laepus komentáře u knih

Tak tady ještě větší zklamání než u předchozích Vančurů. Jazyková exhibice, která byla přehnaně zastaralá už v době napsání, natož dnes. Jazyk je až tak vyšperkovaný, že ruší vnímání děje. Jednoduše řečeno - forma ničí obsah. Bohužel ale ani onen obsah není žádná hitparáda - dva loupežnické rody se řežou mezi sebou, až to přestane krále bavit a seřeže je oba. Navíc protkáno tak hloupým a nelogickým chováním postav, nejasnými dějovými zvraty apod. Asi v půlce jsem vážně uvažoval, že to prostě nedočtu, tohle fakt nebylo pro mě. Nakonec jsem se překonal a alespoň za ucházející závěr dávám tu jednu jedinou. Filmu jsem se vždy vyhýbal, protože už z ukázek a recenzí vím, že se mi nebude líbit - po přečtení knížky už to vím stoprocentně.

4 16.02.2019

Vybral jsem si ji jako poslední kousek do letošní Čtenářské výzvy a jsem rád, že si můžu odškrtnout další klasiku. Ale čekal jsem mnohem víc. Mnohem víc. Je to jen kousek detektivky, kdy se řeší pořád dokola z několika pohledů jedna vražda, kterou vrazi nahlásili dopředu. To, z čeho jde v téhle útlé knížečce největší mráz po zádech je ta netečnost obyvatel vesnice, kteří buď nevěří tomu, že Santiago Nasar bude zavražděn, nechtějí si to připustit, zavírají před tím oči nebo se tomu dokonce ještě smějí jako výbornému vtipu. Je to dost smutný obrázek společnosti a nedělám si iluze, že by to jinak bylo v reálném životě - raději zavřít vrata a nepřipouštět si nic špatného. A jen tím, že budu myslet na tu dobrou variantu, tak se ona stane skutečností. Nestane! Jinak - jakékoli vraždy "ze cti" mě vždycky strašně vytáčejí a společnost, která je uznává, je sto let za opicema.

4 28.12.2018

Útlý román, ale hustý a nabitý. Žádná nabubřelost a autorova exhibice ve stylu "koukněte, kolik přídavných jmen znám a jak psychologicky rozeberu postavy." Jen děj, fakta, minulost, argumenty. Stroze, srozumitelně a jasně. Přesto (nebo možná právě proto!) jde z knihy obrovská síla a napětí, která vám nedovolí ji ani na vteřinu odložit. Pro mě hodně silný čtenářský zážitek. Jen trocha postav, žádná zvlášť záporná nebo nesympatická, všechny naopak příjemné, o to těžší je pak brát na vědomí, že (lehký spoiler) obět i viník jsou oba vrazi. Ale kdo větší? Kdo má na své straně právo? A na čí straně je spravedlnost?

4 28.08.2018

Slušná historická detektivka. Už jsem od Červenáka (jakožto milovník Vídně) četl Ďábla v zrcadle a řekl jsem si, jak celá SteinBarbaričJaroš série asi začala... No tak teď už to vím - zlato, Turci, spiknutí, čarodějnice, vraždy, honičky, zrada, napětí, zvraty... Není to žádná kniha na pulicera nebo magneziji, je to napínavá jednodenní oddychovka, která neurazí, naopak potěší. Hlavní hrdinové se zatím oťukávají, přesto to mezi nimi příjemně jiskří, vtipné a suché hlášky zde také mají své místo, tak proč se takovéto literatuře bránit? :)

4 27.08.2018

Škoda, že to není delší. Fatk to stojí za to - půlhodinka upřímného smíchu nad lidskou hloupostí, která se snaží tvářit vážně aneb lidoví vypravěči nad rakví. Snad jen pár z nejlepších (snad tu nejsou v nějakém jiném komentáři):
Tvůj odchod pokazil dnešní krásné počasí.
Byl těžce raněn pod Duklou, kde se ukrýval v křoví.
Měl šest dětí, naživu zanechal jenom tři.
Od mládí pracoval v zemědělství, později na státním statku.
Měla šest dětí, takže to jistě neměla se svým manželem lehké.
Pracoval čtyřicet let na dole Prezident Gottwald, který byl dříve znám jako Ksindl.
Měla pěkný poměr s celým naším kolektivem.
Hledáme útěchu ve slovech útěchy, ale tuto útěchu možno hledat jenom ve slovech útěchy.
Měl jednu sestru a středoškolské vzdělání.
Jeho koníčkem bylo mimo jiné zahrádkaření, rybaření a také gynekologie.

4 23.07.2018

Kdo nemá tušení, co je to stalking, ať si přečte tuto skrovnou knížku o Munchovi, největším norském malíři všech dob. Dost krutý osud, se kterým musel žít až do osmdesáti let. Je fajn dovědět se, že Munch nerovná se jen Výkřik, ale i něco dalšího. V jeho malbách je vidět inspirace (nebo vzdání holdu?) vším - Manet, Klimt, Mucha, Pissaro, van Gogh, Gaugin, Kokoschka... ti všichni se v Munchově tvorbě odrážejí. A je otázka? Inspiroval se on u nich, nebo oni u něj? Řekl bych (podle datace obrazů) tak napůl. Opět ale tradiční nešvar této edice, kdy o nějakém obraze se píše a jiný je u textu a čtenář se často musí vracet či listovat dopředu, aby si psané informace ověřil. Za mě ale jako vždy - výborná hodinka základních věcí o daném malíři.

4 22.07.2018

Přečteno na jeden zátah za půlden. To je dost pádný argument nijak zásadně hvězdičkové hodnocení nesnižovat. Pravda, dvě drobné výtky bych měl - občas jsou vědecká vysvětlení příliš složitá a příliš častá; nad zbytečnou složitostí některých rozhodnutí, jak vyřešit danou situaci, taky zůstává párkrát rozum stát. A vlastně ještě ten konec - na jednu stranu brutálně napínavý, ale zároveň hodně přitažený za vlasy. Nejsou to důvody dát jen čtyři? Ne, když se dívám na průměrných pouhých 75%, tak snad to aspoň trochu vylepším. Je to výborná knížka - akční, napínavá, se zajímavou hlavní postavou. Je napěchována akcí, napětím i vtipem. Co se týká autorského stylu, jde o důstojného Marťanova nástupce. Je trochu stříknutý pošmourností Bladerunnera (hlavně ta představa toho měsíčního města) a to se mi líbí.

4 20.07.2018

Opravdu uvažuji, jestli dát za plno, ale je to čím dál lepší a čím dál drsnější. Mohlo by to mít podtitul "Aneb jak z nevinného dítětě udělat stvůru, aniž by mu to došlo". Až z toho mrazí, jak je dětská duše jak houba a nasává vše, co je okolo něj. Pro mě je to další z příběhů, který mě jen utvrzuje v tom, že genetická výbava každého z nás je jedna věc, ale 90% toho, jací jsme, stejně utváří naše okolí, rodina, blízcí, události, které prožijeme, prostředí, ve kterém se pohybujeme. Ano, malý Pierrot možná nemohl za to, jaká se z něj stala svině, ale zkrátka stala se. A bude s tím muset žít. Jakoby jste začali číst příběh od Dickense o tom, jak nebohý sirotek ke štěstí přišel... a ten se pak změní v hluboké osobní drama na pozadí těch nejstrašnějších událostí 20. století. Tohle není primárně určeno pro dětského čtenáře, ale pro někoho, kdo už se alespoň zběžně orientuje v dějepise a uvědomuje si fungování mezilidských vztahů. Knížká výborná, závěr vynikající.

4 19.07.2018

Jak jsem mohl na tuhle knížku zapomenout ji tady ohodnotit a okomentovat?! Možná v tom návalu nadšení nejspíš. Je to fantastická záležitost - komedie, drama a zároveň politická i sociologická studie současné společnosti. Scénáře, jak by lidé reagovali, jsou přesné a smutné zároveň. Vždyť je tak lehké uvěřit někomu, kdo Vlám řekne, že za svůj posraný život nemůžete sami, ale někdo jiný... dejme tomu Kalousek, Evropská unie, Romové, uprchlíci, muslimové... A já to za vás vyřeším. To je naše země. A bude znovu jen naše. A bude znovu velká... Kde to jen člověk okolo sebe pořád slyší... No nic, zpět ke knize - smál jsem se od začátku do konce, i když s tím smíchem vždy šlo mrazení v zádech, zvláštní pocit. Jo a doporučuju i film - trošku se možná liší, ale atmosféru předlohy vystihl absolutně přesně.

4 19.07.2018

Nejsem ani náhodou cílovka, ale recenze na to šly dost dobré a na Landsmana jsem byl zvědav. Pravda, čekal jsem těch dospělých narážek víc, ale jo, byly tam - udělat eskymáka, karma, deskové hry nebo Indiana Jones :) Samotný děj je klasický dobrodružný puťák - jedou od ostrova k ostrovu, potkávají tu zajímavé lidi, tu šílence, tu hrdiny, tu zloduchy a postupně se objevují nové a nové souvislosti, aby to pak celé vyvrcholilo v závěrečné ultimátní rubačce, která svou napínavostí a asi stovkou zvratů předčí i závěrečný boj u Minas Tirith. Dalším důvodem, proč jsem si ji vybral bylo i to, jestli bych ji mohl zapojit do hodin češtiny... Pro šestou třídu to myslím bude ještě stravitelné, pro starší (jak je znám) už se bojím, aby to pro ně nebyla dětská trapárna. Závěrem - dobře jsem se pobavil, čte se to lehce a rychle, obrázky jsou nádherné a zavzpomínal jsem na mnoho knížek mého dětství, které dozajista byly inspirací i autorovi.

4 09.05.2018

Rozhodně stojí za přečtení pro každého. Nesnáším ty lidi, kteří se pořád omlouvají tím, že nás, Čechy, vždycky dějiny jen semílaly - nejdřív zlý Habsburk, pak Němec, pak Rus, teď Brusel. Děs. Za své dějiny si můžeme sami a právě na Odsunu je krásně vidět, jaké dokážeme být svině, když nemáme strach z toho, že se nám něco stane. To je ta hlavní česká vlastnost - když musíš, drž hubu, ať hlavně přežiješ; a když můžeš cokoli, dělej cokoli. Je tady krásně ukázáno vše, co se tehdy dělo - situace kolaborantů, návrat Židů, řádění Rudé armády, různí aktivní vlastenci, dezerce vojáků, zabírání německého majetku, řádění davu na ulicích, návraty Čechů z emigrace, politické rozdíly v nově se tvořícím státě a spousta dalšího. Je vidět, že autor si dal s knihou záležet a pro mě, jako učitele dějepisu, který právě probírá Odsun, je to výborné doplnění a rozhodně ji budu doporučovat dál.

4 30.03.2018

Musím za plno. Stejně jako jsem šel za plno i u filmu. Je to čistá nádhera, jak literární, tak i obrazová. No a samozřejmě filmová. Člověk se díky Hugovi opět stává malým klukem. Pokud to tedy dokáže - pokud nikoli, tak pak chápu někoho, že mu tohle dílko připadá o ničem. Já jsem pořád malý kluk, pořád ten malý Honzin, co lítá po hřišti, leze po stromech a hltá vše nové. A přesně tohle ve mně vyvolává Hugo. Asi si budu muset ten film pustit hned teď znovu :)

4 26.02.2018

Nakonec musím jen tři. Druhá půlka je totiž už o dost slabší než ta první, všechno je tam pak takové zrychlené, nedokončené, skáče se v čase od filmu k filmu, od tématu k tématu, od místa k místu a celkově to kazí dojem opravdu propracované a niterné první poloviny, kde Belmondo vzpomíná na svou rodinu, školu, vojnu, herecké začátky apod. Belmonda miluju a tahle kniha byla absolutní povinnost. Dozvěděl jsem se díky ní spoustu informací (i když jsem možná čekal ještě víc) a jen utvrdila můj pohled na Belmonda jako na stejného borce, kterého hrává ve filmech.

4 08.02.2018

Je vůbec možné napsat napínavou knihu z uzavřeného prostoru o stovce dědulů ve starodávných hábitech, kteří vybírají toho nejlepšího ze svého středu? Je. Avšak čekal jsem možná ještě více kulervoucí závěr. Ne, že by ta poslední myšlenka byla málo, to vůbec ne - vlastně si nedovedu představit, co víc by se mohlo stát, ale spíš jsem ji tak nějak možná trochu čekal. V tom je Harris mistr (jak už ukázal v Otčině) - dokáže čtenáři dávkovat nenápadně informace, občas je lehce zastřít, ale zároveň i popřít, aby nic nesměřovalo jednou jedinou cestou. Takže celou dobu jsem četl s několika možnými teoriemi konce, protože pro všechny jsem měl nějaké vodítko - buď z toho, co nějaká postava řekne, jak se podívá atp. Takže ten závěr byl jeden z několika, které jsem očekával. Nikdy se nesnažím u knihy za každou cenu přemýšlet nad koncem a kazit si tím děj - tady se to také nijak zvlášť nedělo - děj je poutavý, mnohdy jsem se neudržel a těkal o stránku dál, abych věděl, kam to povede. Navíc je Harris výborný v popisu místa a reálií, takže to nepůsobí vymyšleně nebo nabubřele, ale velice uvěřitelně. Váhal jsem mezi čtyřmi a pěti, ale nakonec trochu podhodnotím a nechám "jen" čtyři. I když - celou knihu jsem slupnul za jediný den - to taky o něčem svědčí...

4 28.12.2017

Chvílemi jsem, musím se přiznat, uvažoval jen o třech, ale nakonec zůstanu na čtyřech. Proč jen tři? Už jsem četl Ziburovu tibetsko-čínskou knihu a tohle prostě po nějakých 50 stránkách bylo némlich to samé, akorát trochu slabší a méně vtipnější. Pořád dokola, jak jsou lidé dobří, jak je to bez mapy, cíle a očekávání nejlepší atd. Je to až tak pozitivně napsáno a to je neustále zdůrazňováno, že to na mě, omlouvám se, prostě chvílemi nepůsobí úplně věrohodně a uvěřitelně. Pořád je to ale příjemné oddechové čtení a těším se i na jeho nejnovější knihu o Kavkaze, ale mám strach, že budu zklamán opět tou stejnou stejností. Snad ne...

4 05.11.2017

Velice povedené. Dost připomínající například Svět podle Prota - opravdu není jasné, nakolik si Abel Baumann svůj "boží" pohled na svět vymýšlí, či zda skutečně je Bůh. Setkávání s lidmi, kteří ovlivnili jeho život začíná postupně ovlivňovat spíše jeho psychoterapeuta Jakoba - oplétačky s policií jsou úžasnou pasáží (a nejen ony samozřejmě), který má evidentně svůj život v dost velkém nepořádku. Pochopitelně ne vždy svou vinou, ale vždy je možné co napravovat a zlepšovat. Napsáno je to příjemně, srozumitelně, přístupně, s nadhledem, ironií i vtipem, zároveň to však nepostrádá hloubku sdělení a nutí čtenáře po vzoru Jakoba přemýšlet nad smyslem vlastního žití. P.S. Díky, Čoudo, za doporučení. Vrhám se ihned na druhý díl a pokud bude minimálně stejně tak dobrý, nebudu váhat nad pěti hvězdami.

4 11.07.2017

Impresionismus mi nikdy zas až tak moc neříkal. Nedosažitelnými vrcholy pro mě vždycky byli a budou Rembrandt s Caravaggiem, ale tato série mi pomáhá se impresionismu přiblížit tím, že se dozvím něco víc o životě malířů, o tom, co utvářelo témata, jež malují apod. A ne jinak je tomu i tady, u Cézanna, jednoho z nejméně sebevědomých malířů, co kdy žili.

4 07.02.2017

Jedna z nejoblíbenějších knížek mého dětství - duchařské fotky, strašidelné domy, létající talíře, vodní obludy nebo sněžní mužové... úplně mě zalívá hřejivý pocit dětství, když teď na tu knihu myslím.

4 31.01.2017

Jsem velice příjemně překvapen informacemi, které jsem o Manetovi dosud nevěděl. Zatím ze všech knih této série, které jsem četl, tahle znamenala pro mě největší obohacení. Nebyl to jen nějaký předchůdce impresionismu, co namaloval nahotinku v parku u snídaně se dvěma týpkama. Jeho životní příběh, práce s barvou, vliv na ostatní umělce, kompozice obrazů. Dost možná málokterý malíř tak moc ovlivnil světové malířství jako právě Manet (který se však své největší zasloužené slávy bohužel nedožil) - a to je co říct.

4 30.01.2017

Potřetí vstup do stejné řeky a potřetí chutnala stejně - což je zároveň plus i minus této knihy. Opět je tu Torsten a Rainer, otec Gerd a šílená Renate a místo vymazaných vesničanů v prvním a pošahaných Indiánů ve druhém díle jsou tady teď magoři hrající si na severské bohy. Bizarnost střídá šílenost, avšak není stránka, na které by se člověk něčemu nezasmál (tato vlastnost chybí mnoha jiným humoristickým knihám), ale člověk občas musí překousnout nevysvětlené dějové seky, nepodložené náhody v už tak dost šíleném ději a pak se pobaví. Je to jednoduchá a hloupá literatura, ale vtipné to je a to je pro mě (po nedávné zkušenosti s nulovým Okresním přeborem) dostatečný důvod i teď dát v klidu čtyři hvězdy.

4 14.01.2017