lenka7679
komentáře u knih

Lauru Thalass mám jako autorku ráda. Jejího Handlíře a sirénu Calipso jsem si zamilovala v předchozí sérii. Takže když jsem viděla, že bude vycházet nová série, neodolala jsem.
Hlavní rozdíl oproti předchozí sérii je, že každá jedna kniha je o jednom jezdci apokalipsy. Děj je díky tomu svižný a nikde nedrhne. Není čas ztrácet písmenka. Příběh je svěží.
K hlavním postavám je velmi lehké si vybudovat vztah. Oba jsou zcela pochopitelní a uvěřitelní ve svých rolích.Prvky hate to love a dark romance jsou zde velmi dobře nadávkované a skvěle fungují, dodávají příběhu punc opravdovosti a dynamiku.
Sara a Mor přišli do světa, který jim rozdal karty. Teď se budou muset naučit hrát ....
... A pak přišla taky Válka.


Souhlasím s těmi, kteří píší, že začátek byl pomalejší na rozjezd. K polovině mě ovšem příběh pohltil. No a konec skvělý, okamžitě jsem se začala těšit na další díl.
Příběh je utkán z nití starého království, které již roky trpí pod nadvládou lesní paní. Nákaza, která se královstvím šíří znamená rozsudek smrti. Karty magie, které jsou rozseté po království znamenají jedinou povolenou magii. Jejich počet je ovšem omezený, některé jsou tak vzácné, že je nikdo ještě ani neviděl.
Záchrana království tkví ovšem právě ve sjednocení všech karet, no a pak také ještě jedné maličkosti.
A i ti, co mají rádi romantiku si přijdou na své, fešný kapitán, sličná dívka a další spiklenci, ti nejnepravděpodobnější lidé, se spojí, aby království zachránili a kletbu zlomili.
Za sebe mohu jen doporučit.


Kniha se čte lehce a rychle utíká. Jen jsem se nějak nemohla sžít s hlavními postavami. Tak nějak jsem čekala něco jiného. Drsný namakaný sportovec, jemná něžná knihovnice. No jenže ne.
Konec už byl ustřelenej úplně do nekonečna. Některé knihy jsou zkrátka napsané podle romantické šablony, jakok zrovna tahle.


První díl začínající série představuje svět, ve kterém je magie přirozeností každého, jen si ji nemůže nikdo nechat, ale odevzdává se, jako desátek při narození, bohům.
Že není všechno tak, jak se zdá, je jasné hned z prvních stránek knihy.
Jsem nadšená. Čtyři hvězdičky dávám kvůli hluchým místům, kdy se děj natahoval a nic se nedělo. Jako celek je ovšem kniha svižná, postavy jsou sympatické a lehce si k nim vytvoříte vztah.
Hned od začátku kniha vtáhne a je pekelně čtivá. Romantická linka je v prvním díle lehce pomíjená a je spíš kladen důraz na postavy a vykreslení příběhu. Než jsem se nadála, byla jsem na koneci. Tam už si přijde na své každý a Je jasné, že v dalším díme se máme na co těšit.
Určitě vřele doporučuji a skutečně potvrzuji, že je zde podobnost se S. J. Maas. Takže milovnice této autorky, určitě nepřehlédněte.


Krátké povídky, které na sebe nenavazují. Styl ala banánky s rybičkama. Vyprávěné by mohly nejspíš znít svěle, ve čtené formě jsem se nenasmála. Zkusila jsem už druhou knihu a u paní Haliny zůstanu raději posluchačem.


Mně přišlo, že čtu nějaký prolog, úvod do příběhu a stále jsem čekala, kdy začne, až jsem byla na konci. Nebylo to vysloveně špatné, ale ani dobré. V postavách se čtenář lehce ztrácí. Je jich tam tolik, že si nejde udržet pořádek, až ke konci jsem si teprve dokázala zařadit kdo je kdo.
Halinu Pawlowskou ráda poslouchám. Má vypravěčský talent a tolikrát jsem se smála u jejích historek, až jsem si řekla, že jako vášinvá čtenářka jsem hloupá, že jsem si nějakou její knihu ještě nepřečetla. No, po tomhle si možná říkám, že jsem hloupá spíš teď.


Zajímavý námět zabila délka textu. Našlápnutý začátek se začal rozplizávat do neskutečných rozměrů. Tím ztratil příběh na dynamice a spádu. Postavy, ač měly spoustu prostoru se nijak nevyvíjely. Jdu proti proudu, kniha mě nezaujala a druhý díl vynechám.


Jsem nadšená. Na knížku jsem se těšila. První díl mě nadchl a nejinak tomu bylo i u druhého.
Chválím, že se jedná o duologii, děj má tak spád a skvělou dynamiku. Knížka je přecpaná akcí a každou chvilku se děje něco jiného, což vás nenechá klidu. Knížku jsem nemohla odložit.
Příběh je pro mě originální.
Konec je skvělý. Nebudu ovšem spoilerovat. Oba díly mi sedly a druhý hodnotím jako lepší, než první.
Konec se dla předvídat, ovšem všemi možnými směry. Ani Stella Tack nebyla rozhodnutá, jak knížka skončí. Tudíž ať by byl konec jakýkoliv, dal se předvídat také jakýkoliv, v příběhu bylo tolik možností, které by mu napovídaly.
Za sebe vřele doporučuji, já se skvěle bavila a pokud se vám líbil první díl, druhý se bude líbit také.


Přidávám se na stranu těch, kteří píší, že se jedná o nejslabší kousek od autorského dua. Špatně vybudovaná atmosféra, plytký děj, nedodělané postavy.


Tohle bylo strašně špatný. Naprosto souhlasím s komentářem Aghatte. Plytké postavy, děj, dialogy, já se styděla za autorku, že to napsala.


Postavy i příběh neuvěřitelné, celý příběh i se zápletkou okopírovaný. Celá kniha emočně plochá. Tohle mi zkrátka nějak nesedlo.
Tisíckrát obehraný příběh Popelky bez jakéhokoliv překvapení. V půlce knihy jsem ji chtěla zahodit a přestat číst, jak hrozně mě nebavila, nakonec jsem zatnula zuby a dočetla. Věřím, že kniha si své příznivce najde, já mám ráda, když ve mně kniha dokáže rozehrát nějaké emoce, tady se nestalo nic.


Knížka je velmi hezky napsaná. Jen je strašně utahaná. Nemá vůbec spád a velmi dlouho se v ní vůbec nic neděje. Jak se děj rozjíždí pozvolna, tak stejně tak i končí. Kniha je skutečně oddechová, na mě až moc.
Proto kdybych si nepřečetla všechny ty komentáře, které chválí autorčiny ostatní knyhy, už bych neměla chuť si ještě jinou přečíst. Takhle se určitě budu těšit ještě na další setkání a autorkou.


Střídání časových os mě nebavilo, naopak mě štvalo. Tisíckrát omletá nudná zápletka. Příběh mě nedokázal zaujmout. Jednání postav je nelogické. Další díl není pro mě.


Colleen Hoover je od první knihy, kterou jsem od ní přečetla moje nejoblíbenější spisovatelka a její knihy mé must have.
S hrdostí mohu říct, že mám přečteny všechny, které vyšly.
U této knihy se dostává hned na začátku varování, že není stejná jako ostatní. Dovolím si nesouhlasit. Rukopis Colleen je i zde jasně čitelný. Všechny její knihy jsou neskutečně čtivé. Otevřu a zavírám až při dočtení. Nedá se od nich odtrhnout. Stejně jako ve všech ostatních svých knihách dostávám od příběhu něco navíc. Jeho opravdovost až zaráží. Jistě, pokud budu chtít hledat nějaké mouchy, tak je vždycky najdu a možná už jsem zkrátka nekritická, ale tohle je pro mě sázka na jistotu.
V této knize si pro čtenáře připravila Colleen příběh, který je křišťálově čistý a srozumitelný hned od prvních stránek. Charakter postav se snaží tentokrát přiblížit tím, že je nechává promlouvat jejich vlastním jazykem a pohledem. Dostane se zde prostoru zcela nečekaně třem hlavním postavám. Čtenář tak má možnost vytvořit si s nimi vztah a vlastní názor.
Sloan zahnal život do kouta, ona se však z něho i tak snaží dostat to nejlepší. Tam kde se jiní hroutí, ona teprve vstává. Carter s ryzím charakterem a odznakem najednou ví, že ho život může nehezky nakopnout a on s tím nemůže nic udělat. A nakonec Asa, kluk, který touží po všem, co mu život nabízí a nebojí se použít jakýkoliv prostředek k tomu, aby to získal. Tři postavy, jako vrcholy trojúhelníku.
Vřele doporučuji.


Super vizuální lahůdka. Krásná obálka s ořízkou dělají z knížky něco, co si čtenář musí pořídit a vystavit.
Z počátku lehce vláčný příběh, kdy mi chyběl spád, pro mne osobně i lehce předvídatelný konec. Příběh bych si představovala klidně i temnější, těšila jsem se, že bude trochu víc. Nicméně kniha je velmi čtivá a skvěle zde funguje i chemie mezi hlavními postavami. Sexuální scény nepůsobí rozpačitě ani trapně, ale skvěle zapadají do děje. Ostatní postavy jsou velmi dobře vykreslené. Popisy okolí barvité až je chvílemi máte před očima. Co je mi v posledních letech velmi sympatické jsou zároveň i playlisty, kdy hudba dokresluje celkový dojem ze čtení. Tady je to přímo skvělá ukázka, propracované do posledního detailu.
Bez debat pro mě za 5 hvězd jako celek.


Je to jiný. Začátek je uhrančivý. Hned prvních pár vět mě vtáhlo. V další části jsem měla chvilku krizi, kniha ztratila dynamiku. Za chvíli to bylo všechno zpět a kniha dostala i rychlejší spád.
S čím musím po přečtení ostatních komentářů souhlasit je plytké rozuzlení a chybělo mi vysvětlení. Díky tomu ubírám jednu hvězdu.
Za mě bylo spojení spisovatelek naopak plodné a osvěžující. Kdyby se rozhodly opět pro společný projekt, nebudu se bát. Protože teď jsem obavy měla díky zdejšímu hodnocení.


Touto knihou mě autorka přesvědčila, že umí nejen YA a fantasy, ale bravurně ovládá i romány. Dějová linka z válečného období je, dle mého záměrně chytlavější. Je na ní upřena větší pozornost jak autorky, tak čtenáře. Příběh v přítomnosti je vlastně jakýmsi pokračováním. Cokoliv dalšího bych napsala, by jednoznačně vedlo ke spoileru.
Zápletku jsem uhádala už v první čtvrtině, i tak mě píchlo, když jsem si to přečetla černé na bílém...
Vřele doporučuji.


Anno? Anno Todd?
Tak jo, Elle Kennedy je dobrá spisovatelka, YA ji jde. Až na pár výjimek mám její knížky ráda a skvěle se u nich odreaguji. I tahle není úplně špatná, jen není originální. Dobře, na tohle téma by se dala napsat esej, co originálního dnes vlastně. Jenže tohle je prostě opsaný z After. Chvilkama jsem se musela koukat, jestli jsem si náhodou nepřehodila knížku. A protože mám moc ráda i Annu Todd a její sérii mám načtenou, tohle bylo až na pár odchylek skoro stejný. Je to čtivý, je to oddechovka, ale celou dobu při čtení myslím jen na to jedno, tohle už jsem jednou četla.


Především bych chtěla velmi poděkovat autorce knihy, že toto téma zpracovala a věnovala mu svůj čas. Kniha v níž se snoubí fiktivní linka s tou skutečnou je velmi čtivá. Trvalo mi přečíst ji jeden večer. Nedalo se zkrátka odtrhnout. Velmi těžké a především srdcervourcí příběhy politických vězeňkyň. Jejich utrpení a utrpení jejich novorozených dětí, které si nezasloužily laskavost tohoto režimu...
Člověk až nemůže nalézt slova, která by vyjádřila to, co cítí a co by rád řekl.
Zcela jistě by tato kniha neměla nikde zapadnout a především by se nikdy nemělo zapomenout. Na nikoho. Všichni ti bezejmenní hrdinové by si zasloužili, aby svět znovu viděl jejich jména. A všichni ti, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na jejich utrpení stejně tak...
Dále bych chtěla vypíchnout i humor, který v knize nechybí. Velmi mě bavil jazyk, kterým byla kniha vyprávěna. Humor lékaře a údržbáře byl skvělým odlehčením těžkého čtení.
Doporučuji přečíst.


Mojí chybou je, že pokud se mi nějaká autorka zalíbí, chci přečíst všechno, co napsala a nejlépe najednou. Tady už musím bohužel konstatovat, že příběhy jsou psané podle jedné šablony. Vždy stejný scénář, jen jména a věk postav se mění. Jinak je to stejnější než stejné. Do toho jsou zápletky plytké a nedodělané. Když jsou postavy údajně naštvané, nedokážu pochopit ve většině případů proč a vůbec jim to ani nevěřím. Občas příběh přestane i dávat smysl a já si musím zkontrolovat, zda jsem nepřeskočila někde stránku, nebo řádek. Zdá se mi, že jsou knížky, čím jich je víc, odfláknuté.
Co však nemohu upřít, že jsou příběhy psané čtivě. Jenže to už je po několikáté stejné knize jedno. Já si musím dát detox a nevím, zda se k autorce ještě vrátím. Chtělo by to nový nápad a chybějící náboj.
