Lenoulinka
komentáře u knih

Tohle bylo promyšlené do posledního detailu. Zápletek bylo několik, že bylo náročné přijít na to, kdo vraždil. Všechno mělo se vším souvislost a pořád mě to udržovalo ve střehu s knihou v ruce. Tleskám a ještě se vrátím k prvnímu dílu ze série, který jsem ještě nečetla.


Kate jsem si oblíbila, ale o něco radši jsem měla a líbila se mi Erika.
V každém případě jsou Robertovy detektivky čtivé a budu v nich pokračovat :-).


Tohle bylo napínavý, že jsem se nebyla schopna odtrhnout. Musela jsem vědět, kdo je nástupce Handymana. Celou dobu napínavé a vrah překvapivý. Po dlouhý době pro mě bezva čtení.


I když to byl hon na propuštěného sériového vraha, tak to na napínavosti neubralo. Hlavní hrdina je sympatický detektiv Easton Frost se svým kočičím mazlíčkem Shackem. Jeho smysl pro spravedlnost byla na začátku příběhu podivuhodná, ale byl na tom vystavěn děj. Opět velmi čtivé jako Noční pták. Mě to bavilo a určitě si přečtu Klikatou cestu.


Tudle knihu jsem zfokla za tejden. Byla to docela prča, že jsem se u knihy občas fest natlemila.
A teď vážně. Bylo to super a úplně jiné čtení, než na které jsem zvyklá. Živě jsem si tu vesničku představila a skoro jsem si připadala, jako bych tam s těma lidma byla. Klidně bych ještě 100 stran přidala. Za mě spokojenost.


Po přečtení anotace jsem byla natěšená na super thriller. Abych pravdu řekla, tak jsem byla mírně zklamaná. Bylo to jednoduché, i když poutavé čtení o pár postavách a děj šel kupředu. Vadily mi myšlenkové pochody osob, které mi občas připadaly zbytečné, možná někdy opakující se. No a ten konec...Tím to "zabila" a možná si ho mohla odpustit. Ale jo, dalo se to a jsem zvědavá na Někdo cizí v domě.


Čtivé a napínavé do poslední chvíle. Kdo mohl zabít manželé Mertonovi? Byly to děti, služka nebo někdo jiný. Všichni chtějí majetek a jsou lháři. Každý může být vrah.


Tohle byl hoodně promyšlení případ. Když už jsem si myslela, že je Sayer na stopě, tak byla falešná a jelo se dál. Bylo to super čtení. Napínavé a svižné. Vřele doporučuji.


Přestože se kniha jmenuje Anežka, je o Agnes. Matka Julie si vysnívá adoptovanou Agnes právě ve vymazlenou Anežku. Skoro si říkám, kam spisovatelka chodí na tak výživná témata. Začátek příběhu je náročný a říkám si, že by ho neměly číst ženy v očekávání. Život s adoptovaným dítětem musí být psychicky náročný. Bylo to opravdu hutné čtení a Viktorie snad ani jinak neumí.


Začátek pomalý a táhlý. Věčné popíjení vína a sledování sousedů z okna, to je náplň dne Amy.
Ani se nedivím, že pořádně nevěděla, co je skutečnost a co výplod alkoholové opojení.. Já s tím měla taky trošku problém. Závěr překvapivý. I když Amy byla komplikovaná osoba, tak mi to nevadilo a bavilo mě to. Za mě dobrý.


I když je tu hodně komentářů, že to je jedna ze slabších knih Jojo, měla jsem obavu s do ní pustit. Naštěstí se moje obavy nenaplnily. Samozřejmě pomalý rozjezd. 90 stran jsem četla "o ničem". Kniha pro mě začala, když Sarah "ukradla" rybí prsty . Od té doby děj krásně plynul. Po svoji zarputilou lásku ke koním si Sarah prošla útrapami, a její příběh se prolínal v rozpadlém vztahu Natashy a Maca. Moc pěkný a procítěný příběh.


Nejsem moc velký fanoušek Kim, ale po čase jsem po ní zase sáhla. Tentokrát jsem si spravila chuť. Tolik mrtvol jsem v jedné knize dlouho neměla. Čekala jsem, že ledová královna Kim konečně roztaje a projeví své city. Třeba to dopadne příště. Kniha nebyla špatná a zkusím s Kim další případ.


Opět pěkná detektivka, která se čte parádně čte. Opět nechybí masochistické sklony postav. Dále se rozplétá Eriky život. Po dlouhé době nebyl znám pachatel v půlce knihy a protože neumím odhalovat, tak jsem mířila opět špatným směrem. Ale vůbec mi to na čtivosti neubralo. A ten konec. To byla třešinka..., protože holokaustové příběhy mám ráda. Zdolala jsem všechny knihy, které jsou dostupné s Erikou a už vyhlížím, kdy přijde na trh další.


Knihy ze života mě baví, proto jsem sáhla po Hlasu kukačky. První část, která byla věnovaná Editě mě ze začátku úplně nechytla. Po pár stránkách už jsem si její příběh vychutnávala.
Druhá část byla věnovaná Irmě - matce Edity a rozplétala jejich rodinné vztahy.
Pěkná kniha, která určitě stojí za přečtení.


Další kniha, která mě pohltila a musela jsem ji rychle rychle přečíst. Erika mě baví.. Je taky svá jako Kim od Angely Marsons. Ale když porovnám série a z toho knihy, které jsem přečetla, tak pro mě jsou jednoznačně čtivější knihy od Roberta.


Další knížka od Jojo. Měla jsem u ní pomalý rozjezd jako u Stříbrné zátoky. Jakmile jsem se začetla, tak jsem knihu skoro nedala z ruky. Procítěný příběh lásky Jennifer k Bootovi, který ani po letech nevyprchal. Vztah Elli a Johna též ukázal, zda odolá. Navíc se mi líbilo, že aktéři obou dějových linií jsou po 40 letech vzájemně propojeni v ději. Knížky od autorky si po začtení vždy užiji.


Vraždy nejsou veselé čtení, sle některé příběhy byly skoro až úsměvné. Třeba ta, jak tloukl příborem o stůl a vrazedkyně skoro až suše prohlásí: "No nezabili byste ho."


Tohle se nedalo odložit! Hodně silné téma, ale zápletka. Ufff. Spisovatelku jsem neznala, a ejhle ona je ze stejného kraje a děj z blízkého okolí. Říkám známé, že čtu knihu s dějem od Pardubic a napínavou a ona, že by si ji taky přečetla. A měla dotaz, jestli to je podle skutečné události. Naštěstí ne...


Tohle bylo těžko uvěřitelné. Větší množství osob. Občas jsem v tom měla chaos. Chtěla jsem zkusit další českou spisovatelku. Mezi oblíbené si ji zatím řadit nebudu.


Ze začátku jsem se nudila, že jsem chtěla odložit. Nakonec se to zlomilo, že jsem druhou polovinu zhltla, ani nevím jak. Obsah není pro každého. Rozkvetlou zahradu rozhodně nečekejte. Kdo čte Petru Dvořákovou, tak ji ani nemůže očekávat...
