Lenka.Vílka komentáře u knih

"Hazy Shade of Winter - Gerard Way"

Nebudu lhát. Nejsem moc na čáry máry tak všeobecně. Ale ne vždy to je důvod, proč knihu nedočtu nebo špatně hodnotím. Když mě chytne děj, zkousnu i tohle. A já jsem o to víc mile překvapená :)

Půlnoční fronta mě zaujala:
1) anotací ... především to, odkud pochází ona moc čarodějů. A z toho vycházející možné problémy, že to klidně "kopne zpátky" ... krom toho z bodu dva
2) kdy se to odehrává ... není to moje top doba v rámci reálné historie. Ale v kombinaci s tím nadpřirozeným prvkem a tím "nekopeme náckum pomocí magie pr%@&e", je to potom ok. (Za mě anotace trochu zavádějící, viz úryvek z knihy níže, o čem to je...)

Potom jsem si přečetla ukázku, která mě zaujala zase o stupeň víc. A voalá, kniha je doma :D

A už jenom začátek dostatečně udělal radost. A musím přiznat, že jsem byla stejně zmatená jako hlavní hrdina a četla jsem dál právě proto, abych zjistila, o co jde. Co je na Cadeovi tak speciálního. A proč si někdo přál smrt obyčejnýho kluka. No...protože on zase tak obyčejný není.

Co mě potěšilo, byl fakt, že Cade nebrblal ani si nehrál na chudáka. Když mu ukázali papír, hned se zeptal: "Kde to mám podepsat?". Místo toho, aby se zeptal: "A nemá to pod čarou nějaký háček?". Možná proto, kdy se to odehrává. Můžu se pomstít za smrt rodičů? Dejte to sem! Asi nečekal, co se všechno bude dít, než přijde ono kopání zadků :D

Ale je pravda, že se mi začátek trochu táhl. Bylo tam toho totiž hodně. Vážně hodně. Stylem, že je přísun informací na začátku vážně velký. Takže to chvíli trvalo, ale potom se to rozjelo. Cade byl sympatická postava a neměla jsem s ním žádný problém. Protože kvůli většímu počtu stran je prostor na velké rozepsání. Úplně všeho. Protože...

...bavilo mě, že si autor celý svůj svět evidentně dobře rozvrl a během psaní se toho držel. Dobře a přehledně popsané. Až mi čáry máry tolik nevadilo, protože mě bavilo ono propojení se světem démonů a historií...

Okopírováno z knihy, čili možný SPOILER, ale podle mě ne, spíš to pomůže, pokud nebudete vědět jistě, zda se do knihy pustit nebo ne:

"...Co jste zač?"
"Přísně tajný válečný magický program. Vznikli jsme na žádost Jeho Veličenstva a jsme součástí speciálních operací. Naším úkolem je zastavit Keina a zničit společnost Thule, což je jeho armáda vyznavačů černé magie. Ministr obrany nám nařídil, že máme Hitlerovu válečnou mašinérii zbavit magické podpory, ať to stojí, co to stojí. Dokud nebudou Kein a jeho následovníci mrtví, celá Evropa zůstane v pevném nacistickém sevření. Pokud neuspějeme, šance Spojenců osvobodit Evropu jsou prakticky nulové."

Další potáhnutí, než Adair jako drak vypustil kouř nosem. "Momentálně jsou Sověti východní fronta, Anglie západní fronta a nás pět v zámku, kteří jsme zůstali naživu…, my jsme Půlnoční fronta."

Berte nebo nechte bejt ;)

Moc ráda si přečtu druhý díl. Už vzhledem k tomu, k jakým událostem se dostaneme. A už vůbec by mě neurazilo, kdyby vyšel i prequel o Anje :)

17 28.10.2020

Mám chuť dát dvě hvězdy. Kniha mi vážně nesedla. Tématově. Což jsem tušila už dávno na začátku před čtením. Tak teď je tady to dilema. Hodnotit špatně, přestože jsem to dopředu tušila a vyplnilo se to? Nebo nehodnotit, protože jsem to dopředu tušila a vyplnilo se to?

Co mi ale sedlo, byl styl psaní autorky, který se mi líbil už v povídce Něco mi dlužíš. Tak třeba se příště spolu sejdeme ;)

Dilema vyřešeno, jak je vidno...

(Knihu jsem dostala jako poslanou dál, tak jasný, že jsem to musela zkusit ;) ...)

15 27.10.2020

"See You on the Other Side - Ozzy Osbourne"

Pokaždé, když vezmu do ruky na první čtení knihu, o které vím, že je to poslední díl série, je to prostě zvláštní. A s knihou Bez domova to nebylo jiné. Už tak trochu byla jiná celé série. Těšila jsem, že si užiju. A to se stalo. Bez domova je totiž hořkosladkým koncem série o Punisherovi...

("Já jsem jen jeden starý chlap. Jenom Punisher bez arzenálu. Musím ho přimět, aby šel za mnou. Ať to stojí, co to stojí. Ať to stojí cokoliv.")

Frank má plán. Jasný a zřetelný. A jde si za ním. Leč cesta je to trochu náročná. Sám a bez prostředků odhodlaný zabít Fiska. A jde na to po svém.

Stejně na tom je i Vanessa, která na to jde taky po svém. I kdyby to znamenalo, spojit se s Elektrou. Teda, Vanessa je jedna ruka s Rukou, ale pečlivě si vybere s kým se následně spojit :O

Ano, závěr, kdy se všechny proměnné tedy sejdou na jednom místě při závěrečném zúčtování, je nádherný. Které musí skončit v krvi a něčí smrtí. Otázkou je tedy čí...

("Jenom mi slib, že se vrátíš domů.")

Kniha obsahuje několik flashbacků, které dokreslují Franka, jeho život a jeho hlavu. To mě dostalo stejně jako celá kniha. Stejně jako její konec...

...protože ten poslední sešit mě dostal mnohem víc, než jsem si byla původně schopná připustit (vážně, potvrzení, že jsem měkoň). Bylo to nádherný. Jeden by nevěřil, že tenhle materiál zvládne tak silně zaútočit na emoce (asi jsem měkoň), ale bylo to fakt náročný. To jde za Aaronem, to on umí.

Rozhodně bych si ten doslov od Aarona nechala podepsat, protože je dokonalou tečkou a vzdání holdu (proto je podle mě blbost porovnávat Ennis versus Aaron), ale já prostě na valentýna dovolenou nedostanu. Tak posílám pozdrav pěti hvězdami a jestli půjde příští rok podle plánu, budu na aurora pouze myslet, a všem tajně závidět...

Moc se mi libily i obálky všech knih, ale Bez domova je krásná ve své jednoduchosti, ale zároveň své epičnosti. Je to jako koukat na Hypnožábu.

K%@^a, asi mě to nějak rozebralo. Sorry...

19 25.10.2020

"Fucking With My Head - Palaye Royale"

("No páni. To je vážně hrozný. Ale jestli chcete hodinu sebelítosti, tak to musíte přes chodbu za profesorem Summersem....tady se bojuje.")

Zvolnění ve třetí knize příběhu prospělo a naštěstí to nezklouzlo do taškařice hodné některým kouskům MCU, za což jsem neskonale vděčná.

Pokračujeme tam, kde jsme skončili. Čili následkem toho se na začátku jede děj ve stylu seriálu Velmi křehké obvody. A mě to sedlo. Vážně. Asi jako chlupy na hrudníku Logana. Postavy to potřebovaly. A potom je zase hodit do propasti jako zmuchlanej papír. A jestli něco Whedon umí, je to pravě tohle. Rozebrat postavy a stavět na jejich vzájemných vztazích víc než nějaké akční scény (River Tam by asi nesouhlasila, tak raději už ani slovo :D..). A já postavám vážně přála, aby to bylo ok. Ale když se vám někdo začne hrabat v hlavě, je těžký vyhrát.

("Je v pořádku. Snažím se ji probudit." ... "Střílením do lidí?" ... "Petře, prosím tebe. Jsem X-Man. Nesřílím do lidí. Jen se snažím argumentovat.")

Čili je to hodně vtipný. Ale od poloviny i akční. A nebudu lhát, Logan byl vážně skvělej :D Vyřešení všeho bylo samozřejmě brutální a hříšně dobrý. A jako vždy tak hnusné, protože se musí čekat na další díl. Jako vždycky...protože to končí na "ááaaááaa". Nic jiného jsme ostatně v téhle sérii ani nečekali, že....

Poučení komiksu? Když už nevíš jak dál, pivo tě zachrání! :D

18 24.10.2020

Svůj názor na oskenované knihy a fan překlady jsem se už tady vyjádřila několikrát. Takže nemůže být tajemstvím, že bych prostě nemohla přečíst to, co je na internetu, protože trojka nešla sehnat, a v klidu se pustit do čtvrtého dílu. Tak jsem si počkala...

...a nebudu lhát. I po té dlouhé pauze (fakt je mi líto i těch, kteří četli všechno hned a čekali na pátý díl... :( ...) se vůbec nic nezměnilo. Jenom trochu. V detailech.

První dva díly byly takové lehčí (?), bylo to vtipnější. Dědictví zkázy je vážnější, hutnější a krvavější, což mě bavilo. Ale taky jsem takhle četla dva díly, takže změna to byla příjemná a vůbec mi nevadila. Prostě to bylo úplně jiný. Jako úplně ve všem, to jsem nečekala. A vy si už jenom vyberte, jestli vám to vyhovuje nebo nevyhovuje.

Kniha má hodně stran, ale mě stejně nejvíc pobavil epilog, protože už teď mám strach, co bude dál :D

PS: typy lidí, co chodí do posilovny mě pobavily. Myslím, že je to krutá a děsivá pravda. A ta pobaví vždy nejvíc.

Tak tady máme další díl Bestií a opět je to totální žrádlo! Protože mě to jejich kočkování (zní to líp než psování nebo popsování) strašně chybělo. Ty jejich frky. Chyběl mi Mops. Asi je se mnou něco špatně :D a Punťa ♡♡♡, kluci moji chlupatý ♡♡♡

Tentokrát se na návštěvě stavil i dva autoři v lehké hostovačce, ale i tak je to stejná pecka jako první díl. S kresbou pomohl ještě Benjamin Dewey. A mám silné podezření, že si to všichni zúčastnění užili stejně jako já.

♧♧♧

1) Oběť 5☆
(Podaří se hlídce a Hellboyovi vyřešit případ obětování nevinných zvířátek?)

"Pomóóóc! To je sám ďábel!...A má obří kvér!"

Úžasná povídka, kde si zahostoval Mike Mignola jeho Hellboy, který pomůže s případem. A že to je hodně drsný a krvavý. A zároveň vtipný. A docela mě překvapilo, kdo byl v tomhle příběhu největší hrdina.

"Ten chlap je jako stroj na drcení démonů!"

2) Křístek má hlad 5☆
(Něco zabíjí slepice v kurníku, ale kina to není. Je to něco mnohem děsivějšího...)

Chápu, že se jeden musí postarat o sebe a své nejbližší, ale nesmí to být na úkor dobrých lidí. No, tedy dobrých slepiček. Tohle mě bavilo. A to doslova. Vážně hodně vtipné :)

3) Pohádka na dobrou noc 5☆
(Krátký příběh pro zlobivá štěňátka před spaním o velkém hrdinství...)

Nemůžu si pomoct, ale tohle bylo prostě strašně roztomilý ♡♡♡. Ale kdo ví, zda je to jenom povídačka nebo dost drsná minulost...

4) Mučení jehňátek 5☆
(Když hlídka narazí na stádo ztracených ovcí, ukáže se, že věci nebudou až tak jednoduché...)

Dojemný a krásný příběh, který jsem dočítala se zatajeným dechem a bušícím srdcem. Zatím největší doják knihy. Jak se říká, přátelství je napořád. Ale jak dlouho je ono "napořád"?

5) Lovci a sběrači 5☆
(V lese je příšera, která všechny ohrožuje. Ale není to jenom začátek něčeho mnohem děsivějšího?)

Tohle je hodně zajímavý příběh. Na začátku dostanete trochu mlžný příběh, který se začne postupně rozvíjet a obávám se, že krysáci neřekli své poslední slovo a bude hodně zásadní :/

6) Kdo jinému démona volá 5☆
(Damiána už není zlá, ale duchové minulosti si začínají vybírat svůj dluh...)

Na Damiánu čeká největší zkouška jejího života. Najde odvahu a pomohou přátelé? Popere se se svojí minulostí? Krásné a dojemné ♡♡♡

7) Cizinci mezi námi - část první 5☆
(Do Burden Hillu zavítají paranormalní lidští vyšetřovatelé, které spojí síly s hlídkou. Ale to neznamená, že by vše nemuselo skočit v krvi. Nepřítel je silný a nebezpečný...)

Zajímavý nápad a moc mě čtení bavilo. Příběh je napínavý a je rozdělen na dvě části v té nejnapínavější části, kdy už sice něco tušíte, ale nemáte ještě zároveň jisto. Skvělé :)

8) Cizinci mezi námi - část druhá 5☆
(Blíží se šťastný konec? Vyhraje dobro nad zlem?)

Úplně na začátku jsem byla trochu zmatená. Vzhledem ke konci první části mě překvapilo, že děcka vůbec neplašila kvůli taťkovi. Ale co bylo dál, to bylo skvělý. A ten konec? To bylo dost drsný. Tak doufám, někdy bude pokračování. Vzhledem k tomu, jak se dlouho scházely sešity, že...

♧♧♧

Nějaké chytré slovo závěrem?
Přestože druhý díl jsem si koupila už za své peníze, čtení jsem si užila úplně stejně. Možná mnohem víc. Všem doporučuji ♡♡♡

Předpokládám tedy, že čtyři vynechané sešity před finálem jsou uzavřený příběh. Ale i tak. Prosím, s třetím dílem se neflákejte, jo? ♡♡♡

20 21.10.2020

"This Is Our War - Billy Talent"

"Jsme vojáci. Tohle mi děláme. Společenství - lidstvo - je až po krk ve sračkách a my jsme ti lidé s lopatami. Problém je, že lidstvo tam vězí hodně hluboko a my máme jen velmi malé lopatky."

Jo, přesně tohle knihu asi vystihuje nejlíp. A jelikož to nejsou slova má, ale slova autora, je větší šance, že na tom fakt něco bude.

A jelikož je už Andrew zkušenej voják, čekáte, že to bude pecka. Že jo? Sice se tam něco děje hned od začátku, po pár nezbytných stránkách opakování (třeba kdyby si někdo řekl: "Hele, série, začnu číst až od druhé dílu, ať mám lepší knižní zážitek!"). Čili jo, hned se do toho jde od začátku. Jenže ono je to stále to samý dokola. Ale od poloviny jsem měla pocit, že čtu první díl znovu. Bylo to úplně to samý a na jedno a stejný brdo.

Po dočtení naprosto chápu zdejší komentáře. Po skvělém prvním dílu je tohle prostě zklamání. Ne protože je kniha špatná. Ale protože není tak dobrá jako první díl.

Shodnu se tedy s tím napsaným přede mnou. Co jsem autorovi odpustila v prvním díle (protože první díl), on tady sprostě opakuje, a čeká, že budu skákat radostí. Je rozdíl mít svůj styl a opisovat sám od sebe..

Sice je kniha plná akce a čte se stále dobře, ale ke konci jako kdyby pomalu ztrácela dech. Škoda :(

Navíc jsem doufala, že se o Dlouhánech dozvím trochu víc kromě těch strohých popisů. Narozdíl od technických popisů, kterých je opět poměrně dost. A já si je užívala, ale po čase začne i tohle nudit. Tím chci říct, že když se pořád opakuje: vysadili nás - sejmuli jsme to - vrátili jsme se - vysadili nás - sejmuli jsme to - vrátili jsme se - vysadili nás - sejmuli jsme to - vrátili jsme se...
A pokaždé je to vlastně pořád to stejné a já zpětně nejsem schopná říct, v jaké části knihy to bylo, protože jsem si místama přišla jako když čtu přepis z mise. Což vo tom ani potom, ale...druhý díl ukázal na velkou slabinu ohledně vyprávění v první osobě. První díl tak ještě šel vyprávět, ale tady to bylo spíš na škodu. (Kolik že už to má dílu? Šest? To je daň za jejich počet? Tak by to asi nemělo chodit.) Mě totiž přijde, že jsme zatím skoro nikam nedostali...

Příště to ale vidím nadějně. Protože pokud by se rozdávali ceny za nejlepších 50 stran, vyhrál by to sice autor, ale pokud by to mělo být takhle v každé knize, tak mám obavy, aby to nezačala být nuda...

No, já to se sérií zatím nevzdávám. Příští díl rozhodne ;)

PS: Kniha obsahuje jednu z ... nejoriginálnějších žádostí o ruku. Vážně, Sparks hadr. A prej, že jsou holky děsně nepraktický! :D

16 20.10.2020

Základní fakta:
Mám sice instagram, ale nemám tucha, kdo je autorka, protože nejsem žádná "instagirl", jenom to dělám pro sebe. Abych nezapomněla. A baví mě fotit.

Díky komentářům zde vím, pro koho autorka knihy pracuje, jinak bych neměla tušení.

Čili dává smysl, proč zde měla kniha tři dny po vydání víc komentářů než největší světové bestsellery. Zaujalo mě z toho důvodu hodnocení knihy. Všechna nadšená hodnocení jsem tedy očekávala od kamarádů a dalších "instagirls". (Pokud to používám špatně, sorry, už mi není šestnáct.)

Mám trochu problém s komentáři uživatelů (ek), kteří používají při popisu knihy a žánru anglické výrazy, které asi znají všichni z goodreads a instagramu, ale já jsem česká holka, angličtinu používám, když vyjde moje oblíbené album, abych věděla, o co tam tam jde...

Nečetla jsem původní povídku, ze které kniha vychází, protože je mi víc než...pst, bez komentáře :D

***

Tenhle komentář je tedy z pohledu někoho, kdo to má už trochu srovnané, ale to není důvod, proč jsem knize dala špatné hodnocení.

Beru to tak, že je kniha určená pro mladší čtenáře. Autorka s nimi pracuje, tak ví, co chtějí. Hromadu klišé? Ano, přesně tak. Problém je tedy už v anotaci. Když je anotace: "Holka, co šílí po svém kamarádovi, ale zároveň jí vytáčí jinej", tak každá rozumná duše ví, jak to skončí. (No, a taky jsem se to dočetla v komentářích, protože ne všechny jsou označeny spoilerem. Což chápu. Protože to není vlastně spoiler.) A je jedno, kolik člověk má načteno. Rozhodla jsem se tohle všechno vymazat ze své hlavy a přečíst, co mám v ruce. No...

Mám asi problém s tímhle konkrétním přístupem k vedení knih. Myslím, že těch klišé a stereotypů máme ze zahraniční literatury až až. (Protože ty všechny myšlenky máme právě odtamtud. Plus různý seriály.)

Autorka to napsala a zasadila asi do nějakýho fiktivního americkýho městečka. Protože tam jsou studenti klasicky rozdělený, samozřejmě top jsou holka s gelovejma nehtama, co na sebe chrsrnou peroxid a fotbalisti (nebo tady měli basket? Chápete? Je to tak zaměnitelné, že už ani nevím, a pro děj naprosto nepodstatné.) a co si pamatuju, v každém podobném dílku je táborák skoro na stejné úrovni společenské důležitosti jako ples (kde když nemáš kluka, tak jsi tááák trááápnááá). Ano, mám problém s tímhle nepřírozeně zvráceným přístupem. Za co se stydí? Česká realita není dost dobrá? Asi proto na mě kniha působila jako špatně napsaná hlavní linka jedné série 90210.

A možná mi prostě jenom vadí, že omlouvat se přes telefon je dnes běžná věc i v případě, že ten druhý bydlí ve vedlejším domě. Prostě jsem generace, kdy se v dešti klepalo na dveře a čekalo na verandě, dokud se neotevřou. Což je autorka nejspíš taky, ale píše to pro někoho jiného, než jsem já, to je fakt, ale zase mi to přijde strašně smutný :(

PS: já čtu poděkování vždy. Myslím, že to tak má hodně lidí. Pokud si autorka dělala nějaký průzkum, na mě evidentně zapomněla :(
Ale bylo to hezky ujetý,"...pokud si náhodou myslíte, že je (ta kniha trapná, kontext předchozí věty), tak si to užijte sami pro sebe a neříkejte mi to, děkuju pěkně a uctivě..." z poděkování v knize. Oukej...doufám, že to byl pokus o humor, jinak docela trapný...

"Doom (Empty) - Palaye Royale"

Sice Damien Zackon není takovej bourák jako Takeshi Kovacs, ani takovej nezbednej floutek jako Carter Sloan. Ale i tak jsem si užila každou stránku téhle knihy.

Na knihu jsem se moc těšila. Hlavně proto, že jsem si podle anotace představila, o čem kniha bude. No...a ona byla nakonec o něčem jiném. Čekala jsem akční noirovou detektivku, která se odehrává na Měsíci. Ale dostala jsem zamyšlenou inteligentní detektivku s hrdinou ošklivějším než je Jonah Hex. A stejně to byl sympaťák!

A teď k ději a tomu dilematu. Na Měsíc vás odklidí do vašeho soukromého vězení. Ale taky je tam místo, kam se dostanete dobrovolně, když chcete dělat věci, za které by vás na Zemi zavřeli. Skvělej biznis. Tak proč je tam teda policie? A je to skutečná policie nebo si tam na to jenom hrajou? Byla jsem prostě zvědavá, zda by policajti teda vyšetřovali onu vraždu, kdy by šlo o někoho jiného...vtipné je ale zde i to, že ani ty policajti nejsou bez hříchu. Jinak by nezačali dělat v Očistci...

A málem bych zapomněla, je to sci-fi, že? Tak tam musí být minimálně jeden android, kterýmu šplouchá na majáku. Přeci jen zabíjí na potkání. Nebo přeci jen ví moc dobře co dělá, aby se dostal do Očistce? A nebudu lhát, on i ten vraždící android byl vlastně sympaťák. Svým zvráceným způsobem...a taky ten, kterej sleduje našeho androida zabijáka...

Takže, jo, kniha má tyhle dvě linky, které začnou dávat smysl časem. Lépe se mi četlo o androidovi. Bylo to vtipnější a ujetější. (Shodou okolností dnes dávaly dva díly Futuramy a oba měly s námětem v knize dost společného, takže beru jako osud, že jsem dočetla zrovna dnes.) Zackon byl super, ale tajemný pán %@^@ byl o žďibec lepší. V tomhle případě mě 4☆ mrzí, ale měla jsem vždy problém se začíst, když jsem měla s knihou pauzu. Což bylo způsobeno přítomným časem vyprávění. Je to můj problém, že mi to dělá problém, já vím. Ale to neznamená, že to nemůže ovlivnit moje hodnocení, je to moje hodnocení.

Leč je základní příběh sám o sobě chytlavý, nechápala jsem některé negativní komentáře zde. Po dočtení je chápu. Není to kniha pro každého. Proč? Autor zvolil dost zvláštní způsob vyprávění. Už jenom to, jak jsou napsané první dvě kapitoly. Jak se čtenář dozví o minulosti hlavních postav. A veškeré vsuvky, kterými navazuje dál do děje. Chápu, že by to nemuselo každému sednout, ale mě to sedlo a bavilo. Autor jde totiž hodně hluboko do toho, jak to chodí na Měsíci. No, až na ten přítomný čas, no :D

Za co cením překlad jsou jména postav vzhledem k jejich znění v originále :)
Za co bych vydavatele učinila nezaměstnaným, je anotace. Ta v knize. Jsou v ní dost velký faktický chyby. Jenom jedna věc je ale ok. Že v ní narozdíl od originálu nevyžvaní jméno toho androida, takže komu to zapaluje trochu pomaleji, bude trochu překvapený....

Klidně si od autora přečtu další knihu (ne ty dvě, co tady má vedené, to není pro mě), ale musí to být sci-fi.

20 13.10.2020

Nebudu lhát, autora nemám ještě načteného. Dělám na tom ale, ok?

Jenže na tuhle sbírku jsem se moc těšila. Proč, sakra, lhát znovu? Chtěla jsem si přečíst Ve vysoké trávě. Povídka, jejíž adaptace je brutální výmaz a ani po několika shlédnutí, jsem nepobrala úplně všechno. A musím říct, že je to vážně šmakózní povídka i taková, jak byla napsaná. Ale popořadě.

Mám ráda, když i povídkové sbírky mají úvod. Ne nutně ale na padesát (nebo kolem) stran (ale stejně si to užijete, když je to váš oblíbený autor), ale alespoň něco. Taky mám ráda nějaké to slovo k jednotlivých povídkám. Tady je obojí. Navíc začátek poznámky i k úvodu samotnému mi udělal radost.

Moje komentáře k jednotlivým povídkám...hmm, kde by asi tak mohly být? Že by v Zajímavostech? V Diskusi? U Povídek? Hmm...jo, přesně tam!! To bude vono!!! Tam taky jejich hodnocení. A nějaký ty nadšený plky. No znáte to (teda mě), já jsem občas jak neřízená střela...

Mmch, moc se mi líbilo celkové zaměření povídek. Přestože některé jsou staršího data, většina z nich je pro sbírku Na plný plyn a dávají spolu dohromady smysl. A teď opět napíšu něco, čeho budu litovat, až sem komentáře vložim. Většina povídek mě silně zasáhla. Emočně. A ne primárně kvůli tomu, že jsem se bála nebo děsila. Ale kvůli tomu hluboko v sobě, co nemám potřebu ukazovat zrovna tady, veřejně.

Knize jsem vložila povídky. Jsou tam i anotace, tak na mě buďte hodní, napsat anotaci k povídce, je vážně těžký, když to odnikud neopisujete nebo nepřeložíte podle goodreads! Ale abych nezakecala to hlavní. Což je: logicky jsem kvůli tomu hledala na internetu originální názvy a kdy vyšlo poprvé. A musím říct, že mě zaujali informace, které jsem díky tomu dostala. Vypadá to, že se ohledně dalších adaptací máme ještě na co těšit nejenom ohledně tatíka a to je dobrá zpráva :)

Přestože jsem některé povídky hodnotila 4☆, tak průměrně a emocně jasných 5☆.

PS: slíbila jsem to, musím splnit slovo. Dokud mám dovolenou, posílám motýlky. Milion!!! :D :D :D ty víš!

27 06.10.2020

Sluuuušný! :D :D :D

Když ta možnost byla, přečetla jsem si nejdřív Něco mi dlužíš, než se pustím do Ochránce rodu. Styl autorky mi sednul. (Jenom jsou obě věci vážně hodně jiné, takže to stejně moc nepomohlo.) Prostě holky, když vám ujede bus, hlavně nechoďte domů samy. Úchylák je občas to nejmenší, co vás může cestou potkat...i když...

PS: slíbila jsem to, musím splnit slovo. Dokud mám dovolenou, posílám motýlky. Milion!!! :D :D :D ty víš!

17 01.10.2020

"Moth - Hellyeah"

Začnu obálkou. Ta se mi moc líbí. Sorry, moje oblíbené barvy, ale něco mi říkalo, že bych tak jako tak pod Clonou nechtěla žít. A po přečtení knihy jsem to věděla natuty.

Rozdělení na dvě linie bylo velice povedené, protože byly obě fakt rozdílné, ale zároveň až děsivě podobné, protože obojí je peklo. Jenom z jiného důvodu...
A jak šel děj dál, já si říkala, zda se spojí a co bylo potom, bylo dost napínavé.

Měla jsem občas jenom trochu problém s orientací, protože některé scény byly prostě moc rychlé (trochu škoda v některých z nich), ale protože je kniha dobře napsaná, šlo to nějak zapomenout. Hlavně z toho důvodu, že se autor vážně dlouho věnuje světu, kde se děj odehrává. Což je v pohodě, protože je kniha čtivá. Násilý, nechutnosti a krev za mě v pohodě. Chápu, proč nebyl čas sednout si na písek a vychutnat západ slunce. Možná proto mě bavila stejnou měla linka z města. Ne že bych technických věcem rozumněla. V tomhle ohledu jsem vděčný čtenář a stačí mi, když se dobře čte...

Jenom...teď napíšu něco, co mi vždy přijde zvláštní a má to dost společného s předchozím odstavcem. Přišlo mi, že je toho tam strašně moc a zároveň strašně málo. Možná kdyby to bylo rozepsané ještě o trochu víc, tak nebudu naštvaná, kde kniha skončila. (Protože potom to má víc stran a nebude to takový blbý, že kniha končí kde a kdy končí.)

Co ten konec? Čtu si, otočím na další stranu a tam k^@^a konec?! To mě jako fakt dostalo. Ale nejde o to, že bych byla jako nějak zasažena cliffhangerem. (To nemůže nikdo, když už je dostupná anotace Otroka megaměsta. Nebyla náhodou už když vyšel první díl? Myslím že jo.) Kdybych nevěděla, že během pár měsíců nebudu číst další díl, stačilo by to k totálnímu nasr%!%í, a moje zlé a pomstichtivé já by ubralo jednu . Čili dobře, že na pokračování čtenář nemusí čekat xlet. Asi by to knize fakt dost uškodilo.

Ale pokud čekáte něco ve stylu "90 minit řežby a akce i s titulkama", je to kniha pro vás. A doporučuji. Jinak jděte obloukem kolem, ať se předejde kafrání. Z mojich 5, což je 100%, si představte 91%.

Čekám, že to dostanu ostatní podstatné v dvojce a jestli ne, tak... !!!

Jenom jednu věc bych knize i autorovi vytkla. Občas mi text přišel trochu těžkopádný, přestože to bylo v jiných místech dobře napsané. Škoda, to jsou ta zbylá procenta, co šla dolů...

PS: slíbila jsem to, musím splnit slovo. Dokud mám dovolenou, posílám motýlky. Milion!!! :D :D :D ty víš!

23 01.10.2020

"Save Yourself - Stabbing Westward"

Jak napsat knihu, aby čtenáře zaujala hned od první kapitoly? No, jde to úplně snadno. Napište to úplně stejně jako Kristýna Sněgoňová napsala Krev pro rusalku...

Začnu tím, že mám slabost pro vyšetřovatele v né úplně normalním světě. Protože se tak zkloubí dvě moje neřesti. Detektivka a fantasy (sci-fi). A tady jsem toho dostala plnou měrou. Ale bohužel to většinou aurorky zabijou jakýmsi pokusem o romantiku a potom to skončí špatně. A já jsem potom...rozmrzelá.

A když je navíc většina postava značně nejednoznačná, chrochtám blahem. Ono to dilema, na co jsou rusalky dobré, je tady vtipně (leč předvídatelné, ale to mi fakt nevadilo) zakomponované. Takže hezky jazyk za zuby novej parťáku (parťačko), jinak jsme v hajzlu všichni. (Ale kdyby v tom bytě prostě zmačkl spoušť, jaksi žádná kniha není, že?)

("Chtěl jsem jen, abys mlčela." ... "Myslela jsem, že chceš vyřešit případ." ... " Do toho tobě nic není. Nejsi detektiv, jsi kurva." ... "Ty taky.")

No, a potom už jenom musíte doufat, jestli se to nezvrhne (čti: bude to jenom o sexu, který na daném místě nedává smysl) nebo kniha skončí tak dobře, jak začala (čti: nezmění se to v trapárnu pro náctky). Podle mého hodnocení jde poznat, jak to dopadlo :)

Krev pro rusalku je navíc dobře a vtipně napsané. A jelikož nemám ráda, když autor (v tomhle případě autorka, pardon, stále nemůžu pobrat, že kniha napsala baba a mě se to líbilo) už předem nadržuje jedné straně a na konci se teprve rozhodne, kdo je lepší, tady jsem byla spokojená. Jako čtenář jsem věděla, co se stalo a mohla se rozhodnout, zdá jsou špatný jenom ty, co vám bez mrknutí oka sní klidně i vaše malé dětičky nebo lidi, který je využili a teď drtí dál. Je potom možné dojít k nějaké rozumné dohodě?

Knihu se odvážím zařadit mezi jednu z nejzajímavějších prvotin, které jsem kdy četla, a moc ráda si od autorky přečtu další knihu ♡♡♡ Ano, i přes tu lehce překombinovanou poslední třetinu, která kvůli tomu, co všechno ohledně přítomnosti i minulosti vyleze na povrch, láká ke zvolnění a nechání si něčeho do druhého dílu. Ale tady se nezvolní ani na jednu větu. A osobně si nějak neumím představit, o čem by případné pokračování mohlo být. O drsném šerifovi jako na divokém západě, který chce dostat všechny ty, kteří ... přečtěte si to samy. Ok?

Sakra, málem mi to vypadlo. Všichni rozebírají Dominika a já to skoro vynechala?! Tak trochu nerozhodný trouba, ale myslím, že to na začátku bylo třeba. Kam chcete udělat "vývoj postavy dějem", když je všechno jasně daný už od začátku? Že...

PS: slíbila jsem to, musím splnit slovo. Dokud mám dovolenou, posílám motýlky. Milion!!! :D :D :D ty víš!

28 01.10.2020

"Use My Voice - Evanescence"

Vote, vote, vote, vote...
(Hlavně si to, k$!^a, nepo%@te, protože to zasáhne i nás...)

Ohledně téhle knihy si nebudu hrát na nějakou objektivitu. Problém je asi v tom, že Naomi je nejen moje oblíbená autorka, protože umí své myšlenky uchopit tak, aby je pobral každý. Ale zároveň osobnost, které si vážím.

U své poslední podobné knihy jsem psala, že mi vadí nezdrojování autorky, protože s její další prací nejsem obeznámena. Naomi to píše taky jasně, bez zdrojů. Ale je tady rozdíl. Ne jenom to, že je "my girl" a uznávám jí. Ona totiž vychází ze svých předchozího prací, na které často odkazuje. Což je vlastně konceptem celé knihy. Jsou to myšlenky a její práce dané do knihy, kterou jsem právě dočetla.

Autorka do toho jde hned od začátku dost ostře a to je dobře. Protože si nejsem vědoma, jak jinak dnes něčeho dosáhnout. Mít data, fakta a svoje slova. Jistě, může jí být vyčítáno, že se jasně staví na jednu stranu, ale...proč by se, sakra, měla starat o ty ostatní? Tohle je její názor a její kniha. Hele, já si "blázny z druhé strany" taky vyslechnu, ale tím to končí. Já jim jsem taky ukradená, proč bych se měla starat já o ně?

20 25.09.2020

Na začátku je jedna vražda a nalezenec před policejní stanicí. Ale nic nebude takové, jak to na první pohled vypadalo...

Kim a její tým se tedy rozdělí na dvě skupiny. Jedna vyšetřuje, kdo odložil malé dítě, což je zavede do temných zákoutí rumunských ilegálních pracovnic. A druhé je dostane na ulici (kde to všechno začíná a většinou i končí) s vyšetřováním vraždy prostitutky. A to je teprve začátek.

Obě linky byly zajímavé (já prostě raději ulici než zlatou lžičku) a na konci opět překvapení. U autorky vždy typuju, zda nakonec spolu linky mají něco společného nebo nemají...

Jako vždy dobře napsané. I přes fakt, že je to spíš lehčí čtení, Angela opět nic neodflákla, jako to dělají jiní autoři. Za mě opět spokojenost. Přestože mi občas přijde, že průměr 350 je málo na to, co vždy do jedné knihy narve. Ale zase mám rychle přečteno.

Souhlasím s nápisem na knize: "Krimisérie, která neztrácí dech". Ale i tak, dnes mi něco chybělo k 5☆.

PS: Kalibr začal dělat knihy kvalitnější?!!??! Kniha se mi tentokrát rozlomila až na straně 87! Gratuluju! Moje smůla na zmetkové vydání právě tohohle vydavatele je už na hraně únosnosti :(

30 24.09.2020

Asi bych jako první napsala, že to není klasická detektivka. Sice je v ní náš oblíbený šerif, zde detektiv na oddělení vražd, ale je to jiné. Je to spíš takové lehké vyšetřování, kde je hlavní postavou nás starý známý.

Přeci jen to je doplněk k ST, tak se autor nemůže vytasit s hardcore detektivkou ze sedmdesátek, aby to mělo větší prodejnost právě mezi fanoušky. Což mi na knize přijde fajn. A zároveň i kdyby jste to četli a neznali ST, tak to pro vás bude příjemná detektivka volnějšího typu. Jenom musíte počítat s tím, že se o pana detektiva nesmíte bát. Že bude na konci ok :D

Ještě bych ráda zmínila formát. Ten mi vyhovoval. A ne kvůli tomu "je tam El, tak si sednu na zadek a áááá!", ale kvůli způsobu, jak je zakompovaná do vyprávění. Díky ní před sebou mám nelineární vyprávění, které dává i tak smysl, a hlavně si pomocí toho autor dobře obhájí právě ony vsuvky vzniklé v rámci dotazů, které má El během Hopperova vyprávění...

Příběh je sám o sobě strašně fajn. Jeho tempo sice nebylo jako od Kobry 11, ale když jsem se začetla, byla to jízda podle mého očekávání a kniha mě rozhodně nezklamala. Právě naopak. Podle místních komentářů jsem čekala něco hodně špatnýho, ale to naštěstí nenastalo...

20 21.09.2020

"Rusted Nail - In Flames"

Historických románů mám načteno pouze pár, čili stále to není moc. Ale historickou detektivku, tu jsem nečetla ještě ani jednu. (I když za mě spíš historický román s detektivní linkou s bravurně vykreslenou psychologií postav.) No, a musím říct, že na premiéru docela silný kafe...

Musím ocenit autorům doslov, kde se zmiňuje, jak dlouho na knize dělal, aby všechno bylo přesně a historicky sedělo. Občas mám pocit, že spousta autorů počítá s tím, že jejich čtenáři buď vůbec nic neví nebo si řeknou, že tomu lidi stejně nerozumí, takže do díla přidají jakýsi "sci-fi" prvek (tím nemyslím cestování v čase jako v Cizince, ale jakoukoliv kravinu, kterou potom použijí jako něco "nového" a "inovativního"), aby kniha byla líbivá, ale absolutně nereálná. Ale co, čte se to lidem dobře.

Jediné, co mě mrzí, jde za vydavatelem, který se asi snažil o plynulost textu. Kniha má spoustu vysvětlivek. Ale jsou na konci knihy, ne na stránce. To by ještě šlo. Ale nejsou tam čísla. Takže na konci to vypadá takhle: str.14 "pojem" a jeho vysvětlení. Nevím, mě přijde lepší to mít po ruce, když se někdo obtěžoval tohle všechno nastudovat, aby to sedělo do kontextu doby, aby byla kniha uvěřitelnější, zakomponovat tohle lépe do knihy. Asi by to rušilo ty, co chtějí "jenom další historický román", ale když už to tam je, škoda zahrabání informace takhle neprakticky v knize :(

Nebudeme si teda lhát. Jsme v době plné špíny a chudoby (chudoby většiny), kdy hodný lidi prohrávají na plné čáře, protože tady pro ně vážně není místo. Ostatně, on ani ten hlavní hrdina není zlatíčko roku. V scéně, ve které ho poprvé najdeme, si na nic nehraje...

Michael Cardell je i tak klasický hrdina, kterého si musíte oblíbit. Přestože k tomu ze začátku nemáte moc důvodů. Dnešní čtenářky by ho nazvaly "bad boy". Má to ale háček. On k tomu má všechny možné důvody, ne aby na to balil ženský. Vždyť jeho ženský taky solidně trápí, když už není "skutečnej chlap". Jenže on je, jakej je v době, kdy je.

Co mě ovšem zaujalo, bylo postupující vyšetřování hezky zakomponované s životním příběhem postav. Třeba i Winge. Ten mě dostal hned na začátku. Až mi bylo líto, že...kdo četl, ví. Ale nemůžu se trochu ubránit dojmu "šoku na zaujmutí". Občas to i na mě bylo moc, protože kniha má dost stran, tak se tam toho vejde hodně. Výrazněji mi to nevadilo, jsem čtenář sice toto ne vyžadující za každou cenu, ale preferující pokud se hodí a je to dobře napsané...

Doporučuji nečíst, když nejste v úplný pohodový životní atmosféře. A přecitlivělý moderní dušičky, který jsou v šoku, co se děje v knize, která se jmenuje "1793" , vy knihu raději ani neotevírejte. I tak...příště v knize "1794" trochu s mírou. Ať se toho čtenář nezají...

33 18.09.2020

Barva z kosmu pro mě bylo příjemné a hodně rychlé čtení. U Lovecrafta jedu po povídkách, ne po knihách. Čili v téhle konkrétní sbírce jsem četla pouze dvě povídky. Číhající děs a Věc na prahu.

A podobně jako moje první sbírka od vydavatele, Volání Cthulhu, bych knihu nazvala též jako dobrým startem s autorem v rámci výběru povídek v ní obsažených.

Čili, pokud vás zajímá můj názor na povídky, v sekci povídky. Kde jsou tedy ty dva nové komentáře z knihy, plus ostatní starší z jiných sbírek.

19 16.09.2020

Za tuhle sbírku jsem moc ráda. Proč? Původně jsem měla v plánu přečíst knihu V horách šílenství, ale Zjevení Cthulhu se mi do rukou dostalo dřív. (No, a tak jsem to zjistila, no...) A jelikož obě knihy obsahují stejné povídky...už se na tu druhou tedy nemusím chystat. V knize to naštěstí napsané je. Tak snad i třeba na zadní straně. Což já nevím, četla jsem ebook.
(Během rozhodování co přečíst a začátku čtení byly knihy zvlášť, takže dík tomu, kdo sloučil. Bohužel se ve vlákně neozval, tak má smůlu. Čokoládu nedostane!)

Přesně nevím, co sem psát, tak asi to hlavní. Výběr povídek mi k sobě seděl. A četlo se mi fakt dobře. A myslím, že ten, kdo neví, jak s autorem začít, tahle kniha by mu mohla pomoct.

Hodnocení jednotlivých povídek u povídek a tam i skromný komentář. Kdyby to někoho nakonec přeci jen zajímalo ;)

18 16.09.2020

"What Have You Done? - Within Temptation"

Začnu svůj komentář něčím, co mě překvapilo. Kniha má dvě linky. Jedna v přítomnosti a druhá v minulosti. Jenže obě vypráví Finn. Což je právě ta ošimetná část. Obě vypráví on.

Vypráví to v přítomnosti, tak minulosti, jak se s Laylou seznámili. Čili, on by si teoreticky mohl vymýšlet. A vy mu to buď budete věřit nebo ho budete podezírat. Protože občas nahodí něco, co jako podezřelé vážně vypadá. Přeci jen, teď je zasnoubený se sestrou Layly. A budete se těšit, až se vyprávění změní. Což se děje vždy, to není nic vykecaného.

Podobné knihy mají všechny podobné scénáře. A teď se píšou, jak na rychlém pásu, ale B. A. Paris, mě vždycky něčím dostane, byť V pasti lží mi nepadlo do vkusu. A tady tomu nebylo výjimkou.

Co se stalo na tom odpočívadle? Co se stalo předtím, než tam zastavili? A pokud je to Layla, proč se připomíná takhle? A pokud to není Layla, proč...no, proč se kdokoliv připomíná takhle?

"Někdy, když spí vedle mě, přemýšlím, jaké by to bylo, dát ji polštář na obličej a zlehka ho přimáčknout."

A jak jde kniha dál, vzpomínky se roubují na fakta z přítomnosti, a celý to začíná dávat alespoň nějaký smyls.

Přiznám se, asi v polovině mě napadla jedna teorie. Ale říkala, jsem si, že to je blbost. Že to by přece poznal, ne?! Evidentně nepoznal a mě se teorie potvrdila. Zrovna ta nejmíň pravděpodobná jako skutečnost. Protože poslední věta knihy? Joooo...

Po zklamání z druhé knihy autorky, která u nás vyšla, mi "Přiveď mě zpátky", udělala radost. Hodně. Prostě ty konce, no, ty jí jdou dobře...

SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER
Kniha mi připomněla mojí oblíbenou televizní hlášku:
"I'm not crazy. I just have another consciousness in my brain."
Asi bych si měla dát menší opáčko :D
SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER

24 13.09.2020