Lenka.Vílka komentáře u knih

Přesně tuhle knihu jsem potřebovala!

Islandští autoři mi sedí, hlavně když se vykecávají a nikam nepospíchají. A tady bylo obojí. Ještě ani nedostudovaný Ari dostane nabídku práce a hned jí přijme. Na místo, kde se vlastně nic neděje. Ani ty pokuty za rychlost se tady nedávají. Každý zná každého. Dokud se nestane vražda. Tam, kde se vůbec nic neděje.

Kniha se (samozřejmě, jak tady jinak) odehrává ve dvou linkách a tedy dvou časech. Možná píšu "jak tedy jinak", ale to není výtka. Toto vyprávění mám ráda. Pokaždé. Když se to autorovi povede a nezaplete se do své vlastní konstrukce.

Všechny postavy mi byly sympatické a ráda si přečtu další díl (přestože vydávání různých sérii u odlišných vydavatelů ve stejnou dobu jsem prostě nepobrala). No, a protože není nic horšího než na první pohled dokonalá komunita, tohle jsem si užila...

Pokud hledáte krvák, kde mrtvoly padají jako mouchy a kde hlavní hrdina nejdřív tasí pěsti a teprve potom se ptá, není to kniha pro vás. Nebo jo, ale potom nesmíte být překvapení, že "se tam nic nedělo", "byla to nuda" a podobné věci. Tady se toho o lidech dozvíte fakt hodně. Což mi právě v těch některých rychlých krvácích bohužel chybí..

Obálka je nádherná. Mrzí mě akorát, že jsem nečetla v zimě (i když...dnes ráno byla na verandě solidní zima, takže se do té atmosféry kniha a kafe do druhé ruky hodilo, jenom ten sníh chyběl). Jenom mi vadilo zbytečně velké písmo. Asi aby se kniha dostala na tři sta stran, což se v kombinaci s krátkými kapitolami skutečně povedlo.

PS: u mé první čtené knihy od autora jsem psala, že mi něco chybí k pěti hvězdám. A tady jsem to dostala všechno :) a už se moc těším na další autorům kousek Komunita.

24 11.09.2020

Ok, sice první díl končil napnutě, ale jak situace dopadne, jasný bylo. Ani jedno řešení by nebylo bez následků. A najednou je toho na Smrťáka prostě moc.

Kip, se chce pomstít, a protože je takový obrovský hrdina, vybere si k tomu Luka. A mezitím se Brad dostává mezi mlýnská kola, protože na konci bude téct krev. A on nedopustí, aby to byla něčí, na kom mu záleží. Což bude hodně náročný.

Všechna možná použitelná klišé jsou použita, přesto jsem se bavila. Cítila jsem s hrdinama a prožívala jejich bolest. S tím opět pomohla dokonalá kresba, která řekne víc než tisíc slov.

Druhý díl je plný pomsty, lásky, nenávisti, krve a špíny. A tak to má bejt! A koncem směřuje do nevyhnutelné destrukce úplně všeho...

15 10.09.2020

Skrýš mě odrovnala, čili bylo jasný, že Green Blood bude další věc, která musí být v mojí knihovně. Ale popořadě...

Nejsem moc na tenhle žánr. Western, ne mangu. Jediný westerny jsem viděla od Tarantina. A taky Gangy New Yorku. Do té atmosféry Kakizaki přenese nádherně. A to je důvod, proč jsem si knihu hned koupila a ne pro jistotu čekala, až bude v knihovně. Přesně, Skrýš. Věděla jsem, že kdyby náhodou byl děj nic moc, tak kresba to vynahradí. Jenže tady je skvělý obojí. Nebudu toho moc prozrazovat, ale je důležitý mít po ruce hned druhý díl. Protože jednička je jenom takový rozehrání, ať víte, s kým máte tu čest.

Moc mě zajímalo, kam se chce autor dostat, protože anotace je jasná. Jeden z bratrů je zabiják v gangu, druhý gangy nesnáší. Otázkou je tedy, zda to vždy zůstane stejně. Zda je to v místě, kde se každý snaží přežít za každou cenu, vůbec možné. Zůstat neutrální. A během toho nepřijít zbytečně o život. Protože žádné tajemství nelze udržet napořád. Konec napínavej jako kšandy, protože to tomu parchantovi budete přát...

Začnu papírem a formátem. Rozměry rozhodně udělaly radost, tyhle větší mi vyhovují víc. A opět ten lepší papír. Tohle vážně neupatláte. A jelikož je každej na něco jinýho, já při čmuchnutí ke knize udělala: "Ááaaa...", prostě nirvána.

Kresba je dokonalost. Klenot, nestydím se napsat. Sice je to western, ale při pohledu na mrtvolu jsem se prostě ošila. Kakizaki prostě umí, vo tom žádná. A to nezmiňuji celostránkové a dvoustránkové kresby. Ty jsou díky zpracování nádhera. A s těma všema detailama je jednoznačně to nejlepší na trhu. I kdyby tam nebyl text vůbec, kresba vám řekne všechno. Možná mnohem víc než slova. Tleskám! ♡♡♡ Tak bacha, aby to na vás nebylo moc dokonala najendou. Může se to stát :)

(Moc se mi líbila ta pistolka s nožem.)

18 10.09.2020

Úplně přesně nevím, co si myslet... :(

Celý díl je přesně o tom, co říká název knihy. A nic jiného tam skutečně není. Moc se mi líbila linka Robbieho a je jasný, že příště se toho probere víc. Jenže tím to končí. Samý bum bum a pokračování toho hlavního příště. Největší mínus knihy. Na můj vkus se strašně dlouho plácáli v tom, aby to bylo epický (včetně kresby, na kterou si nemohu stěžovat, luxusní), že pozapomněli na děj. Cítím se ochuzena, protože se ve třetím díle pouze nahazuje do čtyřky :(

Co se mi ale líbí (jako vždy) je ta historická část. První Iron Fist (nebo Fistka?), byla super, čili se klasický úvod série opět povedl.

Ale když se na to podívám střízlivýma očima, bylo to slabý. Dobrý, ale slabý. Válka upírů není sonda do životů postav ani filosofické okénko. Je to na odreagování, nic víc nečekejte...

13 09.09.2020

"Dirty Woman - Pain"

Nebylo to špatné, ale opět řadím mezi horší díly série. S myšlenkou, že když je už na prvních deseti stranách sex, půjde to od desíti k pěti. A ani tentokrát jsem se nemýlila. Bohužel se ty dva jenom nekonečně špičkovali a uráželi, aby ustoupil ten druhý první. A nějak jsem nevěřila vůbec ničemu. (Beru to jako jako "romantiku", ne fantasy.) Bohužel to odvádělo pozornost od děje. Což bylo možná dobře. Protože nebyl tentokrát nijak zvlášť uchvacující.

Vážně fakt nevím, proč si vždycky přečtu další díl. Nechápu to. Vím, že to bude zase na jedno brďo, ale nějak neodolám a doufám, že se něco změní, přestože hluboko vevnitř tuším, že to nebude. Prostě romantika v kulisách fantasy, což mrzí, protože svět který autorka vymyslela, je vážně dokonalý. Ale jak jsem psala už někdy dřív. Vyprdnout se na tu část "pro ženy", je to bomba trilogie...

Ale i tak z těch krátkých útržků mezi sexem doufám, že příští díl bude lepší. Má na to najeto, tak snad to autorka nezabije tím stejným, čím zabila Ohnivý cejch. Doufám, že se děj vrátí k podobnosti s prvním dílem, kde jsem autorce tu fantasy část alespoň trochu žrala. Tady už vůbec...

PS: nejde jenom o to "O" z názvu knihy v hradavce, ale mě se obálka nelíbí vůbec. Dělal jí někdo jiný než předchozí díly (to se mi líbilo víc), a nějak to přehnal, přestože se mi jeho práce jinak líbí, ale tady to nesedí k tomu, co je u předchozích dílů :(

14 09.09.2020

"Sweet Dreams (Are Made Of This) - Marilyn Manson"

V chatrči na okraji města je nalezen mrtvý bezdomovec. Na první pohled jasné. Jenže právě ty na první pohled jasné věci většinou až tak jasné nejsou skoro nikdy. Třeba když sestra nebožtíka při identifikaci jasně řekne, že tohle není její bratr, přestože se to na začátku zdálo jako rutinní krok, protože měl u sebe doklady...

Kniha je trochu jiná než první díl. Je tam sice děj v minulosti, co se tehdy dělo, ale ostatní děj s Terencem se odehrává v přítomnosti. Čili je zase trochu jiná stavba příběhu. Ale některé věci se vůbec nezměnili.

Celý příběh je opět dobře napsaný. Hlavně podrobně, kdyby četli ročníky, které nemají tušení, o co tehdy šlo. (Ano, čtu to po sobě a připadám si stará :D ...) Takže si Muže z chatrče užije každý, kdo má autora rád.

Ale velice jsem se pobavila při tom jednom popisu a použitých termínech ohledně zakládání firem na celé to "kouzlo", takhle vám to ve zprávách říct nemohou :D ale fakt to sedělo.

A jedna památná vět(a)y, co bude platit navždy: "K něčemu takovému je třeba, aby v čele státu seděli buď blbci, nebo gauneři. Vyber si možnost, se kterou se ti bude líp usínat, a na zbytek se vykašli."

30 08.09.2020

Čekala jsem něco jiného. Čekala jsem něco ne tak dobrého. Ale byla jsem moc ráda, že jsem knihu nezačala číst před spaním, ale nakonec to dopadlo trochu jinak, zbytek nešlo nechat na druhý den. Takže ty sklenice od okurek to s tím odnosem do sklepa ještě chvíli vydrží...

Uvodní kapitola je napsaná geniálně. Hned se jede zostra a já se fakt bála. Jako fakt dobrá mrazivka. První kapitola je první linka s učitelem Martinem. S tím, že od druhé kapitoly začne i druhá linka, malé Marie. A i tohle bylo solidní psycho.

A ta spojitost minulosti s přítomností? Když to napíšu, všechno vykecám. A to fakt nechci! Protože když jsem to četla, vážně mi z toho nebylo dobře.

Přesto jsem byla trochu zklamaná z poslední třetiny. Začátek knihy byl dobrý hlavně z toho důvodu, jak to bylo napsané. Hlavně to pitvání v pocitech v přítomnosti a to mě bavilo. Proto mě mrzel, ne odfláknutý konec, jenom na mě možná až moc rychlý vzhledem ke zbytku knihy. Ale sedl mi autorům styl psaní. Knihu jsem přečetla rychle. A přestože jsem původně mělo strach dočíst před spaním, nedokázala jsem si zároveň představit, že půjdu spát bez odhalení úplně všeho.

Nevím, co napsat na obálku. Líbila se mi předtím, než jsem začala číst. Jenže když mi potom všechno došlo vzhledem textu, už byla hezká jinak...

Není to čistých 100%, ale spíš 80%-95%, takže pět hvězd...

21 05.09.2020

Jsem moc ráda, že Zdrojový kód nevyšel s reklamou jako vyšel Kdo je Oracle?. "Birds of Prey, nyní na dvd!". Už v prvním díle to bylo vhodné, třeba jako přijiít na veganskou oslavu se steakem v kapse a požádat o místo na grilu :/

Příběh sám o sobě je dobrej. Black Canary je v utajení, ale to se zvrhne. Někdo bere metám schopnosti. Což je špatný. Ale co je ještě horší? Že to holky nezvládli vyřešit samy. Ollie se větrel, protože mu doma už někdo chyběl. A Dicka si zavolali na pomoc, protože jím to celé začalo. Tady máme tu girl power v praxi :D

Pokračování ohledně vyřešení situace s Gusem bylo příjemným zpestřením. A navíc hodně dojemný :) Ale co následovalo a to s Ivy bylo ještě lepší. Budete držet palce jí, přestože to vždy bere za špatný konec. Protože včely jsou důležité!

Závěrečná situace ohledně složení týmu mi udělala radost. Pokračování by mohlo být víc než dobré...

12 04.09.2020

Úvodní příběh je strašně fajn. Babouk chce dostat svýho kamaráda Wadea do vězení za to, co udělal. Jenže z té snahy se vyklube hodně akční zábava, která mě dostala, aby v tom nejzajímavějším momentu přišel čas na pauzu...

("Tohle bude ta nejkratší týmovka v historii Marvelu." ... "Proč?" ... "Protože ta nádherná leč příšerná obluda na další stránce nás evidentně sežere dřív, než to vůbec rozjedeme.")

...Peter Parker a Wade Wilson, spolu v důchoďáku. A protože se něco děje, je čas najít ztracené mládí a kostýmy. Jak se to stane, mě dost pobavilo. A potom vyrazí do akce!

A potom zbytek příběhu, který mě dostal. Hlavně jeho konec, který geniálně navnadí do dalšího dílu. Jenom dodám, že tenhle díl není zase až tak vtipný, což naprosto chápu. Ale to neznamená, že je to nuda. Proč bychom se měli stále za břicha popadat?

Kresba byla dobrá. Taková klasicky Deadpoolovská, takže oba chlapci byli k sežrání. Ještě se mi u něj nikdy nestalo, že by se mi kresba nelíbila.

PS: docela mě pobavila ta vsuvka o Coulsonovi. To není samozřejmě spoiler, jak se píše v knize, že asi je, všichni víme, co Deadpool udělá nejoblíbenějšímu agentovi na světě! Jenom mě mrzí, že Tie-in k Secret Empire nejsou sladěnější. (Deadpool to asi odnesl nejvíc a matematikou to asi vyjde tak za dva roky. A viz již vyšlá Tajná říše Strange.) Ale jak jsem psala právě u Tajné říše. Asi je to náročnější, když jeden spojený vesmír několika sériemi, mají u nás na svědomí dva vydavatelé. A zda vážně i Secret Empire vyjde :/ ale stejně je to blbý, když úvodní zápletka knihy odkazuje na událost, která se v "českých podmínkách" ještě neudála. A je jedno, zda se tím čtenáři něco prostřelilo nebo ne.

19 03.09.2020

Hlavní příběh, Odysea, druhá část...
Hned na začátku musím vyzdvihnout jednu myšlenku, která mě zaujala, protože to vlastně dobře popíše Batmana. Pokud nezabíjí a zločince pouze odkládá, dá se toho zneužít. Třeba tak, že někdo někoho osvobodí z Arkhamu, aby ho Batman honil, což odpoutá jeho pozornosti, a on si bude v mezičase provádět, co měl v plánu. Zneužije filosofie Batmana...

Což je vážně dobrej materiál na zpracování, ale to provedení je vážně tak jiné, až je místy divné, a přestože je to i trochu vtipné, většinu času to působí směšně. A proto si konec knihy a právě zvrat na konci vyškemral že dvou hvězd tři.

(Hlášky Batmana...jako z laciného výprodeje.)

Kdybych to měla shrnout. Tenhle příběh je bizár. Bez pochyb. To mě bavilo, ale neustále utápění v balastu slov, mě postupně dusilo. Kdyby Odysea vyšla v šesti sešitech, možná by mě to bavilo víc. Druhá část mě totiž zakopala do země. Bylo to náročný číst, možná víc jak první část. Myslela jsem, doufala jsem, že to bude lepší. To se nestalo...

A jelikož jsem celý příběh Adamse proklínala, že Bruce Wayne vypadá až příliš jako Clark Kent (určité věci se musí dodržovat podle mě vždy), tak to na konci bylo dost vtipný...

Příběh z roku 1946 byl...opět lépe beze slov. Nebo mě znovu orosí...

14 02.09.2020

Hlavní příběh, Odysea, první část...
To je snad poprvé, co mi Batman lezl na nervy. Občas se choval jako totální magor. Ale nejvíc mě asi rozhodla snaha o nelineární vyprávění. To si většinou užívám, ale zde jsem do poloviny knihy pořádně nevěděla, kde jsem a co se kolem mě děje...

Příběh v příběhu příběhu. Uf! Než jsem se z toho vymotala, dalo to zabrat. Bohužel je tím pádem příběh jenom o akčních pasážích a to hloubání nějak vyšumí do ztracena. Tenhle příběh je o tom, zda Batman poruší svoje pravidlo nezabíjet lidi. A jak to dopadne?

První kniha karty rozdá a v druhé se snad Batmanova odysea dostane do svého cíle a on všechno správně pochopí. Třeba je to jeden z příběhů, který se musí číst najednou. Dám si tedy chvilku přestávku, ohodnotim třema hvězdama hvězdama a za chvilku druhý díl ;)

Jenom musím bohužel napsat, že jsem se občas ztrácela textu a jeho překladu. Nevím, zda to byla nezkušenost překladatele nebo mu vydavatel věřil natolik, že se rozhodl vypustit korekturu, pokud na to neprdí, doteď jsem nikdy s překladem v kompletu problém neměla.

Druhým příběhem je klasika, u které se vždy jasměju. Rok 1939. A Batman jako vždy perlí. Ani dnes toho moc nenapíšu. Přes slzy od smíchu moc nevidím...

14 02.09.2020

Kůstek, pinďa, kterej mě pobavil. A všichni jeho kamarádi taky.

(A že jsem si to po té rošádě s českou poštou zasloužila!)

Knížku jsem vyhrála, takže dík vydavateli, protože na Kůstka jsem se chystala už hodně dlouho. A nemohu tím pádem porovnávat původní vydání a to nově obarvené. (Čili ne jako Bažináč, který se mi potom v barvě moc nelíbil.)

Začátek knihy je skvělej. Přišlo mi to vtipné. Tři Kůstci se hádají, protože čelí krutému osudu po vyhnání z města, ale my nevíme proč. A že jsou ti tři hodně rozdílní! A potom co se jeden druhému ztratí, se Ferda snaží najít své bráchance. Cesta to není snadná. Samé nebezpečí. A navíc Trnka. Ferda se do ní zblázní? Jako kdyby už neměly tolik jiných problémů...

("To jsou jen komiksy. Pár jsme vzal pro Švandu." ... "Nikdy jsem nic takového neviděla!" ... "Vážně? To musela mít chmurné dětství.")

A další důležitá otázka. O co jde tomu drakovi?! Vždy když se ale zjevil na scéně, bylo těžké zastavit salvu smíchu...a baby byla taky "hustej borec" :D

Líbí se mi, jak je příběh univerzální. Pro děti i pro dospělé. Ale až od osmi let!

Dostala mě i kresba. Od Smitha jsem už četla Shazama!, takže jsem věděla, že mě to bude bavit. Navíc Ferda je fakt roztomilej :O

15 01.09.2020

Z téhle knihy jsem trochu zmatená. A teď napíšu proč. Takže pokud se vám kniha líbila, přišla vám originální nebo romantická (tento názor jsem taky našla), nečtěte dál. Protože mě se kniha nelíbila, nepřišla mi originální a už vůbec nebyla romantická. (Sakra! Má to tady i štítek romantika! :D Tak to je dost dobrej fór.)

Anotace zní dobře. Vlastně zní normálně, jako cokoliv jiného z vydavatelství Baronet. Tím nechci říct, že tam vydávají pouze špatné knihy, to ne. Jenže většina těch anotací knih je jako přes kopírák. Bohužel s tím rozdílem, že některé z těch knih jsou pohádky, ale tohle bylo prostě sprostý. A poslední dobou je tenhle trend šílený. Všechny tyhle americký autorky jedou na vlně. Píšou, co chtějí holky číst? A vzhledem k tomu si říkám: "Svět jde, k#$%a, do sr%@&k!"

Neměla jsem v plánu číst, ale zaujalo mě, že i jedna moje oblíbená se "specializací" na podobné nehodnotila nijak zvlášť dobře. Potom jsem ale viděla knihu v knihovně a věděla jsem, že tohle musím prozkoumat.

Kniha začne "před deseti lety". Aby čtenář pochopil, jak ON je tak zlej, krutej sobeckej parchant, kterýmu jde pouze o sebe. Vlastně ta úvodní kapitola ukázala s kým máme tu čest. No, a dál jde o to, zda ONA přinutí zebru změnit pruhy. (A co se všechno stalo v minulosti, bylo na palici. Původně jsem myslela, že ty kluci jsou kamarádi a každý díl bude jejich příběh. Asi mám špatnou definici slova kamarád.) Protože ona je ta zebra hnusnej, odpornej boháč, kterej si díky tomu myslí, že si může dělat co chce, protože ho v tom ostatní podporují. (V tenhle moment se vždycky nadechnu a doufám, že se na něj ta milá hodná vyprdne a na konci ho kopne do zadku.) Většinou jsou ty holky buď úplně blbý nebo až moc hodný. Emilia mi přišla nejdřív v pohodě. Abych byla potom v šoku, proč vzala v přítomnosti tu práci, když vyplavalo na povrch, proč tehdy odešla...a v ten moment mi došlo, že jim to vlastně přeju. Aby skončili spolu. Alespoň nikdo z nich nebude mít šanci ničit další lidi...

Už by mi i přišlo mnohem důstojnější, kdyby to vyřešila jako "Calendar Girl" a všichni víme, že ona byla šlapka s lepším označením. Možná by to byla lepší varianta i tady.

Během těch vzpomínek před deseti lety mi bylo líto Deana. A chvilku jsem si říkala, že možná, ale jenom možná bych si i přečetla druhý díl. Ale z té sesterské výměny je mi trochu mdlo...

Není to odpad z principu, protože jsem knihu dočetla do konce. Je to odpad, protože si kniha a autorka nic jiného nezaslouží. Navíc, mě docela rozesmál důvod toho všeho v minulost. Autorka mohla být trochu originální. Přesně to samé jsem už četla v jiné knize...

Myslím, že v rámci délky komentáře jsem si odpad v hodnocení dostatečně obhájila a jelikož jsem dala odpad i knize Nádech (to je ta zmiňovaná stejná pointa), cítím se po dočtení nějak lépe, než během čtení. Kliknout na odpad a je dobře :)

Nečetla jsem Defy, takže jsem určité narážky nepochopila, a nehodlám to měnit, přestože je to online k přečtení.

Též jsem si prostudovala pár komentářů. Často v nich padá "Debil, kterého jsem si nakonec zamilovala." a to mě děsí. Není to realita, ale fikce, ale tohle už bylo moc. Vývoj postavy nula. Jistě, často si čtenářky stěžují, že od poloviny knihy je z bad guye měkouš. To mi taky vadí. Pokud se to stane z jedné kapitoly do druhé, ne postupně (čili autorka neumí pracovat s vývojem charakteru, stejně tady o charakter podle mě nejde). Tady jsem před sebou měla strašně dlouho právě toho debila, kterýmu musela autorka dát "před deseti lety" jako berličku, jako vysvětlení.

Navíc, pár let zpátky jsem četla, jak je ten týpek trapnej, protože své vyvolené říká holubičko. No, asi to bylo moc měkký a trapný, tak snad jsou dívky a ženy spokojeny, zde museli nad tou originalitou slintnout!

"Nothing Stands In Our Way - Lacuna Coil"

Začnu nepříjemnou, aktuální pravdou. Zlomená koruna je stejný podvod na čtenáře jako předvolební úplatky na voliče. Protože hlavní příběh zabírá pouze polovinu knihy. Což by klidně šlo narvat do předchozího dílu. Nebo se ohledně toho víc rozkecat. Vzhledem k tomu konci nekonci.

Ale nejdřív Zlomená koruna...

Takové zvláštní dokončení příběhu. Všechno se uzavře, ale nejsem si jistá, zda to dostatečně rozvedené. A to zamrzí. Co jsem doposud měla na téhle sérii ráda, byl krásně popsaný vztah Arthura a Mery. Ale tady to bylo takový...Abnett to umí i líp. Pokus o jakési emoční a romantické gesto zde byl takový nemastný neslaný. Autor někam pospíchal? Nechápu. A Delfínu mu nejspíš úplně zakázali. A celkově byl konec celý hrr hrr. Jako kdyby to fakt bylo nařízený. Stáhnout příběh jenom do třech sešitů. Jedna věc se vyřeší, druhá až příště. Mmch, v knize je jedna zajímavá hvězdička s odkazem do jiné série. Nebylo by špatné, kdyby to u nás taky vyšlo. A nebude to další hvězdička do sbírky toho, co u nás nevyšlo...To je velké, vážně velké mínus knihy.

Ohledně kresby. Mě osobně se to líbilo. Zase něco trochu jiného. Přesto mě zamrzelo, že Stjepan Šejić dělal jenom obálku(y). Po odležení myšlenek, mi k Aquamanovi vážně sednul.

A potom přijde speciál V sevření koruny...

(Jsem ráda, že u nás vycházejí i Annualy, ale asi je to tím, že jsem byla asi moc zpruzelá po předchozím konci nekonci :D )
Bohužel mě příběh vůbec nezaujal a kresba Maxe Fiumara už vůbec ne.

Nikdy by mě nenapadlo, že se to někdy stane, ale musím dát nižší hodnocení. Doteď pro mě byl Aquaman společně s Green Arrowem, černý kůň, který nejspíš překvapil spoustu čtenářů, a sázka na jistotu. Ale tohle bylo slabé kvůli rozdělení příběhu.

11 31.08.2020

Ano, jako první se musí zdůraznit, že to není sbírka. Je to kniha, kam psali autoři tématově jaksi "na zakázku", v dobrém slova smyslu. Ale zároveň je to hlavní problém. Nejedná se o aurory, kteří jsou s tím žánrem spojení.

Když mi někdo řekne "noir", představím si jako první věc detektiva. Soukromé očko. V zakouřené kanceláři, v baloňáku, s klouboukem, za kterým přijde fame fatale, kloubouček, sexy kostímek cigareta na špičce a zásadně bez sirek, od toho má lidí kolem sebe, že má problém. A chudák detektiv to sice vyšetří za zvuku trubky a mlhy na ulici skoro zadarmo, protože ona je tak nešťastná, ale že to bude epické. Takže jo, žánr noir je pro mě strašně krátký úsek historie tvorby, až mi přijde zvláštní, že zrovna u nás si řekli: "To by šlo, o tom k$@#a napíšeme povídky!".

Možná kdyby si ty keci odpustili a nazvali knihu "Temná Praha", tak by to víc odpovídalo obsahu. Tady se naprosto zbytečně zabředává do kolonky, aby to znělo zajímavě. Čili je po problému v moment, kdy se čtenář na tohle vybodne, jako jsem se rozhodla já, že budu hodnotit jednotlivé povídky, ne jak to jako celek bylo pojmenováno...

Je zde jeden auror na kterého jsem se těšila. Goffa.
Jeden na kterého jsem se těšila, protože jsem si od něj chtěla v nejbližší době přečíst nějakou knihu. Urban.
A potom dost s dodatkem " jsem ostuda, já vím, ale dělám na tom". Procházka, Neff.
A sedl mi styl Markéty Pilátové.

Kniha je rozdělená na čtyři části:
Ostří hoši, top Tři mušketýři a Mrtvá holka z čerťáku.
Praha magická, zde jsem moc nadšená nebyla, ale paradoxně se mi nejvíc líbila Zázračný amulet.
Stíny minulosti, top Všechny starý převleky.
V ohrožení, top Olda č. 3.

Moje hodnocení a komentář vždy u jednotlivé povídky.

Co ale musím hodně pochválit, je vzhled knihy. A jak je zpracovaná vevnitř. To se moc povedlo.

16 31.08.2020

"Weird And Wonderful - Marmozets"

Kniha je složená z několika příběhů a jelikož je název dalšího dílu všeříkající, tady ještě "tam ta dá dá(m)" vážně nebude. Ale to není vůbec na škodu. Protože jednotlivé příběhy se moc povedly.

Zrození Bruce Waynea je dost smutný příběh chlapce, který přijde o rodiče. Stejně jako Bruce. Zabil je zlý člověk. Jejich skutečný vrah, to je překvapivá informace. Až jsem si na konci řekla: "Jak stíhá být Batman 24/7, když má být i Bruce Wayne 24/7?"

Druhým příběhem jsou Superpřátelé. Takový hezký bonus před svatbou, že "je jedno, že jsem strávil skoro čtyřicet let s jinou ženskou, ale s tebou až do konce života". Taková milá blbůstka :)

Nejdelším příběhem je Ivy má každý rád. A jelikož to je hodně o Ivy (kdo by to podle názvu řekl, co?!), příběh obsahuje spoustu krásný zelených kreseb a hned několik celostránkových jenom Ivy. Dobrý příběh, jenom by mě bavil víc v jiné knize nebo ne hned po Superpřátelích, protože na konci je stejná pointa, "my dva vs. svět forever", až mi lezl cukrkandl i ušima...

Poslední příběh Nevěsta nebo lupič, který dal knize název, je takový sestřih toho všeho a jak postupně vznikla tahle epic love story prostřihaná kočičkou, která šla na lup svatebních šatů.

A teď, co si o tom celém myslím...

...uf :D

Mě se kniha jako celek líbila, protože je to další krok v příběhu a je fajn jít proti proudu, že když jste superhrdina, máte to doma (až moc) komplikovaný. Což by se někomu na druhou stranu nemuselo líbit. Ano, střízlivým pohledem je kniha nehorázným natahováním, ale zároveň dobře napsaným natahováním. (Tohle budu psát ke každé šestce rebirthu?) Mě osobně to nevadí. Tom King to umí napsat a jeho Batmana mám ráda. Ale chápu, proč by tohle mohl někdo odstřelit jako totálně zbytečný díl.

Není to čistých 100%, spíš tak 90%...

12 28.08.2020

"Waking Lions - Pop Evil"

Když zamrzne peklo, je moje první kniha s novým designem. A musím říct, že se mi to líbí. Hezká čistá obálka. Pryč s tím modročerným pruhem! Co zamrzí je boční strana, kde už není číslování v rámci jednotlivých sérií. Což asi i záleží na úhlu pohledu a pohledu na to, jak si knihy skládáte doma do poličky. (Já to nemám podle postav ani podle toho, jak knihy vycházejí mám, svůj osobní systém. Kdo má těch knih víc, ví moc dobře, že se v poličce potom sjíždí a nedrží stejně s bokem.) Ale jestli to mám chápat jako takový postrebirth, tak ok...

Začnu tím, že na tenhle díl jsem se strašně moc těšila. Už minule jsem se tetelila nad myšlenkou, co bude po Negativu. Proto se ráda koukám i na seriál. Že je tam víc zakomponovaný Barry Allen, ne jenom Flash. A jak naznačil svou civilností pátý díl, tady je to dohnané do dokonalosti.

Co mě vážně naprudilo, byl Barry a jeho babénky.
Meena. Bzum, udělá, co udělá, bzum, a je pryč? Ok, bylo to k něčemu dobré, ale až v sedmém díle se to bude řešit...?!?!?
Iris. To mě posměj. Proč jsem doufala, že se rosekne budoucnost z minulého dílu? Hmm, až v sedmém dílu...!?!?!?
Protože...

...jak mám ráda Flashe, a ne že tohle bylo špatné, na poměry série trochu slabší, než jsem zvyklá. Evidentně vatový díl, který byl sice dobře napsaný, a který nahodil linky do dalšího děje, mi udělal radost, protože to bylo fajn hlavně kvůli Augustovi. Ta detektivní linka s tanečkem ohledně pravdy a výběru stran byla dobrá. Ale už mě začíná štvát to natahování. Viz předchozí odstavec. Kost v podobě poslední strany byla fakt málo :(

A teď kresba. Mám raději, když už každý sešit jiný ilustrátor, tak alespoň podobný styl. A to se dnes povedlo. Celkově to dál pokračuje v trendu Flashe, kdy barvičky vévodí všemu, což je moc dobře. Na temné věci mám jiné série.

A potom se dostaneme ke konci, kde jsem si jenom vzdychla. Hezký Annual. A jak už jsem plakala na špatný hrob několikrát. Nemám ráda, když se odkazuje na série, které u nás nevychází. A není to tedy poprvé, co se šťourá v Titánech, kteří u nás (zatím?) nejsou. A o modročerným borci raději ani slovo, ať to nezakřiknu, pokud je vlastně vůbec co. Naděje umírá poslední, ale je rovna mé naivitě :/

13 26.08.2020

"Aeon - Anavae"

Přiznám se. Nečetla jsem anotaci knihy. Chtěla jsem si knihu přečíst a teprve doma jsem si na zadní straně přečetla, o čem to je. A možná to tak bylo lepší. Že je na zadní straně napsaná pouze jedna linka. A ne onen důvod, proč Bobby odjel do Indie. Hezky se to totiž promotalo a já jenom koukala.

Celá kniha je neskutečně čtivá a téma se do mě zakouslo. Od druhé poloviny hodně temná kniha, která nešla odložit. A nebylo to jenom tématem, ale i zpracováním. Připadala jsem si, že jsem tam byla a ohledně emocí jsem cítila úplně všechno. Simmons to napsal krásně.

A napsal to tak, že jsem si chvíli říkala, že to je skoro až reálný. Kdo četl, ví, proč tohle píšu. Navíc byl konec naprosto dokonalý. A ta poslední stránka? To už byla konspirace totální :D

Označení žánrem "horor" chápu, přestože to horor není. Vlastně já bych sama měla problém to označit. Říct tomu horor je snazší. Umírání v Bangkoku je jasný horor kvůli počtu stran, protože autor neměl čas tam narvat to, co mohl sem. Uf, tak co je Píseň Kálí? Mrazivý atmosférický tajemný román s přesahem do sociálního rozboru říznutý historií. No, tak fajn, no... :D

Píseň Kálí je prvotina. Problém (?) je v tom, že kdyby mi to nikdo neřekl, nepoznám to. Řeknu si, že čtu knihu zkušeného a vypsaného spisovatele. Možná by bylo fajn se občas zamyslet, než si někdo řekne, že chce taky psát a něco splácá, bez studia věci a načtení knih kvůli slovní zásobě a zkušenostem. Za pár let o tom nikdo nebude ani vědět. Ale o tomhle bude...

PS: Už jednou jsem se zamýšlela nad tím, kdo jsou jsou tři největší autoři současné doby. Dnes se zamýšlím znovu. Nejvýznamnějším tři spisovatelé posledních let se narodili v rozpětí dvou let. Čuchám v tom konspiraci či vládní experiment :O

16 23.08.2020

Bohužel mě třetí díl až tak moc nezaujal. Což je vážně problém. Proč? Protože způsob, jak autoři vedou svůj příběh je stále stejný. V třetí knize se nezměnilo vůbec nic! Tak kde je tedy problém, že? Zde:

Jednotlivé linky se ze začátku táhnou celkem nezáživně. Navíc je zde dost nových postav, jejich motivace musíme nejdřív poznat. A to chce prostor. Takže postavy, které už známe, ustupují do pozadí, aby se opět linky spojili a všichni ruku v ruce došli do cíle knihy.

Čili podle návratu jedné postavy na konci minulého dílu, názvu knihy a postavy Anny, jsem se oprávněné bála trojky. A přestože je to schématem stále stejné, dějově zase trochu jiné. Škoda, že zmizel ten pocit špíny z prvního dílu a tajemna. Přeci jen, na politikaření ve vesmíru jsme zvyklý. Taky na náboženství. Ale pořádnej plíživě napínák s příměsí vesmírné detektivky, byl zatím top.

Linka Anny mě nebavila, dokud se nepotkala s další linkou. Ale Bull se zdá jako postava dost v pohodě. Po Jimovi zase všichni jdou... co? No, neke! :D
Přesto jsem z celého dílů lehce zmatená. Pochybuji, že autorům došly nápady. Jenom mi přišlo, že tentokrát Expanze frčí jenom napůl a štve mě, že nevím z jakého důvodu. Prvních 200 stran jsem četla fááákt dlouho, aby zbytek byl super a pecka? Což vychází půl na půl, přestože se nejedná o první díl série. Škoda. A ještě jedna věc mi chyběla. Nekonečný, zamýšlený projevy v hlavě nad nesmrtelností brouka, na které jsem byla zvyklá z prvních dvou dílů...

PS: kam zmizela podlézavost autorů, aby se lidem četli jejich knihy dobře? Vždycky když byla část s Ančou a bylo zmíněno její celé jméno, u druhého "o" jsem nevěděla, čí jsem, a to jsme narozdíl od originálu měli jedno "o" navíc kvůli "-ová" :D

10 20.08.2020

Každý si Vánoce představuje jinak. Stejně tak i Harry. Rozhodně ne tak, že se vnutí do případu, ze kterého ho stejně vyhodí. A už vůbec ne, že dostane štos případů svého kolegy, aby do konce roku zvedl oddělení čísla. Škoda, že náhoda je blbec a ráda štve nadřízené...když Harry najde možnou souvislost mezi jedním (a potom se to akorát začne nabalovat) z případů, které dostal přidělených a smrtí svého kolegy, který ukončil svůj život v motelu tak, že svým mozkem vymalovat stěnu...

Následné vyšetřování jak doma tak v Mexiku bylo skvělé. Nebudu lhát, moje topka nejsou příběhy kolem drog, ale Connelly to napsal fakt dobře. Ať už v rámci vyšetřování, osobní linky Harryho a překvapivém zakončení, jak to všechno bylo. Nebudu si hrát na hrdinu a tvrdit, že jsem to čekala hned od první stránky. Ne, tohle jsem fakt nečekala...

"Kdybych o tom promluvil, mohli by mě vyhodit. Skončil bych pak jako ty, někde v žumpě."..."Tohle celé je žumpa, člověče, takže je úplně jedno, jestli skončíš nahoře, nebo dole. Pořád plaveš ve sračkách."

Já osobně si myslím, že je zbytečné utrácet za motivační knihy. Stačí číst detektivky ;)

Měla jsem chuť na nějakou "old school" detektivku a tu jsem dostala. Harry Bosch jako poslední statečný vidí i tam, kam ostatní ne, nebo popřípadě mají zavřené oči, aby si ušetřili práci. Kladení jednoho důkazu za druhým a na základě toho seskládávání jednoho střípku za druhým do kýžené formy událostí.

"No to je dost, že už vypadnete. A ty ubrousky vám taky naúčtuju. Ty nejsou pro policajty, co choděj po hospodách a mlátěj lidi..."

Harryho jsem si oblíbila už v první knize a jsem moc ráda, že jsem se do série, a autora, konečně pustila. Takhle stavěné detektivky mě baví. A jsem ráda, že knihy vychází znovu. Chápu potřebuju lidí číst i něco jiného, než teď vychází. Tj všechny ty "detektivní knihy", spadající do skupiny "paperback do letadla".

19 18.08.2020