Lettrice
komentáře u knih
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
Naprosto strhující kniha. Včera jsem dočetla a litovala, že těch stran bylo jen 920. Osudy Sugar bych s chutí sledovala dál a dál. Ponoření se do života viktoriánského Londýna je v této knize naprosté, užívala jsem si každičký detail, od záchodů po návštěvu fotografického ateliéru. Rozhodně to nejlepší, co jsem četla za hodně dlouhou dobu.
Kundera: Český život a doba
Jan Novák
Nesmírně zajímavé. Je vidět že za Novákem stojí opravdu dlouhý výzkum a hodně práce. A navíc opravdu umí psát. Ano, ne se vším může člověk souhlasit, ale to rozhodně neznamená, že by to nebyla přínosná kniha a zasloužila by si hodnocení odpad. Zajímalo by mě, jestli ji čtenáři, kteří jí toto hodnocení dali, opravdu četli...
Vesnice
Kristýna Trpková
Zajímavé téma, ale chtělo by to lepší redakční přípravu, práci redaktora s autorem. Jazyk byl občas takový, že by se hodil spíš do ženské literatury a občas se vyskytují vyložené lapsy - rodiče dítě nahlásili jako podezřelého (místo pohřešovaného)! Osobnímu životu bylo věnováno víc prostoru než pátrání, občas to už bylo opravdu příliš.
V současné české detektivní próze spíš průměr, i když věřím, že kdyby se na knize zapracovalo, šlo by to vytáhnout výš.
Noční brána
Peter May
(SPOILER) Byla jsem moc ráda, že se May vrátil k Enzovi, ale bohužel je to slabší příběh. May vychází ze zajímavé premisy, ale je cítit, že příběh na ni narouboval dost uměle. Všichni, kdo mají v knize nějaký úkol (Georgette, Lang, Wolff) ho v podstatě skoro celou válku neplní a nechávají se jen unášet událostmi. A závěrečné odhalení - člověk si musí říct, proč to celé? Vždyť to s Narcissem bylo úplně zbytečné a šlo to vyřešit jinak, takhle to naopak jen přitáhlo pozornost. I tak byla kniha napínavá, jen člověk musí vypnout mozek. Ale ostatní Enzovky si jednou ráda přečtu znovu, každý autor má holt slabší a silnější díla.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Skvěle vykreslená doba, krajina, charaktery. Nejlepší Hájíčkova kniha. Doufám že jen zatím.
Záludné léto
Ben Aaronovitch
Tak tenhle díl jsem si užila. Ani se nechce věřit, že Aaronovitch sotva vytáhne paty z Londýna a venkov je pro něj něco naprosto cizího. Doufám, že časem ještě Peter Grant nějaký výpad na venkov udělá, je to příjemné osvěžení série. Nemůžu moc komentovat děj, abych něco neprozradila, ale Princezna Luna, no, takhle si člověk ta stvoření běžně nepředstavuje, to se Aaronovitchovi povedlo!
Sedmá funkce jazyka
Laurent Binet
Pro mě rozhodně také kniha roku a nikdy jsem víc nelitovala, že jsem od Eca četla jen ty přístupnější věci a jeho knihy o sémiotice odkládala. A nejen od něho. Přivítala jsem, že jsou ke knize připojené poznámky a doslov, ale stejně jsem zvědavě nakukovala na wikipedii, abych si dohledala víc o jednotlivých postavách (a jak vypadají). Vždycky jsem litovala, že není víc knih jako Foucaultovo kyvadlo, tak konečně - Binetova kniha je sice samozřejmě jiná, ale přitom podobná.
A klobouk dolů před Míšou Markovou, rozhodně adept na cenu za překlad.
Příběhy opředený život A. J. Fikryho
Gabrielle Zevin
Ideální knížka pro milovníky knih. Četlo se lehce, hrdinové byli sympatičtí a konec tak akorát, aby to nebyl úplný doják... A nádavkem člověk nasbírá pár tipů na dobré knihy.
Téměř nesmrtelná láska
Andrea Sedláčková
Musím souhlasit s Marchou, vlastně mě na knize nakonec nejvíc bavila ta kunderovská linka. Ta vztahová se velice brzy stala únavnou a člověk už jen doufal, že hrdinka konečně prozře a dokáže se od vztahu odpoutat.
Vlastně když přemýšlím, co vedlo autorku k napsání knihy, tak si myslím, že kniha byla pro autorku spíš takovou terapií, ale nejsem si jistá, že měla přistoupit k jejímu vydání. Pokud ho nemyslela jako jisté varování před dotyčným... Na rozdíl od románu Jana Němce Možnosti milostného románu je jako kniha o vyrovnání se s ukončeným vztahem tato mnohem literárně slabší, bez kunderovské linky by to byla spíš jen tak blogová záležitost.
Ale oceňuji odvahu, se kterou šla Andrea Sedláčková do toho. Takto odhalit své bolestné zážitky a nitro není určitě jednoduché, ale snad to mělo požadované terapeutické účinky.
Páté srdce
Dan Simmons
Zdálo se mi, jako by autorovi v průběhu psaní kniha uhnula někam jinam, než původně zamýšlel. Ač se kniha jmenuje Páté srdce a začíná pátráním po této záhadě, děj se najednou začne ubírat někam úplně jinam a záhada pátého srdce je najednou tak nějak podružná a vyřeší se takřka mimochodem. Ale i tak je kniha zábavná, napínavá, i když někdy postupuje kupředu hodně pomalu. Je evidentní, že autor dobu a reálie pečlivě nastudoval a cítí velkou potřebu nastudované čtenáři předat, takže až zahlcuje čtenáře spoustou odboček, detailů a historických postav, jejichž role je někdy přitom zcela marginální. Mě naštěstí historie hodně zajímá, ale věřím, že pro některé čtenáře to může být až příliš. Co se týče postavy Sherlocka Holmese, je tu poněkud mimo kánon. Ale největší překvapení pro čtenáře se skrývá v Moriartym. Ale proč ne?
A ještě poznámka - skvělý překlad Alžběty Lexové, ostatně stejně jako u jiné sherlockovské knihy, Sherlockova učednice.
Měsíc nad Soho
Ben Aaronovitch
Spokojenost. Už Řeky Londýna se mi líbily, ale přece jen autor vršil nápad za nápadem, až se v nich trochu zamotal. Tady je už vypsanější, ale přitom zůstává vtip i napětí a skvělá kulisa Londýna. Přibývají další zajímavé postavy s magickými schopnostmi (zdá se, že Nightingale není nakonec poslední čaroděj Anglie), kouzelnické souboje, takže nezbývá než těšit se na další díl a doufat, že bude, jak se o něm píše, ještě lepší než tento.
Putování leklé ryby
Lucie Vaňková
Rozhodně nejzajímavější kniha, kterou jsem za letošek četla. Chytré, vtipné a tak jiné než všechno ostatní!
Juraj Jánošík® proti Dračiemu rádu
Svetozár Olovrant
Příjemně ujeté, nesmírně zábavné. Doufám, že se Jánošík vrátí s dalším dobrodružstvím!
Knihkupectví u osamělých srdcí
Annie Darling
Mám ráda knížky o knížkách, tak jsem do letadla sáhla po téhle odpočinkové četbě. Bylo to překvapivě zábavné, vtipné bylo hašteření mezi ústřední dvojicí. Konec nepřekvapil, ale tak to má u téhle literatury být.
Andělí vejce
Petr Stančík
Co se týče jazyka, obrazů, nápadů - je to Stančík. Ale je to jiné než Mlýn na mumie. Jako by tomu něco oproti Mlýnu scházelo. A myslím, že je to určitá gradace příběhu. K vyvrcholení sice má spět válečná linie děje, ale ta se ztrácí pod množstvím drobných příběhů a obrazů druhé linky. Stančíkova fantazie je zde bezbřehá, až se zdá, že cimrmanovsky zasypal množstvím nápadů v této příběhové linii tu první. Samotná událost, kterou autor knihu uzavřel, se mi nezdá být v souladu s osobností hlavního hrdiny, ale to je znovu to slabší válečné období knihy. Ale i tak je to rozhodně po všech stránkách nadprůměrná kniha, užívala jsem si každou stránku a těším se na dalšího Stančíka.
Skleněný hotel
Emily St. John Mandel
Stanice 11 mě uchvátila, Skleněný hotel mi přišel o malinko slabší, neměl tak silnou jednu základní dějovou linku, spíš několik vedlejších, které se vzájemně proplétaly, ale Mandelová má v sobě něco, nějaké kouzlo, že vás její psaní drží a nepustí. A překlad Markéty Musilové to to naštěstí umí zachytit.
Recepty pro druhou šanci
J.D. Barrett
Do knihy jsem se rychle začetla, pak mě trochu vyděsilo, že důležitou roli hraje duch, ale ukázalo se, že to vůbec nevadí. Autorka to pojala tak, že kniha se četla jedním dechem, recepty jsou naprosto úžasné a těším se, až některý z nich vyzkouším. Příjemná odpočinková četba, rozhodně jedna z lepších knih pro ženy. A doufám, že tu od autorky vyjde ještě něco dalšího.
Juraj Jánošík® a parný chrám
Svetozár Olovrant
Byla to jízda, od začátku do konce; snad ještě napínavější a vtipnější než “dračí řád”.
