Lenka.Vílka komentáře u knih

Na začátku je jedna vražda a nalezenec před policejní stanicí. Ale nic nebude takové, jak to na první pohled vypadalo...

Kim a její tým se tedy rozdělí na dvě skupiny. Jedna vyšetřuje, kdo odložil malé dítě, což je zavede do temných zákoutí rumunských ilegálních pracovnic. A druhé je dostane na ulici (kde to všechno začíná a většinou i končí) s vyšetřováním vraždy prostitutky. A to je teprve začátek.

Obě linky byly zajímavé (já prostě raději ulici než zlatou lžičku) a na konci opět překvapení. U autorky vždy typuju, zda nakonec spolu linky mají něco společného nebo nemají...

Jako vždy dobře napsané. I přes fakt, že je to spíš lehčí čtení, Angela opět nic neodflákla, jako to dělají jiní autoři. Za mě opět spokojenost. Přestože mi občas přijde, že průměr 350 je málo na to, co vždy do jedné knihy narve. Ale zase mám rychle přečteno.

Souhlasím s nápisem na knize: "Krimisérie, která neztrácí dech". Ale i tak, dnes mi něco chybělo k 5☆.

PS: Kalibr začal dělat knihy kvalitnější?!!??! Kniha se mi tentokrát rozlomila až na straně 87! Gratuluju! Moje smůla na zmetkové vydání právě tohohle vydavatele je už na hraně únosnosti :(

30 24.09.2020

Asi bych jako první napsala, že to není klasická detektivka. Sice je v ní náš oblíbený šerif, zde detektiv na oddělení vražd, ale je to jiné. Je to spíš takové lehké vyšetřování, kde je hlavní postavou nás starý známý.

Přeci jen to je doplněk k ST, tak se autor nemůže vytasit s hardcore detektivkou ze sedmdesátek, aby to mělo větší prodejnost právě mezi fanoušky. Což mi na knize přijde fajn. A zároveň i kdyby jste to četli a neznali ST, tak to pro vás bude příjemná detektivka volnějšího typu. Jenom musíte počítat s tím, že se o pana detektiva nesmíte bát. Že bude na konci ok :D

Ještě bych ráda zmínila formát. Ten mi vyhovoval. A ne kvůli tomu "je tam El, tak si sednu na zadek a áááá!", ale kvůli způsobu, jak je zakompovaná do vyprávění. Díky ní před sebou mám nelineární vyprávění, které dává i tak smysl, a hlavně si pomocí toho autor dobře obhájí právě ony vsuvky vzniklé v rámci dotazů, které má El během Hopperova vyprávění...

Příběh je sám o sobě strašně fajn. Jeho tempo sice nebylo jako od Kobry 11, ale když jsem se začetla, byla to jízda podle mého očekávání a kniha mě rozhodně nezklamala. Právě naopak. Podle místních komentářů jsem čekala něco hodně špatnýho, ale to naštěstí nenastalo...

20 21.09.2020

"Rusted Nail - In Flames"

Historických románů mám načteno pouze pár, čili stále to není moc. Ale historickou detektivku, tu jsem nečetla ještě ani jednu. (I když za mě spíš historický román s detektivní linkou s bravurně vykreslenou psychologií postav.) No, a musím říct, že na premiéru docela silný kafe...

Musím ocenit autorům doslov, kde se zmiňuje, jak dlouho na knize dělal, aby všechno bylo přesně a historicky sedělo. Občas mám pocit, že spousta autorů počítá s tím, že jejich čtenáři buď vůbec nic neví nebo si řeknou, že tomu lidi stejně nerozumí, takže do díla přidají jakýsi "sci-fi" prvek (tím nemyslím cestování v čase jako v Cizince, ale jakoukoliv kravinu, kterou potom použijí jako něco "nového" a "inovativního"), aby kniha byla líbivá, ale absolutně nereálná. Ale co, čte se to lidem dobře.

Jediné, co mě mrzí, jde za vydavatelem, který se asi snažil o plynulost textu. Kniha má spoustu vysvětlivek. Ale jsou na konci knihy, ne na stránce. To by ještě šlo. Ale nejsou tam čísla. Takže na konci to vypadá takhle: str.14 "pojem" a jeho vysvětlení. Nevím, mě přijde lepší to mít po ruce, když se někdo obtěžoval tohle všechno nastudovat, aby to sedělo do kontextu doby, aby byla kniha uvěřitelnější, zakomponovat tohle lépe do knihy. Asi by to rušilo ty, co chtějí "jenom další historický román", ale když už to tam je, škoda zahrabání informace takhle neprakticky v knize :(

Nebudeme si teda lhát. Jsme v době plné špíny a chudoby (chudoby většiny), kdy hodný lidi prohrávají na plné čáře, protože tady pro ně vážně není místo. Ostatně, on ani ten hlavní hrdina není zlatíčko roku. V scéně, ve které ho poprvé najdeme, si na nic nehraje...

Michael Cardell je i tak klasický hrdina, kterého si musíte oblíbit. Přestože k tomu ze začátku nemáte moc důvodů. Dnešní čtenářky by ho nazvaly "bad boy". Má to ale háček. On k tomu má všechny možné důvody, ne aby na to balil ženský. Vždyť jeho ženský taky solidně trápí, když už není "skutečnej chlap". Jenže on je, jakej je v době, kdy je.

Co mě ovšem zaujalo, bylo postupující vyšetřování hezky zakomponované s životním příběhem postav. Třeba i Winge. Ten mě dostal hned na začátku. Až mi bylo líto, že...kdo četl, ví. Ale nemůžu se trochu ubránit dojmu "šoku na zaujmutí". Občas to i na mě bylo moc, protože kniha má dost stran, tak se tam toho vejde hodně. Výrazněji mi to nevadilo, jsem čtenář sice toto ne vyžadující za každou cenu, ale preferující pokud se hodí a je to dobře napsané...

Doporučuji nečíst, když nejste v úplný pohodový životní atmosféře. A přecitlivělý moderní dušičky, který jsou v šoku, co se děje v knize, která se jmenuje "1793" , vy knihu raději ani neotevírejte. I tak...příště v knize "1794" trochu s mírou. Ať se toho čtenář nezají...

33 18.09.2020

Barva z kosmu pro mě bylo příjemné a hodně rychlé čtení. U Lovecrafta jedu po povídkách, ne po knihách. Čili v téhle konkrétní sbírce jsem četla pouze dvě povídky. Číhající děs a Věc na prahu.

A podobně jako moje první sbírka od vydavatele, Volání Cthulhu, bych knihu nazvala též jako dobrým startem s autorem v rámci výběru povídek v ní obsažených.

Čili, pokud vás zajímá můj názor na povídky, v sekci povídky. Kde jsou tedy ty dva nové komentáře z knihy, plus ostatní starší z jiných sbírek.

19 16.09.2020

Za tuhle sbírku jsem moc ráda. Proč? Původně jsem měla v plánu přečíst knihu V horách šílenství, ale Zjevení Cthulhu se mi do rukou dostalo dřív. (No, a tak jsem to zjistila, no...) A jelikož obě knihy obsahují stejné povídky...už se na tu druhou tedy nemusím chystat. V knize to naštěstí napsané je. Tak snad i třeba na zadní straně. Což já nevím, četla jsem ebook.
(Během rozhodování co přečíst a začátku čtení byly knihy zvlášť, takže dík tomu, kdo sloučil. Bohužel se ve vlákně neozval, tak má smůlu. Čokoládu nedostane!)

Přesně nevím, co sem psát, tak asi to hlavní. Výběr povídek mi k sobě seděl. A četlo se mi fakt dobře. A myslím, že ten, kdo neví, jak s autorem začít, tahle kniha by mu mohla pomoct.

Hodnocení jednotlivých povídek u povídek a tam i skromný komentář. Kdyby to někoho nakonec přeci jen zajímalo ;)

18 16.09.2020

"What Have You Done? - Within Temptation"

Začnu svůj komentář něčím, co mě překvapilo. Kniha má dvě linky. Jedna v přítomnosti a druhá v minulosti. Jenže obě vypráví Finn. Což je právě ta ošimetná část. Obě vypráví on.

Vypráví to v přítomnosti, tak minulosti, jak se s Laylou seznámili. Čili, on by si teoreticky mohl vymýšlet. A vy mu to buď budete věřit nebo ho budete podezírat. Protože občas nahodí něco, co jako podezřelé vážně vypadá. Přeci jen, teď je zasnoubený se sestrou Layly. A budete se těšit, až se vyprávění změní. Což se děje vždy, to není nic vykecaného.

Podobné knihy mají všechny podobné scénáře. A teď se píšou, jak na rychlém pásu, ale B. A. Paris, mě vždycky něčím dostane, byť V pasti lží mi nepadlo do vkusu. A tady tomu nebylo výjimkou.

Co se stalo na tom odpočívadle? Co se stalo předtím, než tam zastavili? A pokud je to Layla, proč se připomíná takhle? A pokud to není Layla, proč...no, proč se kdokoliv připomíná takhle?

"Někdy, když spí vedle mě, přemýšlím, jaké by to bylo, dát ji polštář na obličej a zlehka ho přimáčknout."

A jak jde kniha dál, vzpomínky se roubují na fakta z přítomnosti, a celý to začíná dávat alespoň nějaký smyls.

Přiznám se, asi v polovině mě napadla jedna teorie. Ale říkala, jsem si, že to je blbost. Že to by přece poznal, ne?! Evidentně nepoznal a mě se teorie potvrdila. Zrovna ta nejmíň pravděpodobná jako skutečnost. Protože poslední věta knihy? Joooo...

Po zklamání z druhé knihy autorky, která u nás vyšla, mi "Přiveď mě zpátky", udělala radost. Hodně. Prostě ty konce, no, ty jí jdou dobře...

SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER
Kniha mi připomněla mojí oblíbenou televizní hlášku:
"I'm not crazy. I just have another consciousness in my brain."
Asi bych si měla dát menší opáčko :D
SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER SPOILER

24 13.09.2020

Přesně tuhle knihu jsem potřebovala!

Islandští autoři mi sedí, hlavně když se vykecávají a nikam nepospíchají. A tady bylo obojí. Ještě ani nedostudovaný Ari dostane nabídku práce a hned jí přijme. Na místo, kde se vlastně nic neděje. Ani ty pokuty za rychlost se tady nedávají. Každý zná každého. Dokud se nestane vražda. Tam, kde se vůbec nic neděje.

Kniha se (samozřejmě, jak tady jinak) odehrává ve dvou linkách a tedy dvou časech. Možná píšu "jak tedy jinak", ale to není výtka. Toto vyprávění mám ráda. Pokaždé. Když se to autorovi povede a nezaplete se do své vlastní konstrukce.

Všechny postavy mi byly sympatické a ráda si přečtu další díl (přestože vydávání různých sérii u odlišných vydavatelů ve stejnou dobu jsem prostě nepobrala). No, a protože není nic horšího než na první pohled dokonalá komunita, tohle jsem si užila...

Pokud hledáte krvák, kde mrtvoly padají jako mouchy a kde hlavní hrdina nejdřív tasí pěsti a teprve potom se ptá, není to kniha pro vás. Nebo jo, ale potom nesmíte být překvapení, že "se tam nic nedělo", "byla to nuda" a podobné věci. Tady se toho o lidech dozvíte fakt hodně. Což mi právě v těch některých rychlých krvácích bohužel chybí..

Obálka je nádherná. Mrzí mě akorát, že jsem nečetla v zimě (i když...dnes ráno byla na verandě solidní zima, takže se do té atmosféry kniha a kafe do druhé ruky hodilo, jenom ten sníh chyběl). Jenom mi vadilo zbytečně velké písmo. Asi aby se kniha dostala na tři sta stran, což se v kombinaci s krátkými kapitolami skutečně povedlo.

PS: u mé první čtené knihy od autora jsem psala, že mi něco chybí k pěti hvězdám. A tady jsem to dostala všechno :) a už se moc těším na další autorům kousek Komunita.

24 11.09.2020

Ok, sice první díl končil napnutě, ale jak situace dopadne, jasný bylo. Ani jedno řešení by nebylo bez následků. A najednou je toho na Smrťáka prostě moc.

Kip, se chce pomstít, a protože je takový obrovský hrdina, vybere si k tomu Luka. A mezitím se Brad dostává mezi mlýnská kola, protože na konci bude téct krev. A on nedopustí, aby to byla něčí, na kom mu záleží. Což bude hodně náročný.

Všechna možná použitelná klišé jsou použita, přesto jsem se bavila. Cítila jsem s hrdinama a prožívala jejich bolest. S tím opět pomohla dokonalá kresba, která řekne víc než tisíc slov.

Druhý díl je plný pomsty, lásky, nenávisti, krve a špíny. A tak to má bejt! A koncem směřuje do nevyhnutelné destrukce úplně všeho...

15 10.09.2020

Skrýš mě odrovnala, čili bylo jasný, že Green Blood bude další věc, která musí být v mojí knihovně. Ale popořadě...

Nejsem moc na tenhle žánr. Western, ne mangu. Jediný westerny jsem viděla od Tarantina. A taky Gangy New Yorku. Do té atmosféry Kakizaki přenese nádherně. A to je důvod, proč jsem si knihu hned koupila a ne pro jistotu čekala, až bude v knihovně. Přesně, Skrýš. Věděla jsem, že kdyby náhodou byl děj nic moc, tak kresba to vynahradí. Jenže tady je skvělý obojí. Nebudu toho moc prozrazovat, ale je důležitý mít po ruce hned druhý díl. Protože jednička je jenom takový rozehrání, ať víte, s kým máte tu čest.

Moc mě zajímalo, kam se chce autor dostat, protože anotace je jasná. Jeden z bratrů je zabiják v gangu, druhý gangy nesnáší. Otázkou je tedy, zda to vždy zůstane stejně. Zda je to v místě, kde se každý snaží přežít za každou cenu, vůbec možné. Zůstat neutrální. A během toho nepřijít zbytečně o život. Protože žádné tajemství nelze udržet napořád. Konec napínavej jako kšandy, protože to tomu parchantovi budete přát...

Začnu papírem a formátem. Rozměry rozhodně udělaly radost, tyhle větší mi vyhovují víc. A opět ten lepší papír. Tohle vážně neupatláte. A jelikož je každej na něco jinýho, já při čmuchnutí ke knize udělala: "Ááaaa...", prostě nirvána.

Kresba je dokonalost. Klenot, nestydím se napsat. Sice je to western, ale při pohledu na mrtvolu jsem se prostě ošila. Kakizaki prostě umí, vo tom žádná. A to nezmiňuji celostránkové a dvoustránkové kresby. Ty jsou díky zpracování nádhera. A s těma všema detailama je jednoznačně to nejlepší na trhu. I kdyby tam nebyl text vůbec, kresba vám řekne všechno. Možná mnohem víc než slova. Tleskám! ♡♡♡ Tak bacha, aby to na vás nebylo moc dokonala najendou. Může se to stát :)

(Moc se mi líbila ta pistolka s nožem.)

18 10.09.2020

Úplně přesně nevím, co si myslet... :(

Celý díl je přesně o tom, co říká název knihy. A nic jiného tam skutečně není. Moc se mi líbila linka Robbieho a je jasný, že příště se toho probere víc. Jenže tím to končí. Samý bum bum a pokračování toho hlavního příště. Největší mínus knihy. Na můj vkus se strašně dlouho plácáli v tom, aby to bylo epický (včetně kresby, na kterou si nemohu stěžovat, luxusní), že pozapomněli na děj. Cítím se ochuzena, protože se ve třetím díle pouze nahazuje do čtyřky :(

Co se mi ale líbí (jako vždy) je ta historická část. První Iron Fist (nebo Fistka?), byla super, čili se klasický úvod série opět povedl.

Ale když se na to podívám střízlivýma očima, bylo to slabý. Dobrý, ale slabý. Válka upírů není sonda do životů postav ani filosofické okénko. Je to na odreagování, nic víc nečekejte...

13 09.09.2020

"Dirty Woman - Pain"

Nebylo to špatné, ale opět řadím mezi horší díly série. S myšlenkou, že když je už na prvních deseti stranách sex, půjde to od desíti k pěti. A ani tentokrát jsem se nemýlila. Bohužel se ty dva jenom nekonečně špičkovali a uráželi, aby ustoupil ten druhý první. A nějak jsem nevěřila vůbec ničemu. (Beru to jako jako "romantiku", ne fantasy.) Bohužel to odvádělo pozornost od děje. Což bylo možná dobře. Protože nebyl tentokrát nijak zvlášť uchvacující.

Vážně fakt nevím, proč si vždycky přečtu další díl. Nechápu to. Vím, že to bude zase na jedno brďo, ale nějak neodolám a doufám, že se něco změní, přestože hluboko vevnitř tuším, že to nebude. Prostě romantika v kulisách fantasy, což mrzí, protože svět který autorka vymyslela, je vážně dokonalý. Ale jak jsem psala už někdy dřív. Vyprdnout se na tu část "pro ženy", je to bomba trilogie...

Ale i tak z těch krátkých útržků mezi sexem doufám, že příští díl bude lepší. Má na to najeto, tak snad to autorka nezabije tím stejným, čím zabila Ohnivý cejch. Doufám, že se děj vrátí k podobnosti s prvním dílem, kde jsem autorce tu fantasy část alespoň trochu žrala. Tady už vůbec...

PS: nejde jenom o to "O" z názvu knihy v hradavce, ale mě se obálka nelíbí vůbec. Dělal jí někdo jiný než předchozí díly (to se mi líbilo víc), a nějak to přehnal, přestože se mi jeho práce jinak líbí, ale tady to nesedí k tomu, co je u předchozích dílů :(

14 09.09.2020

"Sweet Dreams (Are Made Of This) - Marilyn Manson"

V chatrči na okraji města je nalezen mrtvý bezdomovec. Na první pohled jasné. Jenže právě ty na první pohled jasné věci většinou až tak jasné nejsou skoro nikdy. Třeba když sestra nebožtíka při identifikaci jasně řekne, že tohle není její bratr, přestože se to na začátku zdálo jako rutinní krok, protože měl u sebe doklady...

Kniha je trochu jiná než první díl. Je tam sice děj v minulosti, co se tehdy dělo, ale ostatní děj s Terencem se odehrává v přítomnosti. Čili je zase trochu jiná stavba příběhu. Ale některé věci se vůbec nezměnili.

Celý příběh je opět dobře napsaný. Hlavně podrobně, kdyby četli ročníky, které nemají tušení, o co tehdy šlo. (Ano, čtu to po sobě a připadám si stará :D ...) Takže si Muže z chatrče užije každý, kdo má autora rád.

Ale velice jsem se pobavila při tom jednom popisu a použitých termínech ohledně zakládání firem na celé to "kouzlo", takhle vám to ve zprávách říct nemohou :D ale fakt to sedělo.

A jedna památná vět(a)y, co bude platit navždy: "K něčemu takovému je třeba, aby v čele státu seděli buď blbci, nebo gauneři. Vyber si možnost, se kterou se ti bude líp usínat, a na zbytek se vykašli."

30 08.09.2020

Čekala jsem něco jiného. Čekala jsem něco ne tak dobrého. Ale byla jsem moc ráda, že jsem knihu nezačala číst před spaním, ale nakonec to dopadlo trochu jinak, zbytek nešlo nechat na druhý den. Takže ty sklenice od okurek to s tím odnosem do sklepa ještě chvíli vydrží...

Uvodní kapitola je napsaná geniálně. Hned se jede zostra a já se fakt bála. Jako fakt dobrá mrazivka. První kapitola je první linka s učitelem Martinem. S tím, že od druhé kapitoly začne i druhá linka, malé Marie. A i tohle bylo solidní psycho.

A ta spojitost minulosti s přítomností? Když to napíšu, všechno vykecám. A to fakt nechci! Protože když jsem to četla, vážně mi z toho nebylo dobře.

Přesto jsem byla trochu zklamaná z poslední třetiny. Začátek knihy byl dobrý hlavně z toho důvodu, jak to bylo napsané. Hlavně to pitvání v pocitech v přítomnosti a to mě bavilo. Proto mě mrzel, ne odfláknutý konec, jenom na mě možná až moc rychlý vzhledem ke zbytku knihy. Ale sedl mi autorům styl psaní. Knihu jsem přečetla rychle. A přestože jsem původně mělo strach dočíst před spaním, nedokázala jsem si zároveň představit, že půjdu spát bez odhalení úplně všeho.

Nevím, co napsat na obálku. Líbila se mi předtím, než jsem začala číst. Jenže když mi potom všechno došlo vzhledem textu, už byla hezká jinak...

Není to čistých 100%, ale spíš 80%-95%, takže pět hvězd...

21 05.09.2020

Jsem moc ráda, že Zdrojový kód nevyšel s reklamou jako vyšel Kdo je Oracle?. "Birds of Prey, nyní na dvd!". Už v prvním díle to bylo vhodné, třeba jako přijiít na veganskou oslavu se steakem v kapse a požádat o místo na grilu :/

Příběh sám o sobě je dobrej. Black Canary je v utajení, ale to se zvrhne. Někdo bere metám schopnosti. Což je špatný. Ale co je ještě horší? Že to holky nezvládli vyřešit samy. Ollie se větrel, protože mu doma už někdo chyběl. A Dicka si zavolali na pomoc, protože jím to celé začalo. Tady máme tu girl power v praxi :D

Pokračování ohledně vyřešení situace s Gusem bylo příjemným zpestřením. A navíc hodně dojemný :) Ale co následovalo a to s Ivy bylo ještě lepší. Budete držet palce jí, přestože to vždy bere za špatný konec. Protože včely jsou důležité!

Závěrečná situace ohledně složení týmu mi udělala radost. Pokračování by mohlo být víc než dobré...

12 04.09.2020

Úvodní příběh je strašně fajn. Babouk chce dostat svýho kamaráda Wadea do vězení za to, co udělal. Jenže z té snahy se vyklube hodně akční zábava, která mě dostala, aby v tom nejzajímavějším momentu přišel čas na pauzu...

("Tohle bude ta nejkratší týmovka v historii Marvelu." ... "Proč?" ... "Protože ta nádherná leč příšerná obluda na další stránce nás evidentně sežere dřív, než to vůbec rozjedeme.")

...Peter Parker a Wade Wilson, spolu v důchoďáku. A protože se něco děje, je čas najít ztracené mládí a kostýmy. Jak se to stane, mě dost pobavilo. A potom vyrazí do akce!

A potom zbytek příběhu, který mě dostal. Hlavně jeho konec, který geniálně navnadí do dalšího dílu. Jenom dodám, že tenhle díl není zase až tak vtipný, což naprosto chápu. Ale to neznamená, že je to nuda. Proč bychom se měli stále za břicha popadat?

Kresba byla dobrá. Taková klasicky Deadpoolovská, takže oba chlapci byli k sežrání. Ještě se mi u něj nikdy nestalo, že by se mi kresba nelíbila.

PS: docela mě pobavila ta vsuvka o Coulsonovi. To není samozřejmě spoiler, jak se píše v knize, že asi je, všichni víme, co Deadpool udělá nejoblíbenějšímu agentovi na světě! Jenom mě mrzí, že Tie-in k Secret Empire nejsou sladěnější. (Deadpool to asi odnesl nejvíc a matematikou to asi vyjde tak za dva roky. A viz již vyšlá Tajná říše Strange.) Ale jak jsem psala právě u Tajné říše. Asi je to náročnější, když jeden spojený vesmír několika sériemi, mají u nás na svědomí dva vydavatelé. A zda vážně i Secret Empire vyjde :/ ale stejně je to blbý, když úvodní zápletka knihy odkazuje na událost, která se v "českých podmínkách" ještě neudála. A je jedno, zda se tím čtenáři něco prostřelilo nebo ne.

19 03.09.2020

Hlavní příběh, Odysea, druhá část...
Hned na začátku musím vyzdvihnout jednu myšlenku, která mě zaujala, protože to vlastně dobře popíše Batmana. Pokud nezabíjí a zločince pouze odkládá, dá se toho zneužít. Třeba tak, že někdo někoho osvobodí z Arkhamu, aby ho Batman honil, což odpoutá jeho pozornosti, a on si bude v mezičase provádět, co měl v plánu. Zneužije filosofie Batmana...

Což je vážně dobrej materiál na zpracování, ale to provedení je vážně tak jiné, až je místy divné, a přestože je to i trochu vtipné, většinu času to působí směšně. A proto si konec knihy a právě zvrat na konci vyškemral že dvou hvězd tři.

(Hlášky Batmana...jako z laciného výprodeje.)

Kdybych to měla shrnout. Tenhle příběh je bizár. Bez pochyb. To mě bavilo, ale neustále utápění v balastu slov, mě postupně dusilo. Kdyby Odysea vyšla v šesti sešitech, možná by mě to bavilo víc. Druhá část mě totiž zakopala do země. Bylo to náročný číst, možná víc jak první část. Myslela jsem, doufala jsem, že to bude lepší. To se nestalo...

A jelikož jsem celý příběh Adamse proklínala, že Bruce Wayne vypadá až příliš jako Clark Kent (určité věci se musí dodržovat podle mě vždy), tak to na konci bylo dost vtipný...

Příběh z roku 1946 byl...opět lépe beze slov. Nebo mě znovu orosí...

14 02.09.2020

Hlavní příběh, Odysea, první část...
To je snad poprvé, co mi Batman lezl na nervy. Občas se choval jako totální magor. Ale nejvíc mě asi rozhodla snaha o nelineární vyprávění. To si většinou užívám, ale zde jsem do poloviny knihy pořádně nevěděla, kde jsem a co se kolem mě děje...

Příběh v příběhu příběhu. Uf! Než jsem se z toho vymotala, dalo to zabrat. Bohužel je tím pádem příběh jenom o akčních pasážích a to hloubání nějak vyšumí do ztracena. Tenhle příběh je o tom, zda Batman poruší svoje pravidlo nezabíjet lidi. A jak to dopadne?

První kniha karty rozdá a v druhé se snad Batmanova odysea dostane do svého cíle a on všechno správně pochopí. Třeba je to jeden z příběhů, který se musí číst najednou. Dám si tedy chvilku přestávku, ohodnotim třema hvězdama hvězdama a za chvilku druhý díl ;)

Jenom musím bohužel napsat, že jsem se občas ztrácela textu a jeho překladu. Nevím, zda to byla nezkušenost překladatele nebo mu vydavatel věřil natolik, že se rozhodl vypustit korekturu, pokud na to neprdí, doteď jsem nikdy s překladem v kompletu problém neměla.

Druhým příběhem je klasika, u které se vždy jasměju. Rok 1939. A Batman jako vždy perlí. Ani dnes toho moc nenapíšu. Přes slzy od smíchu moc nevidím...

14 02.09.2020

Kůstek, pinďa, kterej mě pobavil. A všichni jeho kamarádi taky.

(A že jsem si to po té rošádě s českou poštou zasloužila!)

Knížku jsem vyhrála, takže dík vydavateli, protože na Kůstka jsem se chystala už hodně dlouho. A nemohu tím pádem porovnávat původní vydání a to nově obarvené. (Čili ne jako Bažináč, který se mi potom v barvě moc nelíbil.)

Začátek knihy je skvělej. Přišlo mi to vtipné. Tři Kůstci se hádají, protože čelí krutému osudu po vyhnání z města, ale my nevíme proč. A že jsou ti tři hodně rozdílní! A potom co se jeden druhému ztratí, se Ferda snaží najít své bráchance. Cesta to není snadná. Samé nebezpečí. A navíc Trnka. Ferda se do ní zblázní? Jako kdyby už neměly tolik jiných problémů...

("To jsou jen komiksy. Pár jsme vzal pro Švandu." ... "Nikdy jsem nic takového neviděla!" ... "Vážně? To musela mít chmurné dětství.")

A další důležitá otázka. O co jde tomu drakovi?! Vždy když se ale zjevil na scéně, bylo těžké zastavit salvu smíchu...a baby byla taky "hustej borec" :D

Líbí se mi, jak je příběh univerzální. Pro děti i pro dospělé. Ale až od osmi let!

Dostala mě i kresba. Od Smitha jsem už četla Shazama!, takže jsem věděla, že mě to bude bavit. Navíc Ferda je fakt roztomilej :O

15 01.09.2020

Z téhle knihy jsem trochu zmatená. A teď napíšu proč. Takže pokud se vám kniha líbila, přišla vám originální nebo romantická (tento názor jsem taky našla), nečtěte dál. Protože mě se kniha nelíbila, nepřišla mi originální a už vůbec nebyla romantická. (Sakra! Má to tady i štítek romantika! :D Tak to je dost dobrej fór.)

Anotace zní dobře. Vlastně zní normálně, jako cokoliv jiného z vydavatelství Baronet. Tím nechci říct, že tam vydávají pouze špatné knihy, to ne. Jenže většina těch anotací knih je jako přes kopírák. Bohužel s tím rozdílem, že některé z těch knih jsou pohádky, ale tohle bylo prostě sprostý. A poslední dobou je tenhle trend šílený. Všechny tyhle americký autorky jedou na vlně. Píšou, co chtějí holky číst? A vzhledem k tomu si říkám: "Svět jde, k#$%a, do sr%@&k!"

Neměla jsem v plánu číst, ale zaujalo mě, že i jedna moje oblíbená se "specializací" na podobné nehodnotila nijak zvlášť dobře. Potom jsem ale viděla knihu v knihovně a věděla jsem, že tohle musím prozkoumat.

Kniha začne "před deseti lety". Aby čtenář pochopil, jak ON je tak zlej, krutej sobeckej parchant, kterýmu jde pouze o sebe. Vlastně ta úvodní kapitola ukázala s kým máme tu čest. No, a dál jde o to, zda ONA přinutí zebru změnit pruhy. (A co se všechno stalo v minulosti, bylo na palici. Původně jsem myslela, že ty kluci jsou kamarádi a každý díl bude jejich příběh. Asi mám špatnou definici slova kamarád.) Protože ona je ta zebra hnusnej, odpornej boháč, kterej si díky tomu myslí, že si může dělat co chce, protože ho v tom ostatní podporují. (V tenhle moment se vždycky nadechnu a doufám, že se na něj ta milá hodná vyprdne a na konci ho kopne do zadku.) Většinou jsou ty holky buď úplně blbý nebo až moc hodný. Emilia mi přišla nejdřív v pohodě. Abych byla potom v šoku, proč vzala v přítomnosti tu práci, když vyplavalo na povrch, proč tehdy odešla...a v ten moment mi došlo, že jim to vlastně přeju. Aby skončili spolu. Alespoň nikdo z nich nebude mít šanci ničit další lidi...

Už by mi i přišlo mnohem důstojnější, kdyby to vyřešila jako "Calendar Girl" a všichni víme, že ona byla šlapka s lepším označením. Možná by to byla lepší varianta i tady.

Během těch vzpomínek před deseti lety mi bylo líto Deana. A chvilku jsem si říkala, že možná, ale jenom možná bych si i přečetla druhý díl. Ale z té sesterské výměny je mi trochu mdlo...

Není to odpad z principu, protože jsem knihu dočetla do konce. Je to odpad, protože si kniha a autorka nic jiného nezaslouží. Navíc, mě docela rozesmál důvod toho všeho v minulost. Autorka mohla být trochu originální. Přesně to samé jsem už četla v jiné knize...

Myslím, že v rámci délky komentáře jsem si odpad v hodnocení dostatečně obhájila a jelikož jsem dala odpad i knize Nádech (to je ta zmiňovaná stejná pointa), cítím se po dočtení nějak lépe, než během čtení. Kliknout na odpad a je dobře :)

Nečetla jsem Defy, takže jsem určité narážky nepochopila, a nehodlám to měnit, přestože je to online k přečtení.

Též jsem si prostudovala pár komentářů. Často v nich padá "Debil, kterého jsem si nakonec zamilovala." a to mě děsí. Není to realita, ale fikce, ale tohle už bylo moc. Vývoj postavy nula. Jistě, často si čtenářky stěžují, že od poloviny knihy je z bad guye měkouš. To mi taky vadí. Pokud se to stane z jedné kapitoly do druhé, ne postupně (čili autorka neumí pracovat s vývojem charakteru, stejně tady o charakter podle mě nejde). Tady jsem před sebou měla strašně dlouho právě toho debila, kterýmu musela autorka dát "před deseti lety" jako berličku, jako vysvětlení.

Navíc, pár let zpátky jsem četla, jak je ten týpek trapnej, protože své vyvolené říká holubičko. No, asi to bylo moc měkký a trapný, tak snad jsou dívky a ženy spokojeny, zde museli nad tou originalitou slintnout!

"Nothing Stands In Our Way - Lacuna Coil"

Začnu nepříjemnou, aktuální pravdou. Zlomená koruna je stejný podvod na čtenáře jako předvolební úplatky na voliče. Protože hlavní příběh zabírá pouze polovinu knihy. Což by klidně šlo narvat do předchozího dílu. Nebo se ohledně toho víc rozkecat. Vzhledem k tomu konci nekonci.

Ale nejdřív Zlomená koruna...

Takové zvláštní dokončení příběhu. Všechno se uzavře, ale nejsem si jistá, zda to dostatečně rozvedené. A to zamrzí. Co jsem doposud měla na téhle sérii ráda, byl krásně popsaný vztah Arthura a Mery. Ale tady to bylo takový...Abnett to umí i líp. Pokus o jakési emoční a romantické gesto zde byl takový nemastný neslaný. Autor někam pospíchal? Nechápu. A Delfínu mu nejspíš úplně zakázali. A celkově byl konec celý hrr hrr. Jako kdyby to fakt bylo nařízený. Stáhnout příběh jenom do třech sešitů. Jedna věc se vyřeší, druhá až příště. Mmch, v knize je jedna zajímavá hvězdička s odkazem do jiné série. Nebylo by špatné, kdyby to u nás taky vyšlo. A nebude to další hvězdička do sbírky toho, co u nás nevyšlo...To je velké, vážně velké mínus knihy.

Ohledně kresby. Mě osobně se to líbilo. Zase něco trochu jiného. Přesto mě zamrzelo, že Stjepan Šejić dělal jenom obálku(y). Po odležení myšlenek, mi k Aquamanovi vážně sednul.

A potom přijde speciál V sevření koruny...

(Jsem ráda, že u nás vycházejí i Annualy, ale asi je to tím, že jsem byla asi moc zpruzelá po předchozím konci nekonci :D )
Bohužel mě příběh vůbec nezaujal a kresba Maxe Fiumara už vůbec ne.

Nikdy by mě nenapadlo, že se to někdy stane, ale musím dát nižší hodnocení. Doteď pro mě byl Aquaman společně s Green Arrowem, černý kůň, který nejspíš překvapil spoustu čtenářů, a sázka na jistotu. Ale tohle bylo slabé kvůli rozdělení příběhu.

11 31.08.2020