lenikhor komentáře u knih
Zajímavá publikace, která nám může pomoci, abychom lépe poznali a předvídali chování lidí okolo sebe. Líbila se mi "pokerová okénka", kdy autor na příkladech chování hráčů pokeru ukázal, jak si lze určité signály vysvětlit. Podnětná byla kapitola o lhaní a nějaké "fígle" jak poznat nebezpečné lháře. A nakonec kapitola o sociopatech a psychopatech a autorův apel na to, abychom poslouchali své podvědomí, když se nám určité chování "nezdá". Jedna citace z knihy: "Kdo představuje pro sebe nebo pro ostatní nebezpečí, obvykle křičí bolestí. Když se zaposloucháte, uslyšíte ho. Nahlas a zřetelně."
Nádherná kniha přibližující život na americkém jihu ve 30. letech. Plno myšlenek je hlubokých a stále platných.
Na to, že je to první detektivní román od autorky, tak byla kniha celkem čtivá. Akorát se mi zdálo, že moc prostoru zabrala dějová linka týkající se Zuzany a jejího dopisování na seznamce a už o trochu méně byl propracovány příběhy dalších dívek. Těším se na další detektivku a určitě si přečtu i "Opravdové zločiny".
Moje první kniha od této autorky, čtená se synem. Oba nás zaujala, protože je napsaná napínavě a čtivě, místy s humorem. Navíc se něco poučného dozvíte o tom, jak se chovat při tornádu, které už dnes není jen záležitostí Ameriky. Takže klidně bych si někdy přečetla i další díly ze série GO! Gang odvážných.
Přečetla jsem si knihu po shlédnutí rozhovoru Niny Špitálníkové v pořadu Hyde Park Civilizace (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/224411058090309/). V knize je více podrobností z rozhovorů, které autorka vedla s uprchlíky, a které v pořadu jen naznačila. Jsou to pro nás nepředstavitelné osudy. Podle mě dobře vybrala různé typy uprchlíků, aby si čtenář mohl udělat co nejucelenější obrázek o historii a současnosti Severní Koreje.
Knížka mě moc nenadchla. Zajímavé jsou kapitoly, které se týkají historie - pátrání po první žítkovské bohyni a kapitoly, kde je popsaný chudý život běžných kopaničářů. Jinak hledání současného výskytu bohyní v jiných krajích je na mě moc plné ezoteriky a osobních vjemů spisovatele...
Propracovaný příběh a přestože má kniha přes 500 stran, děj vás vtáhne do víru historických událostí na pozadí příběhu. Líbí se mi, že autorka použila několik reálných postav a událostí. Alicina síť opravdu existovala. Překvapilo mě, jak to měly ženy špionky v první světové válce náročné - nejen riziko se špehováním, ale ten boj o uznání veřejnosti, v podstatě na ně bylo nahlíženo jako na světice nebo poběhlice.
Čtivá kniha to je, prostředí Luhačovic a jejich okolí je určitě čtenářsky lákavé. Vlastně kvůli této lokalitě jsem po knize sáhla. Tajemná atmosféra knize také nechybí. Jen kdyby si autorka víc pohrála se závěrečnou částí.
Fascinující kniha. Dlouho jsem knihu odkládala a letos se mi hodila do čtenářské výzvy. Je vidět, že si autorka dala dost práce s hledáním materiálů v archivech. Ale naštěstí je to čtivý příběh, a to pečlivě promyšlený, ne jen různá fakta z etnografie. Doporučuji přečíst si i nějaké další informace k této tematice, např. příběh syna Irmy Gabrhelové - https://www.memoryofnations.eu/cs/gabrhel-jozef-20210930 nebo knihu "Žítkovské čarování" od Jiřího Jilíka.
Prostředí Prahy 19. století, trochu tajemna a vše na motivy skutečného obrazu, zajímavý popis skutečných osob žijících v té době, prostě čtenářská lahůdka. Knihu jsem četla se synem, ale pak jsem si ji s chutí přečetla znovu sama.
Zajímavá kniha o psychologickém profilování vrahů. Navíc poutavě napsaná podle skutečné praxe vyšetřovatele. Doporučuji shlédnout i stejnojmenný seriál na Netflixu. V tomhle případě se kniha a seriál doplňují, v každém je něco malinko navíc.
Povedená a místy napínavá kniha. Moc se mi líbila, taková špionážní lahůdka.
Celkem zdařilá kniha o různých metodách psychologického profilování zločinců a o historii tohoto oboru. Některé metody jsou už dnes překonané, jiné zdokonalené, ale je dobře, že se různí nadšenci věnovali vývoji profilování a prosazovali ho i přes nedůvěru různých úředníků či policistů. Nedávno jsem viděla na Netflixu seriál Mindhunter, a proto mě i tato kniha oslovila. Zvlášť jsou tam povedené a čtivé případové studie známých sériových vrahů, kdy se čtenář dozví, že ne vždy bylo lehlé vraha vypátrat a bez dobrého psychologického profilu, který pomohl rychleji vrahy dopadnout, mohlo přijít o život ještě více lidí.
Mám moc ráda povídky o staré Praze od Ignáta Herrmanna. Byl to mistr v zachycení obyčejných věcí a zdánlivě obyčejných postaviček, ale v tom je právě to kouzlo, že uměl z obyčejných věcí udělat čtivé povídky, často i humorné. Moc milé počtení pro milovníky staré Prahy.
Výběr různých povídek z díla Ignáta Herrmanna, které jsou všechny o pražských postavičkách a o různých částech Prahy z autorova mládí. Vzpomíná, většinou humorně, na výjevy, které jsou už pro nás dnes hluboká minulost - třeba na ledaře, kupecké učně a krámky, židovskou část Prahy, která byla ještě před asanací, na pražské Pepíky a Pepice a jejich protloukání se bez práce... Nejvíc se mi líbila povídka "Příběh jednoho dne". Myslím, že v ní je vidět autorova mistrovská práce v popisu charakterů postav i jejich života.
Četli jsme se synem jako "povinnou" četbu pro 6. ročník ZŠ. Zjistili jsme, že první vydání vyšlo už v roce 1942. Shodli jsme se, že se nám kniha (a samozřejmě i filmové zpracování) oběma líbí a je vtipná dokonce i pro jedenáctileté dítě.
I po 94 letech od prvního vydání Povídek z jedné kapsy (1929) je to pořád skvostné dílo.
Přes svůj objem je to velmi čtivá kniha, která vás vtáhne do děje. Líčení běžného života chudých obyvatel Benátek nebo Říma, a pak vylíčení fanatismu některých duchovních je podle mě hodně poučné i pro nás dnes. Oceňuji, že autor po celou knihu udržuje akčnost hlavních hrdinů a nenudíte se až do konce. Možná, že právě závěrečná část knihy je překvapivě dobře vygradovaná. Hodně se mi líbilo soudní inkvizitorské přelíčení, kde si autor pohrál s namyšleností benátských šlechticů a duchovních.
Některé části byly celkem čtivé, zajímavé i humorné, např. vzpomínky na jídlo nebo zábavu. Jiné části (třeba ohledně techniky nebo architektury) mě tak neoslovili, nicméně je to milé vzpomínání na "divoká" 90. léta, která pro každého znamenala něco jiného. Na některé věci vzpomíná celý národ (Nagano 98, koncerty Rolling Stones nebo reklama na Azurit...)
Kniha o těžkém životním údělu obyčejné moravské ženy. Mám ráda životní příběhy, které vycházejí ze skutečných osudů. Na to, že je to autorská prvotina, tak je to pěkně napsáno. První část, dětství a dospívání Emilky, je podle mě mnohem lépe propracovaná než její pozdější životní osudy, což je škoda. Pokud autorka napíše další knihu, ráda si ji přečtu.