, hovorovým jazykem, žádné složité myšlenky. Tedy, v jednoduchosti je krása.
Rozhodně nejlepší z tvorby autora.
Mefisto
Klaus Mann
Mefisto je..specifická kniha.
Je o člověku, který je naskrz prohnilý vidinou kariéry, kdy je schopen obětovat téměř vše či udělat něco, co tíží jeho svědomí, ryje hluboké rýhy do duše, aby pod rouškou smrti opět vyvstaly na povrch a děsily svého majitele.
Je to náročné čtení, které nutí čtenáře i myslet. Děj je natahován, zpomalován a natahován, a přesto to nijak zvlášť neruší.
Stále ovšem nevím a nechápu, v čem je tak tato kniha dokonalá, protože k naprosté dokonalosti ještě krůček schází. Ten už, žel Bohu, Mann neudělá.
Vladař
Niccolò Machiavelli
V své podstatě kniha není vůbec špatná. Myšlenky autora jsou zbaveny veškerého pozlátka a jsou sepsány v celé své nahotě, tak jak leží a běží. A mně nezbývá nic jiného než souhlasit, protože ačkoli byl odsouzen za přílišnou krutost, spíš bych řekla, že byl odsouzen za přílišnou upřímnost, která se né každému tak úplně hodila do krámu.
Dokonce bych řekla, že vše, co napsal, má nadčasovou platnost. Pokud se člověk chce stát vladařem s velkým V, pak zde je návod.
Nemilovaná – z deníku sedmnáctileté Perly Sch.
Arnošt Lustig
Podle mnohých názorů se kniha čte špatně. Mě to ani tak moc nepřišlo. Záleží na úhlu pohledu a na tom,jaký máte vztah k úvahám a deníkovým záznamům. Je fakt,že časem se to může slív dohromady v jednu kopu a pak se to špatně rozuzlovává.
Kniha je plná smutku,ale i jakési naděje,z toho,že přeci jen vždy je z transportu zachráněna. Dívka odolává zlu,panujícího všude kolem tím,že sama je nástrojem zla v podobě prostitutky.
Nemůžu říct,že by se to prostě četlo nějak extra špatně,ale zázrak na čtení to není. Chce to jasnou hlavu,ať můžeme přemýšlet nad tím,co tím chtěl říci...
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
Zpočátku se mi kniha četla docela špatně, skrz dlouhá souvětí. Ale když jsem si nad to sedla, tak už jsem nemohla přestat. Je to opravdu čtivé, Lustig má dar vtáhnout vás do děje, využívá i psychologie postav.
Bůh či ďábel
Jarmila Loukotková
Dílo skutečně velmi působivé a pěkné, i když místy jsem měla pocit že až amatérské, co se týká hraní si z jazykem. Asi to bylo způsobeno tou povinnou četbou. Každopádně Loukotková nám tady hraběte líčí prakticky jako romantického hrdinu, který pomalu za nic nemůže. Kdybych neznala jeho život do podrobností,možná bych nad jeho osudem u tohodle díla uronila i pár slz.
*
Později, o pár let: S nostalgií jsem tuto knihu našla v antíku a musela jsem si ji koupit, nešlo jinak. Tato kniha mne totiž přivedla k jisté historické postavičce, o kterou jsem se díky Loukotkové začala zajímat mnohem víc a dokonce mi přinesla i "zajímavou" přezdívku, díky které jsem raději odešla ze studií Historie. Přesto, že to není skvost literatury, jsem ráda za to, že ji doma mám.
Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda
Robert Louis Stevenson
Dílo nutí k zamyšlení nad podstatou lidské osobnosti. Dnes je považováno za klasiku žánru, jakýsi nevnucený základ pro psychologii jedince i společnosti jako celku.
Na jednu stranu by se čtenářům mohlo zdát, že by děj mohl být o něco více propracovanější, ale na druhou stranu se říká: v jednoduchosti je síla. A to platí i pro toto dílo. Krátký, leč výjimečný příběh, jediné prostředí, minimální počet pro děj klíčových osob. Je v něm určitá děsivá temnota a zdroj špatnosti, ale zároveň prostá genialita vyjádřená okouzlujícím způsobem autorovi vlastním.
Občas mi tohle dílko připomnělo Obraz Doyana Graye od O. Wilda,ale to je pouze tím, že tématika boje dobra a zla je obou společná. V dílech převládne zlo, které se však dlouhou dobu býti skryto a stejně tak mají společné,že hlavní postavy jsou lidé naoko kladní.
Celkově shrnuto, podtrženo. Knihu jsem měla přečtenou během asi 2 hodin,jelikož se mi podařilo sehnat pouze knihu pro dorůstající děti a mládež, takže obsahovala hodně obrázků a těch 94 stran,to taky není náročné. Myslím si,že jako dílo velmi poučné.
Démon alkohol
Jack London
Není to Zola a jeho působivý Zabiják. Ale je pravdou, že ač se jedná o stejné téma, oba autoři ho pojali jinak.
Londonův Démon je tak trochu těžkopádný, opakující se myšlenky časem začínají nudit, unavovat a ztrácet na své působivosti. Sem tam se mi zdálo, jakoby si autor obhajoval své pití. Ale v něčem měl pravdu: totiž alkohol a společnost jsou skutečně siamská dvojčata.
Ale stále si myslím, že se to dalo zkrátit a napsat poutavěji. I když ode mne to zní krapet divně:)
Po stopách římských tyranů
Vladimír Liška
Trochu neobvyklý náhled na vládu "tyranů" v Římě.
Lepší průměr:-)
Kletba čachtické vražedkyně
Vladimír Liška
Tato kniha otevírá jakýsi nový pohled do světa Čachtické paní, předkládá nové hypotézy, jak vše asi mohlo být, ale přesto mne tohle pojetí neoslovilo. Autor se totiž velmi často opakuje. Možná to byl záměr, pokus o zdůraznění jistých skutečností, které mne však velmi rušily při čtení. Nebýt toho, kniha by byla nejspíš o polovinu tenčí, mnohem čtivější a ponechávala by čtenáři volný prostor pro jeho vlastní názor a nesnažila by se mu velmi nenápadně podsouvat některé informace.
Dále, vzhledem k tomu, že se jednalo o dílo, kdy si autor údajně dal tu práci a hledal v dobových listinách a dalších knihách zabývající se Alžbětou, myslím, že si autor mohl odpustit jisté, ne zrovna krátké, pasáže, v kterých se vyloženě noří nejen do myšlenek Báthoryové. Autor tam zcela bez skrupulí sklouzává do románové polohy díla, což mi celkem vadilo. Čekala jsem spíše předložení známých fakt a poukázání na jiné možné vysvětlení nejen jejího chování a ne chvílemi až beletristickou knihu.
Každopádně pominu – li tyto nedostatky, kniha skutečně poukazuje na další možné interpretace a předkládá čtenáři některé podezřele vypadající fakta.
Kniha byla jinak celkem čtivá, ale orientovaná spíše záhadologicky (což koneckonců autor v závěru říká) a je tedy velmi obtížné uchopit ji jinak než jen další dílo, které se pokouší objasnit kauzu Báhoryové.
Z hradů, zámků a tvrzí
Helena Lisická
Tuhle knihu mám hrozně rády, byť ji doma mám v salátovém vydání, tedy rozhodně není vhodná na delší cesty ;) Ale jinak je to krásná sbírka pověstí, taková příjemná oddechovka:)
Rosemary má děťátko
Ira Levin
Že existuje kniha, jsem se dozvěděla až po shlédnutí filmu, což je věčná škoda. Takhle jsem věděla, jak se příběh bude vyvíjet, kam směřovat. Ale i tak....hl. hrdinka, ačkoli se zdá, že je hysterická, překvapí...Prostě, mateřská láska překoná vše, i takovou věc, jako je ta, že syn je napůl Satan:)
Chytila patrola ...aneb prostituce za Rakouska i republiky
Milena Lenderová
Tahle kniha je docela poutavě napsána, pomohla mi ucelit si náhled na tuto problematiku a stala se mou stěžejní literaturou pro vedení semináře na VŠ a při následném psaní bakalářky.
Vřele doporučuji všem, které tohle téma zajímá:)
Želary
Květa Legátová (p)
Kniha je velmi pěkně napsaná. Paní Květa to psala někdy v 70ti,takže má moji poklonu a obdiv. Jediné,co mi vážně vadilo, byl styl. Tedy abych to uvedla na pravou míru. Kniha má několik kapitol,každá zaměřená na jinou hlavní postavu. I časově jsme jednou v minulosti a jednou v přítomnosti. I když kolikrát jeden příběh vysvětluje druhý. Celkově se to ale motá kolem vesnice Želary a postavy Vratislava Lipky. Ale právě přehršel postav je to,co stěžuje čtení. Kolikrát člověk už neví,kdo to byl. Ale jinak moc pěkné. Je to vlastně o skutečném životě na vesnici v letech po světové válce.
Jak odejít na věčnost: Ilustrovaná encyklopedie příčin úmrtí
Michael Largo
Na jednu stranu oceňuji autorovu odvahu pustit se do takto namáhavé práce, která mu zabrala deset let, na druhou stranu mne kniha malinko zklamala. Ani ne tak po obsahové stránce, i když tam se taky našlo pár chyb, jako spíše zpracování knihy mne překvapilo. Respektive mne velmi často rušila rozdílnost nadpisu a obsahu článku, který se o tom, co bylo napsáno v nadpisu často zmiňoval jen okrajově.
Také mne překvapil i jistý omyl týkající se údajného úmrtí Nikkiho Sixxe, který sice skutečně byl v roce 1987 prohlášen za mrtvého po předávkování heroinem, ale následně byl oživen a zdraví se těší dodnes. Ale tak chápu, chybička se vloudila a to se stává.
Každopádně je pravdou, že kniha mi potvrdila, že v dnešní době cokoli, co děláme, co používáme a požíváme, je v podstatě zdraví nebezpečné a může způsobit smrt.
Továrna na smrt
Erich Kulka
Kniha je velmi čtivá,avšak mnoho lidí asi odrazí už jen samotný název. Bohužel nebo možná bohudík, bývalí vězni si skutečně neberou servítky. Tak můžeme proniknout za ostnatý drát a zkusit vžít se do jejich situace. Opravdu to nebude příjemné. Ale je dobré si tu knihu přečíst, aby člověk věděl, co skutečně se dělo.
