laker4life komentáře u knih
Velmi temná a smutná kniha. Nemohu doporučit, ledaže si libujete v depresi. Moc pozitivních momentů v knize není, jako by postavy svoje životy protrpěly. Trvalo mi se do knihy začíst (celkově dost zdlouhavé), dal jsem ji šanci kvůli vysokému hodnocení. Ale spíš jsem čekal na konec a dočetl ji ze zvědavosti. Konec zklamal, vysvětlení banální. Tahle kniha mi bohužel vůbec nesedla. První Nesser. Možná poslední.
Tak jsem si tenhle kult po letech taky přečetl. Střídají se zde strhující pasáže (Leadville, závěrečný závod) s nezáživnými (vědecké výzkumy, historická okénka). Výsledek? Meh. Dočteno tak nějak z povinnosti. Stopy v oblacích a Eat and Run jsou pro mě záživnější čtení.
Parádní rozjezd, solidní zápletka, tajemná atmosféra. V rozuzlení šlo obočí čím dál víc nahoru. Škoda. Závěrečná scéna dojemná.
Teda to byla porce! 670 stránek v angličtině (nevím, co českému vydavateli tak trvalo, když slovenský překlad dávno vyšel)! Neskutečné natahování, spousta vaty, nezáživný děj, vlastně se nic neděje... až na úplném konci. Nejslabší díl. Tohle mě nebavilo. Dál mě táhla jen zvědavost.
První díl byl skvělej - příběh o sportovním fanatismu, lásce k hokeji, rodičovské lásce, životě v komunitě, zradě, odsouzení a lynči... Druhý díl byl výhradně o násilí. Třetí díl není o hokeji, jak tu spousta lidí píše. Je o pádu a škrábání se zpátky nahoru. O katastrofě, která toho ve finále tolik neudělá. O návratu domů. O hledání identity. O hluboké nenávisti. O pomstě. O smrti. A nakonec je to jedna OBROVSKÁ DEPKA...
Pořád dokola to samý. Dvě města se nenávidí a bojují spolu na ledě i mimo něj. Tentokrát dostáváme i pohled z opačné strany - rodiny z Hedu. A nenávist jiného druhu, malého chlapce k celému světu.
To neustálé Backmanovo vykecávání konce... Už na první stránce se dozvíte, že postava zemře. (Dělá to FB aby si získal Vaši pozornost? Má to zapotřebí?) A vy na to celou knihu jen čekáte. Žádné překvapení, happy end přichází jen částečně. Na konci dostaneme špetku naděje.
Z knihy je cítit beznaděj. Bolest. Strach, nenávist. Tolik negativních emocí. Ach jo. Všichni tu brečí. Z čeho? Z "nečekaného" konce? Nebo z té beznaděje?
50%
U druhých dílů se tak nějak očekává, že budou slabší než jednička. Tady to platí taky, ale jen o chlup. Žádné nastavování děje, ale jeho rozvinutí v zajímavou studii, jak vzniká agrese, jak je přiživovaná populismem, jak je každá odveta tvrdší, až dojde k tragédii. Temné téma, chápu, že není pro každého. Opět skvěle propracované postavy, někdy jednající zmateně, ale to se dá pochopit. Spousta myšlenek o manželství, o přátelství, o homofobii, o zradě a odpuštění.
Trochu mi vadilo to okaté upozornění, že se něco stane, jako by autor čtenáře upozorňoval, že tyhle postavy se žádného šťastného konce nedočkají… Pak vlastně nepřichází žádné překvapení.
Jednička byla zjevení. Sociální sonda do komunity městečka v lesích, sportovní fanatismus, sny o lepší budoucnosti. Dvojka je daleko méně o hokeji, zato více o politice, o nenávisti, o strachu, o násilí. Ale i o lásce, manželské i milenecké. Ubral bych půl hvězdy oproti jedničce, ale pořád je to dobrá kniha.
Moje první kniha od FB. Příjemné překvapení, začal jsem číst neobeznámen dějem i autorem.
1. Pěkné myšlenky o sportu, pár skrytých mouder, sympatický fanatismus.
2. Propracované postavy se zajímavými osudy, rozdíly mezi kastami, motivace změny pro všechny postavy…
3. Malost některých lidí, strach, lynč…
Dobře zpracované téma. Klidně bych si to dal někdy znovu. Jedna z nej knih, co jsem letos četl.
(SPOILER) Moc nechápu ty negativní recenze tady... a obecně slýchám jak je kniha divná, nudná, nezajímavá. Jako fakt? Zápletka jako prase a pak už jen série větších a menších průserů... Já si čtení celkem užíval, na rozdíl od jiných hartlovin. Ani mi nepřišlo, že by kniha byla "prasácká", jak jsem slyšel. Je to portrét člověka s velkým srdcem. Aleše jsem upřímně litoval i obdivoval za jeho trpělivost... Dvojčata mi celou dobu lezla na nervy (konec knihy už jsem trochu trpěl), ale jaký si to doma nastavíš, takový to máš.
(SPOILER) Nostalgická vzpomínka na dětství prožité na přelomu milénia. Bavilo, ač psáno dětským jazykem (kolikrát jsem si říkal, co to čtu?). Tohle nostalgické vzpomínání bylo hlavní motivací knihu přečíst. Ze začátku se nic neděje. Až krádež děj posune a postavy definitivně rozdělí.
Střih - o dvacet let později. Třídní sraz a setkání po letech je fajn nápad. Bohužel nevyužitý. Žádný radostný shledání se nekoná, nic extra se vlastně nestane a všichni si svoje podělaný životy žijou dál. Nejzajímavější postava je v průběhu celé knihy Kryštof, peroucí se s nástrahami života. Holky mě nebavily. Aneta je klasická nána, Nela hodná holčička. Z dětských přátel se stávají cizí lidé. Ani sraz na tom nic nezmění.
Druhá půlka knihy mě i tak bavila, až na useknutý konec. Závěr knihy je vyloženě fofr. Ač měly všechny postavy našlápnuto se svými problémy něco udělat, nakonec jedeme spokojeně dál, jako by se nic nestalo. O čem že ta knížka vlastně byla? Jestli pointa je, že své problémy necháváme v životě vyhnít, tak mě takové čtivo nezajímá. Příležitosti přichází, jen je uchopit…
P.S. Pochvala za krásnou obálku.
(SPOILER) Takový western ze zasněžených Jizerských hor. Sympaticky zasazeno do povědomých míst. Možná light verze Jména růže? Napětí, že by se člověk krve nedořezal - kdykoliv Vilém s doktorem vystoupali na hřeben. Odbočka do Frýdlantu mě moc nebavila a byla v knize tak trochu zbytečná. Finále bylo ukrutně rychlé, otevřený konec zklamal.
P.S.: Na to, že je autor věřící, tepal do církve a obecně víry opravdu dost :) plus i tady se po vzoru Jména růže dočkáme erotické scény...
P.P.S.: Pochvala za krásnou obálku.
Audioverze ve slovenštině. (bizár)
Niekedy je treba veci urobiť!
Život na Březníku je plný nudy a osamění. Nikdo tam dlouho nevydrží a lidské tragédie se ani samotě nevyhýbají. Krásná kniha a velký obdiv lidem, co v takových drsných podmínkách dokázali žít.
Podhamerský sedlák je pyšný blb, to se dozvíme hned na první stránce. A jak víme, pýcha předchází pád...
Krásná sonda do nelehkého života na Šumavě předminulého století.
až děsivě aktuální...
a souhlasím, k této knize musí člověk mentálně dospět, aby ji pochopil a ocenil.
Někdy je dobrý dát knize druhou šanci.
Stopy v oblacích jsou o britském fell runningu, česky možná ne úplně správně překládaném jako “běh do vrchu”. Jenže zatímco my tu běháme kopce po cestách a kolikrát po asfaltu, fell runneři běhají off-road v trsech trávy, vřesu, suti a kamení, přes bažiny a potoky, po neznačených stezkách a ještě u toho orientují!
Začal jsem číst před 2 lety, nenadchlo, nebavilo... Spousta anonymních jmen, výčet kdo kde co vyhrál. A hlavně jsem to četl rozkouskovaně.
Při druhým pokusu jsem si začal ty lidi googlit a hned byl ten zážitek víc osobní. V knize se střídají osobní příhody autora a medailonky legendárních běžců, spolu se zápisky z vrchařského roku, tzn. měsíc po měsíci co se kde běží a kdo vyhrál... neznám, nezajímá, nebaví, sorry.
Zato kapitoly mezitím jsou poklad. Osobní vyprávění o tom, jak autor objevil Bob Graham Round, jeho oddanost a následně až posedlost ho zaběhnout, spoustu neúspěchů a zklamání... Aby k tomu dospěl inspiruje se velikány fell runningu - Kenny Stuart, Joss Naylor a Billy Bland jsou chlapíci tvrdý jako kámen a jejich příběhy opravdu stojí za přečtení.
Jedna z nejlepších knih o běhání, co jsem kdy četl. Ale přišel jsem na to až na druhej pokus... Určitě jí dejte šanci.
Takový to čtení, kdy ti připadá, že Hartl píše o tvým sousedovi, nebo o tvých známých... Jako bys to prožíval s nima.
(SPOILER) Fajn nápad se čtením knížky ze dvou stran, dvou pohledů, dvou postav. Zkrácená synopse: Jáchym vždycky všechno podělá, Veronika už to nedává.
Děj mě bohužel tak nevtáhnul. Ale možná by to byla dobrá motivační kniha pro mladý, co se staví na vlastní nohy a život mají před sebou.
Knih o behani uz vyslo tolik... O cem tak jeste psat, aby to bylo zajimavy? Pokud od teto knihy necekate vic, nez jen soubor delsich clanku na tema "trenink na maraton", nebudete zklamani. A ne, nutne to nemusi byt malo. Lubos psat umi, se vtipem a ironii i osobni zkusenosti. Takovou, kterou zname vsichni.
Podarena jednohubka na vikend. Prijemny cteni, pokud zrovna nebehate (“Jak jako nebehate???”) a pokud od knizky necekate vysokou literaturu (v knize o behani? tak urcite...).
Jo a pochvala za krasnou obalku!
Kilian je romantik, místy až moc filosof. Zajímavá sonda do jeho hlavy. Dokonce i takový borec někdy nemůže. Pak ale vypne hlavu a stejně vyhraje...
To se ti vážně povedlo, prcino. Sice to bylo trochu zdlouhavý a zdánlivě se nic nedělo, ale napětí zvyšovalo líčení vražd a čekání, kdy se vrah dostane k "sekretářce". Mimochodem, Robin WTF??
Skvělá knížka, spousta praktických tipů pro běžce začínající s ultramaratony.