laura komentáře u knih

Příběh začíná tam, kde první díl končí, takže jsem měla dojem, že čtu jednu opravdu dlouuuuhou ságu o věčném boji dobra a zla, o lásce, nenávisti, pomstě až za hrob, o přesvědčení, že děláte dobrou věc, o pochybnostech, že nemusíte mít pravdu, o citech, které se skrývají hluboko pod povrchem, o bolestech, které se zdají být zapomenuty v propadlišti času - ale nejsou...

I tady proti sobě stojí nepřátelé na život a na smrt - aniž by to tedy všichni aktéři tušili. I tady se vyrojí spousta nástrah, nebezpečí, spousta intrik, zloby, nenávisti, spousta zla a taky trošku toho dobra. Hodně nejistoty, trocha romantiky, a láska, které válka přistřihla křídla, sotva se odvážila vzlétnout.

Všechna ta změť citů, potyček, bojů, bolestí a odvahy vás pohltí jako pavučina - a vy se jí prodíráte, dusí vás, brzdí vaše nadšení (protože se o ně bojíte) a zároveň vás pohání vpřed, abyste už věděli...

Akorát, že to ani tentokrát nekončí...

17 05.04.2022

Trošku jiné než Měsíční kroniky, ale mně se to líbilo. Nejdřív jsem trošku plavala v ději, to, že každá postava měla dvě jména a jinou identitu (některá i víc) mi dalo řádně zabrat. Pořád jsem se vracela zpět a četla pasáže znovu, abych pochopila, kdo kde s kým a proč...

Ale nakonec všechno zapadlo do sebe a dávalo to smysl a já jsem knihu přečetla v podstatě za dva dny volna... Byla napínavá, překvapivá, lehce romantická, čtivá tak, že se od ní člověku vůbec nechtělo odcházet. To si říkáte: Ještě tuhle kapitolu a pak už... Ne, tak ještě tuhle... a tuhle... a tuhle...

Byla zkrátka návyková. A o tom dobré čtení je, ne? ;)

Bála jsem se o ně o všechny. Protože je jasné, že tohle dobře skončit zřejmě nemůže. A ten konec? Upřímně, já to nečekala. To byl pro mě šok - a to se mi moc často u knih nestává, aby mě něco takhle zaskočilo...

Každopádně jsem si několikrát říkala, jak z určité situace chce autorka vybruslit, aby postavy, jimž fandíte, neohrozila...

Renegáti nebo Anarchisté? Spravedlnost nebo pomsta? Láska nebo nenávist? To se v téhle knize ještě nedozvíte. Rozhodně ale stojí za přečtení - a ta obálka? Nádhernáááá!

21 05.04.2022

Příběh osmileté Klárky, která se s rodinou krátce po válce nastěhuje do opuštěného, vybydleného domu ve Svatém Wolfgangu - vesnici v Sudetech. Očima dítěte před námi autor odkrývá příběh, ze kterého mrazí i po letech. Příběh o mnoha podobách lidství, o touze pochopit nepochopitelné, o krutosti, zlu a pokrytectví. O neskutečné křivdě, bolesti a vině. O lásce. O bezútěšnosti, o tom, kam až člověk dokáže zajít ve své zaslepenosti. A také o síle člověka, který už nemá pro co žít a přesto stále žije, přežívá, čeká...

Bolestné, plné beznaděje, krutosti a hrůzy. Ale zároveň zaplněné nadějí, vírou a malými, nepatrnými zázraky.

...nechám v pokoji otevřené dveře, je krásně, tak aby léto mohlo přijít na návštěvu...

Příběh Klárky a Helgy, nerovného přátelství malé holčičky a staré, životem uvláčené ženy. Příběh o naději, lásce i smíření.

Lidi jsou stejně divná rasa. Pořád mezi sebou válčí, tu pro tohle, tam zas pro něco jiného, většinou vlastně ani nejde o to, pro co se válčí, ale jestli se válčí...

Příběh, který by nás měl varovat, aby k něčemu takovému už nikdy nemohlo dojít. V dnešní době víc než dřív burcující a naléhavý. Jako křik trýzněného, který nikdy neutichne.

28 31.03.2022

Obálka je příšerná - ale za to autorka nemůže. Kýčovitá a vzbuzující dojem erotična. Povídky, které tahle kniha skrývá, jsou ale jiné. Hluboké, lidské, bolavé, realistické, kruté, ale i plné naděje, která dřímá v každém z nás. Fejetony, které knihu uvádí a zároveň i ukončují, jsou zase nesmírně vtipné, přímočaře upřímné, trefné a podané s nadhledem, který vás pobaví.

Knihou jsem původně jen listovala, abych si připomněla, co jsem kdysi dávno četla. A najednou jsem zjišťovala, že se mi povídky moc líbí. A tak měním hodnocení, protože tahle kniha si zaslouží větší pozornost, než která jí dosud byla věnována. Je totiž skvělá!

Za skly auta se míhají světla z nedalekého města. Tisíce teček se rozpíjí do světelných čar.
Smršť myšlenek.
Zrychlený dech.
I země jako by zrychlila svůj oběh.
Dvě těla procházejí vesmírem.
A slovo ŽIVOT dostává jiný význam...

14 31.03.2022

Hravé, snové, romantikou jiskřící - mě se to líbilo. Povídkové knihy moc nevyhledávám, ale tahle splnila moje očekávání.

Skrytá tajemství, jizvy na duši, sny a touhy, nenaplněná očekávání - i krutá realita. To všechno najdete v povídkách Renaty Šindelářové.

14 31.03.2022

Tak tohle se autorce moc povedlo! Čtivé, napínavé od začátku až do konce, plné lásky, skrytých šrámů, křehké naděje, hravosti, moudrosti, překvapivých zvratů i syrově obnažené bolesti.

Osudy protagonistů jsou tak nenásilně provázané, že když se ten kaleidoskop osudů promíchá a odkryje skryté karty, nestačíte se divit. Opravdu skvělý příběh, který vás zavede do míst, kam se často nedíváme - do hlubin vlastní duše, kde všichni skrýváme to, čemu se bojíme pohlédnout do tváře...

Krásné!

15 30.03.2022

Úžasná kniha plná nepředvídatelnosti. Najdete v ní téměř vše: napětí, touhu, vášeň, věci mezi nebem a zemí, i ty mezi lidmi, ty vysvětlitelné i ty nevysvětlitelné. Budete přemýšlet, co za vším vězí, co všechno postavy skrývají a co jen zvolna vyplouvá na povrch. A možná budete překvapení, protože každá další stránka odkryje zase jiný úhel pohledu na příběh Bianky a jejích přátel.

Čtivé, napínavé, nabité několika dějovými zvraty, které jsem vůbec nepředpokládala a zároveň plné moudra a myšlenek, které se dotknou čehosi ve vašem nitru.

Ano, tohle mě moc bavilo!

Duše si vytváří bezpečné zámky, za které schovává nepříjemnosti. Duše je pohodlná. Nechce řešit problémy a starosti, chce se bavit. Zamete problémy pod koberec, zavře je do truhly, a tváří se, že tam nejsou.

15 29.03.2022

Knížka plná her a tajemství o dětech pro děti, ale nejen pro ně. I dospělí se u luštění hádanek pobaví a nejspíš se jim nejednou zavaří mozkové závity. Skvělé, nápadité, zajímavé a neotřelé. Spisovatelka, která tohle dokáže vymyslet, má můj obdiv!

Příběh party dětí, kteří se snaží zachránit planetu a přitom plní různé úkoly. Hravou formou se tu děti učí poznávat přírodu a budovat si k ní vztah.

A kdo by nemiloval Tapa? ;)

13 29.03.2022

Gamebooková kniha Ztraceni v rudolfinské Praze není jen tak obyčejná kniha o obyčejných dětech - a možná právě proto, ačkoli je určená především dětem ve věkové kategorii od 9 do 13 let, její kouzlo osloví i ty, kteří se této kategorii zcela vymykají.

Od začátku do konce vás provází hádanky, rébusy, početní úlohy a jiné zapeklitosti, které doplňují text a navádějí vás na další stránku, protože... Protože tahle kniha není o tom, přečíst ji od první do poslední stránky. Na to by zkrátka byla moc obyčejná. Ale jelikož spisovatelka Renata Šindelářová ví, jak zavařit mozkové závity - a to nejen dětí, jimž je tato kniha určená, pohrává si s vámi do posledního dechu.

Doporučuji mít po ruce papír a tužku, protože některé úkoly si prostě musíte hodit na papír. Já jsem si udělala tzv. metr a odškrtávala si stránky, kterými jsem už prošla. Něco je snadné a vyřešíte to hned, něco vám hlavu zamotá víc a někdy budete muset hledat nápovědu v textu. Prostě, tahle spisovatelka umí ... Vymyslet takhle úžasně vtipně a poučně napsanou knihu, udělat z ní bojovou hru pro celou rodinu, udržet v napětí čtenáře a badatele až do konce a navíc do příběhu zaplést i hodně z historie, takže se nenásilnou formou vlastně učíme, to prostě člověk musí umět.

15 29.03.2022

...a máme tu zase matinku. Ach jo.

Tohle je parodie, ne román. Těmi cizími jmény to autorka dokonale pohřbila. Přečíst si jako první tuhle knihu, další už nečtu.

Autorka vlastně vykrádá sama sebe - pořád dokola to samé, jen s mírnými obměnami.

Ach jo.

Trošku nuda. Trošku kýč. Předvídatelné a tentokrát ne tak čtivé. Za mě bohužel ne...

13 23.03.2022

Začátek mrazivě reálný, ale druhá polovina příběhu už značně nereálná. Jdete na kávu a servírka vám ve druhé větě nabídne nezištnou pomoc při osnování pomsty nevěrnému manželovi? Jako fakt? Nene :)

Z čeho mrazí je fakt, že vás po třicetiletém manželství chlap odhodí jako špinavé ponožky a nejen, že nemá výčitky, ale ještě se cítí ukřivděný? Nějak jsem ho nedokázala litovat. Eleně šlo všechno na ruku až moc snadno, takhle to v životě bohužel nefunguje. Jinak pořád stejné schéma. Ale jako pohádka - proč ne?

17 21.03.2022

Ach jo...

Jedna z těch horších. Dělalo mi problém číst dál a čekat, až se Chiara vzpamatuje (a odejde). Její rozhodnutí setrvat a nechat si to líbit jsem nechápala. Kdyby s ním měla děti - to by se snad ještě pochopit dalo (ono se neodchází lehce, když nemáte práci, peníze ani zázemí, ale máte děti, o které se musíte postarat, a manžel vám hází klacky pod nohy), ale takhle? Ani minutu bych tam nezůstala! Mít s takovým člověkem dítě? Ach jo...

Celkově takové neuchopitelně nezáživné. Ani konec to nezachránil.

15 19.03.2022

Když už jste přečetli většinu knih Aleny Jakoubkové, víte, že jede stále stejné modus operandi:

Zhrzená milenka (nebo manželka), ovládající bravurně hned několik cizích jazyků, s dítětem nebo bez, se spoustou kamarádek, které jí hledají ženichy, spoustou dětí (harantů), spoustou chlapů (klaďasů nebo totálních outsiderů - nic mezi tím), s rodiči, kteří jsou buď absolutně skvělí nebo absolutně na pěst, se zajímavým povoláním, s exkluzivními místy pobytu (nejlépe u moře), návštěvami drahých a luxusních restaurací, se spoustou netradičního jídla se všemi exotickými (pro obyčejné smrtelníky téměř nedostupnými) ingrediencemi, a jeden osudový muž...

Tenhle příběh byl spíš tuctový, od začátku tušíte, kam spěje, ale čte se to dobře a i když byly některé situace značně nereálné, byly vtipné. Takže jo, zasmála jsem se, ačkoli na pohádky už dávno nevěřím ;)

17 16.03.2022

Čtivé, hodně předvídatelné (ačkoli v jednom jsem se sekla :). Zápletku už autorka použila mockrát, takže ani tady se nekonalo žádné velké překvapení. Postavy příliš černobílé, neuvěřitelné, i když postavě manžela bych i věřila (chlapi, no - proč by se omlouval, že). Ale ten strašně zrychlený děj to kazí.

Potkáte někoho, komu jste ublížili, a v druhé větě už je vše zapomenuto, smazáno a kámoši jak hrom jsou Jerry a Tom :)

Autorce se ale opravdu nedá upřít čtivost - přečteno za jeden večer. Zítra však nejspíš nebudu vědět, o čem to vlastně bylo.

...ehm, ehm a o čem to teda jako bylo? :)

15 14.03.2022

Vtipné a čtivé. Příběh nic moc - vlastně jsou to jen střípky každodenního života ženy, která hledá, hledá - a nenachází...

Nebo že by to nakonec vážně klaplo? :)

20 10.03.2022

Tři týdny nudy. Začátek jsem četla dvakrát - v domnění, že jsem se nějak nesoustředila. Ale vyšlo to nastejno i se soustředěním - nedělo se nic. Tři týdny a v hlavě mám prázdno. Vzdala jsem to na 110 straně. A že já knihy fakt nerada vzdávám - ale tohle se nedalo...

Tentokrát bez hodnocení, protože kdo ví - kdybych vytrvala, třeba bych změnila názor. Teď jsme si do noty s Ann Radcliffovou ale nepadly. Snad někdy...

Za mě skvělý gotický román, kde se to hemží jeptiškami, mnichy, loupežníky, přízraky, padouchy i galantními muži a nevinnými dívkami. Kde není nouze o tajuplná zákoutí s děsivými kryptami, podzemními chodbami, kobkami, kde v lesích není radno zůstávat po setmění a na hradech straší.

Román o pýše, marnivosti, touze, svodech, zradě, vině a pokání. O tom, že by člověk nikdy neměl říkat nikdy... Protože ďábel postává poblíž a našeptává, navádí, svádí - a dost často i vítězí (bohužel).

Román o vášni, pletichách, nenávisti i lásce. Mně se to líbilo. Čtivé, napínavé, dobrodružné, s trochou tajemna a nádechem hororové atmosféry.

Jen počkej, až tě móda zradí,
až pomine tvůj pel a mládí,
pak skončíš někde v temném koutě,
kde červotoči prožerou tě...

20 21.02.2022

Upírská gotická novela o záhadné cizince, která je stejně tak krásná jako je nebezpečná. Kdysi dávno by mě příběh nadchl. Ale když máte za sebou Draculu, Anitu Blake, Pravou krev či Červený vrch - tak vám to přijde spíš úsměvné.

Hodně předvídatelné, ale čtivé. Co mě překvapilo - na tu dobu velmi otevřená zpověď o lesbické lásce.

13 14.02.2022

Silný příběh o naději, zapadané vrstvou zapomnění. O krutosti, bezcitnosti a přetvářce. O lesku bohatství a odvrácené straně bolesti, osamění a křivdy. Příběh, ze kterého je člověku smutno na duši a srdce ho bolí bezmocností. O světě, kde láska a soucit dávno zmizely v propadlišti času. Naprostá absence citu, která až děsí.

Jak se něco takového může stát? A proč se to děje? Můžeme tomu zabránit?

Můžeme. Stačí jen nebýt lhostejní...

16 14.02.2022