Lenka4
komentáře u knih
"Pojď s námi budovat pohraničí!" : Osídlování a proměna obyvatelstva bývalých Sudet 1945–1952
Andreas Wiedemann
Střízlivě psaný text je v některých částech podrobný, v jiných značně kusý. Například skupiny obyvatel v pohraničí by si zasloužily důkladnější rozbor. Suchopárnost textu by zjemnilo více konkrétních případů ilustrujících obecné teze.
Nad letištěm stín
Jiří Knopp
Dobré téma pro špionážní román, leč zpracování je žalostné. Děj často ztrácí spád, hlavně při školení pilotů. Zcela amatérsky působí překombinovaná závěrečná předávací akce, která měla být dramatickým vyvrcholením děje. Je s podivem, jak se podařilo utajit přítomnost taštičky na šminky v ryze pánské společnosti. Konspirátoři měli evidentně více štěstí než rozumu.
Voda, která hoří
Jitka Vodňanská
Skvělá je první část knihy o rodině a dětství. Druhá část, jejímž ústředním motivem je vztah k V. H., trpí zbytečnou rozvleklostí způsobenou částečným opakováním toho, co je uváděno v dopisech či denících. Třetí část - o práci - se zdá být poněkud roztěkaná, jakoby psaná narychlo. V "meditačním" závěru si autorka uspořádává své nitro. Tyto zkušenosti jsou nepřenosné, ryze individuální a proto obecně ne příliš přínosné. I přes nevyváženost knihy jako celku, jde o čtení zajímavé a hodně vypovídající, zejména o lidech z komunity kolem Hrádečku.
Počátky populární kultury v českých zemích
Jakub Machek
Lákání na senzace, zločiny a úžasnosti domácí i zahraniční fungovalo před více než sto lety, zabírá dnes a jistě bude úspěšné i u dalších generací.
Básne, ktorými ktosi píše o mne / Obrazy
Lucia Balagová
Obrazy Lucie Balagové jsou něžné, poetické, romantické. Dostávají se až k samé hranici kýče. Mají však velkou sílu působit na čtenáře, vtáhnout ho do idylického světa a potěšit jeho duši. Básně Penelope Toomey se po tomto zážitku zdají poněkud šedé, strohé, méně nápadité. V každém případě je to výzva vrátit se ke knížce po čase znovu a číst ji nejprve z druhé strany.
Babinec
Zdeněk Šmíd
Babinec není četba k popukání, ale vyvolává ve mně příjemnou nostalgii, úsměv a vzpomínky na vlastní dálkové studium. V každém případě lze doporučit jak knihu, tak učení ve zralém věku.
Dílo I
Konstantin Biebl
Verše prodchnuté smutkem, tu menším, tam větším. Ale nejsou k pláči, jen oko občas dojetím zaslzí.
Motýl
Na vlnách stébel a na vlnách trav
do dálky lodička pluje s bílým plachtovím.
O slunce se opírá jako o příznivý vítr.
K červeným květům pluje, ostrůvkům korálovým.
Po širém moři plout a plout,
v dalekých zemích tiše spočinout
a plout, dál plout.
Nad vodou zelenou vznes se pták -
Lodička v bouři a v dálce se kymácí.
Ještě jsem uviděl tonoucí vrak.
Moře nic nevrací.
Baron Trenck: Nová tvář legendy
Petr Vachůt
Těžko říci, která část knihy je zajímavější. Z doby života barona Trencka v 18. století se skokem přeneseme do 21. století s jeho technickými vymoženostmi. Mumie posloužila skvěle k demonstraci moderních metod výzkumů. Jen doufám, že více nebude sloužit dalšímu bádání, jak autoři naznačují. František jistě nemohl tušit, jaké pestré dění kolem jeho ostatků v budoucnosti nastane, jak se zvrtne jeho touha po pokojném spočinutí u kapucínů. Snad mu tímto byly odpuštěny zlé činy a jeho kostem už bude dopřán klid.
Kyselý popel
Marek Řezanka
Pachuť z hrubosti první části se nese celou sbírkou. V popelišti tak končí i řádka světonázorových postřehů, které by měly přispět k zamyšlení.
„Listinu základních lží a porob
předčítají každou noc
před spaním
ve snaze uhranout
a naočkovat každému,
že je ve své cele svobodný,
i když se pouta utahují“
V druhé části si pak čtenář popláče nad smutným polštářkem a upocenými rýmy.
Solný sloup
Eva Dragulová
Překvapivé je, jakou podporu autorka pro vydání svého pokusu o poezii nalezla, a to i u ministerstva kultury. Ale vlastně je dobře, že se vydávají i dílka nepovedená. V porovnání s nimi pak více vynikne kvalita těch dobrých.
Hora plná skla
Tři lidi ve stínu domu
slyší našlapovat kočky
jejich očima jsou vypáleni
do kůry stromu
až začne padat kostel
budou zvonit průsvitné
záclony jako o život
pak řekneš
slovo
pak přejdeš zastávku
s hlavou otlučenou od spánku
si vzpomeneš na horu
plnou bílého skla
Fotografické ateliéry na území zemí Koruny české
Pavel Scheufler
Skvělá pomůcky pro všechny, kteří se zabývají historickou fotografií. Nabyté vědomosti obecnějšího charakteru získané z úvodu mohou být také výtečně zužitkovány při návštěvě ateliéru Josefa Seidla v Českém Krumlově.
Morodochium
T. R. Field
Skutečné verše z blázince. Těžkopádné. I přes lopotnou snahu jejich ironie vzbudí jen hodně hořký úsměv.
Budovatelé blázinců
Kdyby z lidí nedělali blázny,
blázinec by musil býti prázdný,
jenom pan ošetřovatel
zbyl by tam co - budovatel!
P.S.
Co se týče primáře,
to je věc archiváře.
Šálek dál hřeje dlaně
Roman Szpuk
Myslivecký bál –
z tomboly si odnáším
zajíce v pytli
Netřeba se obávat, jde o výhru plnou radosti, potěšení a dobré nálady.
Barrandov - Nešťastně šťastná generace 1945-1960
Pavel Jiras
Fotografie jsou vpravdě exkluzivní. Doprovodný text již méně. Autor se nechává příliš unášet svou ideologií a tvrdě odsuzuje vše, co s ní nesouzní. Filmy i lidi, kteří se kolem jejich výroby pohybovali. Přitom prožitek z umění je ryze individuální záležitost. I zdánlivý kýč poplatný době může člověka potěšit více, než výtvor ověnčený cenami kritiků.
Kdo dnům rozumí
Michal Jareš
Rozumět všem básním je nad mé síly, ale oddíl Rozhovory promlouvá jasně a nese v sobě moudrost.
Stoletá s pravnučkou
„Nechte mi tady
tu malou. – Jak se stydí!
Bojíš se báby?
Vem si…“ „Od cizích lidí
ne!“ „Čas nás skamarádí…“
Vývoj nucené práce na území České republiky ve 20. století
Veronika Mojžišová
Dílo připomíná školní práci, spíše průměrné úrovně. Nechybějí ani pro tento typ textu nezbytné zbytečné grafy. Vytknout lze stylistickou neobratnost a nedokonalou práci korektora. Nepřiměřená stručnost vede v některých částech až k jistému zmatení, v němž jistotu nenachází ani autorka. Pro obeznámení se s problematikou je vhodnější přečíst si některou z publikací uvedenou v seznamu literatury, než tento kompilát bez vlastního badatelského přínosu.
Básnický almanach 1954
* antologie
Pestrá směsice v celé škále od pěkných básní k rýmovačkám, inspirovaných tu přírodou, tam láskou, jinde politikou. Almanach určitě stojí za přečtení. Už proto, že jsou v něm zastoupení i autoři, kterým vlastní sbírka nikdy nevyšla. Což v některých případech rozhodně nepřekvapuje.
Ó moře, moře, čím je ti mé hoře.
Spí Šanghaj, Šanghaj neznámý se znaky, světly, hvězdami pod víčky čínských dětí.
Šachta černá – šachta čistá, u ní louka zelená. Málo v ní má člověk místa, otlačí si kolena.
Zvedá se jásot a jásot, sovětské hrdé MY té dvěstěmilionové závratné poemy.
Soudruhu vzácný! Ty máš stížnosti? Žes výkon zvýšil, mzda zůstává stejná? Což nemáš radost z vnitřní radosti? Mno, chyb je houfy, ba i celá hejna.
Zbavuji zem kalu, odpověděl kanál.
Kam jste se rozprchly, lásky mé, kouzelnou květnovou strání? Kam jste se rozprchly, lásky mé, my nerozloučili se ani.
Čas rozklenul se pro milence. Jdou mlázím v lehké rozhalence, on drtí stéblo v zubech svých a ona na čele má tucet pih.
Ticho. Buvoli padlí pijí slaměnou tříšť. Nebe se nezrcadlí v hladině rýžovišť.
Poslední batalion
František Niedl
Vynikající román, který děsivost a nesmyslnost Velké války ukazuje přímo ze zákopů v první linii. Zároveň připomíná, že bezproblémové nebylo ani začlenění navrátilců do běžného života, ať už z důvodu ran na těle či na duši, nebo změněných pořádků. Nutno poznamenat, že kniha má velmi překvapivý a nápaditý závěr.
Paměť zrcadla
Lucie Paulová
Obrazová i textová stránka spolu vzácně ladí. Obě si hrají na umění a obě marně. Výsledkem je upachtěný kýč. Básně se sice krásně rýmují, ale jedná o nenápadité veršíky s prázdným obsahem. Fotografie nepůsobí esteticky.
100 zajímavostí ze starých Brd
Jan Hajšman
Tematická rozmanitost kapitol je tak široká, že si v ní každý najde to svoje a také si značně rozšíří povědomí o tajuplném kraji, k jehož návštěvě knížka láká. Takže rychle upéci bác k svačině a vzhůru do Brd!