LeserDe
komentáře u knih
Divoké palmy
William Faulkner
Tuhle knihu oceňuji hlavně proto, jak je napsaná. To proplétání... mistrovské dílo.
Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Edward Albee
Mnoho autorů se dnes pokouší a sarkasmus, ale výsledek je spíš trapný. Tahle hra by mohla být učebnicí distingovaného sarkasmu, který netlačí na pilu. Moc hezký text.
Svatý Augustin – Promluvy o modlitbě Páně
Aurelius Augustinus
tuhle knihu jsem musela číst ze studijních důvodů a čekala jsem vopruz. Výsledek mě mile překvapil, kniha mě moc bavila, přestože šlo o studium.
O víře / O naději / O lásce
Josef Pieper
Tohle asi není text, o kteérm bych se chtěla nějak hlouběji zamýšlet. Přijde mi těžkopádný.
Zimní putování
Elfriede Jelinek
Tuhle autorku jsem začala číst na střední škole a přestože se zabývala věcmi, které mi byly a jsou dodnes poměrně vzdálené, její knihy mě bavily. Přelouskat tuhle knihu mi s dlouhými přestávkami trvalo rok.
Avilion
Robert Holdstock
Jednou jsem skončila na nějaké chlaupě, kde byla jenom tahle kniha, normálně bych po ní nikdy nesáhla. Dvě hvězdy dávám za čtivě napsaný text. Ale příběh? Ten mě nudil, naprosto jsem se s ním míjela a víc už k tomu asi ani psát nechci.
Milenci z Marony
Jarosław Iwaszkiewicz
Některé povídky a novely jsem úplně přeskočila, ale ty, které jsem četla, se mi líbily.
Umění naslouchat: O co přicházíte a proč na tom záleží
Kate Murphy
Asi neumím naslouchat, ale tohle mě ani trochu nebavilo.
Pavouk v síti
Magda Váňová
K tomuhle už se nechci vracet asi ani v komentářích.
Osudová žena
Renáta Názlerová
Tohle jsem si přečetla spíš z legrace, protože jsem knihu dostala darem. Nedočetla jsem ji, nelíbila se mi, byla příliš úsměvná. Ale věřím ,že si své čtenáře jistě najde.
Noc na Karlštejně
Jaroslav Vrchlický (p)
Je to zvláštní, text jsem zkusila číst teprve nedávno, věděla jsem, co od něj zhruba čekat, ale Vrchlického jazyk je tak zastaralý, že jsem se do čtení musela pokaždé nutit a nezvládla jsem víc než patnáct minut.
Hotel Sacher
Rodica Doehnert
Mám slabost pro hotely a příběhy, které se v nich odehrávají. Je zde hezky popsané právě to hotelové prostředí, ale jinak je to takové moc upachtěně ženské. Ufňukaně prvoplánové. Z toho příběhu se dalo vykřesat víc, možná by stačilo jen změnit ten styl,, jakým je kniha napsaná.
Tajemství růžového pokoje
Pauline Peters (p)
Nelíbilo se mi to. Děj byl předvídavý. Jazyk nebyl vynalézavý. Obsah celkově spíš hloupý, je to taková ta kniha, s níž se člověk nemá chuť chlubit.
Nenech to být
Harlan Coben
Pracovat v textu s tajemstvím se vždycky vyplatí. Autor umí navíc velmi dobře pracovat i s napětím, dávkoval ho po částech tak, že jsem se ani chvíli nenudila. Knihu jsem přečetla za čtyři dny, označila bych ji za oddechovou, ale dobře napsanou.
Dveře do tmy
Mika Waltari
V této hře Waltari ukázal, že umí vést skvělé dialogy, že zná dobře psychologii postav, o kterých píše, víme z jeho slavnějších děl. Nicméně jsem hru četla před pěti lety, vím, že se mi líbila a zůstal mi z ní příjemný pocit, ale to je tak všechno. Děj si nepamatuju, což o díle asi něco vypovídá... Nebo o mně. :-)
Bílý slon a jiné pohádky
Mika Waltari
Protože mám tohoto autora velice ráda, zajímalo mě, jaké píše pohádky. Nezklamal, líbily se mi, ale možná bych z pohádek ubrala trochu toho smutku. Jinak pěkné.
Timon Athénský / Timon of Athenas
William Shakespeare
Je to jedna z méně slavných Shakespearových her, ale podle mě je jedna z nejlepších. Nevadí mi řecké kulisy, ani to, že je kniha z "jiné" doby. Podle mě je velmi nadčasová, o ztrátě iluzí. Rozhodně je to jedna z her, které bych ráda viděla na jevišti, ale ještě jsem neměla to štěstí. Jediné, co trochu drhlo a kvůli čemu se mi text hůře četl, byly dialogy...
