Lenka.Vílka komentáře u knih

Bohužel jsem komentář musela rozdělit na dvě části, protože se nevešel do jednoho příspěvku :( část druhá

"Hunting Grounds - In This Moment / Joe Cotela"

"Je to jenom chřipička." Muha haha ha!

♤♤♤ VAROVÁNÍ!!! ♤♤♤
KOMENTÁŘ OBSAHUJE MOJE POCITY A POSTŘEHY Z KNIHY, PROTOŽE NAPSAT STRUČNÝ DĚJ KNIHY TADY FAKT NEJDE. NO, ALE ... MÁTE ANOTACI, ŽE? ČILI NEKLIKEJTE NA PŘESUN DO DISKISE. PODLE TOHO BYCH POTOM POZNALA, ŽE JSTE KOMENTÁŘ NEDOČETLI AŽ DO KONCE :(
♤♤♤ VAROVÁNÍ!!! ♤♤♤

Tuhle větu mohu napsat, protože pochopí jenom ten, kdo četl. Takže...
Jak to mohli Tomovi udělat a poslat ho tam samotného? :( v ten moment čtení jsem je všechny začala silně nenávidět. Lepší svět? Leda tak...! Když přijdete o prosťáčka, je to míň? Počítá se za půl člověka? I vzhledem k okolnostem. Hamba vám!!!

Já nevím, ale asi si mě už mistr dostatečně zaháčkoval. Protože on vážně v dost částech knihy plácá a plácá a plácá. A naprosto zbytečně, řekl by někdo. Ale já to žeru!!! Protože prostě umí psát. Možná někomu vyhovují knihy (bacha na to, mě občas taky) od všech těch autorů, které teď letí psané tak stroze, že na konci ani nevíte, jakou barvu vlasů měla hlavní hrdinka. Ale já mám ráda velké příběhy :)

Vážně se těším na adaptaci. Letošní Vánoce budou o rodině, ne o penězích. Tak si spolu pusťte tuhle hezkou rodinou podívanou ;)

PS: všichni víme, jak King píše. A že má neuvěřitelný dar na opisy věcí a událostí. Řeknu to takhle. Bylo tam fakt dost scén, kdy jsem si říkala, že ten opis je snad i mnohem nechutnější než kdyby to tam napsal na férovku...

PS2: a jako vždy, konec knihy. Mě to bavilo přesně tak, jak bylo. Leč by někdo mohl argumentovat, že je to perfektní příklad toho, že "King konce neumí", jak jsem už hodněkrát četla. Prostě je to konec v jeho stylu. Přesně víte, co tím myslím, a proč bych to jinak nechtěla :) protože ta část "Kruh se uzavírá" je jasná návnada na depresi, protože PS3...

PS3: "Myslíš...myslíš, že se lidi někdy poučí?" Muha haha ha!

PS4: tahle kniha mě přiměla přemýšlet, zda není chyba v českém vzdělávacím systému, protože my autora neprobírali v současné literatuře... :(

27 23.11.2020

Bohužel jsem komentář musela rozdělit na dvě části, protože se nevešel do jednoho příspěvku :( část první

"Hunting Grounds - In This Moment / Joe Cotela"

"Je to jenom chřipička." Muha haha ha!

♤♤♤ VAROVÁNÍ!!! ♤♤♤
KOMENTÁŘ OBSAHUJE MOJE POCITY A POSTŘEHY Z KNIHY, PROTOŽE NAPSAT STRUČNÝ DĚJ KNIHY TADY FAKT NEJDE. NO, ALE ... MÁTE ANOTACI, ŽE? ČILI NEKLIKEJTE NA PŘESUN DO DISKISE. PODLE TOHO BYCH POTOM POZNALA, ŽE JSTE KOMENTÁŘ NEDOČETLI AŽ DO KONCE :(
♤♤♤ VAROVÁNÍ!!! ♤♤♤

Knihu jsem si z knihovny přinesla na začátku února. Už po období "víc než 300 stran nepřečtu", o své krizovce jsem už psala, takže popojedeme. A ještě před tím, než to začalo bejt kolem nás šílený. Když jsme u těch šílených věci, viděli jste už to pozitivní meme Mad Max a rok 2021? Hmm...A teď je už říjen. Kdo mohl tušit, jak se to bude tak děsivě ješte víc odrážet v naší současnosti. A mě by bylo trapný nést opět knihu do knihovny. Ještě že jsou zavřený, co?

Ale úplně stačilo se začíst (ne nejsem v karanténě, jenom už to uzrálo) a bylo to ;) ale nebudu lhát, druhou polovinu jsem přečetla podstatně rychleji než tu první.

("A média?" ... "Bez problémů. Věří, že je to anthrax.")

Opravdu geniální kniha.

Co mě na tom všem bavilo je všechno to typické pro Kinga. Hezky pomalu a nikam nepospíchat. Takže se k tomu "nachlazení" dostáváme hezky pomalu a poznáme všechny z toho velkého množství postav. (Docela mě pobavila ta pasáž, kdy King tak suše a jako kdyby to nic neznamenalo popisuje, jak si to mezi sebou lidí posílají dál. Jako přednes nákupního seznamu.)

To je na tom právě tolik super. Tolik rozebírané to předtím, leč vás anotace natěší především na to, co je potom (ono ozdělení na čtyři části a jejich posun a posun postav v ději a jejich obsah je tedy poměrně logické.)

Protože někdo by tomu řekl keci a pindy, ale tohle je úvod do příběhu. Jenže tahle krásná vata se dobře četla. Nenudila mě jediná stránka. Sice se ještě nedělo nic z toho, co vám slíbili v anotaci, ale je to krásnej úvod. Až je mi líto čtenářů, kteří odloží knihu, která je do prvních 50 stran nechytne nebo se tam nic nestane :D :D :D

Protože ono se vlastně ani po 400 (píšu, když jsem na straně 400) stranách skoro nic nestane. Na 400 stranách spousta autorů už píše další titul a King vlastně za tu celou dobu stihl představit postavy a dál pouze jemný nástřel toho, co bude dál po chřipičce. Prostě šílený!!!

A není to jenom počet stran. Podle mě by dost autorů (současných) začalo až "Kingovo druhou knihou" a těch předchozích skoro 400 stran dala do několika flashbacků, aby to mělo větší šmrnc.

Už na začátku je tedy ve Svědectví poměrně dost postav. Seznámíte se s nimi a poznáte jejich životní příběh. Ale znamená to automaticky, že zrovna tihle všichni přežijí jenom proto, že je autor tak dobře vykreslil? Jak víte, že si s vámi jenom nehraje a zrovna on(a) neskončí se sexy roztavenou maskou smrti? A jak víte, že ty sympaťáci nakonec nepřejdou kvůli okolnostem na temnou stranu? (Nebo obráceně?)

Nebudu lhát, jde se do toho dost z vostra, takže jsem doufala, že bude mít Nick dost aspirinu, kdyby bylo nejhůř :D hluchoněmej kluk, kterej dopadne jako pirát Guvernér, a kterej se dorozumívá pomocí bloku a propisky. Jaká je šance, že potká někoho, kdo neumí číst? :D Kdo by si ho neoblíbil?! Ten prostě umřít nesmí!!!

(Komentáře píšu průběžně během čtení a teprve potom upravuju. To jenom pro vysvětlení, proč to je občas jako obraz od sjetýho malíře...)

A protože nejsem zlá, nebudu sem psát, zda Nick umřel nebo ne. Ani zda mu došel papír a z toho zoufalství spáchal sebevraždu onou propiskou, co mu už byla k ničemu :D to už za mě udělal ve svém komentáři někdo jiný...ale byl skvěle napsanej. Stejně jako Tom, který je v knize opakovaně označovaný jako "retard", to by asi teď už neprošlo. Vzhledem k době a tomu, jak je svému označení přišel.

("Bez ohledu na soucit ve Flaggově hlase se Lloyd nepřiměl zvednout oči nad kolena jeho džínů. Kdyby se do toho obličeje znovu podíval. Zabilo by ho to. Byla to tvář ďábla." ... no neke :D :D :D ...)

Protože teď mají lidi dvě volby. Dobro nebo Zlo. A jsou lidi vážně tak podstatný? Nebo jde o to, že jsou jenom pěšáky ve hře Dobra se Zlem?

Ale než k tomu přijde, musí žít. Musí se pokusit žít s tím, co mají, aby ta mizérie nebyla tak strašná, (tohle už píšu tak někde za polovinou knihy) než přijde velké finále, které ukáže, co a kdo na tomhle zlomeném světě zůstane...

A teď to nejlepší na knize. Proč je tak dobrá a proč se mi líbí. Protože nejde primárně o tu chřipičku, to je pouze rozbuška, jejichž následky roztočí ručičku kompasu budoucích rozhodnutí, ale jde o to, jak se lidi začnou chovat, když se dostanou do nové situace, a jak se mění jejich charakter. A o tom, jak je snadné aby následovali někoho, kdo jim řekne, že zítra to bude dobrý. Což umí jak Dobro, tak i Zlo. V tom je King dobrej. Ne dobrej, spíš nejlepší. Rozebrat postavy co to jenom jde...

A nebudu lhát, konec druhé knihy byl vážně emocně naročnej. Dobrý, špatný, no, všichni jsou stejný zvířata... :(

Protože leč se může zdát, že je kniha nějaká akční jízda v podmínkách apokalypsy a toho odvěkého souboje, je to především kniha plná osudů a plná hlubokých myšlenek. Nebudu lhát, obálka mého vydání se mi fakt nelíbila. Ale je to hlavně o tom vevnitř, že? Jenže ta lebka na novém vydání je prostě sexy!

Vadila (?) mi asi jenom jedna věc. Jsem zvyklá a mám raději kratší kapitoly. A jak má kniha tolik stran, vždycky jsme někde byly strašně dlouho, než jsme přeskočili onam. Což není na škodu knize jako celku, jenom je to utrpení pro čtenáře. Někde ho autor nechá trpět, než ho za tak dlouho propustí s odpovědí, jak to pokračovalo, a stále dokola. Tedy až krom posledních 300 stran, kde v podstatě začíná "finále knihy", což je pro jiného autora vlastně celá kniha :D

23 23.11.2020

Posledním dílem nám dal vydavatel dost zabrat, co? Chápu problémy kolem světa Černé palice a kolem vydání, které nemohl ovlivnit. Ale teď už konečně mám knihu a můžu se s ní poňuchat ♡♡♡

Začnu začátkem. Přesně jak píše DennisMoore, rozebrání prvních dvou sešitů v samostatném příběhu by mě neurazilo. Protože on je to nápad vážně zajimavý a já se během čtení bavila.

Umíte si to představit? Kdyby se někdo pustil do něčeho podobného jako je v knize (trochu jiné Mezi řádky)? Za našim světem existuje ještě jeden svět, do kterého jsou promítané všechny postavy z knih, a příběhů spisovatelů, kteří jejich životy ukončí tím, že zmuchlají papír? Jenže to je nezabije. To je právě oživí a přenese do toho jiného světa. Ale je čas se vrátit...a vrátit to spisovateli. Muha ha ha! :D
(To bych si jednou ráda přečetla.)

A potom přijde to hlavní, co vás dostane ještě víc. Nebo...mě dostalo. A já si říkala, co by se mi líbilo víc. Zachránit situaci a vrátit všechno jak bylo dřív, leč je to nebezpečné nebo zůstat žít v nevědomí kde je to bezpečné? Nebo to bezpečné není? Je to všude mizérie a my se musíme snažit to nějak vylepšit?

Líbil se mi moc nákres alternativních životů hrdinů. Bylo to drsný, krutý a dojemné. Hlavní dějová linka hrdinů ze Spiral City skončila přesně tak, jak měla. A nestydím se přiznat, že jsem neobjektivní čtenář. Protože...

...Jeff Lemire ♡♡♡
(Asi se ze mě stává ještě větší infantilní troska než jsem bývala dřív...)

Lemire se totiž i dál drží svého standardu. Vezme obyčejný příběh, možná i částečně předvídatelný. Ale je skvělým vypravěčem a to jeho příběhy (respektive čtenáře jeho příběhů) přináší do jiné reality (no, někdy doslova, že...).

Protože já poslední stránky četla se zatajeným dechem. A konec mě dojal.

23 08.11.2020

Vodní had je sexy! Víc nepotřebujete vědět!

Obávám se, že kdybych četla anotaci od jiného vydavatele, asi neobjednávám. Třeba taková Krásná temnota mě nechala úplně chladnou. Poslední dobou CC důvěřuji. Neprověřuji, prostě klikám na "koupit" a potom doma v tmavém rohu slintám. A nebyla jsem zklamaná. Navíc jsem od knihy čekala něco ve stylu Posledního jednorožce. Tak uvidíme, zda zda to vyšlo ;)

Vodní had je sexy! Víc nepotřebujete vědět!

Líbí se mi ta jemná, lehce semišová obálka. Jsem zvyklá knihu očmuchat a osahat. A tady si člověk užije obojího. Navíc je v knize na samostatném papíru stejná kresba tužkou, která je na vnitřních deskách knihy. Milé ♡♡♡. Navíc jsem až po objednání zjistila, že kniha není ve větším formátu, ale v kolosálním formátu, takže radost nadvakrát :)

Vodní had je sexy! Víc nepotřebujete vědět!

Vodní had ale není kniha na první přečtení. Je to kniha na postupné prozkoumávání a proplouvání jako vlnami oceánu. Je to snové vyprávění, které vás právě tímto buď strhne nebo bude nudit. Kniha na mě totiž působila jako kdyby autor počítal s velkým zapojením fantazie čtenáře. Rozhodně mu nedá nic zadarmo. Protože děj samotný...nevím, co bych o něm přesně řekla, abych nic nevykecala. To by mě mrzelo. Jenom napíšu, že jsem se na konci spokojeně usmívala. Krásný poetický příběh, během kterého jsem si vzpomněla na Sojčáka a navíc...

Vodní had je sexy! Víc nepotřebujete vědět!

A nebo ještě něco jo...
To něco se týká kresby. Ta mě prostě dostala. Celou dobu čtení jsem zírala na tu nádheru před sebou a občas ztratila dech. To pochopí vážně jenom ten, kdo četl. Protože...

...Vodní had je... ♡♡♡

23 07.11.2020

Hmm, tak tohle se mi velice moc líbilo....

Ten příběh je vlastně jednoduchý a konec vás nepřekvapí, ale zpracování mě bavilo. Příběh je temný a fragment něčeho většího (jednička na hřbetu knihy při čtení pálila do dlaně). Ale v druhé polovině to začalo být strašně napínavé. A já otáčela stránky, když jsem jenom konečně dostala možnost, protože jsem valila bulvy na kresbu před sebou...

Už dlouho jsem totiž neviděla tak krásně nakreslený střeva vypadávající z lidského těla. Jo, jo, to je úvod k názoru na kresbu...

Je fakt dobrá a bavila mě. Hlavně ty nechutnosti :D . Vážně krásně zpracované. Tmavé, pochmurné, krvavé. A příšery dokonale vyvedené.

Jenom se trochu hůř četlo. Měkká vazba byla trochu nepraktická kvůli deskám. Ty byly divný :( jenom silnější čtvrtka. Ne pevnější, které se používají u běžných paperbacků ani ta měkčí. Prostě tvrdá čtvrtka.

V roce 2020 jsem si dala za cíl zkusit Lovecrafta. To dopadlo dobře.
V roce 2021 mám naplánováno zkusit Howarda. Myslím, že tahle adaptace je dobrý start než to začne naostro.

19 06.11.2020

"Everything Belongs - Thrice"

Znovuzrozený Green Arrow je pro mě sázka na jistotu, protože už dopředu přesně vím, co dostanu:
Dokonalý příběh
Krásnou kresbu

A ani tentokrát mě Benjamin nezklamal. Je skvělý vypravěč. Takže jsem na konci byla dojatá bez toho, aby to zklouzlo z patetičnosti.
A Ferreyra? Kdyby vynechal jediný díl, asi mě to bude hodně mrzet, protože ten chlápek ví, jak používat žlutou barvu a fakt si to užívá!

Soud dvou měst možná na první pohled obsahuje až moc jednotlivých věcí. Tolik, až si říkáte, že něco se musí ošidit, aby se to do knihy vešlo. Ne, nemusí. Všechno je tak hezky propletené a dává smysl. Až tak, že jsem spokojeně chrochtala :D

Sice je toho na Olivera poměrně dost naloženo, ale on to jako vždy zvládne. Vždyť má lidi, na kterých mu záleží. Ti, kteří znají pravdu. A trochu se nám ten okruh ještě trochu rozroste!

Už si skoro připadám trapně, že tady stále pěju ódy, ale Green Arrow si to zaslouží. Za svou akční i civilní stránku. Za to, že scénář bere v potaz, že když si do tvého srdce najde cestu ten správný člověk, je jedno, že je superhrdina. (Ty scénáře, ohledně "se mnou jsi v nebezpečí", mě sice baví, ale zde je víc lidský přístup...asi proto mě onehdy tolik bavit Flash, kde to nebylo jenom o Flashovi, ale podstatou měrou o Barry Allenovi, a na tom staví GA vlastně celou dobu, a jeho oblíbenost dává smysl.)

Kdyby to šlo, hvězd dám mnohem víc než pět ♡♡♡

18 05.11.2020

Nebudu lhát. Tahle kniha mi udělala radost. Proč? Protože jsou z ní vystřižené všechny ty pikačoviny, které mě poslední dobou na autorovi začaly štvát. Protože...je rozdíl mezi brakem a absolutní kravinou. A tuhle knihu jsem si užila.

Střízlivé hodnocení? 3☆
Nadšené hodnocení? 5☆
(Leč během první poloviny mě to táhlo spíš k 4☆ a v druhé polovině jsem se několikrát vážně srdečně zasmála, to rozhodlo.)

A protože jsem snadno prodejný čtenář, je asi jasný, co vyhrálo.

A teď ke knize. Emzáci vyhráli. Teda...ehm...dá se jako výhra brát, kdy lidstvo nemělo šanci a v podstatě jsme se jim dali jen tak? Takže...emzáci vyhráli. A vy jste buď lidi na práci nebo do konzervy, kde stejně skončí i ty první. Jenom o trochu později. Zní to moc negativně? Všichni to vzdali? Ne, někteří pracují na "Operaci Thümmel". No, a je to tady. Svítá na lepší časy? No, jelikož hned v úvodu padne věta: "S operací Thümmel to šlo fakt do prdele.", strčila jsem si optimismus do kapsy hned na první stránce. A užila si jízdu.

("Aga se po mě ohlédla. Zuřila. Poznal jsem to podle toho, že do mě zase praštila. Úder na solar mě odhodil na zem kousek od Vodičky." ... fakt jo? Mlácení není jako vzdání respektu ani u emzáků?! :D ...)

A jak se to povedlo? Hele, nikdo asi nečekal "buzines klases ol enkluzives" s nahřívanejma ručníkama na tvářičku. Dostala jsem jízdu na káře, na jejímž konci mám vyklepaný i ty časti těla, o kterých jsem nevěděla, že mám a když mě vykopli na konci, spadla jsem ksychtem do bláta. A ta kára byla brutálně úžasná ;)

(„Neměli bychom zvednout štíty?“ zeptal se Gerasim. „Tohle, kurva, není Star Trek. Nemáme štíty!“ zařval jsem zoufale, ale pak se pro jistotu podíval na rutaše. „Ne, nemáme,“ potvrdil...)

PS: zaujal mě fakt, že prej to má být něco jako Hvězdná brána a Firefly, co spolu měli dítě (plus další nejmenovaní, aby to nebyly moc zvrhlé orgie, ale jde poznat, co v inspiraci vede a jde to na knize poznat, v dobrém). No, stále jsem teda čekala na koně a za ženskou se taky nikdo nepřevlíknul. A Ronon taky nikde! Asi se někde stala chyba :D

Kapitán Bouchač a lord Mrdák se hlásí do služby! (To mi zase připomnělo SPN :D to mi snad dělají všichni ďáblové schválně!)

Prásk!

30 04.11.2020

"Here I Go Again - Whitesnake"

Ten úvod je prostě úžasnej. Rubanice hezky, jak to mám ráda. Sice to skončí (logicky) drsně a na já si na konci prvního sešitu řekla: "A sakra! To bude pr%@#r! Ale mohla by to bejt o to větší pr%#l!"

Drail zabíjí polobohy, aby získala sílu po znovuzrození svého otce. Tomu hlavně pomáhá nelineární vyprávění. Takže jo, Diana musí všechno zachránit, najít svého bratra a porazit Darkseida (hmm? Povede se? V knize...). Tak proč jsem si užívala i části s Drail? Proto, jak to bylo napsaný...

On je i zbytek příběhu vyprávěn nelineárně. Čili je plný akce, má náboj a šťávu a hlavně je plný emocí už ne tak naivní Diany, jako byla dřív. Což vede k další skvělé lince příběhu.

Tou je samozřejmě setkání Diany a jejího bratra. Co se všechno stane a nebude lhát, ten jeden zvrat jsem na konci nečekala. (Kde je papá.)

Konec napínavý a samozřejmě si u něj řekněte: "Kde je další díl?!?" Protože závěrečná bitva? Mňami ňami ♡♡♡ a mám vážně strach, co bude dál. Ale jedno vím jistě. Že to bude stejná pecka jako Děti bohů ♡♡♡

Jedinou vadou na kráse je kresba. Tedy, většinu času je krásná. Barevná, útočí na oči přesně tak, jak má. Jenom je vtipné koukat na znázornění Diany jako malé holčičky a o pár stránek dál jako na nebušenýho travestitu. To mě na WW asi nikdy nepřestane štvát. Hlavně když se na jedné knize vystřídají čtyři kreslíři. Každý s trochu jiným přístupem úplně ke každé postavě.

19 03.11.2020

"Raise Hell - Dorothy"

Jak začít? S úsměvem? Jo...!!!

Začnu tím, že kniha strašně krásně voní. Jenom jsem si chvíli listovala u nosu, než jsem si odvážila číst. Někdo má rád nahý kočky (nebo kocoury), já mám ráda krásně vonící knihy (leč nic proti kocourum, to se dá nějak nakombinovat)...

Konečně se mi kniha dostala do rukou a já měla dilema. Mám zavřít svět kolem a přečíst Kulma drát (hned první večer, co si knihu přinesu domů) nebo se podívat na film, na který jsem se jako fakt brutálně těšila? Mě to přišlo ve výsledku docela vtipný, protože kdo viděl Love and Monsters, asi pochopí. Jestli budu do konce týdne přehnaně milá, mohou za to tyhle dvě věci tak brzo po sobě...

Naše nová královna v tom neumí (nebo nechce?!) chodit. Takže je její králování jedna velká zábava...teda katastrofa. Zábavná katastrofa, zůstaňme u kompromisu :D

Úvodní sen Gertrudy je sladkej. Ale je to jenom sen, takže si ty kůzlátka lezoucí z korzeru (to má bejt šťouchnutí do superhrdinek, kde občas nevíte, zda vážně umí létat nebo jí jenom ty dva balóny nednášejí?!) moc dlouho neužijete.

("Ha ha ha ha! Jsem zpátky! Je to jako jezdit na kole!" ... "Zajisté. Na velice morbidním a děsivém kole.")

Takže Gertruda je zpátky. A odhodlaná najít cestu domů, během kterého si najde nového kamaráda. Který přišel hajzlem. (Já si málem stříkla do textilu a šla si vyměnit roušku. Jsem si do ní naprskala..). Hele, jsem asi vážně divná. A je to fajn ;)

("Moc ráda bych ti urazila ten balón, kterýmu říkáš hlava, ale to by pro tebe byly předčasný Vánoce." ... "Už dlouho prosím Santu, aby mě zbavil mojí bídy. Pitomej pacifistickej dobroděj.")

Kresbu už asi ani není třeba rozebírat. Držíme se standardu. Čti toho, co od Scottieho očekáváte. Opět vám mozek vypálí dokonalý barvy a scény, který jen tak nezmizí z paměti. Ano, uvědomuji si, že je to nesmysl. Jak vám něco může zůstat v paměti, když máte výpalenej mozek, že jo? Protože přesně takhle funguje série Nesnáším Pohádkov. Na jednu stranu máte chuť si nehty vyškrábat oči, aby jste to už nemuseli vidět a provést domácí lobotomii, aby jste si to nemuseli pamatovat, protože to je absolutní kravina. Jenže to dítě ve vás křičí: "Já chci víc! Dejte mi vláček! Chci ho rozšlapat! (Nebo raději vyhodit do vzduchu!)".

PS: když jsem na konci tunelu uviděla světlo...teda první bílou stránku na konci knihy, úplně mě orosilo! I když to potom... :D to mi autor asi dělá schválně!?!?!?

19 30.10.2020

"Hazy Shade of Winter - Gerard Way"

Nebudu lhát. Nejsem moc na čáry máry tak všeobecně. Ale ne vždy to je důvod, proč knihu nedočtu nebo špatně hodnotím. Když mě chytne děj, zkousnu i tohle. A já jsem o to víc mile překvapená :)

Půlnoční fronta mě zaujala:
1) anotací ... především to, odkud pochází ona moc čarodějů. A z toho vycházející možné problémy, že to klidně "kopne zpátky" ... krom toho z bodu dva
2) kdy se to odehrává ... není to moje top doba v rámci reálné historie. Ale v kombinaci s tím nadpřirozeným prvkem a tím "nekopeme náckum pomocí magie pr%@&e", je to potom ok. (Za mě anotace trochu zavádějící, viz úryvek z knihy níže, o čem to je...)

Potom jsem si přečetla ukázku, která mě zaujala zase o stupeň víc. A voalá, kniha je doma :D

A už jenom začátek dostatečně udělal radost. A musím přiznat, že jsem byla stejně zmatená jako hlavní hrdina a četla jsem dál právě proto, abych zjistila, o co jde. Co je na Cadeovi tak speciálního. A proč si někdo přál smrt obyčejnýho kluka. No...protože on zase tak obyčejný není.

Co mě potěšilo, byl fakt, že Cade nebrblal ani si nehrál na chudáka. Když mu ukázali papír, hned se zeptal: "Kde to mám podepsat?". Místo toho, aby se zeptal: "A nemá to pod čarou nějaký háček?". Možná proto, kdy se to odehrává. Můžu se pomstít za smrt rodičů? Dejte to sem! Asi nečekal, co se všechno bude dít, než přijde ono kopání zadků :D

Ale je pravda, že se mi začátek trochu táhl. Bylo tam toho totiž hodně. Vážně hodně. Stylem, že je přísun informací na začátku vážně velký. Takže to chvíli trvalo, ale potom se to rozjelo. Cade byl sympatická postava a neměla jsem s ním žádný problém. Protože kvůli většímu počtu stran je prostor na velké rozepsání. Úplně všeho. Protože...

...bavilo mě, že si autor celý svůj svět evidentně dobře rozvrl a během psaní se toho držel. Dobře a přehledně popsané. Až mi čáry máry tolik nevadilo, protože mě bavilo ono propojení se světem démonů a historií...

Okopírováno z knihy, čili možný SPOILER, ale podle mě ne, spíš to pomůže, pokud nebudete vědět jistě, zda se do knihy pustit nebo ne:

"...Co jste zač?"
"Přísně tajný válečný magický program. Vznikli jsme na žádost Jeho Veličenstva a jsme součástí speciálních operací. Naším úkolem je zastavit Keina a zničit společnost Thule, což je jeho armáda vyznavačů černé magie. Ministr obrany nám nařídil, že máme Hitlerovu válečnou mašinérii zbavit magické podpory, ať to stojí, co to stojí. Dokud nebudou Kein a jeho následovníci mrtví, celá Evropa zůstane v pevném nacistickém sevření. Pokud neuspějeme, šance Spojenců osvobodit Evropu jsou prakticky nulové."

Další potáhnutí, než Adair jako drak vypustil kouř nosem. "Momentálně jsou Sověti východní fronta, Anglie západní fronta a nás pět v zámku, kteří jsme zůstali naživu…, my jsme Půlnoční fronta."

Berte nebo nechte bejt ;)

Moc ráda si přečtu druhý díl. Už vzhledem k tomu, k jakým událostem se dostaneme. A už vůbec by mě neurazilo, kdyby vyšel i prequel o Anje :)

17 28.10.2020

Mám chuť dát dvě hvězdy. Kniha mi vážně nesedla. Tématově. Což jsem tušila už dávno na začátku před čtením. Tak teď je tady to dilema. Hodnotit špatně, přestože jsem to dopředu tušila a vyplnilo se to? Nebo nehodnotit, protože jsem to dopředu tušila a vyplnilo se to?

Co mi ale sedlo, byl styl psaní autorky, který se mi líbil už v povídce Něco mi dlužíš. Tak třeba se příště spolu sejdeme ;)

Dilema vyřešeno, jak je vidno...

(Knihu jsem dostala jako poslanou dál, tak jasný, že jsem to musela zkusit ;) ...)

15 27.10.2020

"See You on the Other Side - Ozzy Osbourne"

Pokaždé, když vezmu do ruky na první čtení knihu, o které vím, že je to poslední díl série, je to prostě zvláštní. A s knihou Bez domova to nebylo jiné. Už tak trochu byla jiná celé série. Těšila jsem, že si užiju. A to se stalo. Bez domova je totiž hořkosladkým koncem série o Punisherovi...

("Já jsem jen jeden starý chlap. Jenom Punisher bez arzenálu. Musím ho přimět, aby šel za mnou. Ať to stojí, co to stojí. Ať to stojí cokoliv.")

Frank má plán. Jasný a zřetelný. A jde si za ním. Leč cesta je to trochu náročná. Sám a bez prostředků odhodlaný zabít Fiska. A jde na to po svém.

Stejně na tom je i Vanessa, která na to jde taky po svém. I kdyby to znamenalo, spojit se s Elektrou. Teda, Vanessa je jedna ruka s Rukou, ale pečlivě si vybere s kým se následně spojit :O

Ano, závěr, kdy se všechny proměnné tedy sejdou na jednom místě při závěrečném zúčtování, je nádherný. Které musí skončit v krvi a něčí smrtí. Otázkou je tedy čí...

("Jenom mi slib, že se vrátíš domů.")

Kniha obsahuje několik flashbacků, které dokreslují Franka, jeho život a jeho hlavu. To mě dostalo stejně jako celá kniha. Stejně jako její konec...

...protože ten poslední sešit mě dostal mnohem víc, než jsem si byla původně schopná připustit (vážně, potvrzení, že jsem měkoň). Bylo to nádherný. Jeden by nevěřil, že tenhle materiál zvládne tak silně zaútočit na emoce (asi jsem měkoň), ale bylo to fakt náročný. To jde za Aaronem, to on umí.

Rozhodně bych si ten doslov od Aarona nechala podepsat, protože je dokonalou tečkou a vzdání holdu (proto je podle mě blbost porovnávat Ennis versus Aaron), ale já prostě na valentýna dovolenou nedostanu. Tak posílám pozdrav pěti hvězdami a jestli půjde příští rok podle plánu, budu na aurora pouze myslet, a všem tajně závidět...

Moc se mi libily i obálky všech knih, ale Bez domova je krásná ve své jednoduchosti, ale zároveň své epičnosti. Je to jako koukat na Hypnožábu.

K%@^a, asi mě to nějak rozebralo. Sorry...

19 25.10.2020

"Fucking With My Head - Palaye Royale"

("No páni. To je vážně hrozný. Ale jestli chcete hodinu sebelítosti, tak to musíte přes chodbu za profesorem Summersem....tady se bojuje.")

Zvolnění ve třetí knize příběhu prospělo a naštěstí to nezklouzlo do taškařice hodné některým kouskům MCU, za což jsem neskonale vděčná.

Pokračujeme tam, kde jsme skončili. Čili následkem toho se na začátku jede děj ve stylu seriálu Velmi křehké obvody. A mě to sedlo. Vážně. Asi jako chlupy na hrudníku Logana. Postavy to potřebovaly. A potom je zase hodit do propasti jako zmuchlanej papír. A jestli něco Whedon umí, je to pravě tohle. Rozebrat postavy a stavět na jejich vzájemných vztazích víc než nějaké akční scény (River Tam by asi nesouhlasila, tak raději už ani slovo :D..). A já postavám vážně přála, aby to bylo ok. Ale když se vám někdo začne hrabat v hlavě, je těžký vyhrát.

("Je v pořádku. Snažím se ji probudit." ... "Střílením do lidí?" ... "Petře, prosím tebe. Jsem X-Man. Nesřílím do lidí. Jen se snažím argumentovat.")

Čili je to hodně vtipný. Ale od poloviny i akční. A nebudu lhát, Logan byl vážně skvělej :D Vyřešení všeho bylo samozřejmě brutální a hříšně dobrý. A jako vždy tak hnusné, protože se musí čekat na další díl. Jako vždycky...protože to končí na "ááaaááaa". Nic jiného jsme ostatně v téhle sérii ani nečekali, že....

Poučení komiksu? Když už nevíš jak dál, pivo tě zachrání! :D

18 24.10.2020

Svůj názor na oskenované knihy a fan překlady jsem se už tady vyjádřila několikrát. Takže nemůže být tajemstvím, že bych prostě nemohla přečíst to, co je na internetu, protože trojka nešla sehnat, a v klidu se pustit do čtvrtého dílu. Tak jsem si počkala...

...a nebudu lhát. I po té dlouhé pauze (fakt je mi líto i těch, kteří četli všechno hned a čekali na pátý díl... :( ...) se vůbec nic nezměnilo. Jenom trochu. V detailech.

První dva díly byly takové lehčí (?), bylo to vtipnější. Dědictví zkázy je vážnější, hutnější a krvavější, což mě bavilo. Ale taky jsem takhle četla dva díly, takže změna to byla příjemná a vůbec mi nevadila. Prostě to bylo úplně jiný. Jako úplně ve všem, to jsem nečekala. A vy si už jenom vyberte, jestli vám to vyhovuje nebo nevyhovuje.

Kniha má hodně stran, ale mě stejně nejvíc pobavil epilog, protože už teď mám strach, co bude dál :D

PS: typy lidí, co chodí do posilovny mě pobavily. Myslím, že je to krutá a děsivá pravda. A ta pobaví vždy nejvíc.

Tak tady máme další díl Bestií a opět je to totální žrádlo! Protože mě to jejich kočkování (zní to líp než psování nebo popsování) strašně chybělo. Ty jejich frky. Chyběl mi Mops. Asi je se mnou něco špatně :D a Punťa ♡♡♡, kluci moji chlupatý ♡♡♡

Tentokrát se na návštěvě stavil i dva autoři v lehké hostovačce, ale i tak je to stejná pecka jako první díl. S kresbou pomohl ještě Benjamin Dewey. A mám silné podezření, že si to všichni zúčastnění užili stejně jako já.

♧♧♧

1) Oběť 5☆
(Podaří se hlídce a Hellboyovi vyřešit případ obětování nevinných zvířátek?)

"Pomóóóc! To je sám ďábel!...A má obří kvér!"

Úžasná povídka, kde si zahostoval Mike Mignola jeho Hellboy, který pomůže s případem. A že to je hodně drsný a krvavý. A zároveň vtipný. A docela mě překvapilo, kdo byl v tomhle příběhu největší hrdina.

"Ten chlap je jako stroj na drcení démonů!"

2) Křístek má hlad 5☆
(Něco zabíjí slepice v kurníku, ale kina to není. Je to něco mnohem děsivějšího...)

Chápu, že se jeden musí postarat o sebe a své nejbližší, ale nesmí to být na úkor dobrých lidí. No, tedy dobrých slepiček. Tohle mě bavilo. A to doslova. Vážně hodně vtipné :)

3) Pohádka na dobrou noc 5☆
(Krátký příběh pro zlobivá štěňátka před spaním o velkém hrdinství...)

Nemůžu si pomoct, ale tohle bylo prostě strašně roztomilý ♡♡♡. Ale kdo ví, zda je to jenom povídačka nebo dost drsná minulost...

4) Mučení jehňátek 5☆
(Když hlídka narazí na stádo ztracených ovcí, ukáže se, že věci nebudou až tak jednoduché...)

Dojemný a krásný příběh, který jsem dočítala se zatajeným dechem a bušícím srdcem. Zatím největší doják knihy. Jak se říká, přátelství je napořád. Ale jak dlouho je ono "napořád"?

5) Lovci a sběrači 5☆
(V lese je příšera, která všechny ohrožuje. Ale není to jenom začátek něčeho mnohem děsivějšího?)

Tohle je hodně zajímavý příběh. Na začátku dostanete trochu mlžný příběh, který se začne postupně rozvíjet a obávám se, že krysáci neřekli své poslední slovo a bude hodně zásadní :/

6) Kdo jinému démona volá 5☆
(Damiána už není zlá, ale duchové minulosti si začínají vybírat svůj dluh...)

Na Damiánu čeká největší zkouška jejího života. Najde odvahu a pomohou přátelé? Popere se se svojí minulostí? Krásné a dojemné ♡♡♡

7) Cizinci mezi námi - část první 5☆
(Do Burden Hillu zavítají paranormalní lidští vyšetřovatelé, které spojí síly s hlídkou. Ale to neznamená, že by vše nemuselo skočit v krvi. Nepřítel je silný a nebezpečný...)

Zajímavý nápad a moc mě čtení bavilo. Příběh je napínavý a je rozdělen na dvě části v té nejnapínavější části, kdy už sice něco tušíte, ale nemáte ještě zároveň jisto. Skvělé :)

8) Cizinci mezi námi - část druhá 5☆
(Blíží se šťastný konec? Vyhraje dobro nad zlem?)

Úplně na začátku jsem byla trochu zmatená. Vzhledem ke konci první části mě překvapilo, že děcka vůbec neplašila kvůli taťkovi. Ale co bylo dál, to bylo skvělý. A ten konec? To bylo dost drsný. Tak doufám, někdy bude pokračování. Vzhledem k tomu, jak se dlouho scházely sešity, že...

♧♧♧

Nějaké chytré slovo závěrem?
Přestože druhý díl jsem si koupila už za své peníze, čtení jsem si užila úplně stejně. Možná mnohem víc. Všem doporučuji ♡♡♡

Předpokládám tedy, že čtyři vynechané sešity před finálem jsou uzavřený příběh. Ale i tak. Prosím, s třetím dílem se neflákejte, jo? ♡♡♡

20 21.10.2020

"This Is Our War - Billy Talent"

"Jsme vojáci. Tohle mi děláme. Společenství - lidstvo - je až po krk ve sračkách a my jsme ti lidé s lopatami. Problém je, že lidstvo tam vězí hodně hluboko a my máme jen velmi malé lopatky."

Jo, přesně tohle knihu asi vystihuje nejlíp. A jelikož to nejsou slova má, ale slova autora, je větší šance, že na tom fakt něco bude.

A jelikož je už Andrew zkušenej voják, čekáte, že to bude pecka. Že jo? Sice se tam něco děje hned od začátku, po pár nezbytných stránkách opakování (třeba kdyby si někdo řekl: "Hele, série, začnu číst až od druhé dílu, ať mám lepší knižní zážitek!"). Čili jo, hned se do toho jde od začátku. Jenže ono je to stále to samý dokola. Ale od poloviny jsem měla pocit, že čtu první díl znovu. Bylo to úplně to samý a na jedno a stejný brdo.

Po dočtení naprosto chápu zdejší komentáře. Po skvělém prvním dílu je tohle prostě zklamání. Ne protože je kniha špatná. Ale protože není tak dobrá jako první díl.

Shodnu se tedy s tím napsaným přede mnou. Co jsem autorovi odpustila v prvním díle (protože první díl), on tady sprostě opakuje, a čeká, že budu skákat radostí. Je rozdíl mít svůj styl a opisovat sám od sebe..

Sice je kniha plná akce a čte se stále dobře, ale ke konci jako kdyby pomalu ztrácela dech. Škoda :(

Navíc jsem doufala, že se o Dlouhánech dozvím trochu víc kromě těch strohých popisů. Narozdíl od technických popisů, kterých je opět poměrně dost. A já si je užívala, ale po čase začne i tohle nudit. Tím chci říct, že když se pořád opakuje: vysadili nás - sejmuli jsme to - vrátili jsme se - vysadili nás - sejmuli jsme to - vrátili jsme se - vysadili nás - sejmuli jsme to - vrátili jsme se...
A pokaždé je to vlastně pořád to stejné a já zpětně nejsem schopná říct, v jaké části knihy to bylo, protože jsem si místama přišla jako když čtu přepis z mise. Což vo tom ani potom, ale...druhý díl ukázal na velkou slabinu ohledně vyprávění v první osobě. První díl tak ještě šel vyprávět, ale tady to bylo spíš na škodu. (Kolik že už to má dílu? Šest? To je daň za jejich počet? Tak by to asi nemělo chodit.) Mě totiž přijde, že jsme zatím skoro nikam nedostali...

Příště to ale vidím nadějně. Protože pokud by se rozdávali ceny za nejlepších 50 stran, vyhrál by to sice autor, ale pokud by to mělo být takhle v každé knize, tak mám obavy, aby to nezačala být nuda...

No, já to se sérií zatím nevzdávám. Příští díl rozhodne ;)

PS: Kniha obsahuje jednu z ... nejoriginálnějších žádostí o ruku. Vážně, Sparks hadr. A prej, že jsou holky děsně nepraktický! :D

16 20.10.2020

Základní fakta:
Mám sice instagram, ale nemám tucha, kdo je autorka, protože nejsem žádná "instagirl", jenom to dělám pro sebe. Abych nezapomněla. A baví mě fotit.

Díky komentářům zde vím, pro koho autorka knihy pracuje, jinak bych neměla tušení.

Čili dává smysl, proč zde měla kniha tři dny po vydání víc komentářů než největší světové bestsellery. Zaujalo mě z toho důvodu hodnocení knihy. Všechna nadšená hodnocení jsem tedy očekávala od kamarádů a dalších "instagirls". (Pokud to používám špatně, sorry, už mi není šestnáct.)

Mám trochu problém s komentáři uživatelů (ek), kteří používají při popisu knihy a žánru anglické výrazy, které asi znají všichni z goodreads a instagramu, ale já jsem česká holka, angličtinu používám, když vyjde moje oblíbené album, abych věděla, o co tam tam jde...

Nečetla jsem původní povídku, ze které kniha vychází, protože je mi víc než...pst, bez komentáře :D

***

Tenhle komentář je tedy z pohledu někoho, kdo to má už trochu srovnané, ale to není důvod, proč jsem knize dala špatné hodnocení.

Beru to tak, že je kniha určená pro mladší čtenáře. Autorka s nimi pracuje, tak ví, co chtějí. Hromadu klišé? Ano, přesně tak. Problém je tedy už v anotaci. Když je anotace: "Holka, co šílí po svém kamarádovi, ale zároveň jí vytáčí jinej", tak každá rozumná duše ví, jak to skončí. (No, a taky jsem se to dočetla v komentářích, protože ne všechny jsou označeny spoilerem. Což chápu. Protože to není vlastně spoiler.) A je jedno, kolik člověk má načteno. Rozhodla jsem se tohle všechno vymazat ze své hlavy a přečíst, co mám v ruce. No...

Mám asi problém s tímhle konkrétním přístupem k vedení knih. Myslím, že těch klišé a stereotypů máme ze zahraniční literatury až až. (Protože ty všechny myšlenky máme právě odtamtud. Plus různý seriály.)

Autorka to napsala a zasadila asi do nějakýho fiktivního americkýho městečka. Protože tam jsou studenti klasicky rozdělený, samozřejmě top jsou holka s gelovejma nehtama, co na sebe chrsrnou peroxid a fotbalisti (nebo tady měli basket? Chápete? Je to tak zaměnitelné, že už ani nevím, a pro děj naprosto nepodstatné.) a co si pamatuju, v každém podobném dílku je táborák skoro na stejné úrovni společenské důležitosti jako ples (kde když nemáš kluka, tak jsi tááák trááápnááá). Ano, mám problém s tímhle nepřírozeně zvráceným přístupem. Za co se stydí? Česká realita není dost dobrá? Asi proto na mě kniha působila jako špatně napsaná hlavní linka jedné série 90210.

A možná mi prostě jenom vadí, že omlouvat se přes telefon je dnes běžná věc i v případě, že ten druhý bydlí ve vedlejším domě. Prostě jsem generace, kdy se v dešti klepalo na dveře a čekalo na verandě, dokud se neotevřou. Což je autorka nejspíš taky, ale píše to pro někoho jiného, než jsem já, to je fakt, ale zase mi to přijde strašně smutný :(

PS: já čtu poděkování vždy. Myslím, že to tak má hodně lidí. Pokud si autorka dělala nějaký průzkum, na mě evidentně zapomněla :(
Ale bylo to hezky ujetý,"...pokud si náhodou myslíte, že je (ta kniha trapná, kontext předchozí věty), tak si to užijte sami pro sebe a neříkejte mi to, děkuju pěkně a uctivě..." z poděkování v knize. Oukej...doufám, že to byl pokus o humor, jinak docela trapný...

"Doom (Empty) - Palaye Royale"

Sice Damien Zackon není takovej bourák jako Takeshi Kovacs, ani takovej nezbednej floutek jako Carter Sloan. Ale i tak jsem si užila každou stránku téhle knihy.

Na knihu jsem se moc těšila. Hlavně proto, že jsem si podle anotace představila, o čem kniha bude. No...a ona byla nakonec o něčem jiném. Čekala jsem akční noirovou detektivku, která se odehrává na Měsíci. Ale dostala jsem zamyšlenou inteligentní detektivku s hrdinou ošklivějším než je Jonah Hex. A stejně to byl sympaťák!

A teď k ději a tomu dilematu. Na Měsíc vás odklidí do vašeho soukromého vězení. Ale taky je tam místo, kam se dostanete dobrovolně, když chcete dělat věci, za které by vás na Zemi zavřeli. Skvělej biznis. Tak proč je tam teda policie? A je to skutečná policie nebo si tam na to jenom hrajou? Byla jsem prostě zvědavá, zda by policajti teda vyšetřovali onu vraždu, kdy by šlo o někoho jiného...vtipné je ale zde i to, že ani ty policajti nejsou bez hříchu. Jinak by nezačali dělat v Očistci...

A málem bych zapomněla, je to sci-fi, že? Tak tam musí být minimálně jeden android, kterýmu šplouchá na majáku. Přeci jen zabíjí na potkání. Nebo přeci jen ví moc dobře co dělá, aby se dostal do Očistce? A nebudu lhát, on i ten vraždící android byl vlastně sympaťák. Svým zvráceným způsobem...a taky ten, kterej sleduje našeho androida zabijáka...

Takže, jo, kniha má tyhle dvě linky, které začnou dávat smysl časem. Lépe se mi četlo o androidovi. Bylo to vtipnější a ujetější. (Shodou okolností dnes dávaly dva díly Futuramy a oba měly s námětem v knize dost společného, takže beru jako osud, že jsem dočetla zrovna dnes.) Zackon byl super, ale tajemný pán %@^@ byl o žďibec lepší. V tomhle případě mě 4☆ mrzí, ale měla jsem vždy problém se začíst, když jsem měla s knihou pauzu. Což bylo způsobeno přítomným časem vyprávění. Je to můj problém, že mi to dělá problém, já vím. Ale to neznamená, že to nemůže ovlivnit moje hodnocení, je to moje hodnocení.

Leč je základní příběh sám o sobě chytlavý, nechápala jsem některé negativní komentáře zde. Po dočtení je chápu. Není to kniha pro každého. Proč? Autor zvolil dost zvláštní způsob vyprávění. Už jenom to, jak jsou napsané první dvě kapitoly. Jak se čtenář dozví o minulosti hlavních postav. A veškeré vsuvky, kterými navazuje dál do děje. Chápu, že by to nemuselo každému sednout, ale mě to sedlo a bavilo. Autor jde totiž hodně hluboko do toho, jak to chodí na Měsíci. No, až na ten přítomný čas, no :D

Za co cením překlad jsou jména postav vzhledem k jejich znění v originále :)
Za co bych vydavatele učinila nezaměstnaným, je anotace. Ta v knize. Jsou v ní dost velký faktický chyby. Jenom jedna věc je ale ok. Že v ní narozdíl od originálu nevyžvaní jméno toho androida, takže komu to zapaluje trochu pomaleji, bude trochu překvapený....

Klidně si od autora přečtu další knihu (ne ty dvě, co tady má vedené, to není pro mě), ale musí to být sci-fi.

20 13.10.2020

Nebudu lhát, autora nemám ještě načteného. Dělám na tom ale, ok?

Jenže na tuhle sbírku jsem se moc těšila. Proč, sakra, lhát znovu? Chtěla jsem si přečíst Ve vysoké trávě. Povídka, jejíž adaptace je brutální výmaz a ani po několika shlédnutí, jsem nepobrala úplně všechno. A musím říct, že je to vážně šmakózní povídka i taková, jak byla napsaná. Ale popořadě.

Mám ráda, když i povídkové sbírky mají úvod. Ne nutně ale na padesát (nebo kolem) stran (ale stejně si to užijete, když je to váš oblíbený autor), ale alespoň něco. Taky mám ráda nějaké to slovo k jednotlivých povídkám. Tady je obojí. Navíc začátek poznámky i k úvodu samotnému mi udělal radost.

Moje komentáře k jednotlivým povídkám...hmm, kde by asi tak mohly být? Že by v Zajímavostech? V Diskusi? U Povídek? Hmm...jo, přesně tam!! To bude vono!!! Tam taky jejich hodnocení. A nějaký ty nadšený plky. No znáte to (teda mě), já jsem občas jak neřízená střela...

Mmch, moc se mi líbilo celkové zaměření povídek. Přestože některé jsou staršího data, většina z nich je pro sbírku Na plný plyn a dávají spolu dohromady smysl. A teď opět napíšu něco, čeho budu litovat, až sem komentáře vložim. Většina povídek mě silně zasáhla. Emočně. A ne primárně kvůli tomu, že jsem se bála nebo děsila. Ale kvůli tomu hluboko v sobě, co nemám potřebu ukazovat zrovna tady, veřejně.

Knize jsem vložila povídky. Jsou tam i anotace, tak na mě buďte hodní, napsat anotaci k povídce, je vážně těžký, když to odnikud neopisujete nebo nepřeložíte podle goodreads! Ale abych nezakecala to hlavní. Což je: logicky jsem kvůli tomu hledala na internetu originální názvy a kdy vyšlo poprvé. A musím říct, že mě zaujali informace, které jsem díky tomu dostala. Vypadá to, že se ohledně dalších adaptací máme ještě na co těšit nejenom ohledně tatíka a to je dobrá zpráva :)

Přestože jsem některé povídky hodnotila 4☆, tak průměrně a emocně jasných 5☆.

PS: slíbila jsem to, musím splnit slovo. Dokud mám dovolenou, posílám motýlky. Milion!!! :D :D :D ty víš!

27 06.10.2020

Sluuuušný! :D :D :D

Když ta možnost byla, přečetla jsem si nejdřív Něco mi dlužíš, než se pustím do Ochránce rodu. Styl autorky mi sednul. (Jenom jsou obě věci vážně hodně jiné, takže to stejně moc nepomohlo.) Prostě holky, když vám ujede bus, hlavně nechoďte domů samy. Úchylák je občas to nejmenší, co vás může cestou potkat...i když...

PS: slíbila jsem to, musím splnit slovo. Dokud mám dovolenou, posílám motýlky. Milion!!! :D :D :D ty víš!

17 01.10.2020