Lenka.Vílka komentáře u knih

"Born For Adventure - Styx"

Kosmo knedlíci mě sice zaujali svou anotací, ale byl to až náhled do knihy, co mě přemluvil k její koupi. A jedinou stránku čtení jsem toho nelitovala!

("Mě zajímá jenom vnitřní svět."..."Takže nejsi kuře z volnýho výběhu, co?")

Violet je úplně normální holka, která sice žije v kosmu, ale to neznamená, že nemusí řešit všechny ty blbý problémy s dospíváním. A pocity, že nikam nepatří, jsou stále hlubší a hlubší. S kamarádama to není jako dřív poté, co jí sežerou školu (ne ty kamarádi, ale velryby). Doma se rodiče hádají kvůli její budoucnosti. A ona jenom chce, aby všechno bylo jako dřív. Normální. (Ale definuj normální v tomhle světě.) A do toho taťka zmizí. A máma, kde je máma? Začíná velké dobrodružství.

Tenhle byť dětský motiv je upravený i pro dospělé. Takže pro děti to bude kosmodobrodružství. Ale pro ty velké mejdan metafor a "mohlo by se stát v budoucnu". Kniha je taky dost vtipná. Mix naivního dětského humoru s jeho krutostí a upřímností, v tomhle věku. Ale ne toho, aby Violet byla fakan. Ona je prostě sladká.

("Ty nejsi vejtaha nebo retarda jako jiný kluci. Jsi něco extra.")

Kresba je nádherná, barevná, veselá. Prostě vesmír futuro blbinky. Hodně mě ovšem bavil prvek, kdy je prolnutý děj více oken do jednoho. Nebo když to je takhle na celé dvoustránce.

("Na smrt jsme příliš mladí!")

Doporučuju všem!!!!! A to že nejsem moc na knedlíky, Kosmo knedlíky jsem žrala!

19 18.02.2020

Ano, ten démon na konci minulého dílu mě dostal. Bylo to vtipné, nápad dobrý, vcelku dobře úchylné. A v tomhle díle dobře rozpracované. Ale to je asi tak všechno. Vadí mi, kam se série posunula. Kdyby to už od začátku byla čistá rubačka, tak to beru, ale to začalo tak deset dílů zpátky. Ale předtím tam byl děj, který má bavil. A hrdinové, kterým jsem fandila. Dřív jsem hodnotila děj, kresbu a uchýlnosti. Teď je to už spíš opakovaná nuda.

Sérii Gantz bych nejlépe přirovnala k filmové sérii Wrong Turn. První díl je geniálně brutální a s dobrým obsazením, byť jasné béčko. A čím to má víc dílů, tím vlastně přibývá bruntality, přibývají herci, kteří si řeknou méně peněz a děj je na vedlejší koleji. Takhle je za mě na tom Gantz teď. Čtu to dál, protože si knihy půjčuju v knihovně. Kupovat si to, asi pošlu dál za poštovné a balné :(

15 17.02.2020

"Sweet Son Of A Bitch - The Afghan Whigs"

Jenom se mě neptejte na děj třetího dílu. Ten by totiž mohl být teoreticky částí natáhlý do druhého a částí do čtvrtého, ale zároveň si nedokážu představit moje zklamání, kdyby toto nevyšlo v samostatném díle. Alespoň není Koruna stínů osekaná. Protože tohle bylo dost. Ve všech ohledech.

("To je v pohodě. Já se nebojím."..."Já nepochybuju o tvý odvaze, ale o tvý inteligenci.")

První třetina s duchy a jeskyní je jasné rozehrání do dalšího děje. A potom přijde TO. Celá řezanice se stíny byla naprosto pecková a jsem ráda, že má tolik prostoru. Včetně Tylera, který použil nově nalezený klíč. Poslední část byla dost na "uf", aby poslední stránka...

Hill to prostě píše tak, že hned budete chtít další díl. Ale prr, nejsem žádnej závislák, až zase hezky zítra ;)

Mluvit o kresbě je asi už zbytečné, ale jsem ráda, že to je "two men show", ty dva mi prostě jdou dohromady. Ale bacha na tu část se stíny, to jsem se málem připrdla. A pomohla tomu právě kresba.

Mám druhé vydání, tedy z roku 2016. Úplně jsem ho nepochopila. Že to je druhé vydání, ne dotisk. Protože kniha má vevnitř sice isbn druhého vydání, ale přebal je ten z původního vydání, kde je vzadu přelepený lepíkem původní čárák tím novým. To mi přišlo zvláštní :/
Zbyly jim přebaly a ty potom dali na nové výtisky? Řekl by si někdo...
Nebo je snad na knize nejdražší přebal, tak si ho nechávají stranou, kdyby byl dotisk? Řekl by si někdo...
Nebo šly stažením knih kvůli své chybě do mínusu a potom použili alespoň staré přebaly? Řekla by si Lenka.Vílka...
Chi chi chi.

(Celkově se překladem této série bavím. Hele, já nejsem na jména, časy a místa, veřejné tajemství. Tak, ups, pst. Protože je překladatel uchýl na doslovný překlad jmen tak nám CC nabízí s velkou pompou nový vylepšený překlad! Vau, jupí! Já to spíš pochopila tak, že zpětnou vlnou pleskla pana překladatele jeho úchylka do ksychtu! Ale musí to zní tak, že něco dělají pro čtenáře. Chápu. Chi chi chi.)

23 17.02.2020

"Hole In My Head - Feeder"

I na začátku druhého dílu je vražda. A vskutku vražda důmyslná, aby zakryla pravdu a neprostřelilo se tajemství z minulosti, které by znamenalo velký průšvih.

Opět značné rozdělení na dva starší sourozence a toho jednoho, který dál hledá klíče. Ovšem dokud se nepodívají Bóďovi do hlavy. A co potom dělal Tyler na mě bylo sice pubertální (na pochopení bylo), ale strašně nezodpovědný (nejenom kvůli "zapůsobit na holku"), protože sdílet tajemství je nebezpečné. Hlavně když nevíte...co ví čtenář o vašem novém kamarádovi z minulého dílu. A celkem se tady hodně hraje s klíčem lebečním (páč díky němu se dá dělat hodně brutálních věcí, že?), až jsem na konci trnula (a jsem ráda, že mám další díl po ruce). Navíc se skáče v čase v neskutečně velkém poměru k přítomnosti a mě to bavilo.

Hezký komplexní. A samozřejmě prvek zmaru, že tentokrát to bude, ale ne, fakt ne, který by mohl působit jako natažení, tady působí jako mrazení. To víte, když máte klíč, co vám otevře hlavu a vaše vzpomínky, pokaždé se to nevyužije jenom k dobrým věcem...

"Welcome To The Bottom - Vertical Horizon"

Stydím se, že napoprvé se mi kniha líbila pouze průměrně. Tak moc, moc moc :(

První díl je naprosto super. A nejde jenom o děj samotný. Jde i o jeho způsob vypravování. Všechno odstartuje vraždou, která vám nedává smysl. Ale jak jde děj dál, pomalu se dozvídáme sice věci na "aha", "jo takhle" a taky "ale vždyť", aby jste se na konci sice zdálo, že něco víte, ale bacha, víc nového vám zamotá hlavu. Ale v tomhle případě mi to nevadilo. Protože konec byl vážně drsnej, krutej a napínavej. A na konci knihy m vám v hlavě zbydou akorát další otázky. Ale ne tím drsným způsobem, že chcete knihou praštit o stěnu. Jenom mi něco začalo vrtat hlavou a na konci si řekla: "Cože?", ale byl to napsané dobře. A s příslibem, že další díly budou ještě větší pecka. Protože děj prvního dílu víc než odpovídá názvu knihy. Jsme teprve přivítáni. A po úvodu začne jízda!

Kresba je vážně dobrá. Naprosto dokresluje styl příběhu a není vlézavá. Navíc když Bóďa udělal ten svůj kukuč, dostal mě hned na začátku knihy. Navíc ten jeho komiks :D zlatíčko!

24 10.02.2020

Že já toho Simmonse vůbec četla! Už se na povídku, která se tváří jako novela v knize o formátu knihy, nepodívám jako dřív! Ale příběh knihy, sic to je vlastně povídka, mi vážně nevadil.

Příběh má dvě linie a já byla zvědavá, "co z toho bude", protože ty dvě linie jsou vážně hodně rozdílné. Jedna vyloženě lidská (nehrajme si na to, že to tak v určitých částech Ameriky nemají už z principu. Že?) a druhá vyloženě lidsky nereálná (ale vzhledem k ději dál a konci povídky, si důvod můžete vyměnit za jiným vzhledem ke "Scottovo plánu"). Protože ona Deidra byla vlastně úplně stejná jako lidi z města. Jenom na druhé straně myšlenek, ale úplně stejná, takže ne ušlechtilejší a pořádně zabejčená.

POZOR! TEĎ BUDU PSÁT O KONCI KNIHY. COŽ BY PRO NĚKOHO, KDO JEŠTĚ NEČETL NIC OD KINGA, MOHLO PŮSOBIT JAKO LEHKÝ SPOILER. ALE JE TO PROSTĚ TAK...
Možná proto se mi konec prostě líbil. Nechci tady spoilerovat, tak napíšu jenom, že je konec stejný jako je King píše často (a někteří čtenáři to potom chybně označují "King neumí psát konce"). Protože on je umí bravurně. Proč to? Protože on ho nenapíše. Protože on chce, aby jste o tom přemýšleli vy samy. Protože on si nemyslí, že jsou jeho čtenáři hloupý.
KONEC SEKCE UVOZENÍ SLOVEM "POZOR!"

Ilustrace byly hezké. Škoda, že byly Jenom na začátku kapitol. Nemá to vliv na moje hodnocení, ale kdyby jich bylo víc, tak se usměju o trochu víc...

Velké písmo (proč odsuzovat Kinga, vzpomeňte si na poslední knihy Backmana, ne překlep, nemyslím Bachmana :O ), velké odrážky od strany, ale stejně je to krásné čtení. Byť dost kratší. Ale trochu mi chybělo, že charaktery nejsou víc rozepsané. Viz to, co mám na Kingovi nejraději. Je tam až moc základních charakterů, které musí být v knize, aby dávala smysl, které byť znáte, takže možná není třeba je rozepisovat, ale i tak to lehce mrzí (ale to by to potom nebyla povídka, která se tváří jako novela o formátu knihy, ale byla by to třeba novela, o formatu knihy).

31 09.02.2020

Tahle sbírka povídek je trochu jiná. Tedy, každá z nich je dobrá, ale měla jsem trochu problém s vyzněním sbírky jako celkem. Protože začátek byl vyloženě sranda a potom lup a najednou jedeme jenom na vážno.

Ale já tady hodnotím jednotlivé povídky. A ty se mi líbily. Pokud vás zajímá, co si o nic myslím, musíte kliknout do příslušné záložky.

28 08.02.2020

Moje první od autora byla "Tyranie" a tohle je takové víc rozepsaní pro toho, kdo chce jít hlouběji.

Celkem se bavím tím, že je autorovi předhazována nestrannost. Uvědomujete si, jak je to těžký? Kdo viděl alespoň jeden akční film, kde se policajt snaží vyjednávat s bláznem s granátem, má to těžký. Buď ho střelí nebo po něm hodí svůj granát. Na tohle se já koukám. Ne na ty sraby, co vyjednávaj. A Snyder je jako ten cool policajt, kterej ví, že vyjednávat s bláznama nemá cenu. Protože...tohle je věta, kterou opakuju často...kdo by si to měl přečíst, si to nepřečte, jenom bude prudit v diskusi...

Název knihy je víc než vystihující. Jsme na cestě k nesvobodě. Na dobrovolné cestě, ukolébáni lží, že to bude dobrý. Nebude...

31 04.02.2020

"Everything Belongs - Thrice"

Tentokráte vynechám obvyklý lehký úvodní obsah. To hlavní máte v anotaci. Navíc bych nevěděla, jak to napsat, abych něco nevykecala. Jde totiž o to, jak je to napsané. Což mě bavilo moc. Jak se střídal čas, před skokem a co bylo potom. A celkově jsou i všechny ostatní věci takhle psané. Preferuju tenhle styl "skání", který auror rád používá. Baví mě to potom číst zase o trochu víc. Něco dohodit a když to neudělaš, někdo uvidí určité video? Nebo se to ještě trochu zkomplikuje? Kort když to není tvůj případ, ty jsi jediný, kdo ví, že za tím je víc, protože někdo sice skočí sám, ale někdo další ho tam musí postupně dostrkat...

A celé to rozuzlení bylo dobré. Příběh dobře vystavěný. A hlavně dost osobní pro Mika. Zase o třídu lépe napsané než díl předtím.

Občas to nejlepší co pro své čtenářské já můžete udělat, je dát šanci neznámému (a to doslova) českému autorovi. Já toho nebudu litovat nikdy :)

PS: Vážně? Kdy jste se naposled smáli, když pasák dá pěstí policajtovi, protože šlapce v podstatě řekne, že je hnusná?! To se ve Švédsku ani Dánsku jen tak nestane!

PS: Dustin. To je jméno zpěváka kapely v mojí top trojce... :) a náhoda! Hned v úvodu komentáře :O

31 03.02.2020

Hodně malá knížka, která ale obsahuje hodně velký příběh. Jistě, doktor, natož psychoterapeut, má pomáhat svým pacientům. Má být nestranný. Ale občas se to nepovede. Občas právě oni pacienti mohou zachránit a změnit jeho samého. Hlavně Agathe.

23 28.01.2020

"Destroyer - Parkway Drive"

Mám ráda jiné vesmíry a reality, budoucnosti a utopie při dodržení hlavní podmínky. Musí tam být stále to naše zakomponované do změny času a prostoru. A to je i tady, bez obav. Jsou tady hajzlové nahoře, chudáci dole, mezi kterýma je taky hajzlovská špína. A hlavní hrdina, kterej je nejdřív taky jenom chudák, ale to se brzy změní (jak jsou napsané první kapitoly vás pořádně zmate).

Kniha mi naprosto sedla. Jak svým stylem psaní. Tak dějem. Ale co mi sedlo nejvíc, byl humor. Vtipné vsuvky nebo přirovnání by vystačily na neskutečně moc citátů k autorovi na profil. Protože opsat celou knihu je proti zákonu. Zdá se mi to nebo jsem prostě až moc "čecháček"? Takhle mě vždy dostanou jenom naši. Asi že vzpomínek na doby, kdy jediná pozitivní věc byl právě náš humor se nám to nějak dostalo do krve.

Je zde totiž dobře zkloubené rozehrání děje na více místech s postupným vypuštěním informací ohledně toho kde jsme, co se děje, kdo jsou všichni bez toho, abych se třeba začala nudit nebo byla otrávená, že mi děj nic nepředhodí.

Ale abych si rejpla. Nemám ráda rozdělení vyprávění jak bylo tady. (Tedy vydržím to a nejdu kvůli tomu dolů s hodnocením, ale chápu, že teď je to v módě.) Kdy je hlavní postava vyprávěna formou ich a vedlejší jsou formou er. Vždy si potom říkám: "Nešlo to napsat jinak? Stejně?" Na čtivosti to neubere, ale není to vyprávění, které bych vyloženě vyhledávala. Spíš si to najde mě :D

(Byla jsem hodně zvědavá na to, jak vlastně Tvůrci "vznikají", protože být tvůrcem vám sice dává velkou míru zodpovědnosti, ale taky zároveň důvody k sebestřednosti a důvody k strachu o vlastní krk. Čili, co se dělo v knize bylo super. A zajímalo to další kolem Tvůrců. Vzhledem k tomu důvodu (žádné spoilery) proč se ty jejích světy hroutí a kdo za tím stojí.)

Jenom nemám moc v oblibě tohle "skryté autorství". Ráda vím, kdo je autor. A takový věci. Jenže na druhou stranu, když vidíte fotku a životopis někoho, kolik je toho skutečného, že?

PS: docela mě zarazil hned začátek knihy. Myslela jsem, že hlavní hrdina bude nějakej fouňa, kterej se do děje zaplete nějak tak omylem. A takhle mi vyhovovalo víc. Alespoň se šlo hned do akce ;)

PS2: taky mě dost zaujaly knižní tituly, které jsou v tom světě na blacklistu :D a trest za jejich čtení naprosto chápu. Třeba Stmívání. Ale ty další? To pobavilo...

(Měla jsem jenom jeden problém. Na který mi doufám odpoví druhá kniha a tady ho před napsán raději označim slovem spoiler, protože si nejsem jistá, zda to spoiler je nebo není, no spíš jo...

ZAČÁTEK MOŽNÉHO SPOILERU

Jasně, chápu, Tvůrci jsou vlastně další "havětí" ve světě plné podobné "havětě". Nejsou jediní, kdo je jiný. A jejich světy byly jenom pro ně. A teď jim ty světy někdo "ničí". Proč to tak prožívaj? Jasně, jeden z nich je zradil a s je(ho)jí pomocí je to snadnější. Nepochopila jsem propojení Tvůrce a jeho světa. Nebylo by snadnější (jakýmkoliv způsobem) zahnat všechny tý špatný do jednoho ze světů a ten potom zničit? To by přece Kryštof mohl, ne? Nebo je neumí ničit, ale jenom tvořit? Když je tak dobrej, že jich zvládl mít narozdíl od ostatních mnohem víc. Možná to nejde kvůli propojenosti mysli. Něco takového bylo naznačeno, ale takových způsobem, jako když se dítě zeptá: "Jakou barvu má nebe?" a odpovědí mu je: "Nemá zelenou." A druhá věc, kterou nechápu. Jsou tam skuteční lidé? Asi jo. Když zvládnou přecházet. Ale jsou skuteční jako skuteční? Jako bylo by to na skanulou slzu, kdyby umřeli třeba ty z Očistce? Přeci jenom ty chudáky sám sobecky stvořil kvůli sobě. Dal jim hnusný život, osud, nepřátelé a ty teď po nich jdou taky. Chápete? Pokud to jsou tedy skuteční lidé, proč ty chudáky nedát jinam a zničit ten svět? Když ho začne narušovat někdo jiný, má to psychické následky, ale pokud si ho zničí sám Tvořitel, mělo by to stejné následky? Protože kvůli té Styx vydrbávce není moc času na záchranu a reformu světa, zatímco by se třeba dobrý postaraly o vytřílení všech špatnejch, protože teď už v podstatě Očistec není třeba. Navíc, když se "výtvory" samy dál formují a jsou vlastně v pohodě ohledně toho, že jsou něčí výtvory, tedy mají to naprogramované.

Jsem zvědavá, zda mi na tyhle drobnosti druhý díl odpoví.

KONEC MOŽNÉHO SPOILERU)

Konec knihy dost rychlý, ale napínavý. Posledních pár stran vás natáhne a ta poslední nejvíc. To bylo napsané geniálně, že hned chcete pokračování!

19 27.01.2020

"Live Forever - Oasis"

Od tohoto dílu jsem (vzhledem k budoucnosti série) čekala pohodový díl, nečekané plíživé zlo z tábora nepřátel, na jehož konci padne bomba, aby čtenáři pořádně protrpěli plánovanou pauzu. A přesně to jsem dostala. (Ona i obálka samotná je dost výmluvná.)

Možná proto je tentokrát něco napsat, aby nehrozil nechtěný spoiler, strašně těžký. Takže trochu jinak. Hazel byla...Hazel. Její puberta je drsná. A moc to s lidma neumí. Hlavně se stejně starejma lidma jako je ona sama a nechtěnýma zlýma řečma. Zbytek rodinky je taky zrovna v pohodě. Ale za rohem číhá nebezpečí.

Nejemotivnější díl už máme za sebou a tenhle byl hlavně o rodině, lásce, bolestech dospívání a všeho toho, co máte na téhle sérii rádi. A proč jí čtěte. Protože je jiná. Svá.

A od druhé poloviny...masakr.

Ale na poslední stránku mě nemělo co připravit. K#%&a! :(

19 23.01.2020

Svůj komentář začnu myšlenkou, která mě napadla už v moment, kdy jsem sem knihu přidávala:

"Pro koho je tenhle omnibus určený? Vždyť jeho vydání je totální kravina a zbytečnost!"

A stojím si za tím. Proč? Protože...

...pro toho je kniha určená?

Buď pro skalní čtenáře.
Nebo pro začátečníky.
Jo? Ne...

Kniha obsahuje první čtyři knihy a bohusovou povídku, která ještě nikde nevyšla. Takže skalní fanoušci se pomnějou. Jenže to vám v poličce nebude sedět vizuálně, protože kniha vyšla v jiných rozměrech než původní paperbacky. Ale v knize není Machinomania. Takže to začínajícím čtenářům bude chybět. A potom si zase koupí paperback Machinomanie. A zase hrůza na poličce.

Takže znovu. Pro koho ta kniha je?

Nejspíš pro někoho, jako jsem já. Všechny díly jsem měla půjčené z knihovny (kromě Machinomanie), takže je zde mám okomentované a ohodnocené. A teď je na čase pustit se do té bonusové povídky.

Jak přečíst za 5 minut knihu o 700 stranách? No...velice snadno...

Pravda mezi oči: 4/5
Taková dost demonstrativní povídka, kdo Lhář je. Za mě bohužel opakování stále stejného námětů postupu, jak Lhář "operuje". Ale na těch pár stranách vám bude všechno jasné. Možná bych začala právě touhle povídkou, pokud jste ještě Lháře nečetli vůbec.

Omnibus hodnotit nebudu, to mám jinde. Hodnotím tedy pouze tu bonusovou povídku.

Z předmluvy psané autorem:
"Nakladatelé a čtenáři "vážných knih" dávají přednost sólovým novelám (jako Stařec a moře), kterým se přidá mnoho prázdných stránek dopředu a dozadu a všichni předstírají, že jde o román. Doufají, že si toho nevšimne nikdo důležitý, a čekají na Nobelovu cenu."

Neb o tom, že autoři novely rádi píšou (chápu proč) a o tom, že nakladatelé je zase tolik (ne)musí (chápu proč). Tohle mě baví :)

Ale o dost víc mě bavily povídky v knize. Tedy, až na ... ne, ne, ne, přečtěte si to u povídek, jestli vás to tolik zajímá ... a za top povídky rozhodně považuji ... tůdle, nůdle, zapněte si navigaci směr povídky ..., takže za mě průměrná sbírka.

Hodnocení sbírky je výsledkem průměru hodnocení povídek.

PS: vážně, vážně, krásně nádherně zpracovaná obálka. Koukat na ní neomrzí...

16 22.01.2020

"Room to Breathe - You Me at Six"

Mám ráda Flashe. V každé jeho variantě. Jasně, je tak dobrej a čistej, až to vyvolává pocit jednorožce zvracejícího duhu, ale pro Barryho mám slabost.

Líbilo se mi vystavění příběhu. Protože vzhledem k tomu z minulého dílu se těšíte...na reakci. Jo, to je správné vyjádření. Reakci postav. Jenže tady si na to počkáte hodně dlouho. Typicky seriálový postup. Udělalo mi to ale radost. Čili chápu, že díl možná působí jako vata nebo odbočka, než se čtenář dostane k tomu z minula. Ale mě příběh téhle knihy bavil. Hodně civilní. Že Barry Allen není jenom Flash. Že Barry Allen je i Barry Allen a neměl by na to zapomínat. Čili konec byl stejný jako vždy:
Otevřu pusu. Wtf! Kde je další díl?!

Mrzel mě jenom až moc viditelný přechod mezi kreslíři. Moc se mi líbí kresba Carmina Di Giandomenica. Jeho pojetí vzhledu Flashe mi vyhovuje a styl taky. Sešit od Neila Googe mě moc nenadtchl. Takže naštěstí byl jeho děj dobrý. A byl to nájezd na masakr, který poté následoval. Čili i s tímhle dílem jsem naprosto spokojená.

Vánoční bonus potěšil.

17 17.01.2020

Nebavila jsem se, totálka opruz. S touhle částí Rebirthu to mám jako na houpačce a teď jsme byly dole. Docela dlouho jsem se přemlouvala, zda sem vůbec něco napsat a jenom hodnotit. Tentokrát nefungovalo vůbec nic. Jedna hvězda za kresbu, protože nebyla sice úchvatná, ale nebyla hnusná, a neskutečně nudná (čti nenašla jsem nic, co by mě nutilo zdržet se na stránce déle než jenom na přečtení textu). Poprvé jsem četla limitku, takže budu hodnotit i její obálku. A to: "Prosím, znovu ne!"

17 17.01.2020

Hodně dlouho jsem přemýšlela, zda si knihu přečíst. Ano, kresba je nádherná, ale nevěděla jsem, zda je pro mě i děj. Dokud jsem dnes knihu nevzala do ruky. A dokud jsem neprolistovala. Hned jsem věděla, že tohle si přečtu. A dobře jsem udělala!

Už jenom ten formát (a pevná vazba, klasická bez přebalu, která při čtení stejně jenom překáží). Nejde jenom o to, že takhle vyniknou ty kresby na celou stránku. Ale celý je to takový...no, sorry za ten výraz...super. Věděla jsem hned, že tohle přečtu na jeden zátah. Jasně, každou stránku jsem si prohlížela jako svatej vobrázek. Ale dnes je prací den. A mě když pere pračka, já odpočívám :D díky za to!

První kniha: Vzkříšení
Podle náhledů do knihy jsem měla jistá očekávání, ale pravdou je, že na to co jsem potom držela v ruce, mě nemohlo připravit vůbec nic. První kniha je sice úvod (co a jak), ale je pravda, že kdybych si nepřečetla o čem to je z knihy, totálně se ztratim. Všeho je tam hodně. Děje, barev, krve, oken na jedné straně, aby na druhé straně následovala kresba přes dvojstranu. (Takže na jedné straně budete dlouho a ty orgie si vychutnáte.) Třeba pohled na Necropolis! To jsme si slintla. Kresba je kapitolou sama o sobě, čuměla jsem. A jelikož jsou to tři knihy, na konci je skicář hned za knihou a o autorech. Ale top jsou ty velké kresby.

Druhá kniha: Tanec hrůzy
Druhá kniha je jeden velký boj. A jak se postupně představují ostatní rasy, padala mi brada dolů, níž a níž. Jedno lepší než druhé. A vy si říkáte: "Jak tohle mohlo někoho napadnou a jaký blázen to zvládl nakreslit?!?!", protože tohle byla prostě síla. Navíc to končí celkem napínavě. Jak jinak než příchodem brutus příšerky.

Jenom si teď u autora udělám černý puntík. Už k četbě první knihy jsem měla na pozadí kapelu Dead Sara. Ale slibuju, že ke druhému čtení si ty doporučené Queens of the Stone Age pustím. Millsovi se omlouvám, že to zůstane pouze tady. Snad si to přečte :P

Na konci opět nádherně kresby, skicář a zase to nějaké popovídáníčko.

Třetí kniha: Drákula
Opět se podíváme do minulosti a to se mi líbilo. Nikdo není dokonalý. Někdo svatý. A já si užívám styl tohohle vyprávění. Jenom trochu, potom děj jinde, zase odkrejeme víc. A hezky pořádně, ať svůj názor na hrdiny změníte. Závěrečná řežba epic. Doporučuji všem romantičkám. Ať ví, jak má vypadat vlkodlak ;)

16 14.01.2020

Budu upřímná, neměla jsem po předchozích zkušenostech s autorem, v plánu od něj už cokoliv číst. Přesto jsem neodolala. Proč?
- je to nová série
- zaujaly mě některé komentáře zde, protože nemám ráda, když je porovnávána jedna série s druhou od jednoho autora

Přestože je tohle samostatná jednotka, je to stále to stejné. Takže moje hodnocení, vážený nadšený čtenáři této knihy neber vážně, protože já nebudu nadšeně juchat jako fanynka, která adoruje vše od svého miláčka.

Problém je v tom, že autor dělá stále stejnou chybu. Snaží se pozornost od nepromyšlené kostry příběhu a celkově jednoduché zápletky, zastínit možná dobře rozepsanými postavami (vždyť na jakém žánru autor začínal, že?) a kopcem morbidnosti. Problém není v tom, že jsem přecitlivělá. Problém je v tom, že nemám ráda trik spisovatelů, že za zrůdnostma schovávají nedomyšlené věci. Je to lehká detektivka, která se lidem líbí (a já chápu proč), ale mě nepřinesla nic nového.

Je to celé tak geniálně nereálné, až to bylo vlastně dobré (za to má autor ode mě hvězdičku do hodnocení). A s tím jsem problém neměla. Celkově mi nápad přišel zajímavý. Možná kdyby to napsal někdo jiný, jsem si jistá, že se mi to bude líbit. Ale tady je prostě moc "Bryndza Style" s tím dobrým i špatným. A to já asi nedávám, hlavně to špatný.

Autor umí relativně dobře psát (za to má autor ode mě další hvězdičku do hodnocení), ale zároveň mi přijde, že píše celkem podlézavě (za to má autor ode mě půl hvězdičky pryč z hodnocení). Protože mi trochu přijde, že se Robík dostal do fáze, kdy si moc dobře uvědomuje, že prodá i slabší kousky. A pokud něco trochu odflinkne, my to sežereme. A je jedno, že jsme si objednali steak medium rare, protože ten je lepší PRO NÁS, ale autor nám naservíroval rare, protože na něm je PRO NĚJ míň práce (nebo mezitím udělá alespoň další rare).

A to je všechno. Ale to mi nestačí.
Co s detektivkou (nebo jakýmkoli) jiným žanrem, když ve mě text nevyvolá žádné emoce?
Když je mi jedno, co se stane s postavama?
To za mě nefunguje.

32 13.01.2020

"The Reckoning - The Getaway Plan"

Na cokoliv od Simmonse jsem si brousila zoubky už dlouho. A do toho mi kámoška řekne: "Teď jsem četla skvělou knihu." Půjčila mi jí a já si půjčila jedničku jinde. Takže jo, četla jsem knihy hned za sebou. Taky je vtipné, že ona o jedničce nevěděla a i tak si knihu vychutnala. Ostatně, i v anotaci to je psané. Že není třeba číst, ale...je to škoda. Přijdete o spoustu srandy!

První, co mě zajímalo, bylo, proč zrovna dům, kde bydlel Duan. Takže jsem doufala, že dostanu buď vyprávěním nebo flashbacky do doby hned po létě v roce 1960 až po přítomnost. Cokoliv, jakoukoliv formou. Jak kluci odjeli pryč. A proč se, sakra, Dale vrátil. Ten skutečný důvod za tím v anotaci. Byl to přece Duan, kdo chtěl být spisovatel. A najednou je jím Dale, který si kariéru vybudoval na svém mrtvém kamarádovi. A teď nemůže psát? A proč udělal to, co si udělal?

No, mě zaujal už začátek a jeho vypravěč. Hele, to by mě nenapadlo. Hlavně vtipný tah, jak si i autor udělá legraci sám ze sebe. ("Ale odbíhám, a to jsem ještě nezačal s vyprávěním. Spisovatele s tímhle zlozvykem jsem vždycky nesnášel.") Paradoxně, čím jsem starší, tím mě to baví jako čtenáře víc.

Nevím, zda to bylo tím, že jsem od knihy nic neočekával. Možná to bylo tím, že jsem četla díly hned po sobě. Možná to bylo tím, že autora nemám tolik prokouknutého (v jeho tvorbě jsem pouhá novicka). Ale na tom mi nezáleží. Je mi to jedno. Zimní přízrak je dobrá kniha, chybně vedena jako horor (13.1.2020, kdyby někdo opravil, ať nevypadám jako trubka, proto to datum). Ale to nevadí. Bavil mě způsob vyprávění.

(SPOILER Za co se styděl Dale, a schovával to za "nepamatuju si", to vyprávěl Duan? Protože krutě upřímný popis Dalovi tvorby a jak je špatná, mě rozsekal :D jiný příkladsi nechám pro sebe, ať to není zase tak velký spoiler SPOILER)

Ta zmrzlá atmosféra. Ty vnitřní pocity. Ale zároveň šlo o ty další věci ve vyprávění. Ty, které jsem se dozvěděla.

Ale ... na to jak moc se řeší přítomnost v propletenenci s minulostí, neměla kniha nějak málo stran? Na své poměry se autor mohl vykecávat trochu víc. Ne? Prvních sto stran mi totiž přišlo jako plácání na místě. Autor mohl více rozepsat vnitřní pochody...

Ale na druhou stranu, ty dvě stránky z kapitoly čtrnáct jsem četla fakt dlouho (když se dostanou nahoru do domu). To nešlo! Jsem se řezala jako blázen.

Jasně, hned na začátku druhé kapitolu jsem si vymslela teorii, proč se Dale vrátil zrovna tam místo toho, aby si pronajal třeba někde nějaký srub, jak by to udělal každý druhý v jeho situaci. To autor ovšem bravurně rozcupoval. Takže se asi zařadím mezi pomalé čtenáře. A vůbec mi to nevadí. Alespoň jsem si knihu užila celou dobu. (Protože jsem si neustále lámala hlavu nad tím, proč má Claire tolik prostoru. Došlo mi to, až když mi to řekl autor...)

Ale...nějak tomu chyběla atmosféra, kvůli které bych dala pět hvězd, přestože byl příběh dobrý a vlastně neměl žádnou chybku. Chápu, je tam jakési promítnutí. První díl byl lehký a takový snovější. Přeci jen to bylo o partě kluků. Jenže dvojka je od staršího spisovatele a o tom, v koho se proměnil ten kluk, který chránil svého brášku před tmou.

Když jsem ale knihu dočetla (a došla mi pointa), nemohla jsem se ubránit dojmu, že jsem něco podobného už četla. Nebo viděla ve filmu. (Teď už fakt nevím co z toho.) Ale co já vím, vzhledem k vydání knihy, třeba se někdo inspiroval knihou, ale o adaptaci jsem nic nedohledala. Kdyby někoho něco napadlo, ať má moje dušička klid, zprávička by potěšila.

Po dočtení jsem o knize dost přemýšlela. Simmonsovi se rozhodně nepovedlo to samé jako Kingovi s Osvícením. Protože nápad v knize Zimní přízrak není špatný. Možná kdyby se vyprdnul na nějaký pokračování a napsal s tímhle námětem samostatnou knihu a víc se rozepsal, možná by to byla větší pecka (ale potom by musel napsat jiný "důvod všeho", aby to nevypadalo jako vykrádání sebe samotného, ale asi by to šlo napsat i samostatně).

PS: jenom škoda, že se to trochu táhlo. První díl má stránek víc, ale nečetla jsem ho tak dlouho jako dvojku. Chybělo mi v tom to "něco", co nutí otáčet stránky dál a dál. Během čtení jedničky jsem na vyrušení reagovala jako pes, kterýho začnete hladil, když má mordu ve žrádle. Ve dvojce se tohle nestalo :(

PS: uvědomuju si, že můj komentář působí značně zmateně, ale myslím, že právě tohle se dokonale střetává moje pocity po dočtení knihy.

18 13.01.2020

Napsat sem komentář je těžké. Hned vás totiž napadne: "Proč jsem si nepřečetl nové vydání v jednoho dílu?! Bylo by to snazší!"

Logicky, děj navazuje přesně tam, kde skončil. A já budu upřímná. Během kapitoly 28 a 29 jsem četla, jako kdyby mělo jít i o můj život (druhý svazek začíná kapitolou 30). Ať už tam nikdo další neumře! Nemyslím, že to je spoiler, kort když to píšu sem, přesto vynechám jméno. Číst o jeho smrti bylo drsné. Takže jsem držela hrdinům palce, aby všechno dopadlo dobře.

S knihou jako celkem jsem byla noc spokojená. A můzu to klidně odpřísáhnout. Není to moje poslední dostaveníčko s Danem Simmonsem.

16 09.01.2020