lernami | Komentáře u knih | Databáze knih

lernami lernami komentáře u knih

Jeptiška Jeptiška Denis Diderot

Diderot - prankster 18. století?
Z knihy jsem byla nadšená, ale řekla bych, že se dílo mohlo obejít bez autorova dovětku. Takhle si zahrávat s čtenářovým vnímáním reality je fakt bezohledné:D.
Oceňuju však nadčasovost a srozumitelnost díla!

06.03.2021 5 z 5


Směšné lásky Směšné lásky Milan Kundera

Směšné lásky se mi líbily, třebaže musím přiznat, že některé povídky mě bavily více a jiné zase méně.
Co mě ale asi nikdy nepřestane bavit je Kunderova výstižnost a jeho talent shrnout v jednom souvětí to, na co já bych potřebovala celý odstavec.
,,...neboť věděl, že radost z dětí nemůže nahradit jiné radosti, nehledě k tomu, že radost obtížená povinností zaskakovat za jiné radosti stane se brzo radostí příliš unavenou."
,,Představ si, že se potkáš s bláznem, který bude tvrdit, že je ryba a my všichni jsme ryby. Budeš se s ním hádat? Budeš se před ním svlékat a ukazovat mu, že nemáš ploutve? Budeš mu říkat do očí, co si myslíš? No řekni!"

28.02.2021 5 z 5


Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou Martin Řezníček

Tahle kniha je taková všehochuť a Ameriku nám ukazuje z mnoha rovin. Je vidět, že Martin Řezníček má rozhled a že je ve svém povolání profesionál.
Jednotlivé kapitoly mi spíš připomínaly reportáže, ale to je asi logické. Co mi však trochu vadilo bylo klouzání po povrchu, v zásadě jsem se dozvěděla věci, o kterých už nějaké to povědomí mám. Ale opět chápu, že nějaký detailní rozbor událostí nebyl účelem knihy. Ostatně na tuto skutečnost upozorňoval sám pan Řezníček v prologu knihy.
Kniha je dobře napsaná (jak obsahově, tak i po stránce formální). Moc se mi líbily pasáže z osobního života pana Řezníčka - je skvělé, že v knize odhalil svoji lidskou stránku a povahu, kterou musí často jako novinář krotit a moc neukazovat.
Asi bych tuto knihu nezařadila do oddechové literatury - člověk se na čtení musí soustředit a souvětí mi někdy přišla zbytečně překomplikovaná.
Každopádně oceňuju práci, která je v knize znát a jsem ráda, že jsem knihu přečetla, třebaže jsem do ní šla s trochu odlišným očekáváním.

21.02.2021 3 z 5


Gejša Gejša Arthur Golden

Je strašně zajímavé, jak společnost nastavuje podobu toho, co se považuje za etické. Jen si to vemte - Čijo, které bylo v té době 14, byla předhazována padesátníkům a nikdo nad tím nehnul ani brvou, ba naopak. Pozdější vydražování jejího panenství tomu také moc nepomohlo. A ani postava Chairmana není tak dokonalá, jak se zdá. Čijo je pouze jeho milenka, mimo ni má ještě manželku a děti.
A teď se nesnažím moralizovat. Jen mi připadá, že tato paralela stojí za zmínku.
Jinak kniha je opravdu krásná - nese v sobě jakousi lehkost a poetičnost. Román má v sobě celou škálu pocitů a je opravdu čtivý. Často jsou tam i vtipné pasáže, které někdy zároveň poukazují na tabuizovaná temáta tehdejší doby. Ty vedly k neinformovanosti o zakládních věcech typu menstruace. Jsem ráda, že dnes je na tom osvěta v těchto záležitostech někde jinde.
Kniha byla maličko odlišná od filmu, ale to hlavní se do filmu vešlo. Nezbývá než jen doporučit obě zpracování.
Gejši jsou fascinující stvoření a je obdivuhodné, co jsou pro svůj úděl ochotny obětovat.

19.02.2021 5 z 5


Vzdělaná Vzdělaná Tara Westover

Inspirativní příběh o Taře a o hledání její vlastní identity. Je skvělé, jak se z poměrně determinovaného osudu dokázala vypracovat. Kniha je zajímavá i z psychologické stránky. Příběh dokazuje, že nic není černobílé, což se vztahuje i na povahy hlavních postav.

29.01.2021


Lovec draků Lovec draků Khaled Hosseini

Emotivní příběh o pocitu viny a vykoupení. Tímto motivem mi to trochu připomínalo Zločin a trest, ale chápu, že to je velmi vzdálené přirovnání. Kniha je smutná, ale je velmi lidská a plná zajímavých postřehů. Určitě doporučuji.

20.01.2021 5 z 5


Vyhnání Gerty Schnirch Vyhnání Gerty Schnirch Kateřina Tučková

Silná emotivní knížka. Ukazuje odvrácenou část historie, o které se toho moc nenamluví. Četla jsem ji jedním dechem!:)

24.11.2020 5 z 5


Souostroví Gulag: 1918 - 1956 (I) Souostroví Gulag: 1918 - 1956 (I) Alexandr Isajevič Solženicyn

Vyjadřovat se nějak k tomuto dílu je náročné, to si asi člověk musí přečíst.

Pro představu však přidávám pár úryvků:

Jak tomu má člověk rozumět: Zlosyn? Co to vlastně je? Existuje něco takového na světě?
Rádi bychom řekli, že nemohou být, že neexistují. V pohádkách je dovoleno zobrazovat zlosyny pro děti, kvůli jednoduchosti obrazu. Když však velká světová literatura minulých věků nám neustále líčí postavy černočerných zlosynů jak Shakespeare, tak i Schiller a Dickens připadá nám to už téměř jarmareční a pro současné chápání trapné. A hlavně: jak jsou tito zlosynové vylíčeni? Jejich zlosynové jsou si dobře vědomi toho, že jsou zlosynové a že jejich duše je černá.
Tak také uvažují: Nemohu žít, jestliže nepáchám zlo. Co kdybych poštval otce na bratra! Co kdybych se opájel utrpením oběti! Jago otevřeně nazývá své cíle a pohnutky jako černé, zrozené z nenávisti.
Ne, tak to ale nebývá! Aby člověk páchal zlo, musí ho napřed chápat jako dobro nebo jako uvědomělé zákonné jednání. Povaha člověka je naštěstí taková, že musí pro své činy hledat ospravedlnění.
Macbethovo ospravedlnění bylo chabé a proto mu svědomí nedalo pokoj. Ale i Jago je břídil. Fantazie a duševní síly Shakespearových zlosynů neunesly víc než desítky mrtvol. A to proto, že neměli ideologii.
Ideologie! Ta dává zlosynovi kýžené ospravedlnění zločinu i nezbytnou vytrvalou tvrdost. Je to společenská teorie, která mu pomáhá, aby své činy očistil sám před sebou i před jinými a slyšel nikoliv výčitky a prokletí, nýbrž pochvaly a pocty. Tak inkvizitoři čerpali posílení v křesťanství, dobyvatelé ve vlastenectví, kolonizátoři v civilizaci, nacisté v rase, jakobíni (časní i pozdní) v rovnosti, v bratrství a ve štěstí budoucích pokolení.
Díky ideologii se dvacátému století dostalo příležitosti zakusit zločinnost v miliónovém měřítku. Tu zločinnost nelze popřít, obejít, zamlčet jak se tedy opovažujeme tvrdit, že zlosynové neexistují? A kdo tedy ty milióny zahubil? Bez zlosynů by žádný Gulag neexistoval. (161)

V mém nitru se však začal vzmáhat pocit: je-li třeba nežít proto, aby člověk žil pak proč tedy vůbec...? (261)

Pohroužíš se do viru svobody a prodíráš se nádražní čekárnou. Roztržitě si prohlížíš vyhlášky, které se tě určitě nijak nemohou týkat. Sedíš na starodávném čekárenském kanapi a posloucháš podivné a nicotné rozhovory: že nějaký muž bije svou ženu nebo že ji opustil, že se tchyně bůhvíproč neshodne se snachou, že sousedé ve společném bytě plýtvají elektřinou na chodbě a neotírají si boty, že někdo někomu dělá v zaměstnání samé potíže, že někomu nabízejí lepší místo, ale že se nemůže rozhodnout, má-li se přestěhovat copak je to tak lehké odejít jinam? Všechno to slyšíš a najednou ti přebíhají po zádech a po hlavě mravenci odmítání: tak zřetelně dovedeš nyní rozeznat skutečnou míru věcí ve vesmíru, míru všech slabostí a vášní ale těmto hříšníkům není dáno, aby ji poznali! Skutečně a opravdu živý jsi jen ty, jenž jsi vlastně bez těla, zatímco tito všichni ostatní se jen omylem považují za živé.
Mezi vámi je nepřeklenutelná propast. Nemůžeš na ně zavolat, ani nad nimi zaplakat, ani jim zatřást za rameno: vždyť jsi duch přízrak, zatímco oni hmotná těla.
Jak jim však tuto pravdu vnuknut? Zjevením? Viděním? Ve snu? Bratři, lidé, proč vám byl dán život? Za tiché půlnoci se otevírají dveře cel odsouzenců k smrti a lidé s velkou duší jsou vlečeni na popravu. Na všech železničních tratích v naší zemi si lidé každou minutu i právě teď olizují po slanečku vyprahlými jazyky suché rty, sní o štěstí moci si natáhnout nohy a o uspokojení po použití záchodu. V Orotukanu jen v létě rozmrzá země do hloubky jednoho metru a jedině tehdy mohou do ní zakopat kosti těch, kteří pomřeli během zimy. Ale vy, pod modrým nebem a hřejícím sluncem, máte právo rozhodovat o svém osudu, máte právo se jít napít vody, natáhnout si nohy, jet kamkoliv bez doprovodu strážných co jsou proti tomu neotřené boty? Co s tím má co dělat tchyně? Chcete, abych vám teď vyklopil, co je v životě nejdůležitější, v čem spočívá veškerá jeho záhada? Nehoňte se za přeludy, za majetkem, za tituly: toho dosáhnete po desítkách let, zaplatíte za to nervy a přijdete o to za jedinou noc. Žijte s vyrovnanou převahou nad životem nebojte se neštěstí, nežeňte se za štěstím, vždyť je to všechno jedno: ani hořké netrvá věčně a sladkého není nikdy vrchovatě. (535)

27.04.2023


Já jsem Malála:  Příběh dívky, jež bojovala za vzdělání a kterou postřelil Tálibán Já jsem Malála: Příběh dívky, jež bojovala za vzdělání a kterou postřelil Tálibán Christina Lamb

Vůbec si nedovedu představit žít v takovém kontext, a přesto si zachovat tak neuvěřitelnou vnitřní sílu a naději.

Mezi důvody, proč miluji knihy, patří i to, že dávají prostor každému, aby odvyprávěl svůj příběh tak, jak ho cítí. Skrz knihy může být každý hlas doopravdy slyšen, o to víc hlas Malály.

25.10.2022 4 z 5


Ted Bundy: Vrah po mém boku Ted Bundy: Vrah po mém boku Ann Rule

Kniha pro mě byla zpracovaná zajímavější formou než filmy, které o Bundym vznikly.

Trochu mě zarazilo autorčino pohoršení nad tím, že lidé často myslí, že měla vztah s Tedem Bundym. Já si zase říkám, že se nemá čemu divit - název Vrah po mém boku by to poměrně naznačoval.

K samotné knize - myslím, že je zpracována moc hezky, čtivě. K postavě Teda Bundyho mě přivedly holky z Opravdových zločinů. Myslím, že u něj 2x tak platí, že tichá voda břehy mele. A zároveň si odnáším ponaučení, že slušnost neslušnost, někdy je prostě třeba být obezřetná.

21.10.2022 4 z 5


Žízeň po životě Žízeň po životě Irving Stone (p)

Pro mě to byl zajímavý pohled do zákulisí malířství. Příběh o neuvěřitelné vytrvalosti, sebenalezení a spalující vnitřní vášni. Některé části mě bohužel bavily méně. To však nemění nic na faktu, že kniha je napsána opravdu hezky a přečtení doporučuji.

25.09.2022 4 z 5


Pod skleněným zvonem Pod skleněným zvonem Sylvia Plath

V knize je velmi zajímavě zachycen rychlý přechod člověka z poměrně stabilního stavu k těžké depresi. Myslím, že síla knihy vychází především z toho, že se Plathové podařilo zachytit existenciální pocity, které čas od času zasáhnou každého.

15.09.2022 4 z 5


Země zaslíbená Země zaslíbená Barack Obama

Kniha byla parádní - svým rozsahem trochu výzva, ale zase byla napsána velmi čtivě a srozumitelně. Dá vám to takové behind the scenes politických kampaní a samotného úřadování v pozici prezidenta.
Jako Češku mě moc potěšilo, že byl v knize několikrát zmíněn Václav Havel, krásně to ukazuje, jak veliký dosah V. Havel doopravdy měl.
Určitě mi kniha pomohla nahlížet na problémy z více úhlů a pochopit motivy, které stojí za mnohdy na první pohled nepochopitelnými rozhodnutími světových lídrů. Svět není černobílý a je fajn si to čas od času připomenout.
A poslední, co bych ráda vyzdvihla, je tón, kterým je kniha protkaná - pokora a úcta ke svým spolupracovníkům se u Obamy zapřít nedá.

27.07.2022 4 z 5


Nikdy není pozdě na šťastné dětství Nikdy není pozdě na šťastné dětství Beatrice Landovská

Skvělá kniha, která doslova obletěla celou rodinu!
Myslím, že její hlavní předností je její autentičnost - autentičnost doby, různorodých lidských charakterů a traumat (a že jich nebylo málo).
Co dodat, kniha by si zasloužila více pozornosti.
Na prašivky Landovské jen tak nezapomenu!

02.07.2022 5 z 5


Chrám Matky Boží v Paříži Chrám Matky Boží v Paříži Victor Hugo

Konečně jsem se dostala k tomuto slavnému románu a musím říct, že splnil má očekávání. Victor Hugo je skvělý vypravěč a nedivím se, proč se dílo řadí mezi klasiku. Nenechte se však mást, román má své nudnější části, které mě, jakožto čtenářku, úplně nenadchly. Například kapitola typu Paříž z ptačí perspektivy by za mě mohla být klidně vynechána. Řekla bych, že to je zajímavé spisovatelské cvičení (takto popisovat rozhodně nedokáže každý), ale z čtenářského hlediska mi to nepřineslo nic moc nového. Popisy prokladáné dějem mi však vůbec nevadily - krásně člověka uvedly do děje a obrazotvornost už udělala své.
Obecně bych knihu doporučila, myslím, že Quasimoda by měl znát každý správný milovník literatury!:)

21.06.2022 5 z 5


Tess z d'Urbervillů Tess z d'Urbervillů Thomas Hardy

(SPOILER) Ale jo - důležitá kniha. Proč? Zamýšlí se nad údělem prostých lidí, nad společenskou diferenciací, nesmyslnými konvencemi a náboženstvím. Nemluvě o velice dobré literární úrovni.
Jen je pro mě dost těžko stravitelné, jak to s Tess nakonec dopadlo - nazvala bych to bezmocí - bezmoc nad nespravedlností a nekontrovatelností života. V tomto ohledu kniha úplně veselým počinem nebyla.

29.05.2022 4 z 5


Jih proti Severu 1 Jih proti Severu 1 Margaret Mitchell

V knize byl velmi znát autorčin vřelý vztah k Jihu - z toho důvodu se mi zdály některé pasáže dost idealizované (např. to jak se majitelé plantáží chovali k otrokům apod.).
Knihu však beru jako náhled do jižanské mentality a jejich zvyků.
Válka je prostě válka. Ať už člověk stojí na jakékoliv straně, hrůznost války zasáhne všechny.

14.06.2021


Po povrchu Po povrchu Tomáš Třeštík

Dávám 5 hvězd, protože mi kniha poskytla přesně to, co jsem očekávala - drobný náhled do soukromého života rodiny Třeštíkových, ale i trochu jiný pohled na svět. Jasný, Tomáš Třeštík asi není další Čapek, na druhou stranu si myslím, že už vyšly mnohem horší autobiografie od českých známých osobností.
Vlastně bych řekla, že kniha je vyprávění o obyčejném životě (v tom smyslu, že se autor nestal americkým prezidentem a ani nepodniknul nějakou šílenou cestu). Když volím slovo obyčejný, tak to nemyslím vůbec zle - například se dočteme, jak Tomáš Třeštík dlouho kalil, pak si přerovnal priority, přestal pít a začal se víc věnovat rodině. Ve své podstatě to vlastně není nic ojedinělého a takovým vývojem si prošlo mnoho lidí.
Samozřejmě to, co se vymyká normálu, je povolání a intelekt rodičů, dobré konexe, sběratelství, umělecká profese, zájem o kulturu apod. - to asi každý nemá.
Líbila se mi autorova sebereflexe - pro někoho, kdo na ostatní působí tak suverénně, muselo být jistě těžké jít se svými nejistotami a strachy ven.
Povrchnost jako motiv knihy posloužila dobře a zase se mi líbilo, že autor to o sobě otevřeně přiznával. Sama povrchnost nemám ráda (i když si myslím, že do určité míry jsme povrchní všichni) a jen doufám, že autor si nevytváří názor na ostatní na základě značky jejich bot (= po dočtení knihy ale takový dojem nemám).
Na závěr musím říct, že se mi kniha četla velmi lehce a líbila se mi i forma celého vyprávění.

19.05.2021 5 z 5


Útěk do divočiny Útěk do divočiny Jon Krakauer

Řekla bych, že kniha podává poměrně komplexní pohled na fenomén ve stylu odpoutání se od civilizace a žití na základě tzv. vyšších principů. Líbilo se mi, že v knize byly paralely s ostaními dobrodruhy a i s osobními zážitky autora.
I přesto všechno, co bylo v knize řečeno, však musím konstatovat, že Chrisovu smrt považuji za zbytečnou a je mi líto, že celé jeho dobrodružství skončilo smrtí.
Rovněž oceňuji výňatky z klasických knih - a to i přesto, že to přehnané idealizování a romantizování přírody je mi relativně cizí.

05.05.2021 4 z 5


Hovory s T. G. Masarykem Hovory s T. G. Masarykem Karel Čapek

Kniha mi pomohla začít vnímat Masaryka jako člověka a ne jenom jako historickou postavu, o které se učí ve škole.
Myslím, že některé myšlenky jsou nadčasové a dodnes aktuální. Kniha také krásně dokresluje atmosféru doby a měnící se společenské poměry.
Masaryk je velice inspirativní - myslím, že byl neskutečně disciplinovaný. Nemluvě o jeho nestárnoucích ideálech.
Je sice pravda, že filosofické pasáže mohou být pro laika náročné, přesto to za to podle mě stojí a je důležité se i takovéto literatuře vystavovat!
Na závěr musím ocenit Masarykovy střízlivé názory na ženy.

18.03.2021 5 z 5