Lenka4
komentáře u knih
Muž, který zprůhledněl
Jana Trhlíková
Povídky přímo ze života. Průhlednost může být oboustranná a někdy dokonce výhodná. Naopak cena za zviditelnění se může následně splácet hodně dlouho.
Sen ve snu
Edgar Allan Poe
Verše se zdají být prázdné. Slova plynou, aniž by zanechala nějaký dojem. Výjimkou je Havran, do jehož překladu dal Vítězslav Nezval kus své básnické duše.
Pavučina
Agatha Christie
Pěkně zašmodrchaná pavučina, ovšem brilantně rozpletená. Potěšilo i několik opravdu překvapivých momentů.
Deník alkoholičky
Zuzana Peterová
Připadá mi neuvěřitelné, že lze tak rychle získat závislost na alkoholu. Stejně tak nevěrohodně vypadá náhlé vystřízlivění v závěru. Škoda, že kniha končí právě ve chvíli, kdy se hrdinka rozhodla s démonem bojovat. Nelze očekávat, že pro ni stresující události (pláč dítěte, návštěvny příbuzenstva) zázračně zmizí. Jak to bude řešit? Prášky místo bylinek?
V zajetí alkoholu
Jaroslav Hašek
Střízlivým okem čteno, nikterak úchvatným neshledáno. Tyto povídky léty neuzrály do lahodného moku, spíše zvětraly a ztratily jiskru.
Světlo na šibenici
Anna Seghers
Nezáživně psaná kniha jakoby postrádala děj. Začíst se je obtížné možná i pro téma, dobu a místo, které jsou hodně vzdálené naší historii.
Vlastní životopis mé matky
Jamaica Kincaid
Uvažování hrdinky je dost nepochopitelné. Pořád dokola připomíná matku, kterou nepoznala, u otce zdůrazňuje nečestnost, lidi v okolí charakterizuje jako zlé. Sama city neprojevuje, po ničem netouží, o nic neusiluje. Působí tak odtažitě, že nakonec je její život čtenáři lhostejný. A to asi nebyl autorčin záměr.
Nemocniční pavilón G
Josef Culek
Realistické pojetí přináší silné momenty i bez příkras a zbytečného sentimentu.
Lidi psí, kočičí a ničí
Renáta Veselská
Snad každý zažil nějaké příhody se zvířaty. Je snazší je vyprávět, než sepsat. Tato knížka je z literárního hlediska spíše průměrná. Zaručeně však pobaví Kantorkovy kresby a vtipy.
Kouzelné hodiny
José J. Veiga
Vyprávění se nese v poklidném tónu se špetkou decentní duchařiny pro udržení pozornosti během siesty. Jen to přeladění se do druhé části novely s Holmesovým případem je trochu obtížnější.
Bajky: Bajky, skorobajky a vzdorobajky
Jiří Žáček
Veršovánky se autorovi daří výrazně lépe než prozaické texty. Přesto se i mezi bajkami najde občas opravdová perla.
Pegas
Kdepak, největší kariéru z komoňovitých jsem neudělal já, ale úřední šiml!
Zoufalé matky
Maria Beaumont
Jak zoufale se musí nudit žena, která dobrovolně žehlí nevěrnému manželovi košile.
Kráska přichází
Adriana Šindelářová
Vida, bez budoucnosti by nebyla minulost. Čtenář již po prvních několika stránkách tuší, co bude podstatou děje. Zato Aurelii to trvá trochu moc dlouho. Příběh je dobrou příležitostí k ometení písku zapomnění navátého na znalostech dějin starověkého Egypta.
Hlas a jiné povídky
Petr Vydra
Skvělé nápady, často pěkně absurdní. Cesta k nim však vede pustinou nudy. Lépe proto vyznívají kratší povídky.
Dám se poddat: Povídky
Vít Kaláb
Dovedu si představit vyprávění těchto historek ve veselé společnosti, kde atmosféra přispěje ke zvýšení vnímání jejich zábavnosti. Prostá četba však odhalí ne příliš zdatného literáta.
Ladič
Anna Vovsová
Několik lidských příběhů se podařilo sehrát, aniž by výsledná skladba trpěla příliš falešnými tóny. Navíc se jedná i o knihu poučnou, neb přináší ženám a dívkám skvělou radu, jak se zbavit kocoura opelichaného pomocí dědečka z Mukačeva.
Z gauče vzhůru do divočiny
Renata Schritterová
Dost povrchní a odbyté vyprávění. Psychologií postav se autorka vůbec nezabývá, zůstává u zjednodušeného popisu viděného. Nevyužívá ani příležitostí k okořenění textu přidáním napětí či humoru. Kvalitu knihy výrazně snižuje i to, že je psána v hovorovém jazyce.
Jožo Ráž: návrat z nebe
Marcela Titzlová
Pokud své uzdravování krůček po krůčku popisuje sám aktér, a to včetně zamýšlení se nad vlastní minulostí i budoucností, může mít zpověď silný emocionální náboj. Dosáhnout tohoto cíle pohledem zvenčí je těžký úkol, který často končí nezdarem. Stejně jako v tomto případě.
Zapuzená královna
Anna Březinová (p)
První polovina připomíná dívčí románek, druhá se točí hlavně kolem Přemysla Otakara. Čtenář natěšený na to, jak to nevěrník od zapuzené manželky schytá, se dočká jen jedné, sotva uvěřitelné hysterické scény, naprosto nehodné královny. Třeba ve skutečnosti byla i ráda, že se ho zbavila. Kdo ví?
Matěj Kopecký a jeho rod
Jan Toman
Život Matěje Kopeckého byl až nečekaně pestrý. Zajímavý je dobový pohled úřadů na obživu prostřednictvím panáků a důraz na to, aby se děti loutkářů vyučily užitečným řemeslům. Barvitě vylíčeny jsou i osudy potomků a jejich propojení se známými rody jiných kočovných umělců.