Lenka.Vílka komentáře u knih

Vzhledem k názvu dílu, je jasné, že jsem se na něj prostě musela těšit. A už před čtením mě napadlo:

Získá Tommy zpátky Liz?
Bude ho to něco stát?
Nebude to mít mnohem rozsáhlehší následky?
Nebo to prostě skončí tak, jak velí název?

Otevřela jsem tedy obrovsky natěšená, ale...

...autor mi to nedal na zlatém podnose, když já byla tak natěšená! Trochu si nejdřív doplníme informace z předchozího děje. Takže jo, zase bílej jesnorožec! Takže mi ten odklon před cestou za Liz nevadil. (Když...ten odklon na cestě za Liz, byl vlastně cestou za Liz.) Protože tenhle díl hodně pracuje s látkou dílu předchozích. Na mě to nepůsobilo jako šlapání na místě, ale rozpracování děje předchozího. Ale to ze mě mluví fascinace touto sérií...

A potom přišel lední medvěd se sekáčkem!

("Lidské maso? Já to vidím jako velké, neopeřené kuře.")

Myslím, že čtenář může mít problém v jednom případě. Pokud nečte hned po vydání a ví, co bude v následujícím (dalším) crossoveru, a že bude zase čekat...

...protože ten konec? Následky podsvětí? Sakra! To je jako ten nejhustější trip :D

15 26.05.2020

Ke knize musíte přistupovat buď střízlivě nebo totálně natěšeně. Já byla absolutně natěšená! Ale...pokud znáte věci kolem téhle série, je vám jasné, že tohle byla něco jako omluva vydavatele. Že pokračování Vzdoru osudu vyjde na podzim a kdo ví kdy Doktor Hvězda, ať se bude jmenovat, jak se bude jmenovat. Když tak si to potom v knize v poslední části přepíšete :D

Ale nemůžu se zbavit dojmu, že vydat tuhle knihu byl zároveň strašný risk. Je to spíš pro tvrdý jádro fanoušků. A já jsem moc vděčná za to, že jsem se nechala do prvního dílu (doslova) překecat. Ale kdo jiný si to koupí, když ví, co je obsahem? Nebo ne, nechci znát odpověď. Hlavně že knihu mám já.

Nějaký ty drobný keci přímo u povídek. Hodnocení je asi jasný. Já sama nic jiného ani nečekala :)

17 22.05.2020

"BACK OF MY MIND - While The Sleeps"

Hodně zajímavý úvod v rámci popisu vraždy. Tak jsem se hned koukla, zda vážně čtu, co čtu, nebo knižní verzi filmu ze série Saw. A na tuhle úchylárnu je dobrý jenom jeden člověk. Jo, ale nejdřív si zahrajeme na schovávanou vzhledem k tomu, co se stalo v minulém díle, je jasný, že se Harry nechce nechat najít. (Upřímně? Doufala jsem, že část v Hongkongu bude trochu delší.)

Ale Harry se vrátí domů a tam...všechno začíná úplně od začátku. Kvůli byrokracii se musí vyšetřovat nejdřív "natajno". (A to všechno ohledně Kripos vs oddělení vražd bylo mistrně popsaný.) A musí se sestavit tým. Dost vyšetřování, dramatu a nechutnosti a lup...máte tam sedmset stran. Jenže mě přišlo, že čtu div ne brožurku jako při čekání u doktora (když jste objednaní, ne když tam čekáte jak trubka celé dopoledne a potom zjistíte, že dnes na řadu nepřijdete). Jo, je to, ku%&a, čtivý!

Přesto...

Proč to furt čtu, když je to plný "Nesbø klišé"?
Je tam policajtka, takže vás hned napadnou možné scénáře, po předchozich zkušenostech...
(Přesto 1:2 Lenka.Vílka:Nesbø, za jeden bod pro autora si ale můžu sama. Nečetla jsem anotaci, to už zásadně u autora nedělám.)

Harry sice nepije...celou dobu...ale má jiné kamarády na hraní, a vy si říkáte, jak dlouho mu to vydrží...
(A stejně zareagujete jako pokaždé...)

Opět se cestuje...ale spíš proto, aby auror ukázal své znalosti...jinak je mi líto norských daňových poplatníků, protože policie vydává fakt velký peníze na podobné věci, ale pokud chce policajt lepší kafe, musí si kávovar koupit ze svého...
(Jako fajn, dozvěděla jsem se dost o...(žádný spoiler) a taky o... (tady taky žádný spoiler), takže se hned budete cítit chytřejší)

Kolem stran 350 až 400 jsme měla strach, že mě už nemá co překvapit, ale jakmi se příběh dostane do silného sněhového sevření (ne spoiler, viz obálka a anotace), chytne to úplně jinou dynamiku, od toho bodu až do konce.

Ale!
Nesbø prostě dobře píše. Proto je tolik věcí, které mu jsem schopná odpustit a nastavit ruku, abych dostala přídavek. Protože jsem opět četla napnutá jako kšandy, s nutností vnímat každý detail, protože nikdy není jasné, jestli potom šáhne do šuplíčku drobností, nebo spíš pro jakou z nich. A stále mě baví ten jeho prvek, kdy je v jedné situaci a naznačuje popisem bez jména, kdy chvíli nevíte, o koho jde, což už u deváté knihy pro někoho může být nudné, ale pro někoho stále napínavé, a potom se to dozvíte a buď uděláte "á" a "pf", protože vám to bylo od začátku přece jesný...

Bylo to změněno. Milostné (měla jsem trochu problém napsat toto slovo u téhle knihy, moje palce při psaní stávkovaly) scény...ach...během psaní tohohle odstavce jela v rádiu reklama..."oplotit si kozy, ovce"...náhodná vsuvka, ale nevhodná(?) vsuvka...ale...asi tak trochu jako tyto autorovi scény...vždycky když to čtu, jako bych stála v továrně a koukala na automatizovanou výrobní linku...

Během čtení komentářů (pouze mojich oblíbených, abych měla jistotu no spoiler land), jsem si říkala: "Co to všichni melou vo tom jablku?". No, už to vím a přidávám se: "Bleh!"

Jo, bylo to napínavé.
Jo, jsem ráda, že je to brutálně promyšlené.
Jo, jsem ráda, že je malá pravděpodobnost, že si o podobných vraždách přečtu v novinách.
Jo, v knihovně na mě čeká Vykoupení od Goffy. Tak se mi ty detektivky trochu vyrovnají :D

Nemám problémy s angličtinou. Tak nemám důvod si na nic stěžovat, rozuměla jsem. Ale chápu, proč si na to může někdo stěžovat. V tomhle díle to bylo extrémně! A nejenom v zahraničí. I potom doma. A bez překladu nebo hvězdičky, na stránce, na konci knihy. Jasně, bylo to tam tak v originále, ale dotaz. Když se překládalo do angličtiny pro svět, tak ony věty byly v norštině? Ráda si to představuju. Jenom tak pro srandu králíkům.

21 21.05.2020

Další z knih, které jsem neměla v plánu číst. Ale ze všech stran do mě šlo, jak je to dobrý. Nakonec se mi kniha dostala do rukou díky jednomu místnímu uživateli. Tímto mu děkuji. Nechci ho jmenovat, aby to ostatní taky nechtěli, a aby si nemysleli, že je moc hodnej. Jako ať si udrží reputaci.

Myslela jsem, že kniha bude mít normální děj. Ale takhle mi to vyhovovalo víc. Vždy strana nebo dvoustrana, která je zakončena vtipem. Čti smála jsem se jako blázen. A tím je vlastně propojen celý příběh. (Viz jak celý příběh původně vznikl.) A tak to bylo naprosto super.

Přidávám se k ostaním kolegům, tohle je prostě nejlepší hláška knihy:
"Smysl života? Nevím, asi sloužit zlovolný bestii s chlupatýma nohama a ohnivým pohledem, která hltá nicotný smrtelníky a plodí ďábelský potomstvo? Ne, nemluvím o Satanovi. Mluvím o mojí ženě."

Ale jak babča stále dává porci jídla i pro dědu? Myslela jsem, že dál to už horší nebude. Bylo. Do háje, bylo to dokonalý! A když se mladá zabouchne, přijde fakt apokalypsa :D

Bavila jsem se, smála jsem se, byla jsem nadšená. Prostě masakr. Užila jsem si :)

Navíc je hezky udělaná i kniha. Skoro jako kdybych se dotýkala ďábelského sametu, jak jsou udělané desky.

Nejsem metloš, přesto mě doslov fakt bavil. (Možná mi černá sluší, ale sorry, pokud jde o ruce, jsem vyklepaná jako startka, linku si prostě neudělám, natož složitější blbinky :( ...) Ohledně tohoto je to se mnou trochu komplikovanější...ale na konci hlavně na plný pecky!

21 19.05.2020

Hmm, četla jsem první díl, když jsem Kinga už mohla, ale ještě jsem ho úplně tak moc nežrala. A můj komentář zde byl...no ubohý. Takový dost podobný (a krátký) těm, které jsem tvořila na začátku své existence zde. Takže, jo, přišla řada na nové přečtení společně s celou sérii Billa Hodgese. A spoiler? Ne! :D Tentokrát jsem si to vychutnala mnohem víc.

Máme tady už tak dost velkej průšvih. Auto rozmetá frontu lidí a ujede. (Nebudu lhát, docela se mi líbil i ten sociální aspekt. Vzhledem k tomu, na co ta fronta čekala.) Jenže zlo není potrestáno. Vrátí se o pár měsíců později v podobě dopisu vysloužilému detektivovi. Že to prej udělá znovu. A odnese to ještě víc lidí. (Nebudu lhát podruhé, ten dopis byl prostě skvělej!) A tím to celé začne. A skončí to stejně jako začalo. Čili peckovně! (Ale hezky popořádku. Nechci, aby to působilo, že jdeme s komentářem do finiše.)

Pan Mercedes je pro mě víc dokonale vykresleným psychologickým románem než detektivním románem, protože ona rovina na mě působila nejintenzivněji. Co se Billovi honí hlavou je drsné. Má za sebou špatné období. Dost špatných věcí. Čili krom paranoi mu ten dopis přinese vlastně i dobré pocity. Jak si jinak vysvětlit, že s ním nejde hned na policii? (Protože to bude osobní, ale to se čtenář dozví až dál v ději. I když si to může domylset sám, když tam nejde hned.) Ne, nejdřív se pustí do svého vlastního vyšetřování. A rozkvete po tom jako smutná květinka, když už po dlouhém suchu konečně zaprší. Vyšetřováním i těmi dalšími věcmi. Takže...vono vlastně zapršelo a skončilo sucho doslova.

("Zapisuju si všechno, co vidím. Moje matka říká, že je to obsedantně-kompulzivní porucha."..."Život je obsedantně-kompulzivní porucha.")

A na druhé straně je Pan Mercedes. Takže tu psychologickou hru máme z obou stran. (A nebudu lhát potřetí, ty okamžiky, kdy nevím, kdo z těch dvou je víc psychopat, jsem si užívala nejvíc, což mám na Kingovi ostatně velice ráda. Přišlo mi, že to popichování nebere Bill tak vážně, jak by měl.) A včetně vzpomínek na to předtím. Protože u něj doma se taky dějí(li) zajímavé věci.

Nedoporučuji rejpalům...pardon, čtenářům...typu: "Proč známe vraha/pachatele/"doplň si" od začátku?!", protože tady ho čtenář zná. A proto je to tak dobrá kniha. A protože to není klasická detektivka.

Jestli mě něco tak dlouho už zajímalo, tak právě adaptace téhle knižní série.

PS: Polibky v lunaparku, druhá kapitola...dost drsné zamyšlení...

PS: ta Holly je vážně fajn...a "scooby gang" v poslední třetině byl prostě top ;)

25 16.05.2020

Já jsem Rumcajs, p%×o! Drž hubu a žer žaludy! Blbej to houlivůd, takhle to měli natočit!
Asi fakt taková blbost, až je to dobrý ;)

15 13.05.2020

Druhý díl je klasický slasher bez hlubšího děje, ale žalud to vem! Rumcajs je borec borců a vy jenom doufáte, že Cipísek najde svoje ztracené kuličky (nebo žaloudky, když je z toho Řáholce?), aby to dobře dopadlo.

13 13.05.2020

Moje myšlenka na první stránce: WTF!?!

Vždycky když čtu nějakou myšlenkama hlubokou knihu, přemýšlím nad tím, co se autorovi honilo hlavou, když to psal. Zda doufal, jestli jeho knihu lidé pochopí i bez rozboru knihou delší než původní kniha.

No, stejné myšlenky mám i u totálně prapodivných knih. Co si, sakra, autor myslel, když tohle dával dohromady? Jako kdyby žalud vykouřil místo střelení ho do Vetřelce.

Moje myšlenka na šesté stránce: WTF!?!

Já prostě nevím, zda to je dobrý crossover nebo prostě jenom dobrá kravina.

Moje myšlenka na patnácté stránce: WTF!?!

Cipísek je starosta a má svoje problémy. A že se něco děje v Řáholci, na to má svoje lidi. Rumcajse. Ještě že je vdovec, to by Manka nerozdejchala. Takže v lese řádí Vetřelec a bacha na mocipána!

Moje myšlenka na dvacátédruhé stránce: WTF!?!

No, kdybych to měla chápat jako vzdání holdu, je to dost nevhodné. Kdybych to měla chápat jako recesi, mrzelo mě, že to nebylo vtipnější.

Moje myšlenka na poslední stránce: Co myslíte...? :D

Ale víte, co je na tom všem nejhorší? Vlastně to nebylo tak špatný. Až na kresbu. Byla strašně nudná a nezajímavá. Ale ty ptáčci byly moc hezky provedený. Škoda, že tam nebyly žádné vílky. To bych dala o hvězdu víc ;)

15 12.05.2020

Průměrná sbírka průměrných povídek, které jsou ne vždy povídky, ale spíš krátké skeče nebo jakési vtipné zamyšlení.

Přidala jsem sem povídky a ze začátku čtení k nim psala anotace. Někdy v polovině jsem se na to vyprdla. Přestalo mě to bavit úplně stejně jako čtení knihy. Takové monotónní, prostě časosběrná sbírka, no...
(A potom jsem i ty komentáře přestala psát. Sorry, tentokrát to nevyšlo, přestože některé kousky na začátku byly div ne geniální. Jako kdyby všechno vystřílel na začátku...)

Doporučila bych knihu. Asi jo. Ale nejdřív si to půjčte z knihovny jako já a potom se rozhodněte. Nevím, prostě jako celek mi to nesedlo a ke konci se to fakt táhlo.

55%.

12 12.05.2020

Blíží se Vánoce. Totálka dobrá atmoška. Erlendur plánuje hru na vlka samotáře, protože je všechno v hajzlu. Sigurdur Óli je nějakej zaseklej a nechápe jeho specifický humor. A k tomu ta mrtvola. Hlídač hotelu oblečenej jako Ježíšek, s kalhotama dole a pláštěnkou pro svého superhrdinu na svém superhrdinovi. To všem náladu ještě přidá!

Jako vždy nemístné poznámky nad mrtvolou jsou prostě klasika, ale vyšetřuje se jako vždy tak "jako by mezi ostaním dějem", taky nějaké to drama s Evou Lind (její výstup v baru byl vtipný...tohle slyšet od šlápoty a fetky bylo zvláštní...prostě jí během vteřiny cvakne...jsem zvědavá, zda následky toho, co se jí stalo...teď naposled...dál autor rozebere, ale nechci být přehnaně pozitivní v rámci vývoje jejího příběhu). Zrovna dva takhle mluvný lidi jako tenhle otec a tahle dcera, budete hledat fakt dlouho! Autor jede v zajetém stylu a za to jsem vděčná. (Vedlejší případ taky dobrý. Protože je perfektně zakomponovaný do myšlenek na hlavní případ a vzpomínek na Erlendura a jeho bratra.)

Opět v komentářích "Proč si tykaj?" a to jsme už v pátém díle, tak by jeden řekl, že čtenář už ví. Ale nikdo se nerozhodl napsat překladatelce, jako u minulého dílu, takže ok. Mmch kniha je předkládaná opět z německého jazyka.

PS: proč je v anotaci, že někdo uškrtil Santa Clause, když hned na třetí straně se dozvím, že to byl Ježíšek a má bodnou ránu v srdci a břichu? Ty, co dělají obaly knih, by se občas měli poradit s překladateli. O to víc je zarážející, že druhému vydání dali pouze jinou obálku a tyhle dvě chyby v anotaci zůstali :(
Jinak, kdo nosí dárky přímo na Islandu? Hezké :O

(Islandské děti se z vánoční nadílky mohou radovat každý den po dobu skoro dvou týdnů. Dárky totiž nosí vánoční mužíci, chcete-li trpaslíci, kteří jsou podle legendy synové bohyně Grýly, která pojídala děti. Zní vám to na vánoční tradici trochu drsně? Taková holt severská mytologie je. Výhodou však je, že první mužík přichází 25. prosince a naděluje dárečky do ponožek. Následující dny přichází další mužíci a děti tak mají celkem 13 nadílek.)

PS2: schválně jsem si našla zahraniční anotace. Anglicky je vedeno někde jako "Father Christmas", což by šlo. V jiné anotaci je "Santa", protože asi aby tomu rozuměli. Ale nejvíc mě zajímala německá anotace, když bylo překládáno z němčiny. "Weihnachtsmann". Takže je jasno. Kvůli zobecnění pojmu překladu došlo k přejatí chyby do anotace, ale překladatelka to udělala správně, mj když tam v textu je vložena hvězdička. (Čert tedy vem názvosloví, ale dát do anotace způsob zabití oběti špatně, to je silná káva.)

14 09.05.2020

Mám ráda příběhy za příběhy. A taky mám ráda příběhy za čtenou knihou. Chápete, to co většina lidí odsuzuje a říká "to není komentář". No, nasr$@t, to je můj komentář. A pokud se vám nelíbí, tak ho nečtete. Nebo si napište svůj. Karty na stole. Ok. Tak jdeme na to :)

Kafka byl na mém listu dlouho. Spolu s ním tam byly ještě Lovecraft a Poe. A já na tom (řekla bych docela) poctivě dělám (ale karanténa mi brání půjčování knih, jak bylo v plánu, z knihovny). Jenže já nejdřív chtěla číst jinou knihu. Chtěla jsem si přečíst Černou ozvěnu. Ale znáte tu poučku. "Člověk míní, Lenka.Vílka mění." Jop, jop, nejdřív jsem viděla adaptaci. Kde mě tedy hodně zaujalo theme. Hlavně to, co v něm hrálo. (Už se dostáváme na konec.) Takže jsem si to na našla. A právě video k tomu songu je...(Vážně mi stále věříte, že se dostanu na konec toho příběhu? Muha haha!) ...poskládané z filmové adaptace Procesu z roku 1962 (vydání Academia 2008). Tohle propojení mě totiž moc baví. Jinak bych se třeba nedostala nikdy ke knize Žltá tapeta, což je povídka, která je silnou inspiraci k textu i videu mé oblíbené zpěvačky. Takže jestli tohle není náhoda (na osud nevěřím), tak už nevím, jak to jinak nazvat. (Chápeme, že tohle je konec příběhu?) Takže poslední den, než nám zavřeli knihovny, jsem si domů přinesla Proces.

Četla jsem Proces v komiksové adaptaci, takže základní děj znám. A tam problém nemám. Ale číst celou knihu, bylo...náročné. Jo, na některé dialogy jsem se musela vyloženě soustředit, protože jsou jednolité, neoddělené odrážkou. (Už je to nějaká doba, co jsem četla starší knihu. Ale tak od 50 stránky to už bylo úplně v pohodě.)

Co jsem si z knihy odnesla? Pocit zmaru, flustrace a mírného nasrá...štvání. K. neví, za co ho soudí a jeho následné chování, paranoia a myšlenky jsou strašně dobře popsaný a napsaný. A taky, že kdo mlčí, možná na tom nebude tak špatně jako ten, kdo nemlčí. No, jak z této situace ven...? Jako v knize nebo to lze i jinak?

Musela jsem číst a číst, prostě nešlo přestat. Jak jsem si zvykla na styl, kterým autor píše, nešlo to zastavit.

Nadčasová kniha, kterou dobou tisknout do té než přestanou tisknout knihy. Nikdy nevíte, třeba budou zpátky časy, kdy bude lepší mlčet. Tak tomu nikdo nepomáhejte.

26 01.05.2020

Tohle bylo krutý. Hustý, krutý, brutální a mazec ještě k tomu!

Líbilo se mi obojí. Jak Plášť 1969, tak Plášť.

Plášť 1969 je drsnej příběh z války ve Vietnamu zajatého doktora nepřítelem. Moc se mi líbil začátem každé kapitoly. První stránka, kde žena čte dopisy a tem sestřih "minule jste viděli". To bylo udělané moc hezky. A bylo to drsné. Bum, bum. Hele, toho týpka jsem nepochopila, ale byl to sympaťák. Sice jsem myslela, že udělá bum bum při Boji o vlajku. (Asi se moje dospělé já, které už tenhle komiks četlo přeneslo do doby mého mladšího já, protože už tehdy mi ta hra přišla trochu jeblá. Ale kdyby tam byl bum bum, třeba...kdo ví.)
Ve výsledku to je dobrý příběh. Hlavně jeho konec a co si hlavní hrdina uvědomí (a tedy přizná i čtenáři), co se u něj změnilo během té akce s plamenometem.

A potom přijde Plášť. Erik má po svém tátovi málo věcí. Nášivku z válečné uniformy mu mamka přišila na plášť. Ale ten je deset let pryč. Zmizel poté, co spadl ze stromu a málem umřel. Jeho život je teď hrůza. A vážně to není andílek. Změní se věci, když ho po letech znovu najde nebo se bude historie opakovat a i tentokrát přijde hořký konec? Soudě podle táty by jeden doufal v nějaké morální poučení. No...nechte se samy překvapit. Protože už jenom na konci první kapitoly to bylo dost vostrý! A potom se to už nezastavilo. Příběh se totiž rozdělí do přítomnosti a skoků do minulosti, abychom pochopili, co Erika dovedlo přesně tam, kde právě je. A on byl...kretén. Nepotřebuju sympťáky, tak jsem doufala v závěrečné "ach tak". Doufala jsem v něco, co vysvětlí, proč je Eric takovej ko@%t. Ne jestli takovej kvůli prostému "protože proto". No...v knize.

Kresba je luxusní. Temná, detailní a krvavá jako celý příběh. Fakt jsem se bavila.

Navíc se vyvedl přebal knihy. Jako kdyby tam fakt byla izolačka!
Ale po dlouhé době se mi stala jedna nemilá věc. Ten komiks strašně smrděl. Nevoněl tak krásně jako komiksy vždycky voní.

Na konci je ještě původní povídka Plášť s poznámkama a galerie.

23 30.04.2020

Bylo nebylo v krutém světě barbarských vaječníků...

Berserkr má rád kožešiny. A taky meče. A taky svojí rodinu. Ale tu mu zabijou a chtějí i jeho. Na úvod luxusní. Ona výmluva k úvodní řežbě je dost používaná...myslím tím, že by to nebylo tak wau, kdyby děj začínal ve městě a byly použité flashbacky...ale stálo to za to. Krve jak u řezníka, kterej má svojí práci až moc rád (kresbu budu rozebírat celkově dál v textu) a těžko si nevybabit 300, při té dvoustránce, kde jde "davový váleček" proti našemu bojovníkovi. A potom se dostane kouzlem do přítomnosti. A tam potká Joa. A já se vážně bavila. Třeba při hovoru, kdy si každý mlel svou svým jazykem a oba byli v přesvědčení, že ví, co ten druhý říká, a jak si perfektně rozumí! A když přijde na řadu chlast, hezky zapaří! K tomu znát jazyk toho druhého nepotřebují...
Ale nepřítel se blíží.

Celá první kniha je perfektním úvodem do magického dobrodružství. A já si tu jízdu užívala plnými doušky.

Nelze nezmínit kresbu. Moc mě bavila. Hlavně v detailech. Hlavně ty části " jako přes síto", kde začnete po chvíli vidět (když civíte moc dlouho) věci, které tam nejsou. A takhle nádherně zpracované cákance krve jsem neviděla už hodně dlouho! Barvy jsou skvělý stejně jako kresba a já slintala.

Líbilo se mi rozvržení oken. Ty místa, kde strana vypadá jako šachovnice nebo bílé obrysy oken, takže obrázek vypadá, jako když k sobě dáte několik televizí, kde hraje něco jiného a to udělá celý obraz. Čili ta nepravidelnost dělá i hezké okraje.

Už před čtení mě mrzelo, že má kniha tak málo stran. Jenže ona jich má, pro příběh samotný, ještě o trochu míň, protože je na konci dost "dalšího materiálu". Kdybych chtěla rejpat, jediný teoretický důvod snížení hodnocení. Ale...mám ráda Jeffa, no... :D

PS: ten vtípek, když se chlapci poprvé setkají, byl dobrej...

18 29.04.2020

Knihu jsem si chtěla přečíst, tak mě mrzelo, že první vydání nejde sehnat. Proto mi udělalo radost, když jsem si přečetla, že vyjde znovu a bude dokonce zadarmo. Tedy, já bych si jí jinak půjčila v knihovně, ale znáte to. Když je něco zadarmo...

"Povídky" jsou značně nevyvážené. Některé lepší, některé horší, některé až skoro průs..čík toho, co zůstalo v šuplíku. Asi. Až tak autora nežeru. Proč povídky v uvozovkách? Protože to jsou spíš takové myšlenky, které by šly rozepsat do povídky, a potom bych byla spokojená. Skutečných povídek je tady pomálu.

Ukázku ze Spadu v takovém počtu stran neberu jako něco špatného. Přeci jenom i Spad je teď zadarmo jako audiokniha...a taky z povídky Kód zeta. Ukázka povídky? To je hustý :D a taky je tady ukázka z knihy Underground.

Oceňuji, že vyšlo znovu kvůli zlepšení nálady v blbý době. To je fajn. Ale možná by bylo lepší už to neopakovat. Jak vydání tak koronu (jsem to dnes vtipná, že?), protože si nejsem, zda se mi povídky od autora prostě jenom nelíbily nebo je neumí. Asi je umí, když i vydyvatelé ho v tom podporovali (čtu předmluvy), ale za mě opravdu ne. No...a taky ještě jednou ne. Ať si klidně píše novely(ty), což je délkou vlastně jeho normální kniha. V tom je dobrej. Myslím, že bych knihu zdrbla víc, kdyby vyšla z jiného důvodu. Tj že to je nový materiál.

14 28.04.2020

Tuhle sérii jsem četla tři roky zpátky. Měla jsem půjčené z knihovny a pamatuju si, že se mi to líbilo. Tak před rokem jsem si za super výhodnou cenu koupila pevné vazby. A teď se už ptám jenom na jedno: "Proč tady nemám komentář?" No, vždy se najde dostatečný důvod, proč si nedat opáčko skvělého komiksu. Že? :)

Jelikož třetí díl ještě víc rejpe do obsahu dvojky, tak musím říct, že přestože to bylo vážně skvělé, bylo toho k%!$a strašně moc! Na zorientování, pochopení, souvislosti. A všechno je tak moc "na hup". Vážně ne kniha (vlastně celá série, ale tady toho bylo fakt hodně) pro nováčky v oboru.

O to, víc zapůsobí doplňkové příběhy, které si během jejich čtení začnete skládat do časové osy a krásně příběh doplní. (Na tomhle díle odvedl tedy víc práce Fish než samotný Morrison a to ani není vypsaný na obálce.) Protože příběh Chlapec a jeho pes? To bylo nádherňoučký! A Věčný boj (až na tu poslední větu) byl též skvělý. A Sbohem? Jo, doják jako prase...ale tak krásný!

11 28.04.2020

Jako kdyby se začalo svítat na lepší časy v "červeném Marvelu". Ale nechci to zakřiknout. Minule mladej Fury a teď Coulson. Jupí! :D

Nebudu se tady rozepisovat, proč mi tenhle komiks udělal radost. (Trochu jsem si rejpla už ve Válečných jizvách.) A ten kdo mě zná, už tak jako tak obdržel dost OZ, kde se srdceryvně vykvákávám o tom, jak nám moc ráda Agenty. A já se tak moc těšila, až u nás komiks S.H.I.E.L.D. vyjde. (Btw na podzim vyjde Buffy, takže moje sériálové touhy budou naplněné až až.)

Začnu tím, že jsem nejdřív byla vydešena počtem kreslířů. Ale nakonec to bylo v pohodě. Takový "seriálový střih" knize sluší. Každý sešit dělal někdo jiný. A ani proti jedné kresbě nic vyloženě nemám. Přesto mi trochu vadilo, že nejspíš měli kreslíři až moc volnou ruku ohledně vzhledu postav. Přestože se v základech drželi seriálové představy postav (May, Simmons, Fitz), bylo tam dost rozdílů v provedení.

Jednotlivé sešity tedy působí jako uzavřené případy (jako díl seriálu), ale je v nich tažena červená nit (jako série seriálu). Navíc je v každém sešitu dobrá hostovačka a každý z nich vyhovoval. Třeba to s Ms.Marvel? To bylo dobrý! :D
A vážně mě potěšilo zobrazení bublin, když jsou chlapci na stropu (druhé otočení knihy během čtení). A celkově v sešitu, kde je Spider-man byly úplně skvěle použitý barvy.

Bohužel každá sranda musí jednou skončit. Zde na poslední straně... :(

11 28.04.2020

Zatím jsem skoro ke každému dílu psala dovětek, že tentokrát osobní. Štvanice je tak nejosobnější jak to jenom může být. Čili obsahuje dost popisů, kdy se Miko láme, porušuje předpisy a z toho všeho mu je@e. Otázkou tedy až do konce zůstane, zda překročí i tu poslední čáru, a kvůli pomstě se stane jedním z těch špatných, když se sám vydá do zahraničí.

Toto všechno by bylo lepší vzít v potaz, než někdo začne psát komentář, že se mu zdá směšné, jak se to někomu mohlo líbit. Jenom proto, že jemu se tam ty (nezbytné) popisy nelíbily. Z anotace to nepoznáte, ale po přečtení prvních pár stránek víte, o koho jde. A kdyby se hlavní hrdina v knize choval jinak, asi to nedočtu, jak jsem hluboce zklamána. Ve všech aspektech chování.

Jsme lidi, ne roboti...

30 26.04.2020

Na autora jsem se chystala už strašně dlouho. A konečně nastal správný čas, ne kvůli rozkoukané seriálové adaptaci, která mě nadchla (která ovšem nejde chronologicky podle série), ale asi to fakt uzrálo. Navíc jsem měla vážně krizovku ohledně knih s více stranama. Takže jo, knihu jsem měla doma dlouho. Rozečtené na 60 stránkách a mezitím přečetla další knihy. Hubenější. Ale teď se to prolomilo. Už bylo na čase, sakra práce! A vděčím za to Černé ozvěně? To je pro nového autora velká lichotka!

Děj je skvělý. Jedná mrtvola, co hledala zlatou v tunelu? No, trochu komplikovanější, když se ukáže, že se nejspíš účastnil hodně dobře promyšlený loupeže. Kromě vyšetřování, které se nakonec spojí s případem FBI, je v knize spousta dalších věcí. Hlavně to, "jak to doopravdy chodí". Moc se mi líbilo zapracování věci z Vietnamu. To knize dalo jiný nádech. A není to jenom fajnové vyšetřování. Harry není zelenáč, tak ví, jak na byrokraty a všechny, co chtějí buzerovat, když on chce jenom dělat svojí práci. Sice po svém, ale pořádně.

A celkově se s tím autor taky moc ne@%!e. Connelly píše, jak to je, ne jak si čtenář přeje, aby to bylo. A jak to chodí. Upřímně, 3/4 "detektivů" jak nám je podstrkují autoři, kde jsou jejich postavy na efekt, by v těhle ulicích nedala ani tejden (fajn, ani míň, ale nechci znít zbytečně negativně). A za to jsem fakt vděčná.

Sedl mi i styl autora. Píše fakt dobře a já se bavila. Je jasné, že jak to hned půjde, půjčím si druhý díl. Moc ráda :)

Jenom se mi zdá málo, že přečetlo jenom 353 lidí (253 hodnocení) přede mnou. Je to fakt málo na tuhle kvalitu! Druhou knihu budu číst od bbartu, tak jsem zvědavá na rozdílnost nového a starého překladu.

Na zasmátí:
Dost let zpátky jsem četla knihu Černý anděl a to byl fakt opruz. Možná proto jsem se tak dlouho nechtěla vrhnout do téhle série. Dislektik ve mě si myslel, že tohle i Černého anděla napsal stejný autor :D

20 25.04.2020

Ke knize jsem se dostala dost náhodou. Viděla jsem trailer k seriálové adaptaci. Já jak vidím náhled videa s mojim oblíbencem hned klikám. A ten trailer mě zaujal. Čili povinnost přečíst knihu. Ale co dělat, když jsou knihovny zavřené? Koupit si ebook? Když nemám jistotu, že se mi kniha bude líbit? Já moc nejsem na soudní dramata, ale jsem na Chrise Evanse. Maximálně si těch pár hodin protrpím. Koukání by za to stálo...

Jak to dopadlo je asi vidět. Píšu komentář do komentářů, ne do diskuse.
A jak se mi líbilo, je podle hodnocení taky poznat.

Tahle kniha má velkou výhodu. Že se neodehrává jenom u soudu. To by se mi asi líbila mnohem míň. Vyprávění není lineární, což je výhoda. Dobře se tam zakombinuje celé to soudní drama, rodinné drama i psychologická část příběhu. Díky tomu mě kniha nezačala nudit. Nebyl na to čas ani příležitost. Všechny postavy jsou vykresleny dostatečně věrohodně. Autor moc dobře ví, o čem psal. A zvládl to na jedničku.

A jak už zmiňovali ostatní přede mnou, přidám se k nim. Konec jsem nečekala. Neřekla bych ale, že to je kniha primárně určená pro rodiče a oni text budou vnímat jinak. Viz můj dost tvrdý názor na komentáře typu ke knihám, kde je vyšetřována smrt dítěte, čtenář to ví a stejně u knihy v komentáři napíše: "Já jako matka tomuhle musím snížit hodnocení.". Tak tady mi přijde zvláštní tvrdit: "Jako rodič to budete vnímat jinak." Pokud to autor dobře napíše, tak to budeme vnímat všichni přesně tak, jak to autor zamýšlel.

Spíš mi v knize vystupovaly ty věci, které pro mě byly nepochopitelné, protože v Americe "to maji jinak", ať už ohledně soudního systému nebo výchovy dětí. Což autor popisoval dobře, ale místy trochu zdlouhavě.

Čili bych tímto chtěla poděkovat naší knihovně, že postupně dokupuje i starší ebooky, ne jenom ty nové od té doby, co s nimi začali. Jinak bych se ke knize nedostala...

15 24.04.2020

Dobře sestavená povídková sbírka. A jsem ráda, že se před každým kouskem autor tak vykecáva. Já od něj ještě totiž nečetla moc knih, tedy románů. Nějaké ty povídky a dvě knihy. Takže obava, zda se neztratím, vzhledem k seznamu povídek, když jsem nečetla díla, ke kterým se vztahují, byla celkem oprávněná.

Nevýhodou téhle sbírky je tedy čtenář jako jsem já. Nečetla jsem všechny Simmonsovi knihy, není na světě jediný autor, kterého na stará kolena doháním. Proto se domnívám, že než postupně jeho knihy dočtu, nebudu mít tušení, o čem byly povídky. Tákhle to u mě funguje. Zapomínám. Proto sem píšu komentáře. V ten okamžik si vzpomenu.

Nebudu tedy posuzovat, zda se Simmons rád poslouchá, ale bavilo mě, že předmluva ke každé z povídek je teda, sakra, hodně dlouhá, protože já za to v ten moment byla ráda. Navíc má kniha ještě předmluvu. Já mám předmluvy vždy ráda. Ať už od autora samotného nebo jeho nějakého kamaráda. Zde mě zaujalo toto. Z čehož vyplývá, ale že téma ho trápí dlouhodobě.
"Dlouhé povídky...mám podezření, že jde většinou o novely nebo možná novelety, ale vždycky zapomínám, jak se tyto útvary počtu slov dělí, a proto jim prostě říkám "dlouhé povídky"...."

Takže...komentáře k dlouhým povídkám u povídek. A tam taky jejich hodnocení.

15 24.04.2020