lavash
komentáře u knih
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
výbornej začátek, pak:
- banány
- déšť
- velký prasečí péra pro nedospělý holky
- cikánský kouzla
- aureliano
- arcadio
pak:
výbornej konec
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
Mark Manson
pro 13 leté ohromující arcidílo
frajer má na všechno názor. mám tě u prdele
Chytání pstruhů v Americe
Richard Brautigan
na jedný straně je Brautiganova próza rozmarná a hravá a čtenář s ním jde na surrealistickou cestu světem, kterej je jak důvěrně známej, tak naprosto bizarní. brautigan má opravdu cit pro zachycení svět.
co věřím, že na někoho může působit znepokojivě a místama dokonce rušivě, je mazání hranice mezi realitou a fantazií způsobem, kterej právě může bejt znepokojivej, rušivej, dezorientující. Jeho používání humoru a absurdity může bejt odcizující, brautigan vytváří pocit odtažitosti a ironie, která může bejt na obtíž při nějakým navazování vztahu s tím, co čtu.
jedinečný, nezapomenutelný, bizarní.
Chci, abys byl
Tomáš Halík
Kniha pro ty, kteří odpovídají na otázku: věříš v Boha? – Nevím.
Protože i Halík se k proudu nevímistů hlásí.
Halík mi ukázal několik cest, nastínil odpovědi. Čtivá nauka plná referencí.
Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Yuval Noah Harari
hrozivej brak. nenacházim slov.
Nahý oběd
William Seward Burroughs
burroughs je filosof.
a hodně vtipnej. obhajoba post-modernou pro jeho slova funguje?
když mi bylo 16 a byl jsem posedlej beat gen, tak jsem tohle nedal. po x letech, co beat gen už není taková, je nahý oběd literár skvost. ať jako brak nebo ne.
místama je to joyce (kdyby teda nechal on místama proniknout svýmu fetiši k prdům a hovnům)
Čekání na Godota
Samuel Beckett
(SPOILER) a ti, kteří měli přijít, nepřišli. nadčasový beckett
Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
krátkýma. větama. neuděláš. lepší. vtáhnutí.
… narušit beckettovskou atmosféru existenciální beznaděje … viewegh je prostě průměrnej spisovatel.
Smrt krásných srnců
Ota Pavel
ten film nikdy nevyjádří poetiku a oslavu života pavlovo prózy
Na konci cesty
John Barth
Barth hledá opodstatnění kauzality a kde končí rozumový myšlení. Děj je na druhý koleji. Nejde ale kafkoidní absurdum (jakmile kafka stanoví svoji absurdní premisu, jsou jeho postavy konzistentní v jednání).
Bohužel ke konci knížka ztrácí drive.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
O tajtrlíkovi, co páli jednu za druhou, bojí se vyrůst, a každej je pro něj tajtrlík. Ohavnej charakter. Není to rebel, ke kterýmu by mělo jakýkoliv dítě vzhlížet.
Próza v pohodě, ale nuda.
Prorok
Chalíl Džibrán
nemám rád tyhle self-help knížky. jestli potřebuješ slova, aby ses cejtil líp, tak budeš do konce života obětí těch slov. ironický co? life experience je to, co hledáš (bratrance slov).
pro frajera přijede loď, všichni sou smutný, ptají se ho na věci, a on jim poetickým způsobem odpovídá.
přečti si bibli, ti dá víc
Krysař
Viktor Dyk
můj kamarád, začínající spisovatel, blázen, má lepší stavbu vět a dialogů
Myšlení vnějšku
Michel Foucault
Achjo. foucault je pro mě opravdu zklamání číst, opět. sbírka jeho spisů, zahrnující více než tři desetiletí, je snůškou polovičatejch myšlenek, obskurních odkazů a zmatený prózy.
člověk si nemůže pomoct, ale spíš si klade otázku, zda se Foucault nesnažil ohromit svý kolegy akademiky svou erudicí, než aby svý myšlenky sdělil širšímu publiku. občas mi mi přijde, jako by se záměrně snažil zamlžit význam.
foucault je především analytik. analyzuje a popisuje problém. nenabízí řešení, chce po čtenáři, aby si řekl?: aha, svině. v tomhle je nedotknutelnej, ale jeho případně navrhovaný alternativy jsou vágní a utopický (vězení, psychiatrie atd.)
Foucaultova posedlost mocí a diskurzem navíc vede k tomu, že ignoruje další důležitý faktory, jako je ekonomika a třídní boj.
prostě, Dits et écrits 1954-1988 je frustrující. foucaultovo myšlenky byly možná ve svý době převratný, ale nezestárly. Jeho psaní je příliš esoterický a jeho analýzy příliš úzký na to, aby byly užitečný pro kohokoli mimo úzkej okruh akademiků.
3/5, ale jen proto, že se dnes cítím dobročinnej. taky je možnost, že jsem dumb.
Šoková doktrína
Naomi Klein
jasný, jasný.
za prvý: je to argumentačně ohnutý. ve chvíli, kdy člověk kritizuje neoliber/kapitalismu je zřejmě nevyhnutelný, že něco (to dobrý) vypustí.
za druhý: něvěřim konspiraci, že za vším je pár velkejch monster a velkejch společností, který ohnou celou společnost svým směrem.
za třetí (to nejpodnětnější pro vás všechny): šoková doktrína nepochybně existuje. teď: je to základní aspekt kapitalismu jako takovýho, nebo je to součástí neoliberální transformace kapitalismu, tj. vziká/řídí se sama tržní logikou?