Lenka.Vílka komentáře u knih

"Mlha 0,5"? Tento dovětek si kniha nezaslouží. Spíš Mlha by si zasloužila dovětek "Hodina děsu 2,5". Vzhledem k tomu, jak povídky postupně vznikaly, je Mlha vlastně taková deluxe reedice. Ale chápu, vzhledem k roku vydání Odeonu, asi má dost lidí Mlhu z roku 2007, a potom jim tahle kniha přijde zbytečná. Jasně, mohla jsem si přečíst Mlhu, ale stejně jako v případě knihy Mrtví se někdy vracejí (Noční směna, "Mrtví se někdy vracejí 2,5"), jsem neodolala této malé úzké knížečce, která je sice hubená, ale skrývá spoustu nádherných věcí. (Stejně jako jsem si raději přečetla Nadaného žáka, přestože jsou obě povídky z knihy jinde.)

Dobrá sbírka s vyváženými povídkami. Pokud vás zajímá, co si o povídkách myslím (žádnej tlak, ok?), tak musíte kliknout na jednotlivé povídky (hele, fakt žádnej, ok?), u knihy to vážně nenajdete. Tam, kde je komentář povídek najdete též jejich hodnocení.

(Protože seznam knih Kinga na začátku knihy je prostě roztomiloučký. Myslím ty typnuté překlady názvů knih, které u nás do té doby nevyšly, přestože ve světě to byly už dávno hity.)

26 08.01.2020

Jak je psáno v úvodu "přeložil a přebásnil". Je tedy dobře, že je tady i původní text. "Básničky" jaksi preferuju, když znám originál. Proto je moc často nečtu? Abych se necítila ochuzena? Nevím, asi jo.

(Takže jedna strana angličtina, druhá strana čeština.)

Četla jsem souběžně s vydáním od Volvox Globator.
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/houby-z-yuggothu-fungi-from-yuggoth-425150?lang=cz

Původně jsem myslela, že z Volvoxu to bude čeština a angličtina a Straky na vrbě jenom čeština. Jo, obě knihy mají oba jazyky, a dost dlouho i stejný obsah. Až do Spojitostí. Tákže ve Strakách je 2x víc obsahu. A hlavně, má krásné kresby, které vydání od Volvoxu nemá. Ale Volvox má hezkou obálku a jak je na ní napsáno "ilustrace", já je tam fakt nenašla. V knize je zase psáno, že jsou to ilustrace na obálce. Já teda četla v tomhle případě ebook (Volvox), ale pochybuju, že to byl ten problém. Jinak by to byla docela vyjebávka, nemyslíte?

(Edit: jak mi bylo potvzeno, v knize od Volvoxu ilustrace jsou, ale jenom v klasickém vydání, v ebooku nejsou. Asi to bylo těžké na zpracování.)

(Čili, když nebudete vědět, co si pořídit, kupte si tohle. A taky kvůli překladu. A vtipné je taky, že knihy od sebe vyšly dva měsíce. Tahej cecek, dokud teče mlíko? Teď je autor holt v kurzu.)

Dovolím si příklad hned prvního kousku:
"To místo odělo se v tmu a prach,
a skrývalo se v spleti uliček,
kde mlžný opar vil se do smyček,
kde od moře se šířil zvláštní pach."
(Straky na vrbě)
Mmch, zde má předmluvu S. T. Joshi a ten evidentně autorovi rozumí. Měl by...


"To místo bylo temné, zaprášené a zpola
ztracené
ve spleti starých uliček nedaleko přístavu,
páchnoucího čímsi cizím, vyvrženým mořem,
s podivnými cáry mlhy, jimiž pohazoval
západní vítr."
(Volvox Globator)

Dnes vynechám lehce načrtlý obsah, u tohoto formátu mi to dělá problém. Asi jenom řeknu: "Pro víc informací si to přečtěte."

Dovolím si tedy sfouknout komentář k oběma knihám dohromady a to druhé pouze hodnotit. Protože tenhle překlad se mi líbil prostě víc. Místama sice až moc lyrický, ale překlad nebyl těžkopádný. Plus to, že má kniha víc obsahu a má ilustrace. To je rozdíl hodnocení.

(Nebo je i ten obsah od Volvoxu chybou špatně udělaného ebooku?!?!?!)

Přesto jednu vítku mám. Vždy máte otevřenou knihu a na jedné straně anglicky a na druhé česky. Trochu jim nedošlo, že pokud tam je ilustrace, tak ten efekt nenastane.

PS: je to moje první kniha od autora. Krom komiksové adaptace jsem nic jiného nečetla, což se nepočítá. Ale někde se musí začít, ne? Ne?

19 07.01.2020

"One by One - As Lions"

Už vím, proč Simmons není pro každého. No, zjistila jsem to už na první stránce. Než jsem list otočila poprvé, tam bylo takovejch metafor a přirovnání! Ale fakt dobrejch, jako to jo.

("Dale se přikrčil a snažil se nedýchat...A dokonce nemyslet, neboť věřil, že blázni ovládají telepatii.")

Ono, číst knihu dá zabrat. Tedy, podle toho, jaké bylo vaše dětství. Sice nejsem kluk, ale u koho to neprobíhalo jinak. Hodit aktovku do rohu pokoje a ven. Do lesa a k potoku. A pokud se zadaří vylézt na nový nezmapovaný strom, bude to vrchol dne. Ano, Mike, Dale, Duane, Harlen a Kevin si své léto představovali podobně. Jako každé jiné. Ale osud jim připravil jinou cestu, těžkou zkoušku. Něco se děje. Něco špatného, zlého se dere na povrch ve staré střední škole, kde ještě nedávno strávili poslední dny před létem, před jejím zavřením. Když se ztratí jejich kamarád, rozhodnou se přijít na kloub téhle záhadě. Mise pro Rychlou hlídku, na jejímž konci si budou přát, aby raději chodili do letní školy. A ještě k tomu jejich problémy s dospívání. Jo, vážně by bylo lepší celé město srovnat se zemí!

Čili, kniha je napsaná úchvatně. Autorův styl mi prostě sedl a já doufám, že si od něj přečtu ještě další knihy. Sice jsem už četla Temné vize, takže vím, jak píše, ale nic mě nemohlo připravit na plnohodnotnou knihu. Tohle mi vzalo vítr z plachet. Ale nejvíc mě chytlo autorovo rozpisování (čti vykecávání). Nepotřebných věcí a situací k posunutí děje. Ale tak nutných k tomu, aby jste poznali postavy a žili s příběhem, ne ho jenom četli. Opravdu mě to bavilo číst. Mocinky moc! Navíc to bylo i dost vtipné. Ty úvahy a vsuvky? Super!

PS: přestože je nepoměr stran rozdělení na díly směšný nebo může i dokonale naštvat (pokud nemáte po ruce hned druhý svazek), kniha nemůže končit v lepším momentě (což vás napadne jenom v případě, že máte po ruce svazek druhý)...

PS: knihu jsem si dala co čtenářské výzvy k bodu kniha pohřeb/svatba. Za mě dost spoilerove téma v situaci, že pokud ke knize napíšete neoznačený spoiler, tak vám ho přesunou ....

14 07.01.2020

Knihu jsem četla průběžně od její koupě. Tedy hned po Vánocích. A se slevou za pěti kilo to je pro nás líný, co nechtějí hledat na wiki, dobrej rádce.

Protože já většinu těhle filmů neviděla. Vlastně jsem začala Kinga číst dost nedávno a sami chápete, že za rok všechny jeho knihy přečíst nelze. Tedy, jde to, ale já nečtu jenom Kinga.

Knihu jsem tedy přečetla. Ale...sorry, vadí mi to stejné jako v případě Tarantina, kde je kniha koncipována úplně stejně. Na levé straně je popis odkazující na foto na druhé straně? Nepobírám. Chápu, že těch filmů je hodně, ale mohli se jednotlivých kouskům věnovat prostě o trochu víc. A nejenom těm velkým.

Ale jinak je to dobrý souhrn. Nejspíš si všechno z toho najdete na netu, ale není skvělý, mít to všechno takhle hezky seřazený? Takže jo, knihu budu číst ještě hodněkrát. Mám totiž jedno pravidlo. Nejdřív předloha, potom adaptace.

Už tady byl zmiňovan film Trávníkář. A jeho absence. Jestli to byla podmínka, aby se na tom podílel i mistr, zkoumat nebudu. S poznámkou, jaký má k němu mistr vztah, bych to brala víc, než vynechat úplně. A mimochodem, proč je tady tedy i Under the Dome? Seriál, kterému King nejdřív změny schválil (to v knize psané je) a dokonce se účastnil natáčení pilotu a potom ho začal nenávidět a v současnosti chce, aby to někdo natočil znovu? To už v knize ovšem není. To jsou relativně nové informace. Takže...

...takže. Zajímalo by mě, kdy měl autor knihy uzávěrku. Je tady Doktor Spánek, ale je u něj minimum technických parametrů, a udávaný rok filmu až 2020. Ale In the Tall Grass, který měl premiéru sic ne v kinech, ale dřív než Doktor Spánek, je na pěti řádcích společně s dalšími věcmi, které se "teprve chystají" (stejně jako třeba Outsider, který má premiéru za pár dní). Fakt bych si ráda přečetla jeho předlohu, která u nás ještě nevyšla. Protože ten film je...ááá...

Ale třeba mě překvapilo (a na film jsem zvědavá), že zfilmovali Náklaďáky. Dvakrát! U té povídky tady mám dvě hvězdy. Tedy. Škoda, že si překladatelka nenašla, jak se povídka jmenuje, když nás v hlavním okénku informací odkazuje na Noční směnu. Protože jsem potom nepochopila, proč jsou některé názvy předloh v uvozovkách. Tím bych potom ty Kamiony místo Náklaďáků chápala. Ale třeba Zuby jsou taky v uvozovkách, přestože vyšly jenom v jedné sbírce jako Zuby. Napadlo mě, že by to mohlo být třeba proto, že se film jmenuje jinak než předloha. Ale potom mi nedává smysl třeba Noční letec. Asi prostě, ups, chyba při výrobě, kterou za ty prachy nečekáte :(

(Viz další vyjmenované nade mnou :( ...)

A když už jsme u toho. Škoda, že v popisku byl vždy rok vydání knihy v originále. Jelikož u nás Kinga vydává (v současnosti) jedno jediné vydavatelství, udělat si reklamu vypsáním, kdy vyšlo u nás, by je nezabilo. A taky, že je sice fajn, že tam jsou filmové plakáty. Ale jenom originální! :(

Takže je jasný, že vytáhnu svoje lístečky (ty jak mají na konci takový ten lepivý proužek) a konečně je využiju, přestože mě nikdy nenapadlo, že bych mohla (vy jste si nikdy na rozloučenou z práce nic nevzali?!). Hezky s poznámkou, kdy jsem četla a kdy viděla. S touhle knihou bude ještě sranda!

Ale...

Hodnocení srdcem: pět hvězd
Hodnocení rozumem: tři a půl hvězdy

25 05.01.2020

"Ghosts Of The Attic - Her Bright Skies"

Měla jsem trochu pauzu se sérií, tak makám na nápravě. Tentokrát to bylo jiné. Banda se rozpartičkuje a pracuje na dvou případech součastně. I když...někdo pracuje ještě trochu na něčem jiném. Ale pst! Mě tedy víc sedla linka Klaudie, podle které má kniha název.

("Je to starý výtah. Ještě z komunistických dob."..."Jako že mě chtěl zabít kvůli tomu, že jsem volila ODS?")

Ostatně celá ta debata Klaudie s Řehořem byla taková celá...jiná. Dokud neudělal...my co jsme četli víme...a co se dělo potom? No, taky víme...

Opět vtipné, děsivé, s rychlým spádem. A místy jsem se i bála. Takže všechno dobrý.

18 02.01.2020

Hloupé, předvídatelné, nudné a úplně na jedno brdo jako první kniha, kterou jsem od autorky četla. Sakra, místama mi přišlo, že tu první knihu čtu podruhé. S autorkou nevermore roku 2019.

Do třetice všeho dobrého? U Pistolníka to rozhodně platí. Měla bych vysvětlit, já vím. Dvakrát předtím jsem prostě nedočetla. S radou: "Když přečteš první díl, dáš i zbytek, ten je totiž dost náročnej." jsem se do knihy pustila znovu. A teď to vyšlo!

Tahle kniha se čte zvláštně. Vlastně jsem se konečně začetla a musím přiznat jedno. Ano, King je mistr hororu, ale mě strašně moc vyhovuje i v jiných žánrech. A to Pistolník splňuje. Je to taková dost hodně specifická kniha. A řekla bych, že si dost hraje se čtenářem. Snové výjevy, pocit nevědomí reality. Asi fakt musíte mít náladu, naložení nebo možná i věk, aby jste na tu hru přistoupili.

(Už včera jsem usínala v hřejivém náručí Rolanda z Gileadu. Na dnešní večer jsem se tedy těšila. A věděla jsem, že neusnu, dokud nedočtu.)

Kdybych měla jenom spočítat momenty, kdy jsem byla byť jen trochu zmatená, prsty mojich rukou mi nebudou stačit. Ale vždy jsem se vymotala. Tedy až na konec. Ten křičí: "Dej sem další díl."

(Nelze nezmínit krásné ilustrace. Kdyby jich bylo víc, nestěžuji si, to je fakt, ale dobré. )

Co je podle mě na téhle knize nejsilnější? Že přečtete 200 stran a nevíte vlastně skoro nic. Je to takového povídkové vyprávění spojené cestou pistolníka za mužem v černém. A jo, naši společnou cestu jsem si užila. Přesto. Takový dobře napsaný prolog, že? V délce celé knihy...

Navíc mě moc bavilo, že dokud to autor až docela daleko v knize jemně nenaznačil, pořádně nevím, kde a kdy se děj odehrává. (Jelikož až teď čtu knihu, neměla jsem důvod vidět filmovou adaptaci, takže jsem netušila vůbec nic.) Je to minulost? Je to budoucnost? Je to nebe, peklo nebo očistec? Nebo si někdo dáchnul po obědě a tohle se mu zdá? Nebo zda je to celý vymyšlený svět, tak proč má tolik společného s naším? Jako tady ta nejistota byla celou dobu tak dobře stavěna, že bych Kingovi i věřila, kdyby se to odehrávalo na Marsu :D tak jsem na to velké knižní dobrodružství moc zvědavá.

(Chtěla jsem si přečíst Prokletí Salemu. Jen tak, ale čtení by přišlo na řadu před Temnou věží, přeci jen to není série, budu mít knihu hned za sebou, to byla moje myšlenka. A bylo mi doporučeno, zakomponování knihy mezi díly Temné věže. Takže dík, ty víš kdo.)

A Věž je stále blíž...

PS: četla jsem úplně první vydání. Takže bylo už značně ochmatané. Sedlo to. Protože jak jsem četla, furt jsem si knihu různě přebírala a osahávala. (Asi jsem divná, no.) Představa, že zrovna toto čtu ve čtečce je poměrně děsivá...

28 29.12.2019

2012: čteno
2019: zjištěno, že nemám hodnoceno a bez komentáře

Moje první kniha od autorky. Sedl mi styl jejího psaní a předkládání informací a argumentů. Po téhle stránce je kniha provedena dokonale. Teď už jde jenom o to, zda s ní souhlasíte (nebo jí věříte), což se pochopitelně odráží na vašem hodnocení. Čili...
(Proč Naomi nemám v oblíbených?! Napravim.)

11 27.12.2019

Na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá. Proč? Protože Cara umí všechno. Je modelka, herečka, hraje ve videoklipech. Už jenom čekám na její módní kolekci. Má to jeden háček. Za mě měla zůstat jenom modelka, protože v tom ostaním se mi zdá, že je u ní všechno jenom tak napůl. Jako jde to, ale kdyby neměla to svoje obočí, tak si jí v davu nevšimnu. A tahle kniha je vlastně taky napůl. Jak moc zasahovala spoluautorka? Kdo co napsal? Atd. Odpověď? I to psaní zvládá jenom napůl. Asi byla nucena si přečíst Papírová města a řekla si, že to zvládne taky. Protože jí fanoušci podpoří. (Můj odhad.)

Ve výsledku je to stejná kniha jako každá druhá (podobná). Nejsem sice cílovka, ale o to mi vždy udělá větší a upřímnější radost, když v téhle skupině najdu něco, co za to vážně stojí. Ale vážně mají mladí tyhle problémy? A je to jenom těma sociálníma sítěma? Protože i když dám stranou fakt, že z současných knih máme uvěřit tomu, že polovina pubertálů asi řeší problémy, kterými by se měla zabývat později, tak to prostě nedává smysl (proto u mě pohořelo Jeden z nás lže, kde je realita vytočená do absurdna a proto jsem knize vůbec neuvěřila). Nebo jsou prostě tak zranitelní, protože si ve světě připadají až moc bezpečně a potom jsou vším snadno ovlivnitelnění, kvůli tomu, že se pro ně společnost snaží vytěsnat nebezpečí zvenčí falešným blahobytem? Asi je snazší označit viníkem sociální sítě a děcka za chudáky, kteří se jen tak připletly do cesty. Oukej...

Ale když se odprostím od věcí, které nejsem evidentně schopná nikdy pochopit, je tu ta druhá věc. Ta kniha je prostě o ničem a ještě k tomu špatně napsaná.

PS: nepochopila jsem, na čem Cara jede, že v poděkování zmíní práci na úžasné obálce. Co?! Jenom dodám, že v originále je stejná. Ale tohle vymyslet a zpracovat muselo dát velikou práci! Obráceně pěst. Wau! Facha roku. Týpek si děkana fakt zasloužil ;)

15 25.12.2019

Na tenhle komiks jsem se vážně těšila. A šetřila jsem si ho na svátky úmyslně. Už jenom kvůli té atmosféře. Pár frků přímo u povídek a tam taky jejich hodnocení.

14 25.12.2019

Leni, zkus to, je to zadarmo! Za tohle bych totiž zaplatila leda pokud by na třešni vyrostly meruňky, co vypadaj jako švestky!

Chtěla jsem přečíst všechny škoda knihy, když už jsem začala, takže toto je moje první kniha od génia. Říkali mi, že je. Stále tomu věřím a proto toto vypouštím ze své mysli.

15 20.12.2019

Leni, zkus to, je to zadarmo! Za tohle bych totiž zaplatila leda pokud by na třešni vyrostly meruňky, co vypadaj jako švestky!

Štítek přiřazený ke knize vypovídá o všem. Nic víc to není. Moje třetí reklama ze čtyř. Fakt to už chci mít za sebou! Že bych taky něco napsala o svém chlebodárci? Protože hledáme mladé, sympatické, šikovné a vždy usměvavé slečny?

Opět, ilustrace, no, ilustrace, obrázky spíš, zase ok, udělali je rovnou s tvorbou stránek tohoto čehosi, které se mi líbí. A za to se nestydim. A obálka je mňam. Proto jako už se stalo zvykem, jedná hvězda.

14 20.12.2019

Leni, zkus to, je to zadarmo! Za tohle bych totiž zaplatila leda pokud by na třešni vyrostly meruňky, co vypadaj jako švestky!

Nějak jsem si zvykla, že píšu vždy komentáře i k povídkám. Dnes tomu bude jinak. Tenhle komentář chci mít rychle za sebou.

Je tam Tomáš Kosek. Je tam spousta keců o škodě. Naštěstí jsou vysvětlivky k číslům až na konci, takže se mi chtělo během čtení blinkat o trochu míň. Příběh sám o sobě sice není žádná hitparáda, ale ani úplný propadák. Prostě takovej "blemc".

Jestli není na chleba, tak mě to mrzí. Ale tajně doufám, že pokud za tohle nedostal autor nového superblba...teda superba, tak alespoň fešné koberečky v případě, že auto nemá. Prostě něco, co je stejně nepotřebné jako tahle kniha.

(Jasně, autoři jsou prodejný stejně jako ostatní umělci, ale...mám stejně raději, když zrovna u spisovatelů to není tak okatě.)

Důvod, proč v knize není všechno to, co máte na Tomíkovi rádi? Asi už přes tu reklamu nebylo místo...(nebo by s tím textem Kotletu poslala škoda do pr@%!e)

Opět, alespoň ilustrace jsou v pohodě.

14 16.12.2019

Leni, zkus to, je to zadarmo! Za tohle bych totiž zaplatila leda pokud by na třešni vyrostly meruňky, co vypadaj jako švestky!

Jsem typ člověka, kterému leze na nervy toto a podobné: "Podíval se na hodinky značky Abrakadabra, které se schovávaly pod rukávem obleku značky Vy mi taky." Takže je asi jasný, co jsem si už dopředu myslela o tomhle. Ale já taková nejsem. Proto jsem si to nejdřív chtěla přečíst.

Ok...brr...

Nejde jenom o to, že je to strašně špatně napsané. V hlavě mi drhla ta slova seskládaná do vět. V podstatě je to povídka, takže nečekám hloubku, není na to čas (to umí jenom pár autorů). Přesto jsem byla překvapená, jak mě těch málo stran celou dobu prudilo. Příběh mě nudil, pochopila jsem, co se děje, ale nepochopila jsem, o co v tom jde. Ale pochopila jsem, že je ten formát nechutný.

To jako autorce dali seznam slov a ona je tam musela naflákat a udělat z toho příběh? Jindy ostaním PP vadí, ale tahle kniha je jako dobrá? Ale upřímně mě zajímá, co bude v dalších knihách. Při pohledu na ostatní autory, je mi trochu smutno. Ale co neudělat pro prachy, že jo?

Jediné, co se mi na knize líbilo, jsou ilustrace. Nebýt tam, dám odpad.

16 16.12.2019

"Superhero - Falling In Reverse"

Možná kdybych před tímhle četla jinou knihu, než jsem četla, neodcházela bych s takovou depresí. Podle anotace jsem čekala, že půjde o náročnou četbu. Navíc jsem se na ní těšila o to víc, protože než jsem sehnala ke koupi...

Jenže tahle kniha je silná kvůli postavám. Poslední dobou mám tohle raději. Příběhy soustředící se na postavy, jejichž charaktery posouvají děj, místo děje, který posouvá charaktery. Znáte to. Ty momenty, které někomu mohou právě případat nepodstatné, vata nebo nuda. V tom si libuju. A že tady byly postavy!

Takovej Breakfast Club "divnejch lidí". (Sorry, Temnej rytíři, nejsi nejlepší film, kterej jsem kdy viděla, jsi druhej, ups.) Co je dál, když je superhdina "v důchodu"? Nebo když udělá něco, co by jako "tyhle lidi" neměli, protože přestože jsou jiní, jsou stejní jako my ostatní. Chybují stejně. Nejsou navždy mladí a nikdy nezranitelní. Co se děje potom? Nejsme přece hrdinové 24/7 jenom proto, že jsme hrdinové nebo máme něco, co ostatní ne! Každá schopnost není výhra.

Moc knih s černobílou kresbou jsem ještě nečetla, ale musím uznat, že tomu propadám stále víc a víc. Kreslíř se musí soustředit na jiné věci než na barvičkový spektakulární spektákl. Nakreslit něco jenom černobíle je umění. Nic v tom neschováte. Nic!

15 11.12.2019

"How It Feels To Be Lost - Sleeping With Sirens"

Přesně. Tohle je TA kniha!

Ať už jsem si myslela, že něco vím, nevím vůbec nic. Protože jsem doposud znala autora jako bravurního vypravěče. Jenže on je prostě dobrej úplně ve všem. Protože ta kresba?! To není nebe v hubě. To je nebe v hlavě. Oční orgie. A že jsem myslela, že bude těžké ty dosavadní překonat? Keci! Tohle už nepřekoná nic. Protože...

...mohlo by se říct, že je toho moc. Kniha je těžká, je toho hodně, ale na druhou stranu tohle si budete šetřit a číst skoro jako beletrii. Protože já jednu stránku četla stejně dlouho jako klasickou knihu. A to tam ani nemusel být text. A tím pádem jsem u kresby. Objektivitu si strčte někam. Protože já jsem skoro celou dobu čtení byla totálka rozjupíkovaná. Zde obvyklé "wau" a "ach" nestačí! Jsou to detaily, které z kresby dělají mistrovské dílo. Mě občas připadalo, že můj mozek tu všechnu nádheru nezvládne zpracovat, a exploduje mi hlava!

Podle anotace sice čekáte smutný příběh. Možná až depresivní. Ale smutek a deprese? Nevím, já se celou dobu čtení tak nějak zvláštně usmívala...

Přesto mě komiks vsucnul celou a v pohodě a vyflusl mě na malý kousíčky. Čtěte bez publika. Obávám se, že by to nepochopilo. Myslím, že to pochopí jenom ten, kdo četl. Takle moc mě strašně dlouho něco nerozsekalo.

Už jenom ty přechody z jedné emoce do druhé. Z vážných do neskutečně vtipných. Z tragédie do dojemnosti. Když přijde na řadu ukázka komiksu v komiksu? Já jsem se začala tak šíleně strašně moc smát! Nešlo to zastavit! (No, možná jsem to nechtěla zastavit!)

Každá postava mě postupně dostávala, protože si nikdo na nic nehraje. Prostě jsou. Prostě jsou lidi. A to je jejich síla. Každá postava je jiná. Ovlivněná ostatními a místem, kde vyrůstala. Nebo kde se zasekla. Nebo místem, kde zemře.

(Tak se klidně smějte tomuhle emocionálnímu výlevu. Znamená to totiž, že jste Essex County nečetli.)

Mám ráda vyprávění, kde jediným prostředem posunu děje není jenom doslovně řešeno, jak to je. Mám ráda, když si čtenář domyslí, protože si pamatuje, co mu autor řekl předtím, tak stačí jenom naznačit. A vyprávění jenom kresbou beze slov? Obojího je tady dost.

A co je fakt nejlepší? Že jednotlivé části lze číst zvlášť a dává to smysl. Ano, postavy se vám pod kůži dostanou a vy si užijete jízdu. Jenže číst to celé, hned za sebou, hezky bez přestávky, pokud můžete, dostane vás ta provázanost osudů a jednotlivých lidí. (Třeba to o druzích samoty?!) Ale vybrat bych si nemohla. Každá část je jiná. Dobrá. Jinak dobrá. A myslím, že právě obálka je víc než vystihující.

(Ono přece platí tak jako tak, že jako jednotky jsme sice jedineční a unikátní, v celku s ostatními, to dává všechno mnohem větší smysl.)

Takže pokud máte dost fantazie a představivosti, je to pro vás.
Pokud máte emoce, a nebojíte se je přiznat a použít, je to pro vás.
Jasně, nebude to pro každého. Ale my ostatní si užijeme, k&@#a, každou stránku až do posledního písmenka a posledního okna!

A že nemusíte hokej? Pche! Já taky ne... :D

(Fotka autora úplně na konci knihy je dostatečně vypovídající...)

23 10.12.2019

Nemám ráda tuhle větu: "Kdo nemá rád zvířata, tak nemá rád lidi." Já lidi moc nemusím, to ví každej, kdo mě zná, takže obracenou cestou bych neměla mít ráda zvířata. Nemám žádný, nikdy mít nebudu a nechci. Proč? Protože je mám ráda. Tímto zdravím sousedku z vedlejšího vchodu, která si venčení labradora (!) představuje tak, že ho pustí na trávu před barák, než dá cígo. Proč bych měla mít ráda lidi? Jo, a proč tohle píšu u knihy vo stromech? Asi proto, že je to úplně stejné jako s těma zvířátkama. Jenže dost lidí to tak nevidí. Přeci jen je ten pes na pohled mnohem roztomilejší než ten strom na kterej chodí chcát. Že? Strom si prostě stojí v ulici před barákem, kde s tím psem hezky v teple vegetujete. Ale není to věc, je to strom. Ale psala jsem to už u jiné knihy. Trochu mi přijde, že teď je těžké (dostali jsme se tam sami) udělat něco správně. Rozhodnu se, že budu fér ke zvířatům a přestanu je jíst. Vykácíme stromy, aby bylo na moje nové žrádlo. A umře při tom dost zvířat i stromů, ale dost lidí vidí jenom to, jak je teď ta kráva šťastná. Ale už nevidí, jak je všechno se vším propojené (to jsou většinou mladá děvčata opičící se po nějaké hvězdičce). Jenže všechno je se vším propojené. Už dávno jsme zapomněli, jak máme být přírodě vděční za to, že vůbec je. A byli bychom my, kdyby nebyla ona? Hmmm...

(Samozřejmě, že za ty špatný věci a změny si člověk může sám. A kdo to popírá, je...ne, tohle je pozitivní komentář, žádná sprostá slova...)

Kniha obsahuje dost zajímavých postřehů, laik se i něco nového dozví a líbí se mi, že je to psané s takovým lehce naivním přístupem a náhledem, ze kterého ale cítíte neskutečnou lásku a respekt. A pokud rádi chodíte do lesa, sami jste si dost věcí museli všimnout. A tohle vám to všechno hezky sesumírovalo.

(Ale zase. Tohle si přečtě ten, kdo chce, kdo chápe v souvislostech, kdo vnímá věci kolem sebe. Ten, kdo by si to měl přečíst především, ten si knihu nepřečte.)

Je ale jedna věc, se kterou jsem stále na vážkách. Požáry. Požáry jsou blbý, když sebou berou i lidské obydlí, a nedej zvířata, to lidi ve zprávách i obrečí. Pravdou je, že hořet v přírodě prostě musí. Ať už řízené vypalování přírodou samotnou či nechtěné hoření, které bohužel bere i ty životy. Vždyť jsou stromy, které bez toho ani nevyklíčí a nepředají "své vědomosti" dál! Ale když je to moc a v místech, kde to není přirozené, to je špatný. Ale...není na druhou stranu krásný potom pozorovat, jak se o sebe příroda sama postará? Je mnohem komplexnější a přizpůsobivější než velký myslící člověk. Stejně se mi nejvíc líbí pohled na skálu a tam nic, zase chvíli nic, pak ještě dlouho nic a najednou...hele bříza.

Zmiňované zahradničení v příkladu promíchávání druhů jako v lese, je kapitola sama o sobě. (To jak jedna rostlina využívá (ne zneužívá ke svému prospěchu) druhou a žijí spolu v symbióze a vzájemně se podporují, potřebují, aby jim bylo lépe.) Spousta zahrádkářů to má u sebe hezký, ale je pravda že u nás na zahrádku už nemůžu chodit zadní brankou, protože tam ty debilové hází všechno, co má přijít do kompostu. A potom se diví, že mají podrytej plot, když si tam ty prasata vyhazováním špatných jablek sami zvou. Všechno se vším.

(A jelikož se blíží ty Vánoce...stromek už je přesunut do skleníku, aby se připravil na teplo a za chvilku půjde domů. Samozřejmě kontejnerový. Ale na druhou stranu, což je opět to propojení. Vzpomenu si na to, až zase budeme sbírat stromky od popelnic v okolí na stěpku (tak nepruďde a prosím všechno dolů, ať mám míň práce ;) dík. Protože kvůli tomu nebude cesta do lesa, kde se to přeci "neválí jen tak".)

Chápu, dost lidí nad touhle knihou a jejím obsahem mávne rukou. Jsou to jenom stromy. Nemyslí jako lidi a nejsou roztomilý jako psi. Já teda nevím, ale pes je sice roztomilej, ale co vrací, díky čemu můžu jako člověk přežít? (Kdy jste si naposledy přečetli o statečné záchraně čivavou turistu, chápeme tedy, jak to myslím). Možná proto to u mě doma vypadá jako v džungli, ne jako v zoo...

Vtipná storka na závěr...přestože to sem nepatří, ale to je mi jedno:
Začalo pršet, tak jsem rychle zaběhla pod střechu a potom už tak nějak zapomněla, že jsem zapomněla koště opřené o strom. Je to oblíbený strom. Veverka si do něj schovává oříšky (je fakt dobře rozvětvenej) a taky na něj chodí strakapoud. A teď k tomu košteti. Na konci hliníkové tyče je korkový špunt. Takže je asi jasné, kam ta storka směřuje. Strakapout svačí na stromě a najednou svačí konec koštěte. A že se fakt rozjel, šikula! Kdybych to neviděla na vlastní oči, tak by mě potom důvod té díry ani nenapadl...

Pro mě top kapitoly:
Je to strom, nebo není?
Co je tvoje, to je moje?

Moc se mi líbilo, jak je knih psaná. Způsob, slova, přirovnání. Jenom škoda, že se kvůli své životní praxi autor věnuje víc určitým druhům stromů. Asi je má prostě raději chápeme proč, že? Tak snad příště i jiné...

41 07.12.2019

"Heart Of Fire - Black Veil Brides"

Pokud nevíte, zda se do knihy pustit, doporučuji přečtení ukázky. A budete mít jasno. Protože...

...už v první kapitole se podle mě rozhodne, kdo zůstane, a kdo odpadne. Protože o čem je první kapitola, je vlastě celá kniha. Děvky, násilý, sex, znovu násilý, krev, násilý, a znovu hodně krve. Jo, a jaký slovník autor používá budu demonstrovat na povzdechu, zda to označení kentaurů měl překladatel snadné nebo na své fanzii. A jestli se v originále jmenují Son of horse nebo Horse fucker? Myslím, že na domýšlení stačí i malá znalost angliny. Je to prostě plný $%@^@, taky %@&@&, mého oblíbeného %@*@£, jo, a %@&×*×? Toho? Toho je tam habaděj! Však to je taky je kniha pro velký kluky a holky ;)

Šakal vám bude hned sympatický. Je to správně napsaná temná postava, která si jde za svým, a když mu něco smrdí, prostě si v tom vyráchá frňák. Knížka je bohužel psaná tak, že ať napíšu cokoliv, tak budu spoilerovat dokonale. Ale anotace nelže, to všechno tam dostanete. Protože následek té jedné události hned z první kapitoly vede k jiné události, potom druhé atd. a vy během toho poznávate celý svět, kde se děj knihy odehrává. A celý to je pecka. A to nejenom kvůli tomu, že je to prostě plný $%@^@, taky %@&@&, mého oblíbeného %@*@£, jo, a %@&×*×. A hezky na plný pecky!

Navíc postavy ví, co je to humor a sarkasmus a nebojí se ho použit stejně ostře jako svoje zbraně a pěsti. Též byly dobře popsané různé věci. Třeba jako zbraně. Autor hodí slovo, které vám samozřejmě nic neřekne, ale nevysvětlí to polopatě. Prostě to z děje pochopíte. Akce je přehledná a bombastická. A přestože to někomu může vadit, ty explicitní výrazy tam prostě sedí. Nebo jinak, až budete poloork, který chrání zemi tupejch lidí, protože jiný varianty života jsou horší, před orkama, elfama a hlavně těma, kentaurama, kterým se v knize říká jinak, budete hledět na svůj slovník? Jestli je vaše odpověď: "Ano, budu.", tak mě rozesmějete. A knihu vám nebudu doporučovat. Pokud nejste přecitlivělý, tak doporučuji všema deseti vílkama, nadšeně mávám křidélkama.

Druhý díl si přečtu s radostí. A budu se u toho usmívala stejně blbě jako u čtení tohohle dílu. Ať si lidi v socce o tom myslí, co chtěj! (Četla jsem vždy během cesty z práce a vždy mě to brutálně vzpružilo!)

19 05.12.2019

Uznávám, měla jsem asi začít s Otčinou. Potom bych k autorce měla o to větší vztah vzhledem k tomu, o čem Otčina je. Co nejdřív napravim. Ale teď Bezimena.

Není to úplně typický komiks. Na jedné straně jsou bubliny s textem a na druhé kresby. Ne nezbytně vždy spolu. Příběh je sám o sobě...jak to říct a neříct pointu. Tak hluboký, jak může být pouze hluboká temnota v našich nitrech. A tohle jí odhaluje naprosto dokonale, přesto nechává prostor pro své vlastní domněnky, a vy dlouho nevíte, čím pro vás Benny má být.

A teď přijde kresba. To. Bylo. Tak. Nádherný. A. Naprosto. Dokonalý.
Přeháním? Ne. Jak je to zpracované. Jak je to nakreslené. Tohle budete číst stále dokola a pokaždé najdete něco jiného a nového.

Doporučuji komu? Všem.

14 03.12.2019

"Present, Future, And Past - We Came As Romans"

Díl začal vlažně. Jako, řeší se to z minula. Minule nám bylo smutno :( a taky to celkově bylo dost i o emocích ostatních postav. Takže jsem původně myslela, že to bude sice emoční, ale zároveň takový volnější díl. Dokud se na scéně neobjeví Princezna. Kočka z obálky. Hned celý děj chytnul úplně jinou dynamiku. Ale jak je zde už zmíněno, dost věcí se skrývá v tomhle nevinném prohlášení: "Musím říct, že se mi fakt líbí ten poměr. Asijskej američan, arabskej američan. Spousta přídavnejch jmen. Jen dva chlapy. Jen dva bílý." ... "Jsem řekyně. Kam tím míříš?" ... "Aha, když se dívám pozorněji, už ten olivovej nádech pleti vidím." ... "Možná už totiž nejsme všichni menšiny. Hehe...jediná menšina, která v tyhle době zbyla, jsou "živý"."
(V rámci tohoto potom působí divně kresba Princezny v knize a na obálce...)

Měla jsem obavy, že po pohřbu Lucille to půjde s Neganem z kopce. A při jeho povídání se slunečnicema jsem byla na rozpacích. Jestli to je směšné, vtipné nebo trapné. Přesto byla nejlepší část tohohle dílu právě ta část, kdy si Negan promluví s Maggie. Jediná zajímavá část tohohle dílu. Předvídatelná, ale dobrá. Takže fakt nevím, jak tohle hodnotit jako celek :(
(Zvoleno po dlouhém přemýšlení.)

13 03.12.2019