Lenka.Vílka Lenka.Vílka komentáře u knih

☰ menu

Pistolník Pistolník Stephen King

Do třetice všeho dobrého? U Pistolníka to rozhodně platí. Měla bych vysvětlit, já vím. Dvakrát předtím jsem prostě nedočetla. S radou: "Když přečteš první díl, dáš i zbytek, ten je totiž dost náročnej." jsem se do knihy pustila znovu. A teď to vyšlo!

Tahle kniha se čte zvláštně. Vlastně jsem se konečně začetla a musím přiznat jedno. Ano, King je mistr hororu, ale mě strašně moc vyhovuje i v jiných žánrech. A to Pistolník splňuje. Je to taková dost hodně specifická kniha. A řekla bych, že si dost hraje se čtenářem. Snové výjevy, pocit nevědomí reality. Asi fakt musíte mít náladu, naložení nebo možná i věk, aby jste na tu hru přistoupili.

(Už včera jsem usínala v hřejivém náručí Rolanda z Gileadu. Na dnešní večer jsem se tedy těšila. A věděla jsem, že neusnu, dokud nedočtu.)

Kdybych měla jenom spočítat momenty, kdy jsem byla byť jen trochu zmatená, prsty mojich rukou mi nebudou stačit. Ale vždy jsem se vymotala. Tedy až na konec. Ten křičí: "Dej sem další díl."

(Nelze nezmínit krásné ilustrace. Kdyby jich bylo víc, nestěžuji si, to je fakt, ale dobré. )

Co je podle mě na téhle knize nejsilnější? Že přečtete 200 stran a nevíte vlastně skoro nic. Je to takového povídkové vyprávění spojené cestou pistolníka za mužem v černém. A jo, naši společnou cestu jsem si užila. Přesto. Takový dobře napsaný prolog, že? V délce celé knihy...

Navíc mě moc bavilo, že dokud to autor až docela daleko v knize jemně nenaznačil, pořádně nevím, kde a kdy se děj odehrává. (Jelikož až teď čtu knihu, neměla jsem důvod vidět filmovou adaptaci, takže jsem netušila vůbec nic.) Je to minulost? Je to budoucnost? Je to nebe, peklo nebo očistec? Nebo si někdo dáchnul po obědě a tohle se mu zdá? Nebo zda je to celý vymyšlený svět, tak proč má tolik společného s naším? Jako tady ta nejistota byla celou dobu tak dobře stavěna, že bych Kingovi i věřila, kdyby se to odehrávalo na Marsu :D tak jsem na to velké knižní dobrodružství moc zvědavá.

(Chtěla jsem si přečíst Prokletí Salemu. Jen tak, ale čtení by přišlo na řadu před Temnou věží, přeci jen to není série, budu mít knihu hned za sebou, to byla moje myšlenka. A bylo mi doporučeno, zakomponování knihy mezi díly Temné věže. Takže dík, ty víš kdo.)

A Věž je stále blíž...

PS: četla jsem úplně první vydání. Takže bylo už značně ochmatané. Sedlo to. Protože jak jsem četla, furt jsem si knihu různě přebírala a osahávala. (Asi jsem divná, no.) Představa, že zrovna toto čtu ve čtečce je poměrně děsivá...

29.12.2019 5 z 5


Šoková doktrína Šoková doktrína Naomi Klein

2012: čteno
2019: zjištěno, že nemám hodnoceno a bez komentáře

Moje první kniha od autorky. Sedl mi styl jejího psaní a předkládání informací a argumentů. Po téhle stránce je kniha provedena dokonale. Teď už jde jenom o to, zda s ní souhlasíte (nebo jí věříte), což se pochopitelně odráží na vašem hodnocení. Čili...
(Proč Naomi nemám v oblíbených?! Napravim.)

27.12.2019 5 z 5


Zrcadlo, zrcadlo Zrcadlo, zrcadlo Rowan Coleman

Na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá. Proč? Protože Cara umí všechno. Je modelka, herečka, hraje ve videoklipech. Už jenom čekám na její módní kolekci. Má to jeden háček. Za mě měla zůstat jenom modelka, protože v tom ostaním se mi zdá, že je u ní všechno jenom tak napůl. Jako jde to, ale kdyby neměla to svoje obočí, tak si jí v davu nevšimnu. A tahle kniha je vlastně taky napůl. Jak moc zasahovala spoluautorka? Kdo co napsal? Atd. Odpověď? I to psaní zvládá jenom napůl. Asi byla nucena si přečíst Papírová města a řekla si, že to zvládne taky. Protože jí fanoušci podpoří. (Můj odhad.)

Ve výsledku je to stejná kniha jako každá druhá (podobná). Nejsem sice cílovka, ale o to mi vždy udělá větší a upřímnější radost, když v téhle skupině najdu něco, co za to vážně stojí. Ale vážně mají mladí tyhle problémy? A je to jenom těma sociálníma sítěma? Protože i když dám stranou fakt, že z současných knih máme uvěřit tomu, že polovina pubertálů asi řeší problémy, kterými by se měla zabývat později, tak to prostě nedává smysl (proto u mě pohořelo Jeden z nás lže, kde je realita vytočená do absurdna a proto jsem knize vůbec neuvěřila). Nebo jsou prostě tak zranitelní, protože si ve světě připadají až moc bezpečně a potom jsou vším snadno ovlivnitelnění, kvůli tomu, že se pro ně společnost snaží vytěsnat nebezpečí zvenčí falešným blahobytem? Asi je snazší označit viníkem sociální sítě a děcka za chudáky, kteří se jen tak připletly do cesty. Oukej...

Ale když se odprostím od věcí, které nejsem evidentně schopná nikdy pochopit, je tu ta druhá věc. Ta kniha je prostě o ničem a ještě k tomu špatně napsaná.

PS: nepochopila jsem, na čem Cara jede, že v poděkování zmíní práci na úžasné obálce. Co?! Jenom dodám, že v originále je stejná. Ale tohle vymyslet a zpracovat muselo dát velikou práci! Obráceně pěst. Wau! Facha roku. Týpek si děkana fakt zasloužil ;)

25.12.2019 1 z 5


Punisher MAX: Vánoce na odstřel Punisher MAX: Vánoce na odstřel Jimmy Palmiotti (p)

Na tenhle komiks jsem se vážně těšila. A šetřila jsem si ho na svátky úmyslně. Už jenom kvůli té atmosféře. Pár frků přímo u povídek a tam taky jejich hodnocení.

25.12.2019 5 z 5


3 kroky do tmy 3 kroky do tmy Ondřej Neff

Leni, zkus to, je to zadarmo! Za tohle bych totiž zaplatila leda pokud by na třešni vyrostly meruňky, co vypadaj jako švestky!

Chtěla jsem přečíst všechny škoda knihy, když už jsem začala, takže toto je moje první kniha od génia. Říkali mi, že je. Stále tomu věřím a proto toto vypouštím ze své mysli.

20.12.2019 1 z 5


100 miliard neuronů 100 miliard neuronů Petr Stančík

Leni, zkus to, je to zadarmo! Za tohle bych totiž zaplatila leda pokud by na třešni vyrostly meruňky, co vypadaj jako švestky!

Štítek přiřazený ke knize vypovídá o všem. Nic víc to není. Moje třetí reklama ze čtyř. Fakt to už chci mít za sebou! Že bych taky něco napsala o svém chlebodárci? Protože hledáme mladé, sympatické, šikovné a vždy usměvavé slečny?

Opět, ilustrace, no, ilustrace, obrázky spíš, zase ok, udělali je rovnou s tvorbou stránek tohoto čehosi, které se mi líbí. A za to se nestydim. A obálka je mňam. Proto jako už se stalo zvykem, jedná hvězda.

20.12.2019 1 z 5


21 úderů 21 úderů František Kotleta (p)

Leni, zkus to, je to zadarmo! Za tohle bych totiž zaplatila leda pokud by na třešni vyrostly meruňky, co vypadaj jako švestky!

Nějak jsem si zvykla, že píšu vždy komentáře i k povídkám. Dnes tomu bude jinak. Tenhle komentář chci mít rychle za sebou.

Je tam Tomáš Kosek. Je tam spousta keců o škodě. Naštěstí jsou vysvětlivky k číslům až na konci, takže se mi chtělo během čtení blinkat o trochu míň. Příběh sám o sobě sice není žádná hitparáda, ale ani úplný propadák. Prostě takovej "blemc".

Jestli není na chleba, tak mě to mrzí. Ale tajně doufám, že pokud za tohle nedostal autor nového superblba...teda superba, tak alespoň fešné koberečky v případě, že auto nemá. Prostě něco, co je stejně nepotřebné jako tahle kniha.

(Jasně, autoři jsou prodejný stejně jako ostatní umělci, ale...mám stejně raději, když zrovna u spisovatelů to není tak okatě.)

Důvod, proč v knize není všechno to, co máte na Tomíkovi rádi? Asi už přes tu reklamu nebylo místo...(nebo by s tím textem Kotletu poslala škoda do pr@%!e)

Opět, alespoň ilustrace jsou v pohodě.

16.12.2019 1 z 5


700 exabytů nesmrtelnosti 700 exabytů nesmrtelnosti Julie Nováková

Leni, zkus to, je to zadarmo! Za tohle bych totiž zaplatila leda pokud by na třešni vyrostly meruňky, co vypadaj jako švestky!

Jsem typ člověka, kterému leze na nervy toto a podobné: "Podíval se na hodinky značky Abrakadabra, které se schovávaly pod rukávem obleku značky Vy mi taky." Takže je asi jasný, co jsem si už dopředu myslela o tomhle. Ale já taková nejsem. Proto jsem si to nejdřív chtěla přečíst.

Ok...brr...

Nejde jenom o to, že je to strašně špatně napsané. V hlavě mi drhla ta slova seskládaná do vět. V podstatě je to povídka, takže nečekám hloubku, není na to čas (to umí jenom pár autorů). Přesto jsem byla překvapená, jak mě těch málo stran celou dobu prudilo. Příběh mě nudil, pochopila jsem, co se děje, ale nepochopila jsem, o co v tom jde. Ale pochopila jsem, že je ten formát nechutný.

To jako autorce dali seznam slov a ona je tam musela naflákat a udělat z toho příběh? Jindy ostaním PP vadí, ale tahle kniha je jako dobrá? Ale upřímně mě zajímá, co bude v dalších knihách. Při pohledu na ostatní autory, je mi trochu smutno. Ale co neudělat pro prachy, že jo?

Jediné, co se mi na knize líbilo, jsou ilustrace. Nebýt tam, dám odpad.

16.12.2019 1 z 5


Čajovna u malajského medvěda Čajovna u malajského medvěda David Rubín

"Superhero - Falling In Reverse"

Možná kdybych před tímhle četla jinou knihu, než jsem četla, neodcházela bych s takovou depresí. Podle anotace jsem čekala, že půjde o náročnou četbu. Navíc jsem se na ní těšila o to víc, protože než jsem sehnala ke koupi...

Jenže tahle kniha je silná kvůli postavám. Poslední dobou mám tohle raději. Příběhy soustředící se na postavy, jejichž charaktery posouvají děj, místo děje, který posouvá charaktery. Znáte to. Ty momenty, které někomu mohou právě případat nepodstatné, vata nebo nuda. V tom si libuju. A že tady byly postavy!

Takovej Breakfast Club "divnejch lidí". (Sorry, Temnej rytíři, nejsi nejlepší film, kterej jsem kdy viděla, jsi druhej, ups.) Co je dál, když je superhdina "v důchodu"? Nebo když udělá něco, co by jako "tyhle lidi" neměli, protože přestože jsou jiní, jsou stejní jako my ostatní. Chybují stejně. Nejsou navždy mladí a nikdy nezranitelní. Co se děje potom? Nejsme přece hrdinové 24/7 jenom proto, že jsme hrdinové nebo máme něco, co ostatní ne! Každá schopnost není výhra.

Moc knih s černobílou kresbou jsem ještě nečetla, ale musím uznat, že tomu propadám stále víc a víc. Kreslíř se musí soustředit na jiné věci než na barvičkový spektakulární spektákl. Nakreslit něco jenom černobíle je umění. Nic v tom neschováte. Nic!

11.12.2019 5 z 5


Essex County Essex County Jeff Lemire

"How It Feels To Be Lost - Sleeping With Sirens"

Přesně. Tohle je TA kniha!

Ať už jsem si myslela, že něco vím, nevím vůbec nic. Protože jsem doposud znala autora jako bravurního vypravěče. Jenže on je prostě dobrej úplně ve všem. Protože ta kresba?! To není nebe v hubě. To je nebe v hlavě. Oční orgie. A že jsem myslela, že bude těžké ty dosavadní překonat? Keci! Tohle už nepřekoná nic. Protože...

...mohlo by se říct, že je toho moc. Kniha je těžká, je toho hodně, ale na druhou stranu tohle si budete šetřit a číst skoro jako beletrii. Protože já jednu stránku četla stejně dlouho jako klasickou knihu. A to tam ani nemusel být text. A tím pádem jsem u kresby. Objektivitu si strčte někam. Protože já jsem skoro celou dobu čtení byla totálka rozjupíkovaná. Zde obvyklé "wau" a "ach" nestačí! Jsou to detaily, které z kresby dělají mistrovské dílo. Mě občas připadalo, že můj mozek tu všechnu nádheru nezvládne zpracovat, a exploduje mi hlava!

Podle anotace sice čekáte smutný příběh. Možná až depresivní. Ale smutek a deprese? Nevím, já se celou dobu čtení tak nějak zvláštně usmívala...

Přesto mě komiks vsucnul celou a v pohodě a vyflusl mě na malý kousíčky. Čtěte bez publika. Obávám se, že by to nepochopilo. Myslím, že to pochopí jenom ten, kdo četl. Takle moc mě strašně dlouho něco nerozsekalo.

Už jenom ty přechody z jedné emoce do druhé. Z vážných do neskutečně vtipných. Z tragédie do dojemnosti. Když přijde na řadu ukázka komiksu v komiksu? Já jsem se začala tak šíleně strašně moc smát! Nešlo to zastavit! (No, možná jsem to nechtěla zastavit!)

Každá postava mě postupně dostávala, protože si nikdo na nic nehraje. Prostě jsou. Prostě jsou lidi. A to je jejich síla. Každá postava je jiná. Ovlivněná ostatními a místem, kde vyrůstala. Nebo kde se zasekla. Nebo místem, kde zemře.

(Tak se klidně smějte tomuhle emocionálnímu výlevu. Znamená to totiž, že jste Essex County nečetli.)

Mám ráda vyprávění, kde jediným prostředem posunu děje není jenom doslovně řešeno, jak to je. Mám ráda, když si čtenář domyslí, protože si pamatuje, co mu autor řekl předtím, tak stačí jenom naznačit. A vyprávění jenom kresbou beze slov? Obojího je tady dost.

A co je fakt nejlepší? Že jednotlivé části lze číst zvlášť a dává to smysl. Ano, postavy se vám pod kůži dostanou a vy si užijete jízdu. Jenže číst to celé, hned za sebou, hezky bez přestávky, pokud můžete, dostane vás ta provázanost osudů a jednotlivých lidí. (Třeba to o druzích samoty?!) Ale vybrat bych si nemohla. Každá část je jiná. Dobrá. Jinak dobrá. A myslím, že právě obálka je víc než vystihující.

(Ono přece platí tak jako tak, že jako jednotky jsme sice jedineční a unikátní, v celku s ostatními, to dává všechno mnohem větší smysl.)

Takže pokud máte dost fantazie a představivosti, je to pro vás.
Pokud máte emoce, a nebojíte se je přiznat a použít, je to pro vás.
Jasně, nebude to pro každého. Ale my ostatní si užijeme, k&@#a, každou stránku až do posledního písmenka a posledního okna!

A že nemusíte hokej? Pche! Já taky ne... :D

(Fotka autora úplně na konci knihy je dostatečně vypovídající...)

10.12.2019 5 z 5


Tajný život stromů Tajný život stromů Peter Wohlleben

Nemám ráda tuhle větu: "Kdo nemá rád zvířata, tak nemá rád lidi." Já lidi moc nemusím, to ví každej, kdo mě zná, takže obracenou cestou bych neměla mít ráda zvířata. Nemám žádný, nikdy mít nebudu a nechci. Proč? Protože je mám ráda. Tímto zdravím sousedku z vedlejšího vchodu, která si venčení labradora (!) představuje tak, že ho pustí na trávu před barák, než dá cígo. Proč bych měla mít ráda lidi? Jo, a proč tohle píšu u knihy vo stromech? Asi proto, že je to úplně stejné jako s těma zvířátkama. Jenže dost lidí to tak nevidí. Přeci jen je ten pes na pohled mnohem roztomilejší než ten strom na kterej chodí chcát. Že? Strom si prostě stojí v ulici před barákem, kde s tím psem hezky v teple vegetujete. Ale není to věc, je to strom. Ale psala jsem to už u jiné knihy. Trochu mi přijde, že teď je těžké (dostali jsme se tam sami) udělat něco správně. Rozhodnu se, že budu fér ke zvířatům a přestanu je jíst. Vykácíme stromy, aby bylo na moje nové žrádlo. A umře při tom dost zvířat i stromů, ale dost lidí vidí jenom to, jak je teď ta kráva šťastná. Ale už nevidí, jak je všechno se vším propojené (to jsou většinou mladá děvčata opičící se po nějaké hvězdičce). Jenže všechno je se vším propojené. Už dávno jsme zapomněli, jak máme být přírodě vděční za to, že vůbec je. A byli bychom my, kdyby nebyla ona? Hmmm...

(Samozřejmě, že za ty špatný věci a změny si člověk může sám. A kdo to popírá, je...ne, tohle je pozitivní komentář, žádná sprostá slova...)

Kniha obsahuje dost zajímavých postřehů, laik se i něco nového dozví a líbí se mi, že je to psané s takovým lehce naivním přístupem a náhledem, ze kterého ale cítíte neskutečnou lásku a respekt. A pokud rádi chodíte do lesa, sami jste si dost věcí museli všimnout. A tohle vám to všechno hezky sesumírovalo.

(Ale zase. Tohle si přečtě ten, kdo chce, kdo chápe v souvislostech, kdo vnímá věci kolem sebe. Ten, kdo by si to měl přečíst především, ten si knihu nepřečte.)

Je ale jedna věc, se kterou jsem stále na vážkách. Požáry. Požáry jsou blbý, když sebou berou i lidské obydlí, a nedej zvířata, to lidi ve zprávách i obrečí. Pravdou je, že hořet v přírodě prostě musí. Ať už řízené vypalování přírodou samotnou či nechtěné hoření, které bohužel bere i ty životy. Vždyť jsou stromy, které bez toho ani nevyklíčí a nepředají "své vědomosti" dál! Ale když je to moc a v místech, kde to není přirozené, to je špatný. Ale...není na druhou stranu krásný potom pozorovat, jak se o sebe příroda sama postará? Je mnohem komplexnější a přizpůsobivější než velký myslící člověk. Stejně se mi nejvíc líbí pohled na skálu a tam nic, zase chvíli nic, pak ještě dlouho nic a najednou...hele bříza.

Zmiňované zahradničení v příkladu promíchávání druhů jako v lese, je kapitola sama o sobě. (To jak jedna rostlina využívá (ne zneužívá ke svému prospěchu) druhou a žijí spolu v symbióze a vzájemně se podporují, potřebují, aby jim bylo lépe.) Spousta zahrádkářů to má u sebe hezký, ale je pravda že u nás na zahrádku už nemůžu chodit zadní brankou, protože tam ty debilové hází všechno, co má přijít do kompostu. A potom se diví, že mají podrytej plot, když si tam ty prasata vyhazováním špatných jablek sami zvou. Všechno se vším.

(A jelikož se blíží ty Vánoce...stromek už je přesunut do skleníku, aby se připravil na teplo a za chvilku půjde domů. Samozřejmě kontejnerový. Ale na druhou stranu, což je opět to propojení. Vzpomenu si na to, až zase budeme sbírat stromky od popelnic v okolí na stěpku (tak nepruďde a prosím všechno dolů, ať mám míň práce ;) dík. Protože kvůli tomu nebude cesta do lesa, kde se to přeci "neválí jen tak".)

Chápu, dost lidí nad touhle knihou a jejím obsahem mávne rukou. Jsou to jenom stromy. Nemyslí jako lidi a nejsou roztomilý jako psi. Já teda nevím, ale pes je sice roztomilej, ale co vrací, díky čemu můžu jako člověk přežít? (Kdy jste si naposledy přečetli o statečné záchraně čivavou turistu, chápeme tedy, jak to myslím). Možná proto to u mě doma vypadá jako v džungli, ne jako v zoo...

Vtipná storka na závěr...přestože to sem nepatří, ale to je mi jedno:
Začalo pršet, tak jsem rychle zaběhla pod střechu a potom už tak nějak zapomněla, že jsem zapomněla koště opřené o strom. Je to oblíbený strom. Veverka si do něj schovává oříšky (je fakt dobře rozvětvenej) a taky na něj chodí strakapoud. A teď k tomu košteti. Na konci hliníkové tyče je korkový špunt. Takže je asi jasné, kam ta storka směřuje. Strakapout svačí na stromě a najednou svačí konec koštěte. A že se fakt rozjel, šikula! Kdybych to neviděla na vlastní oči, tak by mě potom důvod té díry ani nenapadl...

Pro mě top kapitoly:
Je to strom, nebo není?
Co je tvoje, to je moje?

Moc se mi líbilo, jak je knih psaná. Způsob, slova, přirovnání. Jenom škoda, že se kvůli své životní praxi autor věnuje víc určitým druhům stromů. Asi je má prostě raději chápeme proč, že? Tak snad příště i jiné...

07.12.2019 5 z 5


Šedí bastardi Šedí bastardi Jonathan French

"Heart Of Fire - Black Veil Brides"

Pokud nevíte, zda se do knihy pustit, doporučuji přečtení ukázky. A budete mít jasno. Protože...

...už v první kapitole se podle mě rozhodne, kdo zůstane, a kdo odpadne. Protože o čem je první kapitola, je vlastě celá kniha. Děvky, násilý, sex, znovu násilý, krev, násilý, a znovu hodně krve. Jo, a jaký slovník autor používá budu demonstrovat na povzdechu, zda to označení kentaurů měl překladatel snadné nebo na své fanzii. A jestli se v originále jmenují Son of horse nebo Horse fucker? Myslím, že na domýšlení stačí i malá znalost angliny. Je to prostě plný $%@^@, taky %@&@&, mého oblíbeného %@*@£, jo, a %@&×*×? Toho? Toho je tam habaděj! Však to je taky je kniha pro velký kluky a holky ;)

Šakal vám bude hned sympatický. Je to správně napsaná temná postava, která si jde za svým, a když mu něco smrdí, prostě si v tom vyráchá frňák. Knížka je bohužel psaná tak, že ať napíšu cokoliv, tak budu spoilerovat dokonale. Ale anotace nelže, to všechno tam dostanete. Protože následek té jedné události hned z první kapitoly vede k jiné události, potom druhé atd. a vy během toho poznávate celý svět, kde se děj knihy odehrává. A celý to je pecka. A to nejenom kvůli tomu, že je to prostě plný $%@^@, taky %@&@&, mého oblíbeného %@*@£, jo, a %@&×*×. A hezky na plný pecky!

Navíc postavy ví, co je to humor a sarkasmus a nebojí se ho použit stejně ostře jako svoje zbraně a pěsti. Též byly dobře popsané různé věci. Třeba jako zbraně. Autor hodí slovo, které vám samozřejmě nic neřekne, ale nevysvětlí to polopatě. Prostě to z děje pochopíte. Akce je přehledná a bombastická. A přestože to někomu může vadit, ty explicitní výrazy tam prostě sedí. Nebo jinak, až budete poloork, který chrání zemi tupejch lidí, protože jiný varianty života jsou horší, před orkama, elfama a hlavně těma, kentaurama, kterým se v knize říká jinak, budete hledět na svůj slovník? Jestli je vaše odpověď: "Ano, budu.", tak mě rozesmějete. A knihu vám nebudu doporučovat. Pokud nejste přecitlivělý, tak doporučuji všema deseti vílkama, nadšeně mávám křidélkama.

Druhý díl si přečtu s radostí. A budu se u toho usmívala stejně blbě jako u čtení tohohle dílu. Ať si lidi v socce o tom myslí, co chtěj! (Četla jsem vždy během cesty z práce a vždy mě to brutálně vzpružilo!)

05.12.2019 5 z 5


Bezimena Bezimena Nina Bunjevac

Uznávám, měla jsem asi začít s Otčinou. Potom bych k autorce měla o to větší vztah vzhledem k tomu, o čem Otčina je. Co nejdřív napravim. Ale teď Bezimena.

Není to úplně typický komiks. Na jedné straně jsou bubliny s textem a na druhé kresby. Ne nezbytně vždy spolu. Příběh je sám o sobě...jak to říct a neříct pointu. Tak hluboký, jak může být pouze hluboká temnota v našich nitrech. A tohle jí odhaluje naprosto dokonale, přesto nechává prostor pro své vlastní domněnky, a vy dlouho nevíte, čím pro vás Benny má být.

A teď přijde kresba. To. Bylo. Tak. Nádherný. A. Naprosto. Dokonalý.
Přeháním? Ne. Jak je to zpracované. Jak je to nakreslené. Tohle budete číst stále dokola a pokaždé najdete něco jiného a nového.

Doporučuji komu? Všem.

03.12.2019 5 z 5


Jak daleko zajdem Jak daleko zajdem Robert Kirkman

"Present, Future, And Past - We Came As Romans"

Díl začal vlažně. Jako, řeší se to z minula. Minule nám bylo smutno :( a taky to celkově bylo dost i o emocích ostatních postav. Takže jsem původně myslela, že to bude sice emoční, ale zároveň takový volnější díl. Dokud se na scéně neobjeví Princezna. Kočka z obálky. Hned celý děj chytnul úplně jinou dynamiku. Ale jak je zde už zmíněno, dost věcí se skrývá v tomhle nevinném prohlášení: "Musím říct, že se mi fakt líbí ten poměr. Asijskej američan, arabskej američan. Spousta přídavnejch jmen. Jen dva chlapy. Jen dva bílý." ... "Jsem řekyně. Kam tím míříš?" ... "Aha, když se dívám pozorněji, už ten olivovej nádech pleti vidím." ... "Možná už totiž nejsme všichni menšiny. Hehe...jediná menšina, která v tyhle době zbyla, jsou "živý"."
(V rámci tohoto potom působí divně kresba Princezny v knize a na obálce...)

Měla jsem obavy, že po pohřbu Lucille to půjde s Neganem z kopce. A při jeho povídání se slunečnicema jsem byla na rozpacích. Jestli to je směšné, vtipné nebo trapné. Přesto byla nejlepší část tohohle dílu právě ta část, kdy si Negan promluví s Maggie. Jediná zajímavá část tohohle dílu. Předvídatelná, ale dobrá. Takže fakt nevím, jak tohle hodnotit jako celek :(
(Zvoleno po dlouhém přemýšlení.)

03.12.2019 4 z 5


Batman: Můj Temný princ Batman: Můj Temný princ Enrico Marini

"Breathe Again - Hundred Reasons"

Nebyla dobrá jenom kresba, která byla vynikající. Ale mě bavil i děj samotný. Jelikož...

...vaše holka má narozky. Takže pro ní chcete sehnat něco hezkého. Že jo? Jako správný a dokonalý přítel. Jenom ten blbej Batman na to má jiný názor. Takže co potom uděláte? Normální týpek to doma starý vysvětlí. Ale Joker to Harley chce vynahradit. (Což jsem mimochodem nepochopila. Ten alternativní náhrdelník byl totálně boží!!!!!!). A závěr oslavy za to taky stál. Tak to zkusíme znovu? Vynahradíme to Harley? Ale co když tam bude zase ten hajzl Batman, kterej asi nemá doma co dělat, tak místo toho raději prudí a kazí narozky? (A do toho ta na lesklejch věcičkách závislá Catwoman.) Ale Joker má plán, protože osud mu do cesty postaví (a to doslova) malý překvapení...

("Nemám ráda klauny."..."Každej má rád klauny!"..."Já ne...není mi z nich do smíchu.")

Sorry, ale já si prostě užívám, když se Batman s Catwoman kočkujou a přestože jí vždycky převeze, na konci padne: "Selino, doma ti to vysvětlim!" :D

A teď kresba. Ta je dokonalá. Totálně mě rozsekala. S tímhle dílkem se scénárista/kreslíř vyblbnul. Každé okno je nádherné, mnoha detailů, oční orgie. Ale...souhlas, pohledy na město byly nejlepší. Třeba: Batman na anténě s vrcholky budov a jinak město v mlze? Jo, to bylo mňamózní.

Navíc jsem si knihu koupila skoro za hubičku, protože měla lehce ťuklé zadní desky. Lehce, skoro mikroskopicky, přesto byl ten rozdíl ceny velký. Takže za mě spokojenost po všech stranách....

PS: kdo sejme Jokera? To mě dostalo!!!!! :D takže poslední stránka byla tedy vskutku...roztomilá? :O

02.12.2019 5 z 5


Teď poznáte Negana! Teď poznáte Negana! Robert Kirkman

"All of This Past - Sarah Bettens"

Hlavní problém knihy je ten, že si nejsem jistá, proč to bylo napsáno. Tedy, proč to vyšlo takhle. Obsah zajímavý je. Každý má rád postavy, jako je Negan. Ale pouze, pokud na ně máte dost času a prostor. Autor to měl. A koho by to na začátku napadlo, že? Rozhodně je dobré číst, jak vyšlo, vše začne dávat smysl. Kompletně. Přesto si nemohu pomoct. Mohlo to být součástí klasického děje. Důvody proč není, přesto naprosto chápu. Co nechápu, je zpracování knihy. Protože...

...máte všechny ostatní díly. A potom si koupíte tohle. Série zabere celé patro poličky v knihovně a teď do ní přidáte tohle. A kniha tam prostě bude trčet. Kdyby alespoň ty rozměry byly stejné, sakra práce, vazba nevadí. Co mi vadilo, byl ale papír. Ne, ne, ne! Když se leskne barva, je to dobrý, ale když se leskne čerbobílo, odrážené světlo kazí dojem...

Hodnocení?

Přínos příběhu? 5/5 nebo 0/5. Vyberte si...
Pocit, že máte něco speciálního?
- pokud vám jde o toto 5/5
- pokud vám to je šumák 0/5
Pocit, že tohle je nic víc než dojení fanoušků?
- na tak malém prostoru 0/5
- kdyby to mělo víc stran 5/5

Problém je v tom, že mám sérii ráda a postavu Negana taky. Takže je moje hodnocení jasné ;) mě si koupit je vlastně docela snadné...

02.12.2019 5 z 5


Z neznámého světa a další příběhy Z neznámého světa a další příběhy Erik Kriek

"Scavengers Of The Damned - Aiden"

Nebudu lhát, od Lovecrafta jsem nic nečetla. Chápejte, na věci se musí pomalu. Ale mám ráda komiksy a taky jsem viděla trailer adaptace Barvy z kosmu, a tady ta povídka je.

Jako vždy a logicky hodnocení povídek u povídek, tam i pár blábolů (čti můj názor).

Hodnocení knihy je průměr hodnocení povídek. Tak od oka, mě počítání nikdy moc nešlo ;)

Leč jednotlivé povídky a jejich zpracování bylo dobré, něco mi v knize ke spokojenosti chybělo. A možná jdem i byla ráda, že kousků není víc.

Bohužel jsem z toho jako celku neměla "ten pocit", který byl autorem zamýšlen v rámci spojení příběh, kresba. Kresba v každém příběhu vyhrála na plné čáře a byla nádherná.

Co mě mrzí na zpracování? U jedné povídky jsem nepochopila, že začala. Nejde jenom o absenci znalosti původní látky. Proč tomu tak bylo, u povídky. A taky stránkově se neshodující výpis obsahu na začátku knihy a obsahu knihy. Pokud to bylo schválně, aby i toto bylo tajemné jako zbytek obsahu knihy, tak "ha ha ha". Jinak bych předpokládala, že na tak málo stránkách není moc prostoru na chyby. No, je...

Ale i tak...škoda, že nevyšlo ve Velké řadě. Hodně kresbám by to slušelo ještě víc.

29.11.2019 4 z 5


Autonomie Autonomie Annalee Newitz

"I Want To Live - Skillet"

Autonomie v počátku nabízí celkem prostinkou zápletku. Což může na začátku někoho mrzet, ale autorka to vybalancovala dalšími věcmi v ději. Čili fakt se nejedná o prostinkou knihu. Ano, možná jsem čekala, že dostanu něco jiného. Ale rozhodně nejsem zklamaná z toho, co přišlo.

Pokud jste typ člověka, který má problém představit si věci jako "vzduch voněl jako vycházející slunce", tak si tuhle knihu zamilujete! Je tam toho plno. Celková představivost autorky šlape na 52728%, a ta moje za ní v převedení do mého mozku zaostává. A to nejenom vjemů a pocitů. Ale jak jde o technické popisy, je věrná svému oboru, a rozjede to ve velkém. To mě bavilo hodně.

Představa mezidruhových techtle mechtlí není tak šokující, jak bylo zmíněno, že by mohlo. Navíc je to téma knihou jemně prolétané nenásilnou formou. Myslím, že to mají čtenáři prostě rádi. Napětí, zda se parťáci dají nebo nedají dohromady. Tady to holt nejsou lidi, no...

A tady je kámen úrazu. Dostala jsem něco trochu jiného, než mi slíbila anotace. Čekala jsem uber futuristický sci-fi, kde budou dobrý nahánět "zlý" a potom to nějak bude. Autorka se bohužel až moc zabírala tou druhou linkou. Jak to jenom říct. Prostě tý romantiky bylo moc. Kdo četl, ví, jak to myslím. Ale její pointa mi nevadila.

Pokud bych měla hodnotit jako futuristický román se zápletkou, která se nám může klidně stát, tak to úplně nesedělo. Pokud bych to měla brát poselství, že SPOILER láska je jenom jedna a je jedno ke komu SPOILER, tak by si kniha zasloužila víc stran, ať se to pořádně rozebere. Obojí. Ale když se to nějak zkloubilo, nemůžu si pomoct, ale bylo to fakt super!

PS: pokud si najdete něco o autorce, co má ve své knize vás fakt nemůže překvapit. Myslím, kdo je, s kým žije a tak. Tak pokud jste přenesení jinam nepochopili, můžete to nazvat sexuální uchýlkou :( což jsem tady četla, že jsou z toho všichni hin a hned zbytečně mudrují. Viz můj komentář v diskusi ;)

27.11.2019 5 z 5


Na dně Na dně Dan Abnett

"King Of Anything - Beartooth"

Děj byl opět luxusní. Arthur přišel o trůn a všichni ho považuji za mrtvého. Král je mrtev, ať žije král? A že je na trůnu teď pořádný hajzl. Jenže Arthur není mrtvý. Vlastně si dole na dně už stihnul udělat kamarády tím, že si prostě nemůže pomoct a musí ostatním pomoc. Čili, že je naživu se rozšíří poměrně rychle. Že to není pouhý přízrak ani napodobitel z odboje. A zjistí to jak "král", tak Mera. Je jasné, že oba se rozhodnou konat.

Základní linka je prostě dobrá. Nic proti souši, ale v tomhle díle se většina děje odehrává pod vodou. Takže se tím pádem dozvíme víc právě o tomhle světě. Protože Atlantida, to není jenom palác. Atlantida má mnohem víc vrstev. A my se podíváme do té úplně nejspodnější.

Kresba...takže takhle. Na prvních třech dílech dělal vždyť skoro stejný tým lidí. Takže kresba neměla výrazné rozdíly a prostě jste si připadali jako v sérii. V sérii, která je stejná. V beletrii se to taky nedělá, že? Autor neměl čas, tak požádal kamaráda o laskavost. Píše stále Abnett a mě se to líbí. Tohle ale ilustroval Šejíć. Sám. Nemám proti němu nic, to na začátek. Ale jeho kresba je...hodně specifická. Poznáte, že to je on už jenom rychlým podíváním. Zvyknout si (nemyslím si, že to je jenom tím nováčkovstvím v sérii) chvíli trvalo. Tahle jsem se i tak ptala, proč Delfína vypadá jako sestřenice Krycí královny (a Ondine to odnesla ještě víc!). Je tak specifický, až nevím, zda to není na škodu.

PS: konec je stejný jako vždy! A to takový, že hned budete chtít další díl! :(

26.11.2019 5 z 5


Nekonečno Nekonečno Dan Abnett

"Live Another Day - Memphis May Fire"

Hned začátek Nekonečna mě hodil do brutální akce. Takže jsem četla. Jako oni mi vysvětlí co a jak, že? Vysvětlili. Nemám ráda variance "ráno se probudím a je zase dnes". Zaseknout se ve smyčce je pruda. V mém případě i pro čtenáře. Ale naštěstí to dopadne dobře. Vrátíme se víc, na úplný začátek. A zabrání Flash tomu, aby jeden významný člen ligy neumřel? Zabrání Flash tomu, aby každý člen ligy neumřel? Prostě nekonečno.

(Čili děj je silně neoriginální, ale jak se vracíme a víc se odhaluje z toho "předtím" našla jsem si k příběhu cestu. Ale mým oblíbeným se nestane.)

Druhý příběh byl lepší. Jessica něco přitáhne do Strážní věže. Hvězdička s odkazem, kde to bylo, do komisku, který u nás nevychází, byla roztomilá. Ale jelikož to nebylo podstatné, soustředila jsem se na karanténu.

(Bylo to dobré a zaměření vlastně celého komiksu na Lanterny mi vyhovuje.)

Třetí příběh je taková klasika. Liga vs teroristi.

Ovšem nejzajímavější sešit je, kdy se staví Mera. Nebo je spíš (za)stavena ligou. Viz konec třetího Aquamana. Drsné, konečně nějaké emoce a moc dobré. Aby v závěrečném příběhu mohla pomoct lize, protože zůstane. Musí. Kousek sešitu obsahuje tu nejlepší kresbu z celé knihy. Tu část ve vodě, myslím. Protože jinak kresba byla...

...no, taková standardního typu a střihu ligy, jako obvykle. Bude se vám to líbit, ale nic nového nečekejte.

26.11.2019 4 z 5