Lembac komentáře u knih
Oba hlavní hrdinové mají rozumný důvod, proč spolu uzavřít manželství bez lásky. On chce rodinu, potomky a zapomenout na svou platonickou lásku z dětství, ona potřebuje peníze a taky se chce odpoutat od své potrhlé rodiny. Samozřejmě, že se do sebe v průběhu vztahu zamilují, aby vše mohlo skončit romantickým happyendem.
Příběh je to hezký, i když v rámci žánru nijak originální. Líbilo se mi, že ani Kipp, ani Abby nejsou do svazku manželského vhnáni tragickými okolnostmi, nýbrž jejich rozhodnutí je svobodné, založené na rozumové úvaze, přičemž bylo už od začátku jasné, že jen u ní nezůstane.
Hvězda diplomatického sboru královny Anny - Miriam MacDonaldová - přijíždí na skotsko-anglickou hranici, aby zde ujednala mír mezi dvěma znepřátelenými sousedy. Duncanem Kerrem na straně jedné a baronem Sinclairem na straně druhé. Důvodem nelásky jsou staré rodinné a osobní animozity mezi oběma rody. Nic nezapomínající Miriam se snaží do přeshraničních vztahů vnést řád, ale ani jeden šlechtic jí moc nepomáha. Duncan ze sebe dělá hlupáka, který se zajímá jenom o rybaření, baron Sinclair se zase paktuje se zločinci. No, nemá to holka lehké. Do Miriamina života na hradě Kildalton taky vstoupí tajemný Pán Hranic, který celou situaci ještě víc zkomplikuje.
Na to, jak je Miriam děsně chytrá, se nechá Duncanem docela lehce ošálit. Také její náhlé vášnivé vzplanutí k neznámému Pánu Hranic , kterému nikdy nevidí do tváře a téměř nic o něm neví, je pro chladnou diplomatku docela zvláštní. Na mě je tato knížka trošku moc "ukecaná", snad jen malý Malcolm vnáší do příběhu trochu té akce a humoru.
Anotace knihy je opravdu vyčerpávající, takže popíšu jen své dojmy z příběhu a hlavních postav. Olivia je určitě silná žena, jen to podle mě s tou ochranou rodiny až k sebeobětování trošku přehání. Stejně tak její touha zachránit Milese je sice pochopitelná, vždyť ho miluje už od dětství, ale jinak je to dost riskantní podnik s nejistým výsledkem, zvlášt když je skoro čtyřicetiletý Miles vypodobněn jako dost nepříjemný zhýralec, opilec a hráč. No, ale láska už obměkčila nejedno zatvrzelé srdce prostopášníkovo, takže i v této knize se dočkáme romantického happy endu.
Hezké čtení. Doporučuji!
Mořský vlk za války prolamoval blokádu a později osvobozoval uvězněné námořníky. Serenity Jamesová napíše o hrdinských skutcích neznámého piráta oslavný článek do novin svého otce, přičemž nevědomky skoro prozradí jeho identitu. To si alespoň myslí Morgan Drake alias Mořský vlk a přijíždí si to s autorem článku vyřídit. Potom nastanou určité události, které vedou Drakea k tomu, aby Serenity kvůli jejímu vlastnímu bezpečí nechal unést. Většina knihy potom popisuje jejich život na lodi - bouři, útok nepřátelské lodi, jejich vzájmené poznáváni a sbližování. Co mě trochu zklamalo, byl konec celého příběhu. Přišel mi jako ušitý horkou jehlou, takový useknutý. Dávám solidní tři hvězdy.
Pirát Černý Jack Rhyse má tvář antického boha, cituje zpaměti Shakespeara a je nejlepším milencem, jaký kdy brázdil vody ocánu. To by bylo, aby se do něj nezakoukala i Lorelei Dupree - snoubenka syna jeho největšího nepřítele! Je pravda, že Jack její únos původně neplánoval, ale když se mu tak prakticky dostala do rukou v přístavní krčmě, proč nevyužít situace a nespojit příjemné (svádění) s užitečným (pomsta nepříteli). Na lodi se pak oba sbližují, poznávají svá těla i tajemství duše, což nakonec vede k očekávanému romantickému konci.
Je to taková milostná pohádka, ve které jsou sice snad úplně všechna červenoknižní klišé - viz první věta tohoto komentáře, ale stejně jsem ji slupla za odpoledne jako malinu. :-)
Jamie unáší Emmu z její vlastní svatby se starým hrabětěm Hepburnem. Spolu se skupinkou Jamieho věrných bojovníků se vydávají na dlouhou a strastiplnou cestu nahoru na horu (Ben Nevis?), aby po určité době mohl Jamie za unesenou nevěstu žádat výkupné. Putování je to náročné - provází je zima, mlha a vůbec nevlídno. Dle vyprávění jsem měla pocit, že ta hora je druhým Mount Everestem, ale poté jsem zjistila, že Ben Nevis měří "jen" 1345m, tak nějak netuším, kam pořád jeli. Ale budiž. Cestou se do sebe hlavní hrdinové zakoukají a také odhalí tajemství Jamieho minulosti (o překvapení není nouze!).
Bohužel mi hlavní hrdinové přišli takoví neslaní nemastní, nějak mě nazaujali. Jinak je to ale příjemný milostný příběh, taková oddechovka na zimní večer.
Konečně zase jeden romantický příběh, ve kterém se hlavní hrdinové sice trochu škorpí, ale jinak se mají v zásadě rádi, důvěřují si a respektují se. I když právě s tou (sebe)důvěrou Thayer místy trochu bojuje. Je až tragikomické číst o hrdém a silném bojovníkovi, který má mindrák ze své domnělé ošklivosti. Gytha je fajn středověké děvče, na svůj věk rozumné a zralé.
Knížka je to pěkná, romantická, úsměvná, možná někdy trošku rozvláčná, ale nic hrozného. Dávam čtyři hvězdy.
Evelyn je dcerka bohatých rodičů, které se už pomalu zajídá jen neustále politicky podporovat svého manipulativního bratra Viktora, proto se rozhodne, že bude konat dobro...tedy pomáhat nebohým sirotkům. V její snaze jí však brání nejen vlastní rodina, ale především prostopášný markýz St. Aubyn. Ten je tak trochu erotoman :-), který nemyslí na nic jiného, než jak nevinnou dívku svést. Kupodivu je Evi mnohem odolnější, než si to vykutálený Svatoušek dovedl vůbec kdy představit.
Knížka je to lehká, trochu naivní, ale čte se skoro sama, takže jí kapku nepravděpodobné pasáže (věznění zhýralce a jeho zázračné polepšení) velkoryse promíjím.:-)
Zprávy, které plukovník Greville Falconer Aurelii přináší, jsou pro mladou vdovu šokující, a proto se na jejich posla dívá s určitým podezřením. Také Grevillovo odměřené chování v ní nevzbuzuje právě velké sympatie, nejšťastnější by proto byla, kdyby jí statný plukovník šel prostě z cesty. Ten se k tomu ale nemá, ba právě naopak - snaží se Aurelii získat pro svoji věc....
Greville má trochu problémy s vyjadřováním emocí, takže místy působí jako studený čumák. Naopak velmi pozitivně hodnotím přímost, se kterou s Aurelií hovoří o svém poslání, při jehož naplňování by mu mohla být mladá žena nápomocna. Aurelia tak nemusí tápat v temnotách (jako Livia v 2. dílu), ale může se svobodně rozhodnout, jestli Grevilla podpoří.
Kniha je čtivá - s kapkou špionáže a dobrodružným (a samozrejmě i romantickým) koncem.
Snad rozumím tomu, co vlastně Alex pro svou vlast konal, i když mi někdy dělalo potíže vyznat se ve všech jeho přátelích a "přátelích", ale zároveň se mi moc nelíbilo, jak do celé situace vtáhl nic netušící Livii. Sama Livia mi přišla v této knížce taky trochu mimo - sama cítí, jak jí Alex manipuluje, ale ze začátku ji to přijde vzrušující! Aha. Být já její přítelkyní, tak ji poradím, aby od báječného prince co nejrychleji utekla.
Alex mi k srdci nepřirostl, Livia mi v tomto příběhu taky není moc sympatická, celkový dojem z knihy nezachrání ani docela otevřené milostné scény. Jen dvě hvězdy, bohužel.
Je to hezká romantická knížka, která se velmi dobře čte, i když samotný děj milostného příběhu není nijak originální. Pozitivně na mě působí všechny tři hlavní ženské hrdinky - Cornelie, Livie i Aurelie. Je vidět, že se jedná o zralé a sebevědomé ženy, kterým nechybí humor a nadhled. Harry je taky sympaťák. Sice bylo jeho poslání v domě na Cavendish Square původně spojeno jen s hledáním náprstku(!), ale nakonec tam našel svou životní lásku. Líbilo se mi, že nebyl popisován jednostranně jen jako neohrožený agent - Superman, ale že autorka odhalila i jeho lidskou a zranitelnou tvář.
Pro mě neznámou částí ženského šatníku - pelisse, kterou si dámy často oblékaly, jsem si musela vyhledat. Je to dlouhý plášť s vysoko posazeným pasem. A pak že červená knihovna nerozšiřuje obzory. :-)
Christa zůstáva věrnou dcerou Jihu i po skončení občanské války. Upřímně a niterně nenávidí všechno yankeeské - bohužel včetně svého manžela Jeremyho. Ten si ji vzal proto, aby zachránil před vypálením její domov Cameron Hall, ale místo vděku se mu od Christy zprvu dostává jen nadávek a otevřeného nepřátelství. Postupem doby se jejich vztah mění, Christa trochu roztává, jenže její zaslepená láska ke všemu konfederačnímu může nakonec stát Jeremyho nejen kariéru, ale dokonce i život.
Jeremy má s Christou svatou trpělivost, tím je mi sympatický. Zato neustálý odpor Christy k "Amerikánům" už je po určité době dost unavující a leze na nervy. Musí být opravdu děsně krásna, že to s ní Jeremy zkouší znovu a znovu. :-)
Alasdair MacLachlan si někdy zaslouží (ránu) pěstí, ale snad i trochu toho štěstí. To druhé zmíněné mu vpadne neočekávaně do života ve formě slečny Esmee Hamiltonové a její malé sestřičky Sorchy, která má být údajně jeho dcerou. Starý mládenec, který žije jen pro ženy, víno a zpěv, je touto novinkou naprosto šokován, a ještě víc ho zaskočí nutnost se o dítě postarat. Jeho obranné reakce jsou někdy docela vtipné: "Možná ji nechám hrát si s kapesními nožíky! Možná jí dám utišující lék do ovesné kaše! Možná ji dokonce naučím, jak označit karty nebo… nebo jak zatížit kostky! Nezapomeňte, že jsem velmi nemorální muž!“ :-) Postupně se mezi zkušeným Alasdairem a nevinnou Esmee vytvoří víc než vřelé pouto, které dokáže polepšit i toho největšího hříšníka.
Tato knížka je o řád optimističtější a veselejší než vyprávění o lordu Devellynovi (Láska a hřích). MacLachlan je sice pěkné kvítko, ale i v něm se kdesi hluboko nachází ryzí srdce, prostě červená knihovna. Dobré.
Tato romance není žádná lehounká mousse au chocolat, ale spíš hutný a těžko stravitelný plum pudding. Celá knížka na mě působila melancholicky, někdy snad až depresivně. Hlavní hrdinové se perou se stíny minulosti různým způsobem - Sidonie alias Černý anděl se snaží zachránit chudé a ponížené tohoto světa okrádáním bohatých zvrhlíků, Devellyn chce zase svou vnitřní nespokojenost utopit v alkoholu, hazardu a prostitutkách. Ani jedno bohužel nikam moc nevede. Potom, co se ze Sidonie a Alerica stanou sousedé, začne se pomalu rozvíjet i jejich milostný vztah. Ten je pravým opakem zábavných rošťačin, je spíš temný, tajemný a živočišný.
Nevím, jestli je to překladem, nebo jestli je to prostě styl psaní autorky, ale knížka se mi nečetla plynule. Skákaní v čase (vzpomínky na minulost a dovysvětlování života osob) mě rušilo a hlavní postavy mi k srdci taky nepřirostly. Za mě jen dvě hvězdičky.
V této knížce se konflikt Severu proti Jihu zrcadlí i v osobním vztahu Callie a Daniela. On je plukovníkem jižanské kavalerie, ona Unii podporující vdova. To není zrovna ideální situace pro vznik milostného poměru. Daniel cítí ke Callie nedůvěru, protože se domnívá, že ho zradila. Callie to taky nemá lehké, ale nevzdává se.
V této knize je krapet méně války a více romantiky než tomu bylo ve vyprávění o Danielově bratru Jessim (Zrádce). Asi proto se mi tento díl trilogie četl plynuleji a celkově se mi líbil o něco víc.
Pat už od dětství ví, že si jednoho krásného dne vezme za muže Ethana, dávného přítele svého otce. Protože se její budoucí ženich u ní doma už dlouhých osm let neukázal, vydává se statečná dívka za ním do texaského Oakvillu. Tam na ni čeká nejen překvapený Ethan, ale i nutnost vyřešit jeden dávný zločin.
Příběh je celkem čtivý, rozkrývání zločinu napínavé, hlavní hrdinka dostatečně umíněna, aby svého milého nakonec dostala, jen ten popis jediné milostné scény mi přišel dost skoupý. První díl (Bosá nevěsta) se mi líbil víc.
Trošku jiný milostný příběh, ve kterém nejsou hlavními hrdiny nevinná panna a zhýralý hejsek, ale zralí dětní lidé, kteří už mají kus života za sebou - a ten se s nimi někdy opravdu nemazlil.
Molly i Seth mi byli sympatičtí, líbila se mi jejich odhodlanost a schopnost změnit od základu svůj život jen proto, aby se jejich děti měly líp. Že společné soužití všech zúčastněných na začátku trochu drhne, to je pochopitelné. Především chování pubertální dcerky Patch v nově vznikající patchworkové rodině bylo popsáno výstižně.
Klasický milostný příběh, který je okořeněný trochou špionáže a pátráním po pravém důvodu úmrtí rodičů všech Výtečníků.
Minerva a Giles si k sobě v průběhu knížky cestu našli, i když důvod jejich sblížení byl jiný než nehynoucí láska. On nechce, aby o něm ve svých románech Minerva psala, protože by tím nechtěně mohla vyzradit jeho výzvědnou činnost. Ona Gilese sice od dětství miluje, ale vdát se chce pouze natruc babičce. Minervin plán samozřejmě nefunguje - podobně jako stejný plán jejího bratra Olivera v prvním díle této série Pravda o markýzi S.
Nebyla by to špatná knížka, pokud by v ní lidé sebou vzájemně neustále nemanipulovali. Babiččino "vydírání" vnoučat bylo zajímavé v knížce první, ale jako leitmotiv celé série se mi popravdě moc nelíbí. V takové rodině bych asi žít nechtěla, ať už je důvodem manipulace cokoliv. Nejzajímavějším místem příběhu tak pro mě bylo vyšetřování vraždy Minerviných rodičů.
Počínajícímu vztahu mezi Annou a Johnem jsem držela palce, protože se podle mě oba hlavní hrdinové k sobě moc hodili. John byl mnohem větším gentlemanem než zamordovaný Nicholas, byl čestnější, komunikativnější, a především měl Annie skutečně rád. Anna si sice na živočišného Johna musela chvilku zvykat, ale ani ona se mu nakonec ubránit nemohla.
Moc pěkný milostný příběh s detektivní zápletkou.
Tento dil ze serie Princove se mi az tak nelibil. Je krajne nepravdepodobne, ze by mohla svobodna slechticna v 18. stoleti tak zjevne svadet sveho zamestnance a vyslouzila by si za to jen trochu hudrani ze strany svych bratru. Stejne tak narceni Harryho z otravy ovci jen proto, ze se na miste nasly jim vyrezavane figurky, je strasne pruhledne.
Georgina mi byla protivna tim, jak neustale nadbihala Harrymu, pricemz vubec neuvazovala nad tim, jak se v te situaci musi citit on. Sice dle autorky nemela byt rozmazlena, ale mne se jevi jako typicky sobecek. Nejak jsem ji tu lasku k Harrymu neverila.