Lenka4 komentáře u knih

Příliš mnoho zvláštních postav, které se zvláštně chovají. Autor určitě ví proč, ale čtenáři všechno nesdělí. Osoby pak působí odtažitě a těžko k nim nalézt nějaké sympatie. Čestnou výjimkou je dvorní dáma Eufemie. Dramatické situace, které příběh nabízí, nevyvolávají napětí a strach, jak to s hrdiny dopadne, některé scény jsou těžko uvěřitelné. Rušivě působí používání současné češtiny v úslovích a v nadávkách. Autor historických románů by měl slovník přizpůsobit době, o které píše. A také dobře zvažovat využití známých událostí a skutečností a nepřizpůsobovat je příběhu. Chybně uvedený fakt zbytečně pokazí dojem z celého děje. A pozor na "pěticípé znamení zla"!

2 01.06.2017

Výborný pohled na životní styl nejen vídeňské bohémské společnosti. Adolf Loos musel být pro mladé dívky velmi přitažlivý, ale nedivím se, že se od něj odpoutaly, jakmile pobraly více rozumu. I přes občasný chaos v chronologii vyprávění se kniha pěkně čte.

2 10.04.2017

Vypovídací hodnota deníku je značná. Pohled do psychologie muže odsouzeného k mnohaletému vězení a líčení pro mne překvapivých poměrů ve Špandavě přinášejí hodně námětů k přemýšlení. Například jaký má smysl individuální trest za kolektivní válečné zločiny?

2 27.03.2017

Téma by si zasloužilo větší pozornost historiků. Doufejme, že tato kniha podnítí badatele k hlubšímu a komplexnějšímu zkoumání. Dílo Wendy Lower je totiž poněkud nepřehledné a málo propracované. Některé události či osoby jsou uvedeny jen v nedopovězených náznacích. Pokud bylo autorčiným záměrem představit životy několika konkrétních žen, bylo by vhodné nastínit i jejich další poválečné osudy, nejen zda byly či nebyly souzeny. Hlavně však chybí informace o situaci a praktickém životě v místech východní Evropy, kde německé ženy žily a pracovaly a o vzájemných vztazích mezi obyvatelstvem nežidovského původu, Židy a Němci.

2 27.01.2017

Líčení jednoho konkrétního lidského osudu nenápadně přechází v přehled a vysvětlení zásadních historických a politických událostí v naší republice. Nechybí umírněná sebekritika ani adresná kritika. Některé autorovy názory se nepřijímají snadno, ale mohou být základem hlubších debat a zamyšlení.

2 10.12.2016

Člověk si až povzdychne, jak malebně a romanticky ty staré domy působily. Jen škoda, že v knížce nejsou také snímky dokumentující, jak místa vypadají dnes. Ale zase je to dobrý tip na výlet do Kutné Hory, jet si je tam s touto knihou v ruce vyhledávat.

2 24.10.2016

Střídání časových rovin působí zpočátku rušivě, ale brzy převládne vnitřní napětí příběhu neobyčejné ženy a atmosféra prostředí, v němž se pohybovala. Autor Milenu líčí bez příkras a proto její postava působí velice životně. Útržkovitá forma vyprávění nechává čtenáři prostor pro zamyšlení nad situacemi, které prožívala. Překvapením pak je třeba zjištění, že přátelství s Franzem Kafkou, jímž je v obecném vědomí především známá, bylo v kontextu celého jejího života jen jednou z kratších epizod.

2 25.08.2016

Největším přínosem knihy je přiblížení dění ve farmaceutickém průmyslu a způsobu myšlení představitelů firem v tomto oboru působících. Nedělám si iluze, že by se od napsání díla něco podstatného změnilo. Celý román působí dost pesimisticky a najít v něm nějakou sympatickou osobu je téměř nemožné. Ani hlavní hrdinku nelze označit za ryze kladnou postavu. Škoda, že se autor zabývá povětšinou pouze pracovními záležitostmi postav. Ale možná je to dobře, neboť pokud už k líčení soukromého života dojde, působí dost nepřesvědčivě.

2 27.07.2016

Kniha se dobře čte. Až na doktora Persona jsou postavy vykresleny poměrně šablonovitě. Dá se tedy předvídat, jak se kdo zachová, či jak která událost dopadne. Přesto se autorovi podařilo uchovat určitou míru napětí a předložit i rozuzlení překvapivá.

2 10.07.2016

Poeticky vyjádřená všednost života s sebou nese atmosféru smutku a beznaděje. Příběhy se mohou zdát banální, ale jde v nich o křehkou duši. Světu uzavřené duši bývá těžké porozumět a ještě těžší ji pomoci.

2 29.05.2016

Pěkná detektivka, od které se těžko odchází. Mám jen dvě poznámky. Hrdinové příliš často vstupují do tmy a utajeno zůstalo jméno Zrzavce.

2 28.05.2016

Zdá se, že autor zařadil čtenáře do pozice dítěte, kterému je třeba neustále vysvětlovat a opakovat několik pouček, aby je pochopil a zapamatoval si je. Při troše zamyšlení je evidentní, že nic převratného nepředkládá. Navíc je každé dítě zcela jiné a nelze proto výchovné metody zobecňovat. Možná by knize prospělo více příkladných rodinných historek. Zajímavé je, že se autor neváhal prezentovat jako osoba holdující pivu a občas pořádně vzteklá.

2 24.04.2016

Kniha působí roztříštěným dojmem. Autorka se snažila pospojovat dost nesourodé celky. Otázka je, co hlavně chtěla čtenářům přiblížit - dějiny druhé poloviny třicátých let dvacátého století, filosofii a tvorbu Karla Čapka, jeho soukromý život, nebo stavební úpravy jednoho domu? Historický nástin doby je vzhledem k rozsahu publikace pochopitelně dost obecný. Myšlenky Karla Čapka k politické situaci v Evropě by vydaly na samostatné dílo, které by však vyžadovalo hlubší studium. Obsahy uvedených Čapkových děl připomínají školní referáty. Nejzajímavější částí (kterou dle názvu knihy čtenář očekává), jsou kapitoly o Strži. Dovedu si představit, že by z nich byla pěkná informační brožura pro návštěvníky památníku. Jen by to chtělo text doplnit více fotografiemi exteriérů i interiérů popisovaných budov a jejich okolí, vhodné by byly s ohledem na detailní popisy úprav objektů i půdorysné plánky.

2 04.12.2015

Život Lídy Baarové byl opravdu výjimečný a určitě nezáviděníhodný. Popularita přináší nejen opojné chvíle, ale často i nevítané zásahy do soukromí a problémy, kterými pak trpí i blízcí lidé. Kniha Stanislava Motla je psána o herečce jako o objektu zkoumání. Autor vychází z osobních rozhovorů, autobiografie L. Baarové, pátrá v archivech. Myslím, že o pocitech a uvažování L. Baarové se čtenář dozví více z její knihy Života sladké hořkosti. Ve vlastním životopise subjekt hlouběji nahlédne do vlastního nitra a události líčí v mezích svého obzoru, takže se stává lidsky bližší a jeho jednání pochopitelnější. Velkým kladem knihy S. Motla jsou informace o konci života L. Baarové a bohatý obrazový doprovod.

2 28.11.2015

První dojem - dojemné. Když slzy oschnou, uvědomí si čtenář, že se jedná o jakousi velmi národnostně laděnou pohádku, kde dobří lidé (Chodové) žijí ve své krásné rodné zemi, mají se rádi a pomáhají si. Jenže jsou tuze chudí a tak musí jít pracovat (slovo otročit by bylo údernější, ale nelze přehlížet slušný výdělek) do ciziny (Bavorska) pro naduté cizince, což jim působí fyzické i psychické strádání. To je nejspíš hlavní motiv tohoto literárního dílka, jehož velkým kladem je použití chodského nářečí v dialozích.

2 25.10.2015

V některých básních se odráží aktuální problémy doby jejich vzniku, většina je však nadčasových. Ač Žáčkova poezie může budit povrchní dojem rýmovačky, ukrývá v sobě zpravidla zajímavý postřeh či moudro. "Tak to chodí v každé válce za všech dob: generál si vyslouží svůj metál, vojín hrob." Z aforismů: "Jedině analfabet nikdy neudělá pravopisnou chybu. Co je ti platné, že mluvíš pěti jazyky, když neumíš naslouchat ani v mateřštině?"

2 28.09.2015

V knize snad ani nejde o příběh, ten je rozptýlený a často se vytrácí. Jednání postav není příliš srozumitelné a je zbytečně překombinované. V podstatě se jedná jen o pozadí pro zamyšlení autorky nad společenským a politickým vývojem ve světě. Debaty na toto téma jsou velmi podnětné, škoda jen, že některé se opakují. Agatha Christie jistě správně tušila, že ve formě románu může své obavy z budoucnosti sdělit značnému množství lidí v různých zemích. Otázka je, zda nedotažené vyprávění o agentech naléhavost jejího poselství zbytečně nerozmělňuje a nesnižuje jeho údernost.

2 15.09.2015

Životní příběh slavné pěvkyně je podán tak svěžím jazykem, že je těžko odtrhnout se od textu a prohlížet si fotografie. Škoda, že v publikaci není více soukromých fotografií, jako je Idyla s Halsbachem nebo S úrodou, na kterých je vidět sympatická živoucí žena. Stylizované civilní portréty a snímky z rolí sice vypovídají o tehdejší módě i operních kostýmech, ale Ema Destinnová na nich působí vážným, nepřístupným dojmem.

2 21.08.2015

Knize by prospělo méně záhad, ale větší propracovanost. Zvláště její první polovina působí dost chaotickým, těkavým dojmem, kdy je tajemno sice nastíněno, ale dané téma vzápětí opuštěno bez nějakého závěru. Čtivější část začíná od kapitoly Tajemství starých kamenů. Pokud autor publikaci nazval Tajemná místa Čech, měla by být věnována právě jejímu území. Záhadou tedy zůstává zařazení záhad z jiných zemí, které nemají přímou souvislost s děním u nás, stejně tak kapitola věnovaná Arthuru Conanu Doylovi. Očekávala jsem více průzkumů a autentických zážitků z uváděných míst.

2 16.08.2015

Václav Kopecký je líčen hodně kriticky. Otázka je, zda se jedná o jednostranný pohled autorky, která na jeho osobě a působení nic pozitivního najít nechtěla, nebo hledala, ale nenašla. Knihu by určitě bylo vhodné doplnit několika Kopeckého projevy v nezkrácené verzi. Jen tak si čtenář může udělat vlastní úsudek o jejich celkovém obsahu a formě. Uvítala bych více informací o politikově rodině a jeho osobním životě. Nepříliš zdařilá je grafická úprava publikace. Drobné písmo je nepohodlné pro čtení, přitom nadmíru široké okraje stránek dokazují, že prostor pro jeho zvětšení o 1-2 velikosti by byl.

2 02.08.2015