Lenka.Vílka komentáře u knih

Tahle sbírka povídek je trochu jiná. Tedy, každá z nich je dobrá, ale měla jsem trochu problém s vyzněním sbírky jako celkem. Protože začátek byl vyloženě sranda a potom lup a najednou jedeme jenom na vážno.

Ale já tady hodnotím jednotlivé povídky. A ty se mi líbily. Pokud vás zajímá, co si o nic myslím, musíte kliknout do příslušné záložky.

28 08.02.2020

Moje první od autora byla "Tyranie" a tohle je takové víc rozepsaní pro toho, kdo chce jít hlouběji.

Celkem se bavím tím, že je autorovi předhazována nestrannost. Uvědomujete si, jak je to těžký? Kdo viděl alespoň jeden akční film, kde se policajt snaží vyjednávat s bláznem s granátem, má to těžký. Buď ho střelí nebo po něm hodí svůj granát. Na tohle se já koukám. Ne na ty sraby, co vyjednávaj. A Snyder je jako ten cool policajt, kterej ví, že vyjednávat s bláznama nemá cenu. Protože...tohle je věta, kterou opakuju často...kdo by si to měl přečíst, si to nepřečte, jenom bude prudit v diskusi...

Název knihy je víc než vystihující. Jsme na cestě k nesvobodě. Na dobrovolné cestě, ukolébáni lží, že to bude dobrý. Nebude...

31 04.02.2020

"Everything Belongs - Thrice"

Tentokráte vynechám obvyklý lehký úvodní obsah. To hlavní máte v anotaci. Navíc bych nevěděla, jak to napsat, abych něco nevykecala. Jde totiž o to, jak je to napsané. Což mě bavilo moc. Jak se střídal čas, před skokem a co bylo potom. A celkově jsou i všechny ostatní věci takhle psané. Preferuju tenhle styl "skání", který auror rád používá. Baví mě to potom číst zase o trochu víc. Něco dohodit a když to neudělaš, někdo uvidí určité video? Nebo se to ještě trochu zkomplikuje? Kort když to není tvůj případ, ty jsi jediný, kdo ví, že za tím je víc, protože někdo sice skočí sám, ale někdo další ho tam musí postupně dostrkat...

A celé to rozuzlení bylo dobré. Příběh dobře vystavěný. A hlavně dost osobní pro Mika. Zase o třídu lépe napsané než díl předtím.

Občas to nejlepší co pro své čtenářské já můžete udělat, je dát šanci neznámému (a to doslova) českému autorovi. Já toho nebudu litovat nikdy :)

PS: Vážně? Kdy jste se naposled smáli, když pasák dá pěstí policajtovi, protože šlapce v podstatě řekne, že je hnusná?! To se ve Švédsku ani Dánsku jen tak nestane!

PS: Dustin. To je jméno zpěváka kapely v mojí top trojce... :) a náhoda! Hned v úvodu komentáře :O

31 03.02.2020

Hodně malá knížka, která ale obsahuje hodně velký příběh. Jistě, doktor, natož psychoterapeut, má pomáhat svým pacientům. Má být nestranný. Ale občas se to nepovede. Občas právě oni pacienti mohou zachránit a změnit jeho samého. Hlavně Agathe.

23 28.01.2020

"Destroyer - Parkway Drive"

Mám ráda jiné vesmíry a reality, budoucnosti a utopie při dodržení hlavní podmínky. Musí tam být stále to naše zakomponované do změny času a prostoru. A to je i tady, bez obav. Jsou tady hajzlové nahoře, chudáci dole, mezi kterýma je taky hajzlovská špína. A hlavní hrdina, kterej je nejdřív taky jenom chudák, ale to se brzy změní (jak jsou napsané první kapitoly vás pořádně zmate).

Kniha mi naprosto sedla. Jak svým stylem psaní. Tak dějem. Ale co mi sedlo nejvíc, byl humor. Vtipné vsuvky nebo přirovnání by vystačily na neskutečně moc citátů k autorovi na profil. Protože opsat celou knihu je proti zákonu. Zdá se mi to nebo jsem prostě až moc "čecháček"? Takhle mě vždy dostanou jenom naši. Asi že vzpomínek na doby, kdy jediná pozitivní věc byl právě náš humor se nám to nějak dostalo do krve.

Je zde totiž dobře zkloubené rozehrání děje na více místech s postupným vypuštěním informací ohledně toho kde jsme, co se děje, kdo jsou všichni bez toho, abych se třeba začala nudit nebo byla otrávená, že mi děj nic nepředhodí.

Ale abych si rejpla. Nemám ráda rozdělení vyprávění jak bylo tady. (Tedy vydržím to a nejdu kvůli tomu dolů s hodnocením, ale chápu, že teď je to v módě.) Kdy je hlavní postava vyprávěna formou ich a vedlejší jsou formou er. Vždy si potom říkám: "Nešlo to napsat jinak? Stejně?" Na čtivosti to neubere, ale není to vyprávění, které bych vyloženě vyhledávala. Spíš si to najde mě :D

(Byla jsem hodně zvědavá na to, jak vlastně Tvůrci "vznikají", protože být tvůrcem vám sice dává velkou míru zodpovědnosti, ale taky zároveň důvody k sebestřednosti a důvody k strachu o vlastní krk. Čili, co se dělo v knize bylo super. A zajímalo to další kolem Tvůrců. Vzhledem k tomu důvodu (žádné spoilery) proč se ty jejích světy hroutí a kdo za tím stojí.)

Jenom nemám moc v oblibě tohle "skryté autorství". Ráda vím, kdo je autor. A takový věci. Jenže na druhou stranu, když vidíte fotku a životopis někoho, kolik je toho skutečného, že?

PS: docela mě zarazil hned začátek knihy. Myslela jsem, že hlavní hrdina bude nějakej fouňa, kterej se do děje zaplete nějak tak omylem. A takhle mi vyhovovalo víc. Alespoň se šlo hned do akce ;)

PS2: taky mě dost zaujaly knižní tituly, které jsou v tom světě na blacklistu :D a trest za jejich čtení naprosto chápu. Třeba Stmívání. Ale ty další? To pobavilo...

(Měla jsem jenom jeden problém. Na který mi doufám odpoví druhá kniha a tady ho před napsán raději označim slovem spoiler, protože si nejsem jistá, zda to spoiler je nebo není, no spíš jo...

ZAČÁTEK MOŽNÉHO SPOILERU

Jasně, chápu, Tvůrci jsou vlastně další "havětí" ve světě plné podobné "havětě". Nejsou jediní, kdo je jiný. A jejich světy byly jenom pro ně. A teď jim ty světy někdo "ničí". Proč to tak prožívaj? Jasně, jeden z nich je zradil a s je(ho)jí pomocí je to snadnější. Nepochopila jsem propojení Tvůrce a jeho světa. Nebylo by snadnější (jakýmkoliv způsobem) zahnat všechny tý špatný do jednoho ze světů a ten potom zničit? To by přece Kryštof mohl, ne? Nebo je neumí ničit, ale jenom tvořit? Když je tak dobrej, že jich zvládl mít narozdíl od ostatních mnohem víc. Možná to nejde kvůli propojenosti mysli. Něco takového bylo naznačeno, ale takových způsobem, jako když se dítě zeptá: "Jakou barvu má nebe?" a odpovědí mu je: "Nemá zelenou." A druhá věc, kterou nechápu. Jsou tam skuteční lidé? Asi jo. Když zvládnou přecházet. Ale jsou skuteční jako skuteční? Jako bylo by to na skanulou slzu, kdyby umřeli třeba ty z Očistce? Přeci jenom ty chudáky sám sobecky stvořil kvůli sobě. Dal jim hnusný život, osud, nepřátelé a ty teď po nich jdou taky. Chápete? Pokud to jsou tedy skuteční lidé, proč ty chudáky nedát jinam a zničit ten svět? Když ho začne narušovat někdo jiný, má to psychické následky, ale pokud si ho zničí sám Tvořitel, mělo by to stejné následky? Protože kvůli té Styx vydrbávce není moc času na záchranu a reformu světa, zatímco by se třeba dobrý postaraly o vytřílení všech špatnejch, protože teď už v podstatě Očistec není třeba. Navíc, když se "výtvory" samy dál formují a jsou vlastně v pohodě ohledně toho, že jsou něčí výtvory, tedy mají to naprogramované.

Jsem zvědavá, zda mi na tyhle drobnosti druhý díl odpoví.

KONEC MOŽNÉHO SPOILERU)

Konec knihy dost rychlý, ale napínavý. Posledních pár stran vás natáhne a ta poslední nejvíc. To bylo napsané geniálně, že hned chcete pokračování!

19 27.01.2020

"Live Forever - Oasis"

Od tohoto dílu jsem (vzhledem k budoucnosti série) čekala pohodový díl, nečekané plíživé zlo z tábora nepřátel, na jehož konci padne bomba, aby čtenáři pořádně protrpěli plánovanou pauzu. A přesně to jsem dostala. (Ona i obálka samotná je dost výmluvná.)

Možná proto je tentokrát něco napsat, aby nehrozil nechtěný spoiler, strašně těžký. Takže trochu jinak. Hazel byla...Hazel. Její puberta je drsná. A moc to s lidma neumí. Hlavně se stejně starejma lidma jako je ona sama a nechtěnýma zlýma řečma. Zbytek rodinky je taky zrovna v pohodě. Ale za rohem číhá nebezpečí.

Nejemotivnější díl už máme za sebou a tenhle byl hlavně o rodině, lásce, bolestech dospívání a všeho toho, co máte na téhle sérii rádi. A proč jí čtěte. Protože je jiná. Svá.

A od druhé poloviny...masakr.

Ale na poslední stránku mě nemělo co připravit. K#%&a! :(

19 23.01.2020

Svůj komentář začnu myšlenkou, která mě napadla už v moment, kdy jsem sem knihu přidávala:

"Pro koho je tenhle omnibus určený? Vždyť jeho vydání je totální kravina a zbytečnost!"

A stojím si za tím. Proč? Protože...

...pro toho je kniha určená?

Buď pro skalní čtenáře.
Nebo pro začátečníky.
Jo? Ne...

Kniha obsahuje první čtyři knihy a bohusovou povídku, která ještě nikde nevyšla. Takže skalní fanoušci se pomnějou. Jenže to vám v poličce nebude sedět vizuálně, protože kniha vyšla v jiných rozměrech než původní paperbacky. Ale v knize není Machinomania. Takže to začínajícím čtenářům bude chybět. A potom si zase koupí paperback Machinomanie. A zase hrůza na poličce.

Takže znovu. Pro koho ta kniha je?

Nejspíš pro někoho, jako jsem já. Všechny díly jsem měla půjčené z knihovny (kromě Machinomanie), takže je zde mám okomentované a ohodnocené. A teď je na čase pustit se do té bonusové povídky.

Jak přečíst za 5 minut knihu o 700 stranách? No...velice snadno...

Pravda mezi oči: 4/5
Taková dost demonstrativní povídka, kdo Lhář je. Za mě bohužel opakování stále stejného námětů postupu, jak Lhář "operuje". Ale na těch pár stranách vám bude všechno jasné. Možná bych začala právě touhle povídkou, pokud jste ještě Lháře nečetli vůbec.

Omnibus hodnotit nebudu, to mám jinde. Hodnotím tedy pouze tu bonusovou povídku.

Z předmluvy psané autorem:
"Nakladatelé a čtenáři "vážných knih" dávají přednost sólovým novelám (jako Stařec a moře), kterým se přidá mnoho prázdných stránek dopředu a dozadu a všichni předstírají, že jde o román. Doufají, že si toho nevšimne nikdo důležitý, a čekají na Nobelovu cenu."

Neb o tom, že autoři novely rádi píšou (chápu proč) a o tom, že nakladatelé je zase tolik (ne)musí (chápu proč). Tohle mě baví :)

Ale o dost víc mě bavily povídky v knize. Tedy, až na ... ne, ne, ne, přečtěte si to u povídek, jestli vás to tolik zajímá ... a za top povídky rozhodně považuji ... tůdle, nůdle, zapněte si navigaci směr povídky ..., takže za mě průměrná sbírka.

Hodnocení sbírky je výsledkem průměru hodnocení povídek.

PS: vážně, vážně, krásně nádherně zpracovaná obálka. Koukat na ní neomrzí...

16 22.01.2020

"Room to Breathe - You Me at Six"

Mám ráda Flashe. V každé jeho variantě. Jasně, je tak dobrej a čistej, až to vyvolává pocit jednorožce zvracejícího duhu, ale pro Barryho mám slabost.

Líbilo se mi vystavění příběhu. Protože vzhledem k tomu z minulého dílu se těšíte...na reakci. Jo, to je správné vyjádření. Reakci postav. Jenže tady si na to počkáte hodně dlouho. Typicky seriálový postup. Udělalo mi to ale radost. Čili chápu, že díl možná působí jako vata nebo odbočka, než se čtenář dostane k tomu z minula. Ale mě příběh téhle knihy bavil. Hodně civilní. Že Barry Allen není jenom Flash. Že Barry Allen je i Barry Allen a neměl by na to zapomínat. Čili konec byl stejný jako vždy:
Otevřu pusu. Wtf! Kde je další díl?!

Mrzel mě jenom až moc viditelný přechod mezi kreslíři. Moc se mi líbí kresba Carmina Di Giandomenica. Jeho pojetí vzhledu Flashe mi vyhovuje a styl taky. Sešit od Neila Googe mě moc nenadtchl. Takže naštěstí byl jeho děj dobrý. A byl to nájezd na masakr, který poté následoval. Čili i s tímhle dílem jsem naprosto spokojená.

Vánoční bonus potěšil.

17 17.01.2020

Nebavila jsem se, totálka opruz. S touhle částí Rebirthu to mám jako na houpačce a teď jsme byly dole. Docela dlouho jsem se přemlouvala, zda sem vůbec něco napsat a jenom hodnotit. Tentokrát nefungovalo vůbec nic. Jedna hvězda za kresbu, protože nebyla sice úchvatná, ale nebyla hnusná, a neskutečně nudná (čti nenašla jsem nic, co by mě nutilo zdržet se na stránce déle než jenom na přečtení textu). Poprvé jsem četla limitku, takže budu hodnotit i její obálku. A to: "Prosím, znovu ne!"

17 17.01.2020

Hodně dlouho jsem přemýšlela, zda si knihu přečíst. Ano, kresba je nádherná, ale nevěděla jsem, zda je pro mě i děj. Dokud jsem dnes knihu nevzala do ruky. A dokud jsem neprolistovala. Hned jsem věděla, že tohle si přečtu. A dobře jsem udělala!

Už jenom ten formát (a pevná vazba, klasická bez přebalu, která při čtení stejně jenom překáží). Nejde jenom o to, že takhle vyniknou ty kresby na celou stránku. Ale celý je to takový...no, sorry za ten výraz...super. Věděla jsem hned, že tohle přečtu na jeden zátah. Jasně, každou stránku jsem si prohlížela jako svatej vobrázek. Ale dnes je prací den. A mě když pere pračka, já odpočívám :D díky za to!

První kniha: Vzkříšení
Podle náhledů do knihy jsem měla jistá očekávání, ale pravdou je, že na to co jsem potom držela v ruce, mě nemohlo připravit vůbec nic. První kniha je sice úvod (co a jak), ale je pravda, že kdybych si nepřečetla o čem to je z knihy, totálně se ztratim. Všeho je tam hodně. Děje, barev, krve, oken na jedné straně, aby na druhé straně následovala kresba přes dvojstranu. (Takže na jedné straně budete dlouho a ty orgie si vychutnáte.) Třeba pohled na Necropolis! To jsme si slintla. Kresba je kapitolou sama o sobě, čuměla jsem. A jelikož jsou to tři knihy, na konci je skicář hned za knihou a o autorech. Ale top jsou ty velké kresby.

Druhá kniha: Tanec hrůzy
Druhá kniha je jeden velký boj. A jak se postupně představují ostatní rasy, padala mi brada dolů, níž a níž. Jedno lepší než druhé. A vy si říkáte: "Jak tohle mohlo někoho napadnou a jaký blázen to zvládl nakreslit?!?!", protože tohle byla prostě síla. Navíc to končí celkem napínavě. Jak jinak než příchodem brutus příšerky.

Jenom si teď u autora udělám černý puntík. Už k četbě první knihy jsem měla na pozadí kapelu Dead Sara. Ale slibuju, že ke druhému čtení si ty doporučené Queens of the Stone Age pustím. Millsovi se omlouvám, že to zůstane pouze tady. Snad si to přečte :P

Na konci opět nádherně kresby, skicář a zase to nějaké popovídáníčko.

Třetí kniha: Drákula
Opět se podíváme do minulosti a to se mi líbilo. Nikdo není dokonalý. Někdo svatý. A já si užívám styl tohohle vyprávění. Jenom trochu, potom děj jinde, zase odkrejeme víc. A hezky pořádně, ať svůj názor na hrdiny změníte. Závěrečná řežba epic. Doporučuji všem romantičkám. Ať ví, jak má vypadat vlkodlak ;)

16 14.01.2020

Budu upřímná, neměla jsem po předchozích zkušenostech s autorem, v plánu od něj už cokoliv číst. Přesto jsem neodolala. Proč?
- je to nová série
- zaujaly mě některé komentáře zde, protože nemám ráda, když je porovnávána jedna série s druhou od jednoho autora

Přestože je tohle samostatná jednotka, je to stále to stejné. Takže moje hodnocení, vážený nadšený čtenáři této knihy neber vážně, protože já nebudu nadšeně juchat jako fanynka, která adoruje vše od svého miláčka.

Problém je v tom, že autor dělá stále stejnou chybu. Snaží se pozornost od nepromyšlené kostry příběhu a celkově jednoduché zápletky, zastínit možná dobře rozepsanými postavami (vždyť na jakém žánru autor začínal, že?) a kopcem morbidnosti. Problém není v tom, že jsem přecitlivělá. Problém je v tom, že nemám ráda trik spisovatelů, že za zrůdnostma schovávají nedomyšlené věci. Je to lehká detektivka, která se lidem líbí (a já chápu proč), ale mě nepřinesla nic nového.

Je to celé tak geniálně nereálné, až to bylo vlastně dobré (za to má autor ode mě hvězdičku do hodnocení). A s tím jsem problém neměla. Celkově mi nápad přišel zajímavý. Možná kdyby to napsal někdo jiný, jsem si jistá, že se mi to bude líbit. Ale tady je prostě moc "Bryndza Style" s tím dobrým i špatným. A to já asi nedávám, hlavně to špatný.

Autor umí relativně dobře psát (za to má autor ode mě další hvězdičku do hodnocení), ale zároveň mi přijde, že píše celkem podlézavě (za to má autor ode mě půl hvězdičky pryč z hodnocení). Protože mi trochu přijde, že se Robík dostal do fáze, kdy si moc dobře uvědomuje, že prodá i slabší kousky. A pokud něco trochu odflinkne, my to sežereme. A je jedno, že jsme si objednali steak medium rare, protože ten je lepší PRO NÁS, ale autor nám naservíroval rare, protože na něm je PRO NĚJ míň práce (nebo mezitím udělá alespoň další rare).

A to je všechno. Ale to mi nestačí.
Co s detektivkou (nebo jakýmkoli) jiným žanrem, když ve mě text nevyvolá žádné emoce?
Když je mi jedno, co se stane s postavama?
To za mě nefunguje.

32 13.01.2020

"The Reckoning - The Getaway Plan"

Na cokoliv od Simmonse jsem si brousila zoubky už dlouho. A do toho mi kámoška řekne: "Teď jsem četla skvělou knihu." Půjčila mi jí a já si půjčila jedničku jinde. Takže jo, četla jsem knihy hned za sebou. Taky je vtipné, že ona o jedničce nevěděla a i tak si knihu vychutnala. Ostatně, i v anotaci to je psané. Že není třeba číst, ale...je to škoda. Přijdete o spoustu srandy!

První, co mě zajímalo, bylo, proč zrovna dům, kde bydlel Duan. Takže jsem doufala, že dostanu buď vyprávěním nebo flashbacky do doby hned po létě v roce 1960 až po přítomnost. Cokoliv, jakoukoliv formou. Jak kluci odjeli pryč. A proč se, sakra, Dale vrátil. Ten skutečný důvod za tím v anotaci. Byl to přece Duan, kdo chtěl být spisovatel. A najednou je jím Dale, který si kariéru vybudoval na svém mrtvém kamarádovi. A teď nemůže psát? A proč udělal to, co si udělal?

No, mě zaujal už začátek a jeho vypravěč. Hele, to by mě nenapadlo. Hlavně vtipný tah, jak si i autor udělá legraci sám ze sebe. ("Ale odbíhám, a to jsem ještě nezačal s vyprávěním. Spisovatele s tímhle zlozvykem jsem vždycky nesnášel.") Paradoxně, čím jsem starší, tím mě to baví jako čtenáře víc.

Nevím, zda to bylo tím, že jsem od knihy nic neočekával. Možná to bylo tím, že jsem četla díly hned po sobě. Možná to bylo tím, že autora nemám tolik prokouknutého (v jeho tvorbě jsem pouhá novicka). Ale na tom mi nezáleží. Je mi to jedno. Zimní přízrak je dobrá kniha, chybně vedena jako horor (13.1.2020, kdyby někdo opravil, ať nevypadám jako trubka, proto to datum). Ale to nevadí. Bavil mě způsob vyprávění.

(SPOILER Za co se styděl Dale, a schovával to za "nepamatuju si", to vyprávěl Duan? Protože krutě upřímný popis Dalovi tvorby a jak je špatná, mě rozsekal :D jiný příkladsi nechám pro sebe, ať to není zase tak velký spoiler SPOILER)

Ta zmrzlá atmosféra. Ty vnitřní pocity. Ale zároveň šlo o ty další věci ve vyprávění. Ty, které jsem se dozvěděla.

Ale ... na to jak moc se řeší přítomnost v propletenenci s minulostí, neměla kniha nějak málo stran? Na své poměry se autor mohl vykecávat trochu víc. Ne? Prvních sto stran mi totiž přišlo jako plácání na místě. Autor mohl více rozepsat vnitřní pochody...

Ale na druhou stranu, ty dvě stránky z kapitoly čtrnáct jsem četla fakt dlouho (když se dostanou nahoru do domu). To nešlo! Jsem se řezala jako blázen.

Jasně, hned na začátku druhé kapitolu jsem si vymslela teorii, proč se Dale vrátil zrovna tam místo toho, aby si pronajal třeba někde nějaký srub, jak by to udělal každý druhý v jeho situaci. To autor ovšem bravurně rozcupoval. Takže se asi zařadím mezi pomalé čtenáře. A vůbec mi to nevadí. Alespoň jsem si knihu užila celou dobu. (Protože jsem si neustále lámala hlavu nad tím, proč má Claire tolik prostoru. Došlo mi to, až když mi to řekl autor...)

Ale...nějak tomu chyběla atmosféra, kvůli které bych dala pět hvězd, přestože byl příběh dobrý a vlastně neměl žádnou chybku. Chápu, je tam jakési promítnutí. První díl byl lehký a takový snovější. Přeci jen to bylo o partě kluků. Jenže dvojka je od staršího spisovatele a o tom, v koho se proměnil ten kluk, který chránil svého brášku před tmou.

Když jsem ale knihu dočetla (a došla mi pointa), nemohla jsem se ubránit dojmu, že jsem něco podobného už četla. Nebo viděla ve filmu. (Teď už fakt nevím co z toho.) Ale co já vím, vzhledem k vydání knihy, třeba se někdo inspiroval knihou, ale o adaptaci jsem nic nedohledala. Kdyby někoho něco napadlo, ať má moje dušička klid, zprávička by potěšila.

Po dočtení jsem o knize dost přemýšlela. Simmonsovi se rozhodně nepovedlo to samé jako Kingovi s Osvícením. Protože nápad v knize Zimní přízrak není špatný. Možná kdyby se vyprdnul na nějaký pokračování a napsal s tímhle námětem samostatnou knihu a víc se rozepsal, možná by to byla větší pecka (ale potom by musel napsat jiný "důvod všeho", aby to nevypadalo jako vykrádání sebe samotného, ale asi by to šlo napsat i samostatně).

PS: jenom škoda, že se to trochu táhlo. První díl má stránek víc, ale nečetla jsem ho tak dlouho jako dvojku. Chybělo mi v tom to "něco", co nutí otáčet stránky dál a dál. Během čtení jedničky jsem na vyrušení reagovala jako pes, kterýho začnete hladil, když má mordu ve žrádle. Ve dvojce se tohle nestalo :(

PS: uvědomuju si, že můj komentář působí značně zmateně, ale myslím, že právě tohle se dokonale střetává moje pocity po dočtení knihy.

18 13.01.2020

Napsat sem komentář je těžké. Hned vás totiž napadne: "Proč jsem si nepřečetl nové vydání v jednoho dílu?! Bylo by to snazší!"

Logicky, děj navazuje přesně tam, kde skončil. A já budu upřímná. Během kapitoly 28 a 29 jsem četla, jako kdyby mělo jít i o můj život (druhý svazek začíná kapitolou 30). Ať už tam nikdo další neumře! Nemyslím, že to je spoiler, kort když to píšu sem, přesto vynechám jméno. Číst o jeho smrti bylo drsné. Takže jsem držela hrdinům palce, aby všechno dopadlo dobře.

S knihou jako celkem jsem byla noc spokojená. A můzu to klidně odpřísáhnout. Není to moje poslední dostaveníčko s Danem Simmonsem.

16 09.01.2020

"Mlha 0,5"? Tento dovětek si kniha nezaslouží. Spíš Mlha by si zasloužila dovětek "Hodina děsu 2,5". Vzhledem k tomu, jak povídky postupně vznikaly, je Mlha vlastně taková deluxe reedice. Ale chápu, vzhledem k roku vydání Odeonu, asi má dost lidí Mlhu z roku 2007, a potom jim tahle kniha přijde zbytečná. Jasně, mohla jsem si přečíst Mlhu, ale stejně jako v případě knihy Mrtví se někdy vracejí (Noční směna, "Mrtví se někdy vracejí 2,5"), jsem neodolala této malé úzké knížečce, která je sice hubená, ale skrývá spoustu nádherných věcí. (Stejně jako jsem si raději přečetla Nadaného žáka, přestože jsou obě povídky z knihy jinde.)

Dobrá sbírka s vyváženými povídkami. Pokud vás zajímá, co si o povídkách myslím (žádnej tlak, ok?), tak musíte kliknout na jednotlivé povídky (hele, fakt žádnej, ok?), u knihy to vážně nenajdete. Tam, kde je komentář povídek najdete též jejich hodnocení.

(Protože seznam knih Kinga na začátku knihy je prostě roztomiloučký. Myslím ty typnuté překlady názvů knih, které u nás do té doby nevyšly, přestože ve světě to byly už dávno hity.)

26 08.01.2020

Jak je psáno v úvodu "přeložil a přebásnil". Je tedy dobře, že je tady i původní text. "Básničky" jaksi preferuju, když znám originál. Proto je moc často nečtu? Abych se necítila ochuzena? Nevím, asi jo.

(Takže jedna strana angličtina, druhá strana čeština.)

Četla jsem souběžně s vydáním od Volvox Globator.
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/houby-z-yuggothu-fungi-from-yuggoth-425150?lang=cz

Původně jsem myslela, že z Volvoxu to bude čeština a angličtina a Straky na vrbě jenom čeština. Jo, obě knihy mají oba jazyky, a dost dlouho i stejný obsah. Až do Spojitostí. Tákže ve Strakách je 2x víc obsahu. A hlavně, má krásné kresby, které vydání od Volvoxu nemá. Ale Volvox má hezkou obálku a jak je na ní napsáno "ilustrace", já je tam fakt nenašla. V knize je zase psáno, že jsou to ilustrace na obálce. Já teda četla v tomhle případě ebook (Volvox), ale pochybuju, že to byl ten problém. Jinak by to byla docela vyjebávka, nemyslíte?

(Edit: jak mi bylo potvzeno, v knize od Volvoxu ilustrace jsou, ale jenom v klasickém vydání, v ebooku nejsou. Asi to bylo těžké na zpracování.)

(Čili, když nebudete vědět, co si pořídit, kupte si tohle. A taky kvůli překladu. A vtipné je taky, že knihy od sebe vyšly dva měsíce. Tahej cecek, dokud teče mlíko? Teď je autor holt v kurzu.)

Dovolím si příklad hned prvního kousku:
"To místo odělo se v tmu a prach,
a skrývalo se v spleti uliček,
kde mlžný opar vil se do smyček,
kde od moře se šířil zvláštní pach."
(Straky na vrbě)
Mmch, zde má předmluvu S. T. Joshi a ten evidentně autorovi rozumí. Měl by...


"To místo bylo temné, zaprášené a zpola
ztracené
ve spleti starých uliček nedaleko přístavu,
páchnoucího čímsi cizím, vyvrženým mořem,
s podivnými cáry mlhy, jimiž pohazoval
západní vítr."
(Volvox Globator)

Dnes vynechám lehce načrtlý obsah, u tohoto formátu mi to dělá problém. Asi jenom řeknu: "Pro víc informací si to přečtěte."

Dovolím si tedy sfouknout komentář k oběma knihám dohromady a to druhé pouze hodnotit. Protože tenhle překlad se mi líbil prostě víc. Místama sice až moc lyrický, ale překlad nebyl těžkopádný. Plus to, že má kniha víc obsahu a má ilustrace. To je rozdíl hodnocení.

(Nebo je i ten obsah od Volvoxu chybou špatně udělaného ebooku?!?!?!)

Přesto jednu vítku mám. Vždy máte otevřenou knihu a na jedné straně anglicky a na druhé česky. Trochu jim nedošlo, že pokud tam je ilustrace, tak ten efekt nenastane.

PS: je to moje první kniha od autora. Krom komiksové adaptace jsem nic jiného nečetla, což se nepočítá. Ale někde se musí začít, ne? Ne?

19 07.01.2020

"One by One - As Lions"

Už vím, proč Simmons není pro každého. No, zjistila jsem to už na první stránce. Než jsem list otočila poprvé, tam bylo takovejch metafor a přirovnání! Ale fakt dobrejch, jako to jo.

("Dale se přikrčil a snažil se nedýchat...A dokonce nemyslet, neboť věřil, že blázni ovládají telepatii.")

Ono, číst knihu dá zabrat. Tedy, podle toho, jaké bylo vaše dětství. Sice nejsem kluk, ale u koho to neprobíhalo jinak. Hodit aktovku do rohu pokoje a ven. Do lesa a k potoku. A pokud se zadaří vylézt na nový nezmapovaný strom, bude to vrchol dne. Ano, Mike, Dale, Duane, Harlen a Kevin si své léto představovali podobně. Jako každé jiné. Ale osud jim připravil jinou cestu, těžkou zkoušku. Něco se děje. Něco špatného, zlého se dere na povrch ve staré střední škole, kde ještě nedávno strávili poslední dny před létem, před jejím zavřením. Když se ztratí jejich kamarád, rozhodnou se přijít na kloub téhle záhadě. Mise pro Rychlou hlídku, na jejímž konci si budou přát, aby raději chodili do letní školy. A ještě k tomu jejich problémy s dospívání. Jo, vážně by bylo lepší celé město srovnat se zemí!

Čili, kniha je napsaná úchvatně. Autorův styl mi prostě sedl a já doufám, že si od něj přečtu ještě další knihy. Sice jsem už četla Temné vize, takže vím, jak píše, ale nic mě nemohlo připravit na plnohodnotnou knihu. Tohle mi vzalo vítr z plachet. Ale nejvíc mě chytlo autorovo rozpisování (čti vykecávání). Nepotřebných věcí a situací k posunutí děje. Ale tak nutných k tomu, aby jste poznali postavy a žili s příběhem, ne ho jenom četli. Opravdu mě to bavilo číst. Mocinky moc! Navíc to bylo i dost vtipné. Ty úvahy a vsuvky? Super!

PS: přestože je nepoměr stran rozdělení na díly směšný nebo může i dokonale naštvat (pokud nemáte po ruce hned druhý svazek), kniha nemůže končit v lepším momentě (což vás napadne jenom v případě, že máte po ruce svazek druhý)...

PS: knihu jsem si dala co čtenářské výzvy k bodu kniha pohřeb/svatba. Za mě dost spoilerove téma v situaci, že pokud ke knize napíšete neoznačený spoiler, tak vám ho přesunou ....

14 07.01.2020

Knihu jsem četla průběžně od její koupě. Tedy hned po Vánocích. A se slevou za pěti kilo to je pro nás líný, co nechtějí hledat na wiki, dobrej rádce.

Protože já většinu těhle filmů neviděla. Vlastně jsem začala Kinga číst dost nedávno a sami chápete, že za rok všechny jeho knihy přečíst nelze. Tedy, jde to, ale já nečtu jenom Kinga.

Knihu jsem tedy přečetla. Ale...sorry, vadí mi to stejné jako v případě Tarantina, kde je kniha koncipována úplně stejně. Na levé straně je popis odkazující na foto na druhé straně? Nepobírám. Chápu, že těch filmů je hodně, ale mohli se jednotlivých kouskům věnovat prostě o trochu víc. A nejenom těm velkým.

Ale jinak je to dobrý souhrn. Nejspíš si všechno z toho najdete na netu, ale není skvělý, mít to všechno takhle hezky seřazený? Takže jo, knihu budu číst ještě hodněkrát. Mám totiž jedno pravidlo. Nejdřív předloha, potom adaptace.

Už tady byl zmiňovan film Trávníkář. A jeho absence. Jestli to byla podmínka, aby se na tom podílel i mistr, zkoumat nebudu. S poznámkou, jaký má k němu mistr vztah, bych to brala víc, než vynechat úplně. A mimochodem, proč je tady tedy i Under the Dome? Seriál, kterému King nejdřív změny schválil (to v knize psané je) a dokonce se účastnil natáčení pilotu a potom ho začal nenávidět a v současnosti chce, aby to někdo natočil znovu? To už v knize ovšem není. To jsou relativně nové informace. Takže...

...takže. Zajímalo by mě, kdy měl autor knihy uzávěrku. Je tady Doktor Spánek, ale je u něj minimum technických parametrů, a udávaný rok filmu až 2020. Ale In the Tall Grass, který měl premiéru sic ne v kinech, ale dřív než Doktor Spánek, je na pěti řádcích společně s dalšími věcmi, které se "teprve chystají" (stejně jako třeba Outsider, který má premiéru za pár dní). Fakt bych si ráda přečetla jeho předlohu, která u nás ještě nevyšla. Protože ten film je...ááá...

Ale třeba mě překvapilo (a na film jsem zvědavá), že zfilmovali Náklaďáky. Dvakrát! U té povídky tady mám dvě hvězdy. Tedy. Škoda, že si překladatelka nenašla, jak se povídka jmenuje, když nás v hlavním okénku informací odkazuje na Noční směnu. Protože jsem potom nepochopila, proč jsou některé názvy předloh v uvozovkách. Tím bych potom ty Kamiony místo Náklaďáků chápala. Ale třeba Zuby jsou taky v uvozovkách, přestože vyšly jenom v jedné sbírce jako Zuby. Napadlo mě, že by to mohlo být třeba proto, že se film jmenuje jinak než předloha. Ale potom mi nedává smysl třeba Noční letec. Asi prostě, ups, chyba při výrobě, kterou za ty prachy nečekáte :(

(Viz další vyjmenované nade mnou :( ...)

A když už jsme u toho. Škoda, že v popisku byl vždy rok vydání knihy v originále. Jelikož u nás Kinga vydává (v současnosti) jedno jediné vydavatelství, udělat si reklamu vypsáním, kdy vyšlo u nás, by je nezabilo. A taky, že je sice fajn, že tam jsou filmové plakáty. Ale jenom originální! :(

Takže je jasný, že vytáhnu svoje lístečky (ty jak mají na konci takový ten lepivý proužek) a konečně je využiju, přestože mě nikdy nenapadlo, že bych mohla (vy jste si nikdy na rozloučenou z práce nic nevzali?!). Hezky s poznámkou, kdy jsem četla a kdy viděla. S touhle knihou bude ještě sranda!

Ale...

Hodnocení srdcem: pět hvězd
Hodnocení rozumem: tři a půl hvězdy

25 05.01.2020

"Ghosts Of The Attic - Her Bright Skies"

Měla jsem trochu pauzu se sérií, tak makám na nápravě. Tentokrát to bylo jiné. Banda se rozpartičkuje a pracuje na dvou případech součastně. I když...někdo pracuje ještě trochu na něčem jiném. Ale pst! Mě tedy víc sedla linka Klaudie, podle které má kniha název.

("Je to starý výtah. Ještě z komunistických dob."..."Jako že mě chtěl zabít kvůli tomu, že jsem volila ODS?")

Ostatně celá ta debata Klaudie s Řehořem byla taková celá...jiná. Dokud neudělal...my co jsme četli víme...a co se dělo potom? No, taky víme...

Opět vtipné, děsivé, s rychlým spádem. A místy jsem se i bála. Takže všechno dobrý.

18 02.01.2020

Hloupé, předvídatelné, nudné a úplně na jedno brdo jako první kniha, kterou jsem od autorky četla. Sakra, místama mi přišlo, že tu první knihu čtu podruhé. S autorkou nevermore roku 2019.