Lenka.Vílka komentáře u knih

Tak tohle bylo fakt ujetý. A po dlouhé době jsem nenašla postavu, kterou bych označila za normální. Tam byli magoři úplně všichni.

Začnu tím, že dřív tady byla trochu jiná (a nic neříkající) anotace a já si říkala, že ta kočenka na obálce je fakt dobrá. A on to je chlap a ještě k tomu debil! :D

Ten úvod mě totiž dostal. Zrada krále, následné žití a jak to rychle otočil, když si vzpomněl, kdo je. V ten moment mě napadlo jediné. Pokud se na konci dozvím, že ho jeho dcera nezabila, naseru se. A to hodně. (No, potom jsem koukala!)

A potom se ukáže královna. Fakt kočka. Jako sexy roštěnka. Škoda, že má solidně nahoukáno. Jako asi svýho manžela moc neznala? Takže "dala svoje lůno" tomu, kdo se představil jako její manžel? Protože to je její role? (Hned jsem si vzpomněla na Johnnyho Englishe a jeho tetování na zadku královny.) Ok, takže toho svého krále znala dobře a ... hluboce. No, prostě scéna jak z telenovely. Jenže jak rychle obrátila, že jo? Když jí došlo, že má před sebou svého skutečného manžela. No, prostě občas je míra krásy rovna míře debility v hlavě. (A je jedno, kdy se příběh odehrává.) Hlavně, že pan král byl do té doby ok se svou "ženou".

Takže v téhle chvíli bych skočila s dějem v knize, ať nic nevykecám. Ve chvíli, kdy se kretén a blbka shodnou na tom, že sejmou falešného krále, aby jí skutečný král mohl ukázat i svůj třetí půlměsíc i za jiné situace. Ale všechno dopadne trochu jinak.

I přes nejistý začátek jsem si nakonec oblíbila Radora. A doufala jsem, že svýmu "taťuldovi" nakope zadek. A kde má ségru? Fakra, fakra! V lese... :D

Možná proto se mi druhá kniha líbila mnohem víc. Už mi nevadilo, že sleduju bandu magorů, úchylů a prasat, ale věděla jsem, o co té bandě magorů, úchylů a prasat jde. Druhá kniha je vlastně i trochu dojemná. (A chudák Nasťa zalejvala strom jako trapka a přitom stačilo oblbnout Ivánka, aby...)

Čili, Zločin a trest se mi líbil mnohem víc než Svatokrádežná svatba. A jsem ráda, že vyšlo, jak vyšlo, kdyby vyšel první díl samotný, druhý si nepřečtu.

Na mě celý příběh byl až moc. Stalo se tam moc věcí. Až moc. Až moc na tak malém prostoru...tenhle příběh by byl možná lepší v knize, ať je to o postavách. Takhle to bylo pouze o přehnané brutalitě a úchylnosti, kterých tam bylo fakt hodně. Ano, to od autora čekám. A kdo tohle čte, si asi říká: "Proč to ta blbka čte?". Ano, věděla jsem, do čeho jdu, ale tohle bylo moc. Na každé páté straně zvrat a pro mě nulová uvěřitelnost toho zvratu. Až moc velká snaha o prvoplánové šokováni čtenáře. A všechno tak rychle, že jsem to těm postavám prostě nevěřila.

A možná jsem to vůbec nepochopila. Možná jsem si doteď myslela, že jsem narušená o trochu víc. Holt nejsem, sorry světe :(

Co ale musím vynachválit do nebes, je kresba. A její dokonalost. Moc se mi libila. Tam nikdo netlačil na pilu jako v rámci příběhu. Hlavně v druhé části, kde nebylo místo pro temné barvy, protože přišla naděj, aby to kreslíř zase ztmavil, a dovedl do hořkého konce. Ty dvě hvězdy jsou za jeho práci, zbylá za scénář (za ten spíš půl, ale konec mi dal naději, že by se mi Pomsta a vykoupení mohlo líbit). Protože zatím byl děj jako břicho dítěte, které je poprvé na pouti. Skončí v něm všechno, potom ho bolí a když máte štěstí, nepobleje vám boty.

SPOILER ALERT
Víte, co by bylo fajn? Kdyby se stalo v druhém dílu...každej ví, kdo je ten týpek na obálce. Předpokládaný budoucí král se svojí nevlastní maminkou. Vidím to takhle. Bude se chtít pomstít, zabije svého otce, cestou splodí dvojčata (má to v krvy) se svým bratrem (půjde to kouzlem), a protože se to nikdo nebude moct dozvědět, schovají je u babičky. Jo, a na konci založí Řím. První kniha byla taky solidní magořina, tak proč, sakra, ne, že?

12 25.07.2020

Aby mě britský autor dostal, tak to už je zázrak. A kdybych nevěděla, odkud autor je...asi se už adaptovat. Vlastně ani moc nejsem na novináře/ky. Ale Tuva byla fajn. (Jenom si nejsem jistá, zda jí toho autor v osobní rovině nenaložil moc. Až moc.) Tak jsem četla dál a pomalu se dostávala do hlubokého lesa a do myslí téhle vážně divné řiťky někde Švédsku.

Hlavní linka hned zaujme. Souvisí nějak přítomnost s minulostí? Kdo to má (měl) na svědomí? Ale pravdou je, že jsem se víc začetla do popisu věci kolem než celého vyšetřování. Protože to ostatní mě časem začalo nudit. Škoda. Na knihu jsem se docela dost těšila :(

Mám jenom malou výhradu k překladu názvu knihy. (Protože jsem ho úplně nepochopila.) Proč sosny? Aby to bylo zajímavější? Proč to nepřeložili normálně? Já nikdy v životě neřekla: "Hele, to jsou ale krásný sosny!". Říkám to tak, jak mě to naučili ve škole. Kniha s názvem Temné borovice nebo Temný borovicový les by zněla míň "detektivkovsky"? Vždyť v knize furt melou vo borovicích!!! No to mě posměj!

PS: od poloviny rychločtení, ale asi bych dala tři, prostě průměr...

Komentář ke knize Ke dnu, nezačnu větou:
"Ke dnu je lepší kniha než Do tmy."
Ani ho nezačnu větou:
"Ke dnu je horší kniha než Do tmy."
Problém je v tom, že obě knihy jsou jiné. Odehrávají se ve stejné vesnici a jsou ve stejné sérii. Bohužel. Protože potom je často těžké udržet se a nesrovnávat obě knihy.

Autorka tentokrát nechá trpět víc postav. Jejich osudy byly zajímavé. Ale bavily mě především kvůli tomu prvku tajemna, ale chybělo mi to osudové poetično a lyrično nebo jak bych to nazvala. (Možná by jí potom ale bylo vyčítáno, že vykrádá sama sebe.) Ale pravdou je, že potom autor nemůže jít tolik do hloubky, nemá na to čas. (Že by v pokračování?) Jenže pointa je v tom, že vyjít takhle od aurorky jako první kniha, asi si ji nepřečtu. Není to moje obvyklá literatura. (Do tmy jsem tehdy zkusila kvůli doporučení u knihy Houbařka, což jsou dvě knihy mimo mojí "nebezpečnou zónu".)

Autorka má ale dar. Ví, jak použít slova a jak je poskládat do vět, aby byly úderné a hlavně dávaly stejný smysl na konci jako na začátku. Což, nebudeme si lhát, dost autorů neumí. (A pokud jim to ještě trochu pokazí překlad, tak error.) Proto se mi kniha prostě jenom líbila, ale nadšení se nedostavilo, přestože jsem si na začátku nebyla jistá, jestli tohle "bude ještě pro mě". Jsem na tom podobně jako sgjoli. Čekala jsem něco jiného a proto jsem se pustila i do téhle knihy. Takže tak ... no ... tři hvězdy, ale chápu, proč někdo knihu hodnotí i lépe než Do tmy.

PS: ale je to poprvé, co jsem se neustále musela vracet k anotaci. Stále jsem se zamotávala v postavách, to se mi neděje ani u severských detektivek :(

21 21.07.2020

Je jedno, jak moc jako sympaťáka vykreslíte hlavního hrdinu. Když mu dáte obyčejný případ, tak by to taky nevadilo. Ale když je celá kniha v podstatě o ničem, a ani ta druhá věc nepadne na úrodnou půdu, co by mohla příběh (když už ne případ) vytáhnout, tak to je hodně blbý. Možná bych dala dvě hvězdy, ale pro jistotu (nesnížení teoretické hodnocení) jsem raději nedočetla. Od poloviny rychločtení a o nic jsem nepřišla. Moje druhá kniha z malé značky Katto a opět nic moc :/

"Bad Habits - Silverstein"

To je poprvé, co musím vydavatele (MF v rámci série) pochválit za anotaci. Oni v ní nic nevykecali! No, vlastně z ní nebylo zřejmé vůbec nic a to mi udělalo velkou radost.

Opět bych ráda poděkovala zdejším uživatelům za radu, že nemám mít mezi devátým a desátým dílem velkou časovou mezeru (snad ten týden dám!). Protože Primární důvěra je fakt pecka!

Opět je to spíš (na více prostoru) takovej ten "myšlenkově dumací díl". Tony, parťák Mika se dostal do velkýho průseru. No, a teď se jenom musí přijít na to, zda se do něj dostal omylem a nic neudělal, nebo protože si nedával bacha a přišli mu na to. Protože autor nám nedá nic zadarmo. Nenaznačí, nepomůže. Ale na druhou stranu. S Tonym jsme už my čtenáři strávili dost času, ne? Měli jsme šanci ho za tu dobu poznat? Měl tu šanci kdokoliv jiný v knize? A jak vy sami poznáte, komu věřit? A budete věřit Tonymu?

A teď...ať napíšu cokoliv dál, byl by to spoiler a to vážně nechci. Takže zip na puse, teda na prstech a už ani slovo na klávesnici. Ale něco mi vrtalo celou dobu v hlavě. Proč nezamknul? Proč by teda, ku%#a, nezamknul? Po větě "Teď to bude bolet.". No, prostě...některý věci nevíte dlouho. Některý věci víte hned. Některý věci nechcete vědět hned. Některý nechcete vědět vlastně nikdy.

Dočetla jsem dobrou knihu. Dočetla jsem dobře napsanou knihu. Přesto se nemohu zbavit dojmu...jak to jenom napsat. Obsah téhle knihy šel napsat mnohem prostříhaně. Což by byla ovšem škoda a všichni to víme. A možná bych byla i zklamaná. Protože to je napsaný fakt dobře. Ale zase si říkám, proč to nevyšlo v jedné knize? Protože je čtenář téhle série zvyklý na určitý počet stran? Protože nás chtěl autor potrápit?

27 19.07.2020

"Badass - Saliva"

Překvapilo mě, že je kniha tak dobrá. Myslím...až tak moc dobrá.

Kniha začne dobře popsaným vojenských drilem. Buď trpět doma v chudobě nebo zkusit jít do armády. I kdyby to znamenalo chcípnout na nějakým šutru. Lepší než doma. A je jedno, že je to vlastně strašně dobře napsaná sranda. Hodně popisná a vy se tam s hlavním hrdinou ocitnete jako naživo. Jenže každá sranda (i to věčný pocení a buzerování) musí jednou skončit. A já byla ráda. Přeci jen jsem byla zvědavá na to nebezpečí z anotace. ZAČÁTEK SPOILERU A že to trvá pekelně dlouho! KONEC SPOILERU

Ale nemohu se zbavit dojmu, že kniha byla až moc dlouho táhlá, než hlavnímu hrdinovi došlo, že to není zase až taková pohoda a mě jako čtenáři bylo předloženo, o co jde. Protože po skončení základního výcviku se Andrew dostane (já to nečekala jinak) právě tam, kam nechtěl. A teď to musí nějak zvládnout. Bohužel se děje jenom to jedno. Což je sice dobře popsaná akce, stránky mizí, ale svým způsobem se to stále opakuje. A není to součástí nám známého celku. Prostě lidi někde dělali border, tak to tam vojáci přijdou vyčistit. A já si říkám: "A teď už i trochu toho děje, jo? Ať se dozvím, proč se to děje. Jo?" Asi jenom nevím, jak to napsat bez toho, abych něco vykecala. Ale tohle mi trochu vadilo. Vždycky se něco děje, ale já nevím proč a kdo to dělá, aby mohla být dobře popsaná akce (ve filmu mi ta absence nevadí, ale v knize, kde je prostor, to preferuju.)

Ano, první kniha je prostě dobrá. Sice jsem čekala něco jiného, ale co jsem dostala, se mi líbilo. Smlouva na život je dobře napsaný sci-fi military román. A protože osud (čti auror) tomu dá, aby Andrew postupně prošel všemi místy a třeba potom najde to, co mu vyhovuje nejvíc...

Ale druhý díl zkusím. Ten se mi podle anotace zdá, že je po obsahové stránce víc celistvý. Viz posledních 50 stran.

*****

Jenom jsem občas nechápala překlad. Nebo spíš, musela jsem si určitě pasáže přečíst znovu, abych se utvrdila, že problém není ve mě, ale v textu přede mnou.
Uvedu příklad. Jsem voják, totálně zpruzele ležim v nemocnici, pár mojich kámošů zařvalo a vzbouřenců taky vážně hodně, já se dozvím, že ti nahoře tohle celé zametli.
"Proč tedy dělají blbé? Proč se tváří, že..."
To je v té knize!!! Proč tam není třeba? "Proč ze sebe dělají blbý?" Nebo s trochou fantazie, neznaje původní text? "Proč ze sebe dělají blbce?"
Prostě tam byla spousta vět, u kterých jsem si řekla, že tuhle normální člověk takhle neřekne. Natož v téhle situaci jsem vážně nevěřila, že by si to Andrew takhle myslel. To prostě nedávalo smysl :(
(A není to kvůli slušnosti, padne tam dost sprostých slov.)

A překladatelka je slovenka nebo si chtěla ušetřit práci? Jaksi pozapomněla, že u nás se jména skloňují. "Andrew, ale to už víš.", "Slyšel jsi mě, Andrew?". Toho byla kniha plná :( korekce se na to vyprdla?

19 16.07.2020

"Možná to děláme špatně."..."Ale kdepak! Už jako štěně mě dědeček učíval, že se má přesně o půlnoci třikrát hlasitě zavýt...pravda, den nato ho nechali uspat."

Jsou chlupatí a nebezpeční. Nejsou sice Kobra 11, ale blíží se tomu! Naši hafíci totiž za pomoci čaropsa řeší problémy ve své ulici. A že se nemůže v jejích rajonu dít nic zvláštního, dešivého nebo prapodivného? O tom si nechte zdát. A nebo raději ne. Mohla by to být nepříjemná noční můra.

♧♧♧

Jednotlivé příběhy byly úplně boží!:

1) Zakopaný pes 5☆
(Stejně jako strašidelné domy, jsou i strašidelné psí boudy. A je potřeba pomoct Jonášovi, aby se vyspal. Protože jeho majitelé si myslí, že má málo lásky. Když on by se prostě jenom rád vyspal..)

If there's something strange
In your neighborhood
Who you gonna call?
MOPSbusters!

To bylo vtipný, krutý, dojemný, (strašidelný) až jsem na konci nestačila s dechem. Jedna strašidelná bouda, banda psů, co to řeší. Vlastně úplně mimo. To se mi tedy muselo líbit už z principu!

2) Podržchvost 5☆
(Do města se scházejí černé kočky, aby za pomoci magického rituálu jejich majitelek vyvolaly bohyni Sachmetu a získaly její sílu.)

Jak může tuhle prekérku vyřešit banda psů? Vždyť mají kočičího kamaráda! Jeho změna na černou kočku, aby jako špión zapadl do davu při tajné misi byla skoro jako z M:I. A vyřešení a poučení bylo za všechny body hodnocení, možná i víc ;)

3) Neradno budit spícího psa 5☆
(Nenaštvěte kočku čarodějnice. Třeba se bude chtít pomstít. Tím, že vrátí na tenhle svět mrtvé psy, aby se vám pomstila. Ale trochu se to zvrhne.)

Pomsta se nejlépe podává za studena, ale...krev je přece vařící. Možná ne, když patří zombie psu! Začátek byl dojemný. Jak se pejsci umí postarat o další ze svého druhu. A potom toho zneužije jedna magická míca! Konec byl vážně krvavý. Jako fakt hodně. Nečíst po půlnoci!

4) Pes a jeho chlapec 5☆
(Parta najde špinavého chlapce v Kápově boudě. Co je zač? Kde se tady vzal? Je nebezpečný? Počáteční idyla se změní v boj o holý život.)

Ze začátku to bylo vážně dojemné. Jak se chlapec sžíval se smečkou. Ale každá sranda musí jednou skončit a když pejskové přijdou na to, kdo je chlapec ve skutečnosti ... doják na konci jako prase!

5) Nemusí pršet, jen když žáby 5☆
(Z nebe padají žáby. A jedna jí druhou. Ale začnou mizet i psi. A to není žádná sranda.)

Záporák byl v tomhle příběhu vskutku nechutný. Ne že bych někdy předtím měla žabí stehýnka a teď mě proto přešla chuť. (Tu jsem neměla ani předtím. Děkuji, prosím.) A na konci čeká pro hlídku velké překvapení! :)

6) Ztraceni 5☆
(Ztratila se štěňata. A jejich stopa vede do míst víc než děsivých.)

Tohle byl strašně děsivý příběh s použitím magie, na jehož konci to byl doják. Ano, někdy je vážně lepší, když se lidé nedozví, jak to bylo doopravdy...

7) Pár správných chlupů 5☆
(Když máte tušení, že je dávný nepřítel v nebezpečí, musíte pomoct. Je to vaše práce.)

Moc hezký! Tulák se vydá hledat Damiánu. (Tu číču, co na partu poslala zombie pejsky.) A je to cesta nebezpečná a napínavá. A že by měl někdo na konci možná rande? :O
Tohle bylo fakt dobrý!

8) Vykopaný muž 5☆
(Banda narazí na psa, který je na vodítku. Zmatený a jeho pán nikde, kromě kousku ruky na onom vodítku. A co jsou zač ty hlasy ze stoky, odkud zachránili Damiánu, které se nechtějí stále utišit?)

Hodně děsivý příběh, který je dost otevřený (budete se těšit na další knihu) v konci, a který vám vážně nedá oddechnout.

♧♧♧

Zaujala mě i celá vizuální stránka knihy, kdy části úvod s obsahem a tyráží jsou na jinak zpracovaném papíru než příběhy samotné.

A kresba byla taky hodně zajímavá. Celou knihu dělala Jill Thompson, takže vzhledově kniha drží pohromadě. A je to vážně dobrá kresba. Hlavně svým provedením. To zaujme na první pohled. Navíc mě vyloženě bavilo, jak se střídá krajina kolem, protože je děj rozložený na delší časové ose. A hlavně! Když to mělo být děsivé, vážně jsem se bála. Když to mělo být dojemné, kresba mě dojala.

(Skicář a obálky jsou povinností a zde udělaly taky radost.)

Tímto bych chtěla poděkovat vydavatelství Comics Centrum, které udělalo napatrnou chybu v tisku (obávám se, že jiný vydavatel by to v tichu přešel a ani se neomluvil) a posílali opravené kousky.
Ale víc bych chtěla poděkovat jednomu místnímu uživateli, že mi knihu dal, aby doma neměl dvě.

20 15.07.2020

"Somebody Help Me - Full Blow Rose"

Moc mě bavil úvod. A co Nikki dělá za práci. Někdo to dělat musí. Někdo musí chránit ženy před zlými muži. Jenže potom se to začalo dějově komplikovat a já četla něco trochu jiného, než jsem myslela, že budu v knize číst...

Šla jsem do knihy s očekáváním něčeho jiného. A potom mě vlastně to vyšetřování samotné bavilo 50/50. Ale bavilo mě dozvědět se něco o Nikki. Je to dobře napsaná postava. Navíc je sympaticky zdefomovaná svojí prací v knihkupectví (alespoň se u ní lépe vysvětlí autorova vlastní sečtělost, kterou vložil své postavě) a Nikki to ukazuje často (škoda že v reálu to v tomhle odvětví většinou tak nefunguje). A jsem moc ráda, že se sledování Karen trochu otočilo. (Přesto celá pointa za mě trochu překombinovaná.) Protože já myslela, že tuhle práci nebere. Že "není typické soukromé očko" z anotace a bere případy pouze určitého typu pro ženy, viz úvod, minulost a název knihy.

Nejsem si úplně jistá, zda mi vyhovovaly pasáže u cvokaře. Hlavně kvůli tomu přepadení. To má být nový standard? Někdo chce moje peníze, já mu je nedám a bráním se, tak mám psychickej problém? Já to vidím jako Nikki. Psychickej problém bych měla spíš post, kdybych mu ty peníze dala. Tak proč nevyužít toho, že vím, jak na to? Udělat to jen její Rómeo, tak to je úplně jiná situace.

Zaujala mě především tato pasáž ze strany 127:
"Nejsem sebedestruktivní. A nejsem psychopatka. Svět je plný lidí, kteří potřebují pomoc."
"A vy se tedy domníváte, že jim tu pomoc musíte poskytnout právě vy."
"Domnívám se, že někdo by jim pomoct měl."

Možná proto jsem na konci přidala ještě jednu hvězdu. Žijeme ve světě, kde má dost mužů problémy s ženami. A když jsou sebevědomé a samostatné, tak jsou vadné. Možná se jim to z dálky líbí, doma to ale nechtěj, tak to aby se postarali tedy oni...ne vždy se oni postarat umí.

Ale čtivý to bylo. Protože od druhé poloviny je to jedna velká řežba a to mě bavilo. Nebudu lhát, jsem na girl power a když se parchantum kouskají ošíšky, hned mi to zlepší den :)

PS: dejte mi druhý díl a možná dám pět hvězd. Teď ale zatim ne...

18 12.07.2020

"This is War - Caliban"

Vzhledem k prvnímu dílu jsem z dvojky měla strach. Ono je ve vesmíru ještě něco ho Holden nestihl dodrbat, aby to dál drbal ve dvojce? (Pardon, ale tuhle větu jsem si nemohla odpustit.)

Autoři tentokrát rozjeli víc linií postav a za mě to bylo dobře. Přestože bych teorericky mohla začít prskat, že je to stejné jako první díl (kdo četl chápe). Opět zde máme víc linií, kde se cosi děje každému z nich a oni neví, o co jde v celku, zatímco čtenář si to v hlavě skládá, a potom se všichni (postupně) sejdou. Problém je v tom, že je to opět pekelně dobře napsané! Jenom mě moc nebavila linka Avasaralily. (Ale zase je to doplnění informací z první knihy z jiného úhlu a poměrně brzo se její linka spojí s linkou Bobbie, která jí v podstatě dělá osobní asistenku místo "bum bum" poměrně dlouho...od které jsem čekala trochu něco jiného vzhledem k úvodu...příště?) Všichni ostatní jsou v pohodě, jenom tahle baba mě prudila. Jasně, politikaření tam musí být, ale ona byla zároveň strašně nesympatická. Pokud to byl záměr, povedlo se na jedničku s hvězdičkou.

Přesto musím smutně zkonstatovat, že mi zde chyběl ten prvek "poměřování pindíku", protože jedny koule z těch původních z prvního dílu zde chyběly. (Prostě je dali až moc brzo dohromady, no, to jde většinou všechno hned brzo do kopru, když plánujete sérii o hodně dílech, protože teď bych Naomi nejraději jednu vrazila, aby se probrala. A celá její postava najednou byla značně rušivý prvek.)

Něco mi k blaženosti chybělo v jedničce a tady též. No, uvidíme, čím mě borci spisovatelští překvapí příště...
(Jinak opět to samé, co minule. Posledních sto stran bylo zbytečně ukecaných a nevadilo by mi jemně osekaní.)

PS: četla jsem správně a jediný, kdo v tomhle díle mluvilsprostě byla důchodka? :D :O

PS2: poslední stránka knihy je nejlepší, ale...nebuďme předem zbytečně nadšení. Pád na držku té stromu bolí víc, než když na něj nevylezete vůbec...

17 11.07.2020

Tenhle, třetí, díl je zvláštní. Na prvním místě je vizuální obraz. Jenže tentokrát je to hodně akční (dobře hodně akční) podívaná. A celkový děj pokulhává (což je v rámci série, kde je děj vedlejší, zvláštní tvrzení, já vím...), přesto jsem se bavila. Moc hezkých 70 stran :)

20 09.07.2020

Stejně dokonalá vizuální krása jako první díl.

Forma zde vítězí nad obsahem, ale to mi vůbec nevadí. Nejlepší častí je "to za dějem". Autor je expert na zbraně a tady to využil :)

17 09.07.2020

"Sullen Girl - Fiona Apple" ... něco z roku 1996, že?

Zajímavý příběh o začínajícím novináři, který je sice zatím jenom "holka pro všechno", přestože je normální zaměstnanec, mě zaujal hned od začátku. Není to tím pádem klasická detektivka. Přeci jenom Marek Vráz není policajt. Zmizela dívka, a on má jakýsi pocit, že by se do toho měl pustit a zjistit, co se stalo...

Opět, čtivé. Navíc nás příběh odehrávající se v roce 1996 vtáhne do té doby hezky se vším všudy.

Vyprávěno je klasicky, jak je u autora běžné. Jeho hlavní postava v první osobě, ostatní ve třetí. Čili se dozvíme spoustu věcí, které neví Vráz, a řešení celé hádanky je tak mnohem komplexnější. Protože se dozvíme i dost i o samotném vyšetřování policie. Trochu z jiného pohledu, než jsme od autora už zvyklý. Navíc je to psané nejspíš hodně, hodně s odstupem. (Potom pochopíte proč.) A to mě baví.

A na konci, když dojde k přiznání viny...no. Co dodat...

29 06.07.2020

Už po první stránce jsem měla strach, co jsem si to zase půjčila. Proč? Je tam napsáno tohle: "Cassie si naivně myslela, že se ji snad chystá požádat o ruku. Už spolu chodili přes rok a své šestnácté narozeniny měla ostavit ani ne za měsíc." A fakra, fakra, to se odehrává v téhle části jihu jehož mentalitu nechápu? Ne, počkat! Dyk se to odehrává v Anglii! Tam maj bejt normální lidi. (Ta úvodní hádka kvůli puse, v šestnácti(!) byla epická!) Čekala jsem, kdy po něm v slzách hodí prstenem cudnosti.

Potom se to sice rozjede. Ale celá kniha se tak nějak zbytečně natahuje. Tohle není zajímavá vata, to je nudná vata. Škoda. Že je kniha sprostá mi nevadilo. Jenom mi to občas přišlo dost na sílu. Asi aby se autor přiblížil svojim čtenářům (?). Číst tohle v patnácti, hltám to jako blázen. A možná mě i z knihy mrazí. Teď reaguji jinak. Zkrátit tak o sto stran, byla by pro mě kniha mnohem snesitelnější.

Fakt, že mi kniha přišla během čtení anotace jako vykrádačka Kříďáka, jenž je obyčejnou vykrádačkou To, byla jsem trochu skeptická. Ale chtěla jsem Patříš mi dát šanci. Ale, fakra, fakra, autor mi to vážně vůbec neusnadňoval!

Jenom škoda, že dost komentářů zde vyzradí dost věcí z knihy. Nebýt toho, možná bych měla alespoň prvek překvapení a dala bych dvě hvězdy. Takhle dám jednu a jdu zapálit svíčku za ten strom, který položil život, aby tohle mohlo jít do prodeje...

A moc mi nesedl způsob vyprávění, který byl hodně zvláštní. Ne strohý, ale až tak moc odosobněný. Což je fajn, když to tak používá vypravěč třeba v první osobě, ale tady to způsobilo nula emocí a nula pochopení z mojí strany.

A neustále opakující se stejný vzorec hovorů mezi postavama mě taky štval. Ke konci jsem si připadala, že mi iq spadlo na jejich úroveň. (Přestože mě většinou nemá dlouho kam padat a je na dně hodně rychle. Ale tohle bylo peklo!).

PS: Hele, já nemám nic proti "těm, kterým imaginární kamarád říká, jak mají přemýšlet a jednat", ale Kieranovi myšlenky byly spíš jako po vymytí mozku, a to už bylo přes čáru, tak snad je i teď ve svém životě šťastný a dál se fanaticky mlátí ;)
(Viz to hned na začátku, co si udělal, o tom jeho stará přece musí vědět. a je s tím v pohodě. Taky to dělá? Taky krví pouští ven to špatný, aby před bohem byla čistá? Tímhle ateisty nepřesvědčíte, že je bůh cajk kámoš...)

SPOILER Ale oceňuji závěr a jak to bylo s Cassie. Pokud vás kniha začne během čtení nudit, přeskočit na epilog...

18 05.07.2020

"Awake - Tantric"

Počkat na tuhle knihu se vyplatilo. Protože nemůžu říct, že se na první pohled neděje to, co už jsme viděli v jiných variacích od jiných autorů. Ale tohle napsal Geoff Johns. Možná proto je tahle série i nadále stejně dobrá. Že nepředal pochodeň.

Takže...syndikát. A hezky od začátku. Bylo fajn pozorovat vznik alternativní ligy. A co je dovedlo právě na tohle místo. Kde jsme je poznali. My čtenáři. A fakt to bylo skvělý! Jako, nikam se nepoposuneme, to souhlas s kolegou fvalkem, ale...občas jsou ty dobré věci právě o tomhle. Když vás baví to šlapání na místě. A nebo jsem schovívavá, protože mám za sebou dnes už jeden lehce neuspokojivý komiks. Ale když jsem knihu zavřela, zavřela jsem jí s dobrým pocitem.

("Buď nejsilnějším že všech, Kal-Ele...nebo nebuď vůbec"..."Je to všechno tvoje vina, Jor-Ele."..."Sklapni a chcípni.")

Trochu jiný odchod z Kryptonu než ho známe, že? Jak člověk...teda emzák...na svět přijde, tak tady tvoří dějiny? Úvod s Ultramanem byl úžasný. Hlavně ta epická bitka. (Ani jeho příchod není zničen vazbou tak moc, krásná dvojstránka!)

("Jsem Thomas Wayne Junior. Nejbohatší kluk v Gothamu.")

Zrod Owlmana za to stál. Co se stalo v té uličce? A jak se to stalo? Zajímavé...včetně Dicka Graysona. Největší slabiny každého, ať už toho dobrého nebo zlého Wayna. Protože tady se začne péct hodně zajímavý dort, když se dozvíme, o co Owlmanovi jde ve skutečnosti. (Proto si vybrali zrovna Nightwinga a minule mu udělali, co udělali? Aby Owlman mohl ten dort péct právě s ním? Dobrý nápad, spíš pouze domněnka, tak uvidíme, jak to dál bude.) Ale aby to vyšlo, že? Většinou vyjde ten úplně nejjednodušší plán, ne tak komplikované konspirace...

("Klidně zničím celý tenhle svět. Pokud mi to umožní něco cítit. Proto jsem souhlasil, že se připojím k těm, kteří ho chtějí ovládnout.")

Grid a jeho myšlenky mě mrazily. A co bylo dál. To bylo taky dobrý.

Johnny Quick a Atomica, to vyměnění rolí bylo vážně vtipné...že vybrali zrovna tuhle dvojku mojich oblíbených padouchů :O

(Teď další členové. Zde je to už kratší vyprávění na pár stránek. Takže jenom kratší postřehy...)

Power Ring - Abin Sur je pořádná sketa :D

Jinak mě bavilo hezky zakomponované (a kdyby kniha měla sloužit jenom k odhalení, je mi to jedno, jsem zvědavá, zda se to na konci knihy dozvím, držte mi palce) držení Adusareka. To je indiánsky. Ten, jenž sedí na židli a nikdo nezná jeho identitu.

Závěrečná bitva byla moc dobrá a jsem ráda, že tam dali celý příběh Victorových "křehkých pomocníčků".

A kdo se dostal na konec knihy, ví, jestli jsme se identitu Adusareka dozvěděli nebo ne. (Což jsem tak předpokládala.) Ale jestli se opět bude vydavatel takhle flákat s vydáním dalšího dílu, tak mu nakopu kvůli konci: "Ááaaaaaaááá!"

15 02.07.2020

"The Lion And The Wolf - Thrice"

Když už víte, co čeho jdete, tak je pro vás hodnocení Šestky snazší. (Tákhle jsem si představovala, že začne můj komentář ke knize. Jenže potom jsem jí otevřela a četla...)

Udělala jsem si kafe, začala číst, dopila kafe, skončila jsem čtení, ve stejnou dobu. A ne, nedočítala jsem s ledovou kávou...

Není to špatný komiks, taky to není špatný příběh. Ale...je to něco, co by se klidně dalo dát do pár minutového flashbacku do seriálu. (Temný experiment jsem ještě nečetla, ale když jsou mezi námi lidé, kteří jsou schopni si v cooboo koupit Dc ikony a potom si to samé koupit v crew, tak tohle je menší zlo, protože to není úplně to samé jako Temný experiment.)

Takže Šestka. A její poznání a její experiment. Příběh je to prostinký, tentokrát vážně nemohu hodnotit jako must have podobně jako u Druhé strany, ta totiž přinesla alespoň něco. Ostatní postavy komiksu?

Jedné je odpuštěno až moc jednoduše.
Dvojčata, to finálové rozhodnutí skoro nevysvětlené.
Experimenty, v podstatě skoro žádné.
Proč? Protože nebyl čas a prostor.
I v komiksech se o postavách a jejich motivacích dozvím. Tady ani ťuk.

Jeden by řekl, že se tedy vyřadí alespoň s kresbou. Ale ani to se nestalo. Je prostě obyčejná. Čistá, jasná, dává smysl, ale je obyčejná. Nejkrásnější věcí je tedy obálka a předely. (Na těch dělali jiní lidé než ilustator knihy samotné.) Co mě ovšem zaskočilo, byl fakt, že se jde až moc na sílu "bude tam El, lidi z toho budou hotový". Zmínku o ní chápu, ale věnovat jí dvě velké kresby? Pardon, To už bylo moc. To si raději přečtu jenom něco o ní.

Tohle mělo být o Šestce. Ale bylo to tak napůl. Vlastně tady je všechno tak napůl. A to je škoda. Kniha mi přijde prostě odfláknutá. Jistě, je to " jenom merch", ale i ten musí mít určitou úroveň. Naštěstí kniha stála jenom dvě stovky, víc by byla krádež.

PS: ale v jeden okamžik jsem se pobavila. Ta zmínka v knihovně o Carrie. Možná kdyby to tam bylo jako flashback, protože Francine nakonec na ples šla, dám o hvězdu víc ;)

16 02.07.2020

"Welcome To The Black Parade - My Chemical Romance"

Kniha mě překvapila. Asi hlavně proto, že jsem přesně nevěděla, co očekávat. Anotace mi vážně moc nepomohla. Ale po dočtení chápu, proč má zde kniha tak málo hodnocení. Rozhodně není pro každého.

Od autora mám rozečtého Mika Syrového. A právě v téhle série jsem se setkala u některých z knih (kdo četl, ví, o které kousky jde) s komentáři, že se autor moc plácá v pocitech. Všechno strašně okecává. No...tak přesně těmhle čtenářům se tahle kniha vážně nebude líbit!

Ano, v některých pasážích může kniha působit, jako když si autor postavil před sebe situaci a rozepsal se o tom, jak by to vyřešil on. To jsem zde našla v komentářích a částečně s tím souhlasím. Jenže každý román by měl být výpovědí autora a toho, jak se cítí on a podle toho píše. (Nebo se nechá ovlivnit tím, co se podle něj bude líp prodávat, ale to už jsme trochu jinde...) Nebo co by v dané situaci dělal. (Možná takhle lidi přemýšlí, protože Goffu poznali přes detektivní příběhy. A obávám se, že kdyby přesně tohle napsal zahraniční autor, tak je kniha mnohem víc čtěnější a některé mladší čtenářky z toho budu vydřený, když jím jejich oblíbené blogerky napíšou, že mají vydržet do konce, protože není nic lepšího než hype blogerek a influecerek, že?)

"Přes to všechno, co jsem těm lidem včera udělal, nejsem špatný člověk. Věřte mi to. Určitě nejsem o nic horší než většina z vás."

Rozdělení vyprávění příběhu prospělo a pomohlo mi Rémiho pořádně pochopit. Proč všechno to. Jeho cestu. Proč potřeboval až tak silný impulz, aby dodržel svůj slib.

Jenom...je to trochu náročnější kniha, která není detektivkou. Nejděte do toho s tím. Potom budete akorát rozmrzelý. Protože některý z myšlenek byly fakt hluboký. Protože ten prvek "někoho jsem zabil" je tam jenom katalyzátor (plus ten druhý, který je důvodem mé domněnky z předchozího odstavce) pro cestu, na kterou se měl Rémi vydat už dávno. A já to přiznám. Mě vážně nezáleželo na tom, zda by šel do vězení. Ale zda dojde na konec cesty. Došel? Co se cestou stalo? V knize...

PS: moc se mi libily ilustrace a obálka. Sedly tomu jako prdel na hrnec!

15 01.07.2020

"GATES OF PARADISE - While She Sleeps"

Dnes to bude kratší. Kdo četl, chápe proč...

Souhlasím s tím, že uzavření linky (a trápení) Michonne bylo ztěžejní linkou. A že naše banda narazí na další lidi...no, beru celý díl jako prostředek, aby spolu dali řeč Rick a slečna Pamela. Protože je jasné, že tohle nemůže dopadnout dobře. Když každý z nich svět vidí jinam. V tomhle případě jsem "Team Rick" a doufám, že ho neopustí moc přátel. Tentokrát tam byla velká a hluboká lidská linka, čili to napíšu na rovinu. V tomhle díle se toho moc nestane. Ale jako prolog k dalšímu dílu to funguje perfektně.

18 29.06.2020

"Strange Days - The Doors"

Naprosto děsivě dokonalá kniha, ze které mě mrazilo. Přesto jsem si její čtení užívala. A rozhodně vznáším protest vůči tomu na obálce. "Rafinovaný psychologický thriller, který svou atmosférou evokuje Dívku ve vlaku." Aha. Kde? Až na tenhle marketingový úlet, jsem byla nadšená, čili bych opravila: "Rafinovaný psychologický thriller." Spíš bych trochu šla (kdy už) do té Gillian Flynn, protože autorka nádherně zvládla popsat krásu i v těch hnusných věcech. Což je za mě dar, který každý autor nezvládne. (Píše člověk, kterému se moc líbila Vosí továrna, čili je třeba mě brát s rezervou mé vlastní optiky.) Ty scény s Knoflíkem byly...nemám slov...když už od začátku víte, že...

"Přece když si člověk zakryje oči, tak odpudivá scéna zmizí, no ne?"

Příběh je vyprávěn ve dvou linkách. (Já osobně nechápu, proč je v rámci anotace zmíněná pouze jedna. Potom je docela těžké tady něco omylem neprozradit!) Jedna linka je vyprávěna v první osobě. O dospívání chlapce s jeho malou sestřičkou, o kterou se stará, protože matka je věčně "jinde" a otec je taky většinou taky "jinde", než se dostane "na ono místo", kde mě vážně mrazilo. Ano, bohužel jsou i takové rodiny. Druhá linka je o Warrenovi, který na dvorku najde oběšenou svojí studentku, ale důkazy říkají, že si tam nepomohla sama, je vyprávěna ve třetí osobě.

Zda je to z důvodu oddělení linek (kapitoly se pravidelně střídají a nejsou uvozeny jménem vypravěče) nebo něco úplně jiného, na to si budete muset chvilku počkat, ale řeknu vám jedno. Když jsem se tam v knize dostala, byla jsem lehce v šoku. Nejde o to, že jsem si nepotvrdila hned svou první teorii, jak to je. Protože autorka něco naznačila a celou dobu se snažila tak bravurně odvádět mojí pozornost dalšími a dalšími informacemi, drobnostmi, které mě utvrzovaly v tom, že to tak vážně je. A že jsem na konci koukala a zavřela se slovy: "Geniální! Proč se knize nedostalo větší pozornosti?!" I bez hloupého natahování a zbytečného komplikování. Dobře vystavěný a ještě lépe napsaný psychologický román. Opět se mi vydavatel trefil do noty příběhem, který na první pohled působí nenápádně...

PS: asi se úplně neshodnu s ostatními, že jsou v knize pouze negativní a divné charaktery. Na mě to tak nepůsobilo...

16 29.06.2020

"No Hard Feelings - Saliva"

Tentokrát jsem stejnou chybu neudělala. Hned jsem se po dočtení druhého dílu pustila do třetího (přestože tentokrát nebylo na čtení tolik času.) A že mě hned zamrazilo! Úvod opět kulervoucí (nežná pohlaví tento výraz omluví, ale pokud vám vadí jen toto slovo, čtěte komentář ke špatné knize a nedoporučuji též knihu, potažmo celou sérii, vůbec číst) a hned ve mě úplně zatrnulo. Ale...

Uf, Joe je ok, ale naše milá slečna Peg není ok. A to je jenom začátek. A jestli to doteď bylo komplikovaný a nebezpečný, skoro mě nenapadá jak potom pojmenovat třetí díl...

Vsuvka ohledně obálek. Ke Krutému osudu se mi líbila nejvíc. Asi proto, že byla zelená a ten obrázek na ní vynikl nejlépe, a protože průstřely po kulce v sobě mají cosi magického. (Dneska melu jednu kravinu lepší než druhou, co? :D...)

Všechno jde tak, jak má jít, a jak jsme zvyklý. Proč se ale u třetího dílu nemohu zbavit dojmu, že si to zde Simmons u mě natahuje už tak trochu na sílu? A zbytečně moc kombinuje? (I přes nesporné kvality dílu.) Přesně jak řekla Rigby: "...snažíš se vyřešit úplně všechno!".

Joe je Joe, Simmons je Simmons a oba mi dali, co jsem čekala. Ale tenhle díl 4 a půl hvězdy. Prostě ta pachuť, že právě tohle bylo navíc, to trochu srazila.

Přesto musím říct: "Bravurní série." kvůli dvou prvním dílům, které byly na 4277383%.

20 27.06.2020

"One Of Us - New Politics"

Vážně nevím, proč jsem se téhle série tak bála, protože je vážně dobrá. A přestože se jedná o malé děti, oni zase až tak malé nejsou a možná ani už děti.

Emma žije v sirotčinci. Je jich tam hodně. Mamá má za svojí mámu, protože je k nim hodná. Jenže jejich učební metody trochu připomínají vymývání mozku a vytetovaná čísla na krku (hned mi blikl seriál Temný anděl a čárové kódy) nejsou úplně normální, plus ta všechna pravidla!

Nevím, zda bylo psané primárně pro mládež, ale tady si najde své každý, protože se řeší závažné otázky úplně pro každého.

Komu mám věřit? Té, která nás vychovala a milovala? Byla to všechno lež?
Co je venku? Je venku něco, co je v rámci nebezpečí větší než to tady?
Máme sedět na zadku než na nás přijde řada?
Máme to říct ostaním a utéct sami? Ale co oni?
Jsou v to sami, nebo je podobných dětí jinde víc?

Takže jo, příběh se rozjíždí a je mi jasné, že to bude ještě vostrý. Moc děkuji časopisu Pevnost (viz záložka Zajímavosti), že jsem zjistila, že se není čeho bát a v klidu sérii okusit. Bylo to sice jablíčko hořkosladké, ale neskutečně dobré!

Moc se mi líbila kresba. Je čistá, přehledná a zajímavá. Navíc je hezky vyvedeno, pokud se vzpomíná, představy, když si děti něco domýšlí nebo se jim něco honí hlavou. "Přehnané emoce" patřící k žánru jsou taky dobře provedené. Právě kvůli tomu, jak je kresba čistá a přehledná.

Navíc v druhé polovině přijde zvrat, který jsem fakt nečekala a vy budete s odpověďmi na svoje otázky zase úplně na začátku. Protože konec je pecka!!!

PS: není magické, že isbn knihy obsahuje čísla "666"? Ty démoni byly skvělý!!!

14 27.06.2020