lenka7679
komentáře u knih

Zde se potvrzuje, že druhý díl je většinou lepší, než první. Máme za sebou seznámení, docela jsme pochopili i situaci a pokračujeme bez zbytečných zádrhelů v ději.
Přibývají nám postupně další postavy a máme dostatek času je poznat a oblíbit si je. Zbytečné postavy nezaplevelují knihu a netáhnou se dál. Výhodou tohoto je, že se neztrácím v postavách a nemusím si pamatovat spousty vedlejších postav, které nejsou pro děj důležité.
Přidá se k tomu nástřel objasnění začátku a jde se s chutí na další díl.


Možná je mé hodnocení zkreslené tragickým nedostatkem dobrých knih, ale mně se to líbilo.
Začátek čtenáře rovnou hodil do děje, nebyl zde žádný úvod a přiblížení situace, ve které jsme se ocitli. To mi trochu vadilo. Také jsem postrádala nějaký popis Cinder a androidů. Nedokázala jsem si je představit a autorka psala, jako bychom byli staří známí a už věděli, o co jde. Zároveň jsem postrádala i vysvětlení, co se vlastně se světem stalo. Těch otazníků tam bylo docela dost a ani ke konci se jich moc nepodařilo objasnit. Předpokládám, že vše se postupně dozvím z dalších dílů.
Příběh se četl lehce, dobře se do knihy začítá a plynule ubíhá. Spojení s Popelkou je nepřehlédnutelné a přesto neruší. Jsem zvědavá na druhý díl.


Z této série jed mi smutno. Neuvěřitelně protahované utrpení. Opakování a motání se v kruhu. Zbytečné plýtvání písmenky a papírem.
Do děje ani do postav se nedá vžít. Konec byl jasný už z prvních deseti stránek. Žádné překvapení se nekonalo.


Autorce této knihy bych doporučila odtučňovací kůru, tak o 200 stran zhruba a bylo by to super, mělo by to děj, napětí a spád. Takhle to bylo jen ucourané. Manžel se mě vtipně zeptal, kdo byl vrahem, obratem jsem odvětila, že autorka.
Tohle prodloužené utrpení jsem dočetla jen proto, že poslední čtyři knihy, se kterými jsem měla to neštěstí byly o hodně větší průšvih, než tato.
Jdu bohužel na druhý díl a doslova se modlím, aby alespoň o kočičí chlup lepší, když už ho mám.


Tady je tolik nesmyslů, že to nezachraňuje ani to, že je to romantická komedie. Tohle je tragédie. Snažila jsem se vypnout a prostě nepřemýšlet, ale to bych si musela vyndat mozek z hlavy.
Tyran, který vyhodil každou kvalifikovanou sílu, kterou dostal, přijme někoho, kdo ani neumí pomalu zvednout telefon, natož rozeslat přepis ze schůze. Kam se poděl ten ten šéf, před kterým se všichni třesou? Poppy není jen bláznivá, je přímo nebezpečná a její přestrojení by nejspíš prokouklo i dítko ze školky.
Konec knihy se snad nedá ani komentovat.
Přečetla jse toho už docela dost, proto si troufám říct, že kniha si opravdu nezaslouží toto hodnocení...


Vůbec nechápu, o čem kniha má být. Nechápu smysl archivu. Jednání dědečka, které je vkládáno mezi samotný příběh mě rušilo a vůbec nic mi nedávalo, naopak. Další věc je, proč byla do archivu vzata dvanácti letá dívka, když hranice je šestnáct let. Nepřišlo mi, že by byla v něčem tak strašně výjimečná.
Proč existují Historie a co znamenají, proč jsou v podobě lidí, tolik otázek a žádné odpovědi, minimálně do půlky knihy.
Možná se něco odhalí na konci, ale tam jsem nedorazila.
Stává se to hodně málo, ale i na to občas dojde a knihu nedočtu. Tato je toho příkladem.
Toto není mým šálkem kávy.

Začátek knihy byl těžkopádný a špatně se začítalo. Chvílemi jsem se ztrácela a nevěděla kde jsem, současnost, minulost a nelogické skoky, Nápad a zasvěcení do děje a situace bylo dobré, ale pak už to kulhalo. Proč byla Ilan s pětadvacítkou, když za celou dobu nic neudělala? Kdy ji měl zasvětit do řemesla Evald, když každý byl neustále někde jinde a nikdy ani neměli šanci být nikde spolu.
Banda bojovníků, která nikde nebojuje. Staly se z nich chůvy a ještě mizerné, potácí se mezi dusící péčí a naprostým nezájmem. A souhlasím s tím, že jistě už by si někdo všiml, že Ilan je děvče.
Jak to, že Ilan měla popálené ruce a sklenařka léčitelka ne?
Těch otázek mi zůstalo dost, jen nevím, zda se hecnu, abych se pokusila dozvědět odpovědi...
Další věc, která mi dost vadila jsou chybějící popisy postav. Jejich charakter se také čtenář nedozví.


Jak já se na tuhle knížku těšila. A málem jsem jí ani nedočetla, pro mě to bylo ze začátku utrpení. Nebavil mě příběh, nemohla jsem se začíst. Naštěstí jsem vydržela a pak už knížka fungovala dobře. Místy velmi vtipné, tady tomu nic nechybělo. Jsem spokojená a doporučuji, jen se prokousejte tím začátkem.


Nádherně napsaná kniha plná citu. Tady to snad bylo cítit z každé stránky. Hlavní postavy byly uvěřitelné. Konečně jsem ráda, že to nebyla jedna z těch knížek, kdy drsňák dostane hodnou holku.
Rozhodně stojí za přečtení.


To byla tak pěkná pohádka. Pohádky jsou věčné. Svým způsobem je každá kniha pohádka.
Tady to byla jedna z nejzdařilejších předělávek Krásky a zvířete.
Bavilo mě střídání vyprávění, do knížky jsem se začetla rychle a příběh ubíhal překvapivě svižně a bez zádrhelů.
Konec byl skvělý.


Rozmýšlela jsem se mezi třemi a čtyřmi. Nakonec je to za čtyři, ale o chloupek.
Knížka je čtivá, ale přijde mi, že je strašně roztříštěná. Že autorka nevěděla, co vlastně chce psát. Zda to pojmout jako horor, nebo jako YA slaďárnu.
V podstatě byli všichni hodní a jen v pauzách, kdy tak moc hodní nebyli, si někoho zakousli.
Přišlo mi, že knížka je zkrátka nedodělaná a autorce zřejmě mnohem víc sedí knihy na díly, kde má čas se lépe rozepsat.
Určitě jsem v tomto žánru četla lepší knihy.
A teda ten konec, to už bylo trošku moc.


Přidávám se k většině. Tohle bylo tak nějak o kočičí fousky slabší. Příběh Clary a Millera mě nebavil tak moc, jak bych bývala chtěla. Raději bych si přečetla něco víc o Morgan a Jonahovi.
Jsem zvyklá, že Colleen umí uchopit různá témata a doslova je vyždímat jako citrón. Tady mi to přišlo na její laťku tak nějak mírnější, odpočinkovější.
Zase je tato knížka zvláštní, že je zároveň pro matku i pro dceru. Každý si v ní najde to své.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a proto je tento příběh opět tak uvěřitelný.


Za mě je první díl nic moc. Něco zajímavého, co začne vtahovat do děje a bavit, se začíná odehrávat až kolem dvousté stránky. Upřímně mě to prostě nebavilo. Postavy byly jednoduché, žádné velké překvapení se nikde nekonalo. Přemýšlím, zda se mi po tomto chce vůbec číst díl druhý. Bylo tam dost stránek volných na to, aby byla alespoň probuzena zvědavost na to, co se bude dít, ale potenciál nebyl naplněn.


Mě to bavilo. I přes nejapné hlášky, pubertální úniky a pár nelogických věcí to byla skvělá oddechovka. Hvězda je stržená za děsivé překlepy a tu pubertu na začátku.


Milé a odpočinkové čtení. V něčem mi to připomínalo knihy od S. J. Maas. Jen tady bylo méně napětí. Celkově milé a protože v posledních dnech nemám zrovna štěstí na dobrou knihu, tak tahle mě vytáhla ze zmaru a za to si těch 5 hvězd a doporučení zaslouží. A jistě, že nápad není originální, ono v této době už něco všude někde bylo. U mě jde vždy o způsob zpracování. Pokud ve mně kniha něco rozezní, tak je to přesně ono.


Ztotožňuji se s komentáři, které zmiňují zdlouhavé a nezáživné popisy. Detektivní linka vlastně žádná není, jelikož vše je jasné již od prvních stránek. Romantická linka je, tedy vlastně spíše také není. Kdo by si nepřál na chvilku uniknout o pár století zpět a zažít epickou lásku. Tady ta láska zapadla mezi řádky a já si nejsem vůbec jistá, co jsem to četla. Jak jindy utíkám od všeho ke knihám, tak tentokrát jsem dělala všechno, abych utekla od knihy. Nápad dobrý, provedení špatné.


Napsané čtivěji než první díl, ale bohužel děj se nezlepšil. Akce popsaná na posledních pár stránkách. V celé knize se vlastně nic zásadního nestalo a co se stalo, to se dalo shrnout do povídky.
Ale i přes to, že jsem nečekala žádný skvost jsem ráda, že jsem dočetla.


Souhlasím s ostatními. Kniha neurazí, ale ani nenadchne a přes to má něco v sobě. Kdyby se to podpálilo a v knize byly nějaké emoce, lépe vykreslené situace, více prožité, tak by to byla pecka. Mohlo se u ní bát, zamilovat do hlavních hrdinů, i slza by na konci ukápla. Jenže ta šťáva tomu chyběla. A právě proto, že tam něco bylo, si druhý díl přečtu a celkově dám autorce šanci.


Já tu milostnou linku u současných postav buď přehlédla, nebo tam nebyla...
Knížka je lehce předvídatelná, duchařina v ní neuvěřitelná a na konci přímo fraška. Přijde mi, že příběh se rozvíjel postupně, stejně jako myšlenky autorky. Že děj vznikal přímo pod perem a nebyl promyšlený, ani pořádně dotažený. Čekala jsem, dle hodnocení silný příběh, který mě ohromí a zasáhne, ale to se nestalo. Tato kniha mě zanechala naprosto bez jakéhokoliv pocitu, zítra ráno nebudu vědět jak se jmenovala a pozítří ani o čem byla.


Já si teď hluboce sahám do svědomí a přiznávám, že jsem do nedávné doby české autorky zkrátka míjela. Nevím proč jsem si myslela, že nemohou psát tak dobře, jako zahraniční autoři.
Kniha je skvělá, čtivá, děj svižně ubíhá, žádné zdržování. Příběh je poutavý a pro mě je kniha bez vztahů suchá.
