Lenka4 komentáře u knih

Skvěle navozená atmosféra místa se zcela přiléhavým názvem. Podvědomé očekávání tragédie a soustavný pocit marnosti a beznaděje provází čtenáře od začátku až do konce.

4 09.09.2022

Krásné, laskavé vzpomínky na maminku, psané s jemným vtipem i dojímající. Podnětné k zamyšlení jsou dvě roviny. Jednou je napjaté očekávání při hledání širší rodiny, které může a nemusí skončit zklamáním. Druhou pak snaha o nalezení schůdné cesty mezi bytím zde pro svého nejbližšího, povinnostmi k okolí a vlastním životem. Ideální řešení není, nějaká výčitka svědomí vždy přijde..

4 11.05.2022

Těkání z místa na místo, z jedné časové roviny do druhé, střídání vypravěčů i témat. Výsledná barvitá mozaika kupodivu drží pohromadě a je celkově vyvážená (až na jednu výjimku). Originální je Indie a Baťovo stavitelství. Krásné literatury přinášející zároveň i poučení je třeba si považovat.

4 08.04.2022

Šerosvit osamělého stáří s nádechem smutku a roztrpčenosti se střídá s dobou, kdy tento závoj začínal zakrývat barvitost zážitků mladí. Výhodou zidealizované nenaplněné lásky je její věčný krásný obraz, z něhož se barva neoloupe a lak neztratí svůj lesk. Velmi pěkný román.

4 11.02.2022

Zdenka Koubková mohla svým příkladem ukázat cestu nejen dívkám ke sportu, ale i dalším lidem trápícím se jinakostí k nalezení vlastní identity. Snad řešení, které zvolila, přispělo k jejímu dalšímu spokojenému životu. Při pohledu do zákulisí sportu se zdá, že se jedná o živé téma i po desítkách let, které od popisovaných událostí uplynuly. Po přečtení ukázek z díla Lídy Merlínové Zdenin světový rekord zjišťuji, že mé výhrady k autorovu literárnímu slohu jsou zcela marginální.

4 29.09.2021

Skvělá je první část knihy o rodině a dětství. Druhá část, jejímž ústředním motivem je vztah k V. H., trpí zbytečnou rozvleklostí způsobenou částečným opakováním toho, co je uváděno v dopisech či denících. Třetí část - o práci - se zdá být poněkud roztěkaná, jakoby psaná narychlo. V "meditačním" závěru si autorka uspořádává své nitro. Tyto zkušenosti jsou nepřenosné, ryze individuální a proto obecně ne příliš přínosné. I přes nevyváženost knihy jako celku, jde o čtení zajímavé a hodně vypovídající, zejména o lidech z komunity kolem Hrádečku.

4 25.07.2021

Tato kniha mi ze všech publikací Miladu Horákovou přiblížila nejvíce. Představuje ji nejen jako veřejnou osobu, ale i v soukromí. Nelehký osud v poválečné době rodinu rozdělil, ale přesto si zachovala vnitřní soudržnost. Také statečnost a obětavost paní Věry svědčí o tom, že úcta k morálním hodnotám vycházela z rodových tradic Králových.
Autorovi se podařilo vytvořit velmi čtivé dílo nepostrádající dramatické okamžiky, jehož četbu lze jen doporučit.

4 17.04.2021

Říká se, že do hlavy člověku nevidíš. Ovšem byla by škoda, nevyužít možnosti nahlédnout do ní prostřednictvím neurochirurga, který má dar složitosti jejího obsahu představit laikům srozumitelným a věcným způsobem. Díky dobře kladeným otázkám se čtenář dozví mnohé například i o fungování zdravotnictví u nás i ve světě, či se může zamyslet nad probíranými etickými problémy.

4 25.12.2020

Margarete Schellová líčí události ze svého pohledu a dle svých zkušeností. O reálné situaci v koncentračních táborech nemohla mít mnoho informací, proto její přirovnání k poměrům v tom internačním nelze brát doslova. Ostatně každý, kdo by byl náhle zbaven svého domova, zavřen do hromadné nekomfortní ubytovny a musel vykonávat přidělenou práci, ke které nemá žádný vztah, jistě by měl pocit, že se mu děje příkoří. Třebaže jednání autorky nemusí vždy vzbuzovat sympatie, je její pohled na realitu života v táboře velmi cenný. Teprve z více subjektivních hledisek totiž lze sestavit alespoň přibližný pohled objektivní.

4 04.11.2020

Verše pro potěchu v krásném překladu Jana Vladislava. V hlavě pak ještě dlouho doznívá: "A proto odpouští má láska mému koni na cestě od tebe tu jeho loudavost..."

4 29.10.2020

Velmi poutavá kniha nejen pro letecké nadšence. Technické záležitosti jsou srozumitelně vysvětleny i laikům. Třebaže se jedná o literatura faktu, text obsahuje pasáže napínavé i dojemné, díky častým a vhodně zvoleným citacím je svižný. Shromáždění podkladů muselo stát velké úsilí, ale vyplatilo se.

4 28.05.2020

Od jiných návodů na osobnostní rozvoj se knížka originálně odlišuje tím, že pro příklady nevědomě špatného jednání napraveného po jemně udělené lekci je použito milé zvíře. Kočičí povídání si čtenář asi zapamatuje více, než poučky uzavírající každou kapitolu. Ty jsou sice předkládány v budhistickém obalu, ale většina z nich je v různých formách obecně známá.

4 12.12.2019

Šťastně zvolená forma. Tematické zaměření kapitol umožňuje nepřerušovaně sledovat vývoj jednotlivých události, myšlenek a názorů. Klasická biografie by vzhledem k neuvěřitelně preciznímu vedení archivu pana Zikmunda byla patrně mnohem obsáhlejší, ale také méně živá a svěží.

4 22.07.2019

Vendulka se v knize dost ztrácí. Propojení s příběhem Jana Lukase je patrně důsledkem malého rozsahu podkladů, které měl autor k dispozici. Co by stačilo na větší reportáž, je pro knihu málo. Navíc jí moc nesluší žurnalistický styl. Pamětníci, kteří se sami rozhodnou sepsat své zážitky, mají čas a klid na rozvzpomínání, mohou si promyslet strukturu textu. Často pak bývá čtenář vtažen do událostí jejich života nejen jako svědek zvenčí, ale může sledovat i jejich vnitřní pohnutky a myšlenky. Tento rozměr v příběhu Vendulky chybí.

4 21.05.2019

Nevím, zda odlišnost prvního a druhého dílu byla autorovým záměrem, spíše si myslím, že k rozvinutí a dobrému zpracování Hastrmanova příběhu z dnešní doby si sám nasadil příliš vysokou laťku. Mile mě překvapila skvěle vystižená atmosféra příběhu z minula a oceňuji Ondřeje Havelku, že ji bezezbytku dokázal přenést do filmu. Jen doufám, že pokračování nikdo natáčet nebude. Bezútěšná, temná a násilná ekologická agitka je příliš přímočará, má typizované postavy a závěr z říše pohádek. První díl je na 5 hvězdiček, druhý tak na 2. Škoda promarněného originálního tématu.

4 30.09.2018

Šifrovaný deník - jak tajuplně a lákavě to zní. Dovedu si představit zanícení luštitelů a nadšení z prolomení šifry. Jenže pak následuje jistá bezradnost, jak naložit s výsledkem. Deník je sám o sobě krátký, zakódovaného textu několik vět, a to ještě obsahově nijak významného. Je znát, že se Pavel Vašák snažil text knihy všemožně nastavit. Někdy více zdařile (soudní spor), jindy méně. Škoda, že nesehnal více informací o Lori.

4 09.09.2018

První část sbírky je psána srdcem, další pocitem povinnosti. S oslavnými ódami si autor sice dal práci, ale výsledek neuchvátí. Ale už jen pro ty úvodní básně stojí za to sbírku číst. Dluh chce se platit: "Co máme, máme; kdož to jasně cítí, že přijde den, kdy nebudem to míti? Tak mnoho cest je, tolik volá hlasů. Pro matku dítě nemá dosti času. Co činí matka, je tak samozřejmé. Povinnost k díku z nás tak ráda sejme. Vždy říkáme si: Vzpomeneme jednou. A potom v chvíli mrazivou a bědnou zavrou se oči matky, tolik bdělé. Dluh chce se platit. Není věřitele."

4 16.10.2017

Kdo očekává jen veselé rýmovačky, bude zklamán. Nebo mile překvapen i vážnějšími úvahami - Rozhovor s delfínem, Cestou z pohřbu: „Co je smrt? Šelma, která krvelačně loví, anebo pouhý systémový zkrat? Co po nás zbude? Jméno? Příběh? Kdoví kolika bližním jsme tu osudoví? Co o nás jednou našim vnukům poví pár strohých dat?“ Zdařilé jsou ilustrace Vladimíra Suchánka.

4 14.08.2017

Velice příjemné čtení. Navíc jsem měla dojem, jako by ze stránek knížky pan Sovák přímo promlouval svým nezaměnitelným hlasem.

4 25.07.2017

Okamžité vzpomínky honící se hlavou zachytává básník perem a polapeným dává nezapomenutelnost. Poetické, rozmanité, smířlivé, laskavé čtení. "Smrt brzy kopne do mých dveří a vejde. Hrůzou a leknutím v té chvíli zatajím dech a nadechnout už zapomenu. Kéž mi však není odepřeno ještě včas zlíbat ruce té, která trpělivě s mými kroky šla a šla a šla a milovala nejvíce."

4 26.06.2017