Lehrerin komentáře u knih
Nechci autorce křivdit, na několika místech jsem se i tentokrát zasmála. Kapitoly jsou krátké, dějová linka žádná a pokud čekáte, že se uzavře "příběh kněze" z předchozích dvou dílů, čekáte marně. Některá zamyšlení jsou fajn, ale celou knížku neutáhnou. Těším se, až autorka přestane cestovat a začne zase psát.
Právě jsem knížku dočetla a mám velmi rozporuplné pocity. Příběh Rózy mě bavil, Róza je moje vrstevnice, a tak byla její cesta příjemnou vzpomínkou na mládí a důvěrně známá 80.léta. Chtěla bych o Roze a její cestě číst víc. Tomášovy dopisy mě nebavily, úryvky z jeho románu děj zdržovaly (nebo jsem to nepochopila). Tahle knížka neměla být prezentována jako vtipná road movie, protože čtenář se rozhodně nezasměje. (rakovina, blázen, několik násilníků při autostopu, komunista, který by "je" věšel a v závěru myslivec zastřelí psa, o nešťastné Róze ani nemluvím) Cože tady bylo k smíchu?
Mně se Losos v kaluži moc líbil. Nejdříve jsem byla skeptická a - v mém případě - poslech knihy dlouho odkládala, ale nakonec palec nahoru autorce i oběma interpretkám.
Obecně mám raději příběhy, které se odehrávají v našem reálném světě, ale jestli nebe vypadá tak, jak ho autorka vylíčila, začínám se těšit. Kéž by to tak bylo!
Za mě jednoznačné doporučení - oddechovka, která pobaví i dojme.
Právě jsem Rekonstrukci dočetla a jsem rozpačitá. Román je napsaný čtivě, čte se jedním dechem. Autorka mě držela v napětí, opravdu jsem chtěla vědět: Proč???? Odpověď na tuhle otázku jsem na konci nedostala. Někdo může argumentovat, že to není detektivka a že o tuhle odpověď vůbec nešlo. A asi bude mít pravdu. Přesto jsem z konce zklamaná a dávám 3 hvězdičky.
Mně se to líbilo... Moc. Nevím, co bych k tomu měla říct (napsat) víc. A ve skrytu duše doufám, že červnová povídka nevznikla jen jako fantazie autorky. (Aspoň co se Denisy týká).
Čtu ráda romány pro ženy, mám ráda romantiku a tohle znělo opravdu slibně.
A slibně to i začalo. Přátelství dvou puberťaček, vydržela jsem i patetické věty typu: jsi báječná kamarádka - ty taky.
Jak se děj vyvíjel, přibývalo i amerického slaďáku a kýče. Konec už jsem vyloženě protrpěla a snažila se rychle číst, abych to měla za sebou.
Dávám 3 hvězdy za čtivost a první třetinu příběhu.
Opravdu jsem se zaradovala, když jsem objevila tuhle knížku - Jiří Hájíček patří mezi moje oblíbené spisovatele a jeho prvotina mi nějak unikla.
Opravdu jsem se snažila Dobrodruhy přečíst. Opravdu!
Ale přiznávám, nedala jsem to.
Nevím - kniha se mi špatně četla, nudné uvzdychané postavy, které pořád dokola řeší to samé... prostě mě to nebavilo a Dobrodruhy jsem nedočetla.
Ale Jiří Hájíček dál zůstává na seznamu mých oblíbených spisovatelů, už se moc těším na jeho další román.
Právě jsem doposlouchala Dana Browna. Jeho pislední dvě knihy jsem si už nekoupila a teď, vlastně ani nevím proč, jsem se nechala zase zlákat. No spíš napálit! Kniha mě nudila od začátku až do konce, kdybych neposlouchala a četla, odložila bych ji faleko dřív. Žádný děj, žádné hádanky, milion popisů a vysvětlování... Jedno vím jistě, k další Brownově knize už se nalákat 100% nenechám.
Poslouchala jsem audioknihu a interpretaci a příjemný hlas Richarda Krajča si moc užila. A snad právě proto si nejsem jistá, že by mě kniha bavila stejně, kdybych ji "jen" četla.
Příběh dvou sester je "zručně" odvyprávěný, bohužel konec mě ani trochu nepřekvapil, celou dobu jsem si říkala: Bože snad to nebude takové klišé. Bylo.
Tak já nevím. Na konci Tsunami jsem zůstala s otevřenou pusou, u Čarodějek s očima vsloup. Tak pro tentokrát za 3. Ale na další román Karin Babinské se přesto těším.
Dvojí život jsem zhltla za 2 dny. Byla to moje první kniha od Jany Poncarové a byla přesně taková, jaká jsem čekala, že bude. Je to literatura pro ženy zasazená do historických kulis. Rozhodně nemám nic proti ženským románům, román se čte výborně, dobu, ve které Julie žije, dobře znám a svým způsobem jsem si návrat do mládí užila, ale... Jako bych to všechno už někde četla... Když příslušníci SNB rozeženou koncert, měla jsem před očima téměř shodné scény z Občanského průkazu. A mohla bych jmenovat další příklady... Ano, bylo to tak... Asi se o téhle době jinak psát nedá.
Vedle toho tajemství, které Julie rozplétá, mi bylo jasné od prvního okamžiku, kdy se v knize začne řešit, takže na konci byla překvapená jen Julie.
Nechtěla jsem napsat negativní komentář. Knížka je fajn. Kdo má rád ženské romány a trochu dobového koloritu, určitě si ji užije.
Když jsem si v jedné předchozí recenzi přečetla, že kniha připomíná Kopretiny pro zámeckou paní, neváhala jsem ani vteřinu, a i když zdaleka nejsem cílová skupina, do knihy se pustila.
Po přečtení jsem rozpačitá. Příběh plyne hezky, postavy jsou uvěřitelné a nijak se "nepitvoří". Hrad, léto, prázdniny, láska... V tomhle se kniha Lucie Auzké Kopretinám opravdu podobá.
Ale ten jazyk! Neuvěřitelné šroubované věty typu: "Netušil jsem, že pro tebe případné plány naší budoucnosti tolik znamenají. "
Takhle mladí lidé prostě nemluví. Spisovná čeština a patetická slova v přímé řeči mě přímo tahaly za uši.
Kromě toho by si kniha zasloužila důkladnější korekturu.
V tomhle se má autorka od Stanislava Rudolfa ještě co učit.
Škoda, zkazilo mi to dojem ze čtení.
Tentokrát se přidávám ke skupině méně nadšených. Koupila jsem si audioknihu v němčině, protože stojí třetinu české ceny! A po třetině poslechu ji "odložila". To bude tou němčinou... Řekla jsem si a koupila si českou verzi, kterou jsem o několik kapitol dál "odložila" taky.
Není to kniha pro mě. Příliš dlouhé popisné pasáže, příliš mnoho politiky a smutku.
I když je mi 5x víc než páťákům ve třídě pana Rupetta, knížku jsem si užila. Je sice hodně "americká" a o holywoodská klišé není nouze, ale dětem (8 - 11 let) ji určitě doporučuji. Nápad nechat vyprávět příběh sedmi žáky 5.třídy se mi líbil. Bylo by fajn, kdyby se tenhle příběh opravdu stal. (-:
Souhlasím s předchozím komentářem tez80. Navíc se tahle knížka hrozně dobře čte a i když nepatřím mezi náctileté, pro které je určena, moc mě bavila. Doufám, že Maxů a Ahmedů běhá po světě víc!
Povídky z druhé ruky jsem objevila náhodou. Nápad recyklovat literaturu mi přijde originální a některé povídky mě opravdu nadchly. Bavilo mě poznávat předlohy, kterými se autoři inspirovali. Opravdu můžu jen doporučit.