Lady Dracula komentáře u knih
Tak do téhle knihy jsem se zamilovala. Všech 34 povídek jsem zhltla jako nic a opravdu jsem litovala toho,že jsem to měla přečtené během chvilky. Nejlepší povídky byly asi Černý kocour,Zánik domu Usherů,Maska červené smrti a Berenice.
Zde je vidět,že příběhy nemusí být ani moc dlouhé,aby vás dokázaly naprosto uchvátit. E.A.Poe má a vždy bude mít můj obdiv.
Velice povedená kniha. Jedna z mých nejoblíbenějších. Ačkoli má 3 svazky,dokonalá promyšlenost intrik je až překvapující. I jeho oddanost pro pomstu a když se tak stane,snaha zapomenout na vše co bylo,je úžasná. Dílo,které opravdu doporučuji přečíst...
Jelikož je to drama,má tedy i takovou stavbu, takže si musíte odmyslet to,co říká někdo a dokázat si to představit na jevišti. Když se vám to povede,máte vyhráno. Tato tragédie zobrazuje konflikt mezi "pomíjivými" zákony vladařů a věčnými příkazy morálky. Hlavní hrdinka Antigona byla velice silná osobnost. Vzepřela se vladařovu nařízení, protože její značně vyvinutý smysl pro mravní zásady a rodinu jí kázal jinak. Neodvrátila se od svého otce, když tak učinili ostatní její sourozenci. Obětovala život za spásu bratrovy duše, ale dosáhla morálního vítězství, neboť se podrobila raději nepsaným zákonům lidskosti, než zákonům moci.
Jeden z mých referátů,který mě zaujal názvem,takže jsem se rozhodla jej přečíst. To, jakým způsobem si Arbes pohrává s textem, je úžasné. Nenechá vás ani chvilku vydechnout. Také o překvapivé zvraty není nouze. Na tuhle knížku jsem navíc měla stejný názor, jako moje učitelka a to ten, že ta kniha je velmi poutavá, ale všichni, kdo mají rádi tajemno, by si ji měli přečíst..
Ta kniha nepotřebuje komentář...Prostě neskutečně dobře popsaný život narkomana.
Mátina má v knihovně hlavně knihy z lékařského prostředí. Tahle kniha mě zpočátku zaujala svojí obálkou, takže když jsem se dostala do fáze, že všechny knihy z knihovny jsme měla přečtené, dokopala jsem se otevřít ji a přečíst. A výsledek? Zajímavé dílko.
Tahle kniha mladého nadaného spisovatele mě naprosto uchvátila! Dokonalost slovní zásoby,lehkost vtáhnutí do děje a holá krutost režimu se snoubí v knize,která mě zaujala už v knihkupectví. A to jsem netušila že ji najdu opět v naší školní knihovně...
Je pravdou,že toto dílo není pro slabé povahy,jelikož se autor opravdu nepáře s popisy vražd,kanibalství a vším co se děje cestou do gulagů.. Na reálném pozadí je vykreslen zcela nečekaný příběh, s nečekanými zvraty a úžasnou zápletkou. Jo,stalinosvká éra byla doba krušná a Hitler byl oproti němu "beránek".
Dlouho se mi nestalo, abych knihu, která má více jak 300 stran zhltla tak rychle a na konci ronila krokodýlí slzy, že už je vlastně konec a já ani nevím jaký.
Kniha je to úžasná, psaná s lehkou ironií a někdy úsměvnými situacemi, i když vlastně moc veselá není, spíše naopak. Autor má, podle mne, cit pro vyjádření pocitů a chování pubertálního výrostka, který zažívá první lásku i starosti, ale píše to tak nenuceně, že člověku snad ani nezbude nic jiného než se s hl. hrdinou tak trochu ztotožnit.
Přemýšlím, zda je to vlastně obyčejná kniha o neobyčejných dětech nebo neobyčejná kniha o obyčejných dětech. Záleží, na které jste straně a z jakého úhlu pohledu se díváte.
Je to kouzelná kniha. Kouzelná i díky fotografiím, nad kterými moje srdce, milující vše staré, zaplesalo a které vlastně knize dodávající i jakýsi punc pravdivosti.
A proč tedy 4 a ne 5 hvězd? Kvůli tomu konci, protože mne navnadil a ....nevím, co bude dál :)
Tuhle knížku jsem stihla přelouskat přes dva dny a to jsem ji ani nečetla v kuse! Stalo se tak díky tomu, že se velmi dobře četla a příběh Toničky Bolavé byl tak groteskně zajímavý a napínavý, že jsem prostě musela číst dál!
Sice mi přišlo, že tempo tak v půlce knihy opadlo, ale i tak mne dílko zaujalo a navnadilo k sehnání nejen předchozích dílů, ale i dalších děl tohoto autora.
Každopádně se jedná opravdu o moje první setkání s autorem, nedokážu posoudit, jak moc se (ne)liší od své předchozí tvorby. Jen se mi malinko hůř četla mluva Fíglů.
Ale asi opravdu není dobré začínat sérii posledním dílem:)
Sice mi malinko přišlo, že Pratchett ubral plyn, ale stále ty vlny na literárním moři zvládá s bravurou sobě vlastní. Nicméně nejvíce mě prostě baví naši staří známí jezdci Apokalypsy :)
*
Soudné sestry vůbec špatné nebyly, docela jsem se i bavila, ale mám tak trochu pocit, že vůbec knihy o čarodějkách nebudou mými favority.
Uplynuly dva dny a já už dočetla pokračování dobrodružství Mrakoplaše, Dvoukvítka a jeho truhly, tentokrát ale již v doprovodu jiného Hrdiny (Barbar Cohen mne pobavil :-D) a dalších společníků či spíše společnic.
Terry pokračoval v rozjeté krasojízdě a já se prakticky celý čas až do závěru knihy musela minimálně posměšně šklebit nad tím, s jakou ironií a lehkostí dokáže popsat zážitky několika postaviček aniž by sklouzli k nepříjemné bizarnosti. Ale klasicky nejlepší pasáže se týkaly Smrtě, když ho, chudáka, mágové přivolali z oslavy nebo když se ho a jeho společníky pokoušel Dvoukvítek naučit karetní hru.
Je sice pravda, že konec mne malinko překvapil a trochu pro mne zůstal otevřený (jelikož nevím, zda se Mrakoplaš objeví později), tak přece byl promyšlený do nejmenšího detailu a já jsem nadšena.
Takže se jdu vrhnout na další knížku :)
P.S. "Obrázková skříňka" by se mi občas hodila taky! :-D
Další dva pryč a mně se již podařilo během týdne dočíst třetí knihu od Terryho. Musím ale říci, že oproti prvním dvěma knihám, kdy mne na dobrodružstvích Mrakoplaše, Dvoukvítka a Zavazadla namlsal, jsem se neubránila menšímu zklamání. Ne, že by jeho talent poklesl, ale chyběla mi tam pořádná akce a víc kousavých poznámek (i když Bábi se sním občas moc nemazlila, to se musí nechat). Malá Esk mi holt nepřirostla tak moc k srdci jako Mrakoplaš. I když myšlenka, že by se i žena mohla stát mágem, mi rozhodně proti srsti nebyla :)
Nicméně Terry opět potvrdil, že má dar neskutečné představivosti (popisy přírody jsem si celkem i užívala), ale i tak se více těším na pokračujícího Morta, přeci jen, části se Smrtěm mne prostě bavily nejvíce :)
*
Bude to znít ode mne asi rouhačsky, ale z Morta mám celkem rozporuplné pocity. Možná to bylo obrovskou mírou natěšenosti. Žel bohu, mé očekávání nebylo naplněno.
Přišlo mi, jakoby se Terry zastavil pod vrcholem, jelikož až doteď mi hlášky Smrtě přišli vtipné, kousavé a bavily. Ne, že bych se při čtení nudila, to nikoli, vtipné okamžiky tam samozřejmě byly, stejně jako trochu překvapivý konec, ale...ale. Asi jsem se příliš těšila.
Nicméně jsem ráda za připomenutí Mrakoplaše a i přes určité zklamání je Smrť stále má nejoblíbenější postava :)
A o tom, že jinak dílko celkem šlape jako hodinky nemá cenu psát, protože to už je snad samozřejmost:)
Sice jsem již jedno dílko od tohoto génia četla, ale netýkalo se Zeměplochy, takže jsem vlastně pořádně nevěděla, co čekat (pominu - li nadšené komentáře kamarádů). Ale Terry nezklamal. Kolikrát jsem si vysloužila překvapené pohledy spolucestujících ve vlaku nebo při čekání na vlak, když jsem se neudržela a musela jsem se nahlas smát některých hláškám, které dokázal vymyslet (zde je na místě pochválit i zdařilý překlad).
A vůbec, celý svět je tak úžasný, vše je dotažené k dokonalosti a bez chybičky. Mrakoplaš si mě získal svým panikařením, stejně jako Dvoukvítek naivitou, ale nejvíc mne dostal Smrť a já už se neskutečně těším na knihy s ním.
Každopádně ve čtení příběhů ze Zeměplochy hodlám pokračovat, jelikož jsem navnaděná až až :)
Tahle kniha je skutečně pro nadšence a stojí za to ji přečíst. Je sice už krapánek starší, tuším rok 1959 nebo tak nějak, ale ty výpovědi zůstávají nesmrtelné. Kvůli téhle knize jsem si vysloužila pohoršené pohledy lidí okolo.
Doporučuji všem,kteří si chtějí udělat ucelenější obrázek o chování nacistických pohlavárů k jejich rodinám.
Jojo,tohle dílo se Poláčkovi vážně povedlo. Dětský náhled na svět dospělých a jejich parodování je úžasné. Tenhle humorný román člověka vážně rozesměje svojí lehkostí a tím,jak ukazuje,jak maloměšťáctví je možná špatné.
Dílo vhodné nejen pro dospělé ale i děti,i když ty budou mít asi s pochopením menší problém...
U téhle knihy si můžeme udělat zase další obrázek na "život" v Osvětimi. Tentokrát z pohledu politického vězně, sovětského vojáka.
Tento pohled nám pomůže poskládat to obrovské puzzle, je dalším dílkem do skládačky toho, jaké poměry tam panovaly, jak trestali, jak se chovali nejen k vězňům, i k sobě. Tohoto vojáka vlastně zachránili jeho známosti, které si stihl udělat, jeho dobrá povaha a hlavně pobyt v lazaretu.
Kniha se četla velmi dobře, rychle. I když, myslím, že nic nového mi nedala, doporučuji všem, kdo se zajímá o KT.
Velmi poutavé a čtivé dílko stavící exekuci a "české" pány do úplně jiného světla, než v jakém jsou obvykle prezentováni. Doporučuji všem:)
První a nejlepší, ostatní díly už jí nesahají ani po imaginární kotníky.
Vzhledem k tomu, jak to bylo krátké a jakým jazykem to je psáno, velmi dobře a rychle se to četlo. Nenáročná četba na večer, u které se člověk i zasměje.