Laféeverte komentáře u knih

Tryzna je spíš takovým ohlédnutím...všechno už je skončeno, ale jde se dál...Daniel jako lidštější verze pána snů si vede dobře a dá se říci, že se nakonec podařilo to, k čemu Sandman směřoval. Setkáme se s celou řadou postav a dostaneme dalších pár střípků do mozaiky.

1 12.02.2024

Když jsem se dostala k této knize, bylo mi řečeno, že tohle je taková "popcornová" literatura, a podle mě je to výstižné. Není to žádný brak, dostanete opravdu propracovaný fantasy svět (a to mám ráda), atraktivní hrdiny, zápletku i některé zajímavé dějové zvraty. Je to celé psané tak, aby to hlavně co nejvíc pobavilo co nejširší okruh lidí. Občas to bylo trochu předvídatelné, za neustále nedořešené a nastavované sbližování hlavních hrdinů, bych možná autorku i "praštila knihou," ale celkově jsem si to čtení užila a báječně se u toho odreagovala. Ke konci jsem nestačila obracet stránky. A taky mi to připomínalo Buffy. Prostě "popcornová" literatura, no.

2 16.01.2024

Já vlastně ani nevím, co k tomu napsat - když jsem to dočetla v podstatě jsem jen nějakou dobu koukala do blba. Všechny příběhy se zde propojí a nevyhnutelnost osudu, který se postupně tvoří na základě "malých" rozhodnutí, se naplní. Objevují se zde snad všechny postavy ze série, byť některé jen na chvíli, což potěší. Příběh "Lyty" je neuvěřitelně silný, včetně toho, jaké má dopady - které končí tak, jak ona sama ani nechce. Ale to se už v životě stává. Na druhou stranu je jasné, že si vlastně nemůže pomoct. Stejně jako sám Sandman.

3 16.01.2024

Tohle mě hodně nadchlo, v podstatě jsem tu knihu nemohla odložit. Je to moc dobře vyvážená směs vědy, fantazie, vztahů....Nejdřív jsem prahla po tom, dovědět se, co má Grace za úkol a co se dělo na Zemi, pak jsem se nemohla dočkat každé další interakce s Rockym. Prostě Rocky se se vážně povedl a nejde si ho neoblíbit, dějové peripetie byly také věrohodné, nepřišlo mi to nijak natahované nebo umělé, včetně výborného závěru. Díky tomu, že Grace věci vysvětluje tak nějak lidsky, bylo i pro mě, která se zasekla na newtonovské fyzice a v okamžiku, kdy příklady ve škole začínaly slovy "jste ve vlaku jedoucím rychlostí světla...." vypínala mozek a sahala pro tahák v kalkulačce, všechno poměrně srozumitelné.

24 29.11.2023

Řekla bych, že tento příběh je takový hodně pohádkový - tenhle element byl v porovnání s jinými knihami od Pratchetta nebývale silný. Příběh i postavy byly fajn, ale nejlepší na tom celém byla stejně Bábi a její hlavologie. Bez ní by to byl asi spíš slabší díl.

6 22.11.2023

Sama pořádně nechápu, proč tuhle knihu čas od času čtu...a vlastně ani nevím, jak ji mám hodnotit. Chvílemi se to skoro nedá číst, ale prostě to ve mě vyvolává takové pocity a nálady, které si asi občas potřebuju odžít. Možná jsem měla na střední krásnou sbírku traumat a potřebuju si to zpětně kompenzovat...prostě naplnit si ty náctileté sny a moc nepřemýšlet (tohle prostě nečtete, abyste se dověděli, jak to dopadne, vychutnali si prostředí, psychologii postav...ne ne). Takže Twilight přečtu na jeden zátah, vychutnám si každičkou chvilku těch pocitů a pak nad sebou zakroutím hlavou.

3 07.11.2023

V téhle knize nejde ani tak o zápletku samotnou (i když je dost výživná sama o sobě), ale o sondu do duše jedné protivné, věčně vzteklé, samotářské ženské, matky samoživitelky, u které se nikdo nediví, když má její dcera (otec samozřejmě neznámý) problémy s chováním ve škole. Kitin příběh je jako z filmového plátna a přitom vlastně pracuje se základními potřebami, jako je touha někam patřit, být přijímán a milován. Je to také hodně o manipulaci a o tom, jak těžké je pod nánosem pocitů a očekávání rozpoznat skutečnost. A nejlepší na celém příběhu je, že při vší té drásavosti to jako celek není tragické ani bezvýchodné čtení.

4 30.10.2023

Devízou téhle knihy jsou obrázky a výběr pohádek. Každou pohádku ilustroval jiný umělec a každý obrázek zachycuje náladu pohádky trochu jinak. Obrázků je opravdu hodně a jsou integrální součástí příběhu. Vybrány jsou hlavně pohádky, u nichž hlavní roli hraje dívka (někdy princezna, ale ne nutně) a jsou to sice klasické, ale ne ty úplně nejohranější pohádky. Jsou trochu zjednodušené, ale zase ne natolik, aby se vytratilo jejich kouzlo a atmosféra (to hlavně u Andersena). Řekla bych, že je ideální pro děti, které preferují tradiční příběhy o lidech a lidské lásce.

18.10.2023

Tahle kniha je o šachu a je i pro lidi, kteří tuhle hru v životě nehráli. Je to prostě takový malý svět sám pro sebe, o jehož existenci jste možná tak nějak z dálky slyšeli, ale autor vás tam s sebou vezme a za mě je to opravdu jízda. V podstatě ode hry ke hře je to čím dál zajímavější. Autor příliš nerozpitvává postavy a jejich traumata. Prostě jsou tam, nějak se s nimi sžijte, ale hlavně už pojďme hrát ty šachy. Nemusíte mít Beth rádi, ale rozhodně ji chcete vidět hrát a rozhodně vás zajímá, jak celé to prostředí funguje - Beth do něho proniká v podstatě od nuly, tak jako vy, a půl knihy vůbec netuší, jak se na takový turnaj s velmistry dá připravit. Na druhou stranu bych ale neřekla, že je ona psychologická linka v knize zanedbána - jen ji vidíte skrze Beth a tím se to celé trochu odlišuje. Vidět dvanáct tahů dopředu pro ni složité není, ale ty emoce? Ty si prakticky nepřipouští, natož aby se je snažila pochopit a nějak s nimi pracovat. Na to má jiný fígl. Takže i po této stránce je tato kniha neobyčejná - jen musíte víc číst mezi řádky.

8 18.10.2023

Sapkowski a jeho povídky jsou skvělí...jeho hry s pohádkami, zajímavý svět (krutý, kouzelný a bez příkras), osudovost, super práce s postavami...až do okamžiku, kdy začne představovat ženské hrdinky. I Ciri mu jde dokud je ještě malá...jinak ji postihuje to, co všechny ženské postavy...a fakt je mi líto, že to tak je. Jennefer prostě není femme fatale, trochu přirozeně se snad chová Essi Daven.... prostě nevím, jak to, že dokáže udělat třeba postavu Marigolda tak přesvědčivě, ale u těch ženských hrdinek se mi prostě to chování nezdá přirozené a uvěřitelné. Jinak tahle povídková kniha je sevřenější, temnější a také osudovější než ta první.

7 13.10.2023

(SPOILER) Děti Duny jsou opravdu podivné děti... na jednu stranu fascinující, na druhou velmi těžko pochopitelné. Zatímco u Paula jsem se do něho díky jeho lidskosti dokázala dobře vcítit, u Leta a Ghani to bylo obtížné. Moc se mi ale líbil jejich sourozenecký vztah, který jim dodával trochu uchopitelnější rovinu. Jejich psychologie je úžasná, včetně všech těch životů, hledání rovnováhy a sebe sama. Stejně tak Alia jako kontrast - mimochodem ta pasáž, kdy přebírá vládu Baron, byla bez chybičky. Ačkoli jsem tedy byla z hlavního hrdiny stále zmatenější a zmatenější a občas se dost ztrácela mezi jednotlivými vizemi budoucnosti, působilo to na mě dost přesvědčivě. Možná právě to bylo účelem - vyvolat ve čtenáři dojem, že Leto už není člověkem. Vlastně jsem ani moc nechápala, co chtěla Lady Jessica za důkaz, že Leto není ovládán stejně jako Alia. Zajímavá byla i postava Farada'n a hlubší nahlédnutí do učení Bene Geserit. Jediná věc mě trochu zklamala - to, jak málo prostoru dostal Paulův přístup a jeho volba jiné cesty. Leto otcovu volbu považoval za zbabělost, přitom Paul až do okamžiku zlomu se synem vlastně nesouhlasí - byť mu ponechává svobodu sám se rozhodnout, co udělá. Na to, že je Paulově "lidské" cestě věnováno tolik prostoru v předchozích dvou knihách, mi přišlo jeho odsouzení až příliš useknuté.

2 03.10.2023

V rámci celkového hodnocení je to moc dobrá detektivka. Má specifickou ponurou atmosféru, je přiměřeně akční, drží vaši pozornost dobře dávkovaným odhalováním různých skutečností, napínavý závěr.... Jen jsem z toho teda měla pocit, že osm mužů z deseti jsou vlastně skrytí sexuální predátoři, a pokud to fakt takhle funguje, tak budu chodit ven (teda možná i doma, co když se někdo dívá) v něčem jako o dvě čísla větší včelařský oblek, pod který schovám ještě nějaké obranné prostředky....Celý příběh je opravdu dobrý a o to víc mi na konci přišlo škoda, že pachatel měl v knize tak málo prostoru. Prostě takový vrah si vyloženě říká o to, abyste ho trochu víc poznali. Chtělo by to o maličko méně slepých uliček a tápání vyšetřovatelů a o trochu více psychologie zločince. Myslím, že by pak ani nevadilo, kdyby se jeho totožnost odhalila dřív.

8 22.09.2023

Za mě milé oddechové čtení. Autorka umí celkem dobře navodit atmosféru krize doby a bojů o trůn. Ale to je jen pozadí klasického romantického příběhu... Až na pár hůře uvěřitelných věcí (zejména co se týče rozsahu pohybu Kateřiny a Anny v mužském přestrojení) to moc hezky plyne... Kromě běžných překážek typu nedorozumění a nedostatku komunikace, nemůže chybět nějaké to drancování, morová nákaza, konečně jsme ve středověku. Jinak v celkové orientaci v kontextu a postavách pomáhá, pokud jste už od autorky něco četli... Já něco málo četla sice už hodně dávno, ale pro základní orientaci to stačilo.

16.08.2023

Tři pohádky, jedna snová a magická z říše Faerie; druhá alegorická se silným morálním i náboženským vyzněním; třetí o obyčejných lidských vlastnostech, o hrdinství nehrdinství, legrační i trochu vážná. No a pak esej o pohádkách, u níž jsem opravdu dlouho přemýšlela, které z našich pohádek jsou skutečnými pohádkami podle mínění Tolkiena, dotýkají se pohádkové říše Faerie a nejsou vlastně jen příběhy o lidech. Napadla mě třeba Sůl nad zlato, kde Maruška potká moudrou ženu věštkyni, dostane od ní proutek, který otevírá zemi k permonikům a solným pokladům... Ztracený chlapec... No každopádně to byl zase trochu jiný pohled na pohádky.

2 16.08.2023

Ironická Jane Austenová... Hoodně ironická. Mistryně v zachycení drobných charakterů, včetně jejich povrchnosti i odpudivosti. První část knihy je jich plná, takže je to téměř až k nevydržení, ale vydržet se vyplatí, protože... Na vás čeká další dávka charakterů a inteligentní ironie, a pokud jste četli třeba Mnicha, nebo cokoli z Catherininy knihovny, tak se pobavíte o to víc... Dokonce bych řekla, že tohle není tak úplně kniha pro zaryté romantiky, byť rámcově se žánru jednoznačně drží.

8 21.07.2023

(SPOILER) Tak tenhle díl jsem si moc užila... Už tam nebyla ta nejistota z nových zdánlivě podivných a nepříliš sympatických postav, která mě trochu brzdila na začátku prvního dílu. Jo teď jsem dostala od všeho trochu... Hlubší pohled do psychologie postav (tak neobvykle narušených), legrační momenty, napětí,nečekané zvraty... A do posledního ždibíčku jsem si vychutnala Kazovu pomstu, jako by to byla má vlastní.

5 21.07.2023

Ještě to není sto let od doby, kdy Virginia tyhle úvahy psala... S tou majetkovou stránkou se už ve většině případů výrazně pohnout zvládlo, ale ještě mnohé z věcí, které ve své eseji zachytila jsou stále více než aktuální. Nebojte se, není to my versus oni... Dozvíte se sice spoustu faktů o tom, proč jsou ženy historicky znevýhodněné, ale je to vtipné a psané s nadhledem. Největším nepřítelem literatury je stejně nakonec vzájemné osočování, ukřivdědnost, povyšování se nad jiné i chorobná potřeba se neustále vůči někomu a něčemu vymezovat - a to platí pro všechny bez rozdílu pohlaví. Moc se mi líbilo například její pojetí díla Austenové, nebo i úvahy o tom, že to jsou (byli) muži, kdo nejvíce psal o tom, jaké ženy mají být a co potřebují.

1 20.06.2023

Je to moc dobrá volba pro malé děti... Čtu to už tříleté dceři... A moc ji to baví. Podle barev víl spolu malujeme duhu... Takže mi to přijde i celkem edukativní. Napínavé je to přiměřeně pro mladší děti. Výborné jsou na tom obrázky, kterých je opravdu hodně, byť jsou jen černobílé, ale díky tomu u toho dcera vydrží opravdu dlouho... Menší množství textu a obrázek na každé dvoustraně.

1 03.06.2023

Hezky se to četlo... Bylo to strašlivě předvídatelné (no úplně všechno ne, ale většina ano), nicméně i tak to mělo své kouzlo. A vlastně mi to ani nevadilo.Intrik a napětí tam bylo opravdu hodně... A trochu mi přijde, že na úkor emočního vývoje postav... Prostě své postoje tak nějak změnili a bylo to. Ve výsledku to byla fajn oddechovka.

5 02.06.2023

Je to milá love story, moc dobře jsou zde propracované otázky sebepřijetí, identity, strachu z okolí... Jinak je to ale celkem běžně vystavěný příběh... Koneckonců jeho velkou část mohl prožívat i Ethanuv kamarád Adam zamilovaný do Nory... Láska je prostě všude stejná, jen s tím odsouzením ze strany okolí to stejné není (i když.....teď nedávno jsem koukala na Normal people a zápletka včetně toho strachu z okolí mi přišla v mnohém podobná). Řekla bych, že jazyk a styl psaní je dost autentický a aspoň pro mě postavy díky tomu působily realisticky. Naopak těžko uvěřitelné je zvolené prostředí... Ani pořádně britské ani americké... Do toho specificky české obraty...
PS:a vůbec si nemyslím, že to skončilo tragicky... Já si teda predstavovala nákladní vlak a typické cestování amerických vandráků, kteří na prázdné vagony někde naskočí a jedou neznámo kam

01.06.2023