lampernaqui
komentáře u knih

S Johnem Ringem jsem se setkal už během trilogie (tedy v češtině, jinak je napsaný ještě další díl) Pochodu, která se mi líbila a nevěděl jsem, co do příběhu vložil David Weber a co John Ringo. Teď už to vím a pokud bych si měl vybrat, určitě sáhnu po Weberovi. Jeho romány jsou čtivější, Chorál se mi zdá hodně nepřehledný. Jde o čistokrevnou military scifi, kterých jsem moc nepřečetl... takže je možné, že zmatení bylo záměrné. Nápad zajímavý, uvidíme v dalších dílech.


Třetí díl mě bavil asi ze všech nejvíc, už jenom kvůli prostředí starého Skotska. Jedná se o období posledních dní Templářského řádu. A nějak mi nevadilo zakomponování objevení Meriky. Jak už je tu psáno, když tam mohli doplout Vikingové, proč by nemohli i Templáři? Hezké zakončení trilogie.


Už jsem byl zvyklý na autorův styl a neopakovalo se nucení do čtení jako u prvního dílu. Pro mě rozhodně lepší než předchozí kniha, děj se posunul o pár let a znovu se jedná o dobrou historickou fikci, která nenudí a člověk si z ní pár informací odnese.


Byl jsem zvědav, téma Templářských rytířů mám rád. Začátek mě sice moc nechytl a musel jsem se spíše nutit, abych pokračovat. Potom byl zlom a četlo se to samo. Dobrodružný příběh z úplných počátků vzniku Řádu. Hned se vrhnu na další část.

Přiznám se, že na začátku jsem chtěl čtení snad i vzdát. Vůbec se mi nelíbil styl psaní a hrozil jsem se jedné věci - že mám v knihovně i tlustého Dona Quijota a že mě čeká to samé ve velkém. Nejslabší povídka CIkánečka však brzy skončila a nastoupily další, které už se daly nejenom číst, ale i trochu pobavily. Zvláště poslední o žárlivosti starého manžela se povedla.


Útlá knížka obsahuje dva příběhy, z nichž ten první zabírá většinu stránek a pojednává o životě malého kluka, který se čirou náhodou seznámí s žebrajícími dětmi a jejich společenstvem. Zjistí, že si vydělávají i jinou činností. Je mu mezi nimi dobře, otázkou ale je, co na to jeho otec, který je místním soudcem.

Zajímavá povídka, odehrávající se během jedné noci kdesi na venkovské svatbě. Nic nedopadne jak má a dojde k velkému krveprolití mezi fašisty a místním odbojem.


Zakončení bylo dobré, ale nejlepším dílem pro mě zůstává trojka. Závěrečný souboj měl dostatek prostoru, stejně tak jsem rád, že autor přidal i epilog, abychom se dozvěděli, jak se vše vyvíjelo potom. Jenom ten mohl o dost zkrátit. Přišel mi zbytečně natahovaný, jako kdyby se autor prostě nechtěl s hrdiny rozloučit.


Zatím nejlepší díl ságy a musím opravdu souhlasit, jak se autor za tu dobu vypsal. Rozdíl je ohromně poznat a oproti amatérskému Eragonovi tohle byla regulérní poctivá kniha. Holt má talent, ten kluk. Se stoupající tendencí doufám, že závěrečný díl bude ještě lepší. Teď je to něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami.


A je to za mnou. Mám dočteno. Alespoň všechny knihy, které do dnešní doby vyšly. Co říct závěrem? Snad jen, že oba hlavní hrdinové jsou opravdu jedny z nejhorších postav, o kterých byly sepsány příběhy. Že autor svůj styl za léta nevylepšil. Že celý druhý hlavní příběh o Sulachanovi a mrtvých by se klidně dal vtěsnat do jedné knihy a rozhodně by mu to velice prospělo. Takhle jsem dostali hromadu knih, ve kterých se vlastně nic moc pořádně nedělo. A potom najednou v té poslední během posledních sto stran se všechno rozjede a spoilerově.... je vše hotovo. Richard má celou dobu velký plán, který nám nakonec zdlouhavě vysvětlí a já jako čtenář valím oči. V blízké době mě čeká seriál, který je prý od knížek hodně odlišný... co já vím, třeba to znamená, že je dobrý.


Rozhodně lepší než první díl. Podle mého příběhu prospělo rozdělení vyprávění mezi více postav. Poznáváme další kouty světa a s Eragonem se společně učíme, jak porazit velkého padoucha. Lepší, ale stále průměrné fantasy.


Kdysi jsem viděl film, ten už si naštěstí nepamatuji. Teprve teď jsem se dostal k románové sérii. Beru v potaz, v kolika letech autor první díl napsal, to klobouk dolů. Zvlášť když to srovnám já se svými výtvory (ale zase vedu na počet vražd). Svět není špatný, ale jedná se o průměrné fantasy, které mě nějak extra nezaujalo. Všichni tvrdí, že se jedná o nejslabší díl série, tak jsem celkem zvědav, jak se příběh vyvine dál.


Nikdy jsem nebyl velký fanda této série, ale nyní už čtu opravdu jen ze setrvačnosti. Příběh z posledních několika knih by se dal shrnout klidně do jedné, protože jinak se tu celkem nic neděje. Jen oba nesympatičtí hrdinové kosí hordy nepřátel, čas od času nám něco důležitého zdlouhavě vysvětlují a potom se utápí ve výčitkách, což zakončí nějaký dalším kosením nepřátel. Spoilerově. Jediná nečekaná věc, co tu na mne čekala, bylo úmrtí jedné z hlavních postav. Ačkoliv všem čtenářům bylo jasné, kdo za všechno může, hrdinové pátrali ještě dlouho. Stejně budu číst dál, už jenom proto, že jsem si dal za cíl přečíst celou svou knihovnu.


Přijde mi to, jako kdyby byl autor fandou dvou filmů Petera Jacksona a snažil se je po svém spojit dohromady - Pán prstenů a Braindead. Zatímco zmíněné filmy jsou skvělé, tenhle mišmaš se spisovateli vymkne brzy z rukou (jestli se tak už možná nestalo). Oba hrdinové kosí nepřátele všemi směry, skoro nic jiného se v knížce neodehraje.


Člověk by řekl, že když se konečně vypustí z příběhu otravný Richard se stejně otravnou Kahlan, že příběh bude mít grády. Ale ono ne. Neříkám, že to bylo nějaké špatné - podíváme se do historie a dozvíme se pár informací, které se nám hodí k budoucím knížkám (i k minulým). Ale jsem rád, že nejsem sám, komu se zdá spisovatelův styl psaní někdy hodně zvláštní. A není to jen v téhle knížce, ale ve všech. Jakmile začne nějaké vysvětlovací období, hned vím, že možná dalších třicet stran se budou vracet stále stejné otázky, hrdinové budou nechápaví a já to nějak musím přetrpět.


Takže předchozí dlouhý příběh skončil a naši hlavní hrdinové mohou vesele započít další. Vše se nese ve stejném duchu jako předchozí díly. Stále nesnáším oba hrdiny. Téma proroctví mě zatím nějak neoslovilo, ale uvidíme, co přinesou další knihy.


Tohle byla lahůdka a pro mě zatím nejlepší kniha s Doktorem, co jsem četl. Bál jsem se, že stejně jako u Shady, půjde zábavnost a kvalita rychle dolů, ale zbytečně. Kdepak, tady byl humor od začátku do konce, když k tomu připočtu zajímavý originální nápad, tak se jedná o hodně dobrou knihu.


Na to, jak mě to ze začátku bavilo a smál jsem se, tak už před polovinou to hrozně zvolnilo a měl jsem co dělat, abych Shadu dočetl. Rád bych kvůli Adamsovi dal více, ale asi by mě to nebavilo ani jako část seriálu.


Příspěvek k Meči pravdy ze současného světa, který se musí číst teprve po dočtení Zpovědnice. Jinak by se čtenář moc nechytal. Plus knížky? Nebyl tam Richard a Kahlan. Překvapivě moderní hrdinové mi nebyli totálně nesympatičtí. Jen jsem se nechytal u Alexe, jak střídal ňoumovské období s chvílemi, kdy zabíjel jednoho vrahouna za druhým a celkem nic to s ním nedělalo.


Tak to jsem nečekal. Po několik knihách, které hlavní dějovou linku oddalovaly a já už se vážně bál, že to autor neukočíruje a že se nepohne kupředu, se stal zázrak a nastalo (Spoiler) velké finále, kde by se mělo vše zakončit. Jak jsem se závěrem spokojen? Naštěstí jsem nečekal žádné grande finale, předpokládal jsem, že souboj s Jagangem bude krátký a rychlý - což jsem se nespletl.
