lenkaabooks komentáře u knih
Další z knih, kterou jsem četla jen ze setrvačnosti a bavit mě začala až druhá půlka. Šestý díl a dobře že poslední. Marie III. Kostková z Kostky má citové dilema - dva nápadníky. A k tomu na krku rodové sídlo s jeho svéráznými zaměstnanci.
Už chápu, proč bylo zapotřebí druhého dílu. Vše nám dovysvětlil, náznaky rozvinul a ukončil. Líbil se mi rodokmen na začátku knihy, lépe se v tom množství osob orientovalo. Opět se proplétáme časem, poznáváme více Samuelovu rodinu, tu bližší i tu ledově chladnou. Oba díly se mi líbily, možná trochu víc bych ubrala v jistém filozofování, ale přečíst si je za to prostě stojí.
Já hrůzou lapám po dechu u detektivek Ch. Cartera, znechuceně se šklebím u severských detektivek, ale A. Christie, u té si lebedím. Pravda, pan Poirot mi u těchto dvou příběhů chyběl, nicméně na kvalitě to rozhodně neubralo. Vůbec nemusí téct potoky krve a přesto je Agatha Christie právem královnou.
V knize je použito nářečí z Vysočiny, zajímavé osvěžení. Jde o vyprávění několika obyvatel jedné vesnice. Rodinné vztahy, křivdy, lásky i nevěry, zklamání i drobné radosti. Není to žádný velký příběh, jen obyčejný život obyčejných lidí.
Den volna a jak jinak ho v dnešní době strávit než s dobrým čtením. Takže další Marsonsová byla jasná volba. Tentokrát je vše soustředěné kolem Kim a jejích traumat. Někdo se v tom šťourá a to pořádně. Závěrečné odhalení mě trochu zklamalo, ale jinak je kniha opět čtivá a líbí se mi krátké kapitoly.
Touha po dítěti dokáže zaslepit nejednoho budoucího rodiče. V tomto příběhu je to Chris, který touží pomoci malé zanedbané holčičce Janie. Kolem dítěte se však vznáší jakési zlo.
Kniha má kratší kapitoly, které nutí číst pořád dál.
No, tak to bylo něco. Stokrát jsem knihu odložila a stokrát se k ní vrátila. Odložila zhnusením, vrátila se ze zvědavosti. Hlavní hrdina pracuje pro jatka, která zaměnila zvířata za lidi. A ten popis je opravdu in natura. Že prý nebezpečný virus, tak vymlátíme všechna zvířata, jenže člověk maso potřebuje, chybí mu, tak kde ho vzít. Nastane tedy VELKÁ ZMĚNA. Lidé se dělí na maso a na ty, co maso pojídají. A pak hlavní hrdina dostane dárek. Konec byl předvídatelný, i když jednou větou překvapil.
Je tu prosinec, blíží se Vánoce, tak nadešel čas přečíst pár tématických knih. No a hned ta první je určena pro čtenáře od 7 let. Je to krásný příběh o přátelství mezi malým chlapcem a plyšovým prasátkem Pašíkem. Bohužel Kuba o Pašíka přijde. Je ale Štědrý den a ten je otevřen všem kouzlům a zázrakům. A tak se Kuba s novým kamarádem vydává do Země ztracených věcí na výpravu plnou nebezpečí.
Skoro na den přesně, před pěti lety jsem četla první díl. Pamatovala jsem si ho už jen okrajově, ale nevadilo. Řekla bych, že se obě knihy dají číst samostatně. Uplynulo 15 let a my díky třem ženám poznáváme život v Gileádu i mimo něj. Zemi, v níž vládne totalitní režim, kdy žena je předurčena k vybrané roli. Ať už je to služebnice - sloužící jako babyvak, poslušná manželka či teta - znalá pravidel. A všudypřítomné Oči, které sledují. Z knih tohoto typu, kdy se moci zhostí kdosi úplně vyšinutý - mám obavy a pevně věřím že jde čistě o fantazii.
Asi by mě z Anny brzy bolela hlava :-). Ta její výřečnost a neskutečné projevy nadšení i smutku, tak bezprostřední dokáže být jen dítě. Anna je sirotek, kterého se ujmou stárnoucí bezdětní sourozenci. V tomto prvním díle ji poznáváme jako jedenáctiletou a prožíváme s ní pět let v Zeleném domě, ve kterém našla své doma.
Pan King nám ukázal další variantu blízké budoucnosti. A v této zemi vládne televize a její Hry. Hry nechutné a zvrácené, těžící z chudoby a neštěstí. Jedné z nich se zúčastní Richards, chlapík sarkastický a velmi chytrý. Závěr je překvapivý ale naprosto pochopitelný.
Detektivky nejsou mým preferovaným čtivem, ale tahle mě vtáhla do děje a nechtěla pustit. Detektiv Erika si opravdu servítky nebere, ale její konání má výsledky. Čtivé a napínavé, jen konec trochu zklamáním.
Mnoho povyku pro nic. Kniha je čtivá, i když rozhodně ne na jeden zátah. Hlavní hrdinka Rachel je buď opilá, nebo má k tomu nakročeno. A pak si vyfantazíruje dokonalý pár, který vídá z okna vlaku a ono to tak není. No a k tomu bývalý manžel a jeho nová, na první pohled báječná rodinka. A tak si Rachel koupí lahvinku, nebo radši dvě a z dobré vůle jede vlakem pomoci manželovi zavražděné. Kniha mně štvala - nepochopitelná jednání Rachel - opilost není omluva, děj se stále nějak protahoval a konec , i když jsem vraha neuhádla, mě na lopatky nesložil, spíše jsem si ulevila, že mám zas jeden "bestseller" za sebou.
Musím uznat, že tento příběh se mi líbil o chlup víc než ten předchozí. Více se tu řeší vztahové věci, které mi ale nijak nevadí. Vyšetřovací linka měla spád a pachatele jsem neuhodla ani náhodou.
Parta nesourodých přátel vyrazí na dovolenou. Má jít o nějaký ranč kdesi v Beskydech. Špatná orientace v mapách je přivede k odbočce, kde je zákaz vstupu. Přesto se po ní vydají, no a začnou se dít věci.
Krátké kapitoly, velmi čtivé a závěr stojí za to.
Tahle Carter-ovka byla o něco jinačí, ne však špatná. Spolupráce s agenty FBI, tu především Garcia hůře snáší. Hunter byl skvělý, jako vždy.
Pět sourozenců Fossových je násilně odvlečeno do sirotčince. Pryč od milujících rodičů, pryč od života na řece. Jejich jména jsou změněna, jejich důstojnost je pošlapána. Jsou z nich věci na prodej co nejmovitějším klientům. Na druhé straně máme Avery, která pátrá po babiččině tajemství. Když opomenu chyby v textu, příběh se četl moc pěkně.
Christlhof-Pohádka-Roubal. Kdo by neslyšel o vrahu Roubalovi, který žil na samotě, poeticky zvané Pohádka. Že prý je tato samota opředena dávnými mýty, čarodějnictvím, černou magií. Kdo tam žil - zešílel, či se oběsil, anebo se stalo jiné neštěstí. Dnes je vyhledávanou turistickou senzací.
Děj knihy nás provází třemi dějovými linkami v různých staletích, provázaných právě s Pohádkou, z nichž jednou je právě ta Roubalova. Kniha se četla sama, byla fantastická, bohužel si doteď nejsem jista některými odpověďmi, trochu jsem se v ději pletla. Paní autorka chystá pokračování jedné z dějových linek (Julius Živný) a já si ji určitě nenechám ujít.
Dá se v lásce navázat tam, kde skončili před třiceti roky? Patricie a Samuel mají, zdá se, jasno. Kniha nás provází časem. Každou kapitolu vypráví někdo jiný a v jiné době. Nějak si nedovedu představit o čem bude pokračování, tak jak začaly Hodinky, tak i skončily a mně to přišlo správné. Příběh Sama mi přišel poněkud nereálný. No, nechám se Minutkami překvapit.
Potřebovala jsem číst něco odlehčeného a sáhla totálně vedle. Baletky-něžné víly cupitající či se snad dokonce vznášející v krásných kostýmech s úsměvem ve tváři s dokonale vysoustruhovanou postavou. A na druhé straně desetileté holčičky snící svůj sen být baletkou. A tak jsou odtrženy od rodičů daleko v Praze na prestižní konzervatoři a začne dril. Mnoho hodin denně trénink, bolest a krev se musí překonat, přibrat půl kila - jsi tlustá, narostly ti prsa - ven, příliš úzké nárty - rozšlápnout, atd. A kolik těch holčiček se pak opravdu dostane na prkna znamenající svět a kolik jich zůstane dělat křoví. Balet je opravdová řehole, bohužel často vedoucí k anorexii, zavislostech, trvalých zdravotních komplikací. Stojí to za to? Za těch pár let, dokud se neobjeví některá mladší a pružnější?