levánoha komentáře u knih
Přestože obal knihy a anotace na zadní straně vypadají lákavě, po přečtení několika desítek stran jsem knihu odložila a po čase přelouskala jen posledních pár stran, jak příběh dopadl. Kniha pro mě byla velmi nudná, s pomalým dějem a zbytečně zdlouhavými popisy snad úplně všeho, co ani není potřebné k příběhu znát.
Po přečtení na mě kniha působila dojmem, jako by ji psala Lenka Lanczová, kterou jsem čítávala v pubertě.
Když to shrnu, nebyl mi sympatický nikdo. Ani sobecká a líná Ema, ani starý Karel, který si hřeje roky hada na prsou a náhle po letech zázračně prozře, ani sluníčkářská Eliška a ani Lenka, která se s Emou zná od střední a také se jí rozsvítí až za x let, jaká Ema je.
Je to jako příběh o Elišce Popelce a Emě autorka přidávala zbytečně až moc negativních rysů.
Na konci mě napadlo, že budou mít Honza s Richardem co dělat, aby ji vykopli ;-)
Povedená kuchařka, nicméně bych uvítala fotografii u každého receptu.
První dvě části mě opravdu nadchly, u té třetí však mé nadšení velmi rychle opadlo. Přišlo mi, že autorka potřebovala udělat rychlý konec a nějak se zbavit motýlů a zahrady, protože už by nevěděla, co s příběhem dál.
Přesto, že je příběh vyprávěný zpětně se to četlo dobře, ale některé věci z knihy byly v reálu těžko představitelné. Ten konec se Sophií byl divný. Další díly už číst nebudu.
Podle přebalu jsem si myslela, že to bude nějaký strašidelný příběh a moc se mi do čtení nechtělo, ale byla jsem mile překvapena. První díl byl velmi pěkný a moc mě bavil, nicméně další už číst nebudu.
Dneska jsem shlédla film a za mě teda knižní podoba jako vždy převálcovala tu filmovou.
Pěkné oddychové čtení, asi nejvíce se mi líbila povídka Samara.
Nádherná a velmi smutná kniha. Zanechala ve mně spoustu pocitů a možná i trochu hněvu.
Stále nechápu, jak mohla být Emily tak sobecká? Proč se nedokázala překonat a otevřít své srdce s tajemstvím buď Chrisovi, matce, nebo ho aspoň nenapsala do deníku? Vždyť takhle zkazila životy úplně všem!
Nejvíc mě mrzí, že se nikdo z nich a obzvlášť Chris nedoví, proč se to všechno opravdu stalo a jaké pocity k němu vlastně někdy měla a naopak neměla.
Myslím, že kdyby se tento příběh odehrál ve skutečnosti, byl by Chris do konce života poznamenaný a nikdy by se už nedokázal zamilovat a žít normálně.
Z knih, které jsem od Cartera četla mě Zloba asi nejméně nadchla. Když čtěte již několikátou jeho knihu, už vás moc věcí nepřekvapí a ty hrůzy tak nějak zevšední...
Také Hunter na mě začíná působit jako nějaký superhrdina. Skoro nespí, nejí, pije jen kávu a skotskou a přitom je schopen třeba uběhnout i desítky kilometrů.
Vadí mi, že celou dobu v příběhu nikdo neví, proč se děje to, co se děje, až na konci knihy Huntera jako vždy napadne skvělá myšlenka, díky které se vše rozuzlí. Nicméně by mě zajímalo, jestli je postava Luciena smyšlená, nebo může člověk s takovou nesmírnou sebekontrolou a sebeovládáním opravdu existovat.
Od Cartera si dávám na čas pauzu...
Přestože má knížka bezmála 500 stran, ani u jedné stránky jsem se nenudila. Skvěle napsané, má to spád, jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Odhalení vraha na konci pro mě bylo hodně překvapivé. Co mě štvalo, hodně chyb a překlepů v celé knize.
Zajímavý nápad, vzájemně proplést hned několik osudů různých lidí. Knížka se četla dobře, nicméně musím přiznat, že v polovině knihy jsem se už ztrácela a dohledávala jsem zpětně kdo koho zná apod. Zase tak oslňující to nebylo, jak pravila paní knihovnice ;-)
Za mě nic moc. Na konci postrádám, jak dopadne Heidi a Chris. Byl mi sympatický a jeho střízlivý pohled mě na knížce zajímal asi nejvíc.
Hled po prvních třech stranách jsem měla chuť knížku odložit. Problém byl v té jejich nehynoucí dokonalé lásce, tomu se prostě nechce uvěřit... Bylo to na mě příliš velké klišé a nemůžu si pomoct, ale působilo to až nevěruhodně. Místy byla knížka nezáživná, několik dalších stran jsem jen přeletěla, hlavně ty o začátcích pobytu v USA. Já na tyhle americké sny moc nejsem.
Jak už tady někdo psal, také mě na konci knihy nemile překvapilo, že se jedná o skutečný životní příběh samotné autorky. Nechápu, proč to ventiluje celému světu a je jasné, že reakce na knihu budou i negativní...mně by asi potom vadilo to zpětně někde číst.
Jak už bylo řečeno, je to spíš pohádka se šťastným koncem, plná šťastných náhod. Ten konec na mě už byl ale fakt moc silné kafe, když se po tak dlouhé době oba setkají zrovna ve stejný den, kdy hlavní hrdinka připlová a on se chystá odplout. Pro mě ztáta času....
Pěkná čtivá kniha, zvlášť část o Mince mě velmi pohtila a nemohla jsem přestat číst dál. Akorát konec mi přijde trochu ustřelený...
Knížka se dceři moc líbila. Začala sice číst od třetího dílu zpětně k prvnímu, ale vůbec to nevadí. Všechny tři knihy mají krásné ilustrace, pěkně se čtou, velikost i styl písma je ideální a obsahově zaujmou malého čtenáře. Těšíme se, jestli přibude letos další díl s novým dobrodružstvím.
Přinutila jsem se číst asi do čtyřicáté strany, ale dal už to nešlo. Je to zvláštní kniha plná pocitů, kterým jsem nerozuměla. Nelíbil se mi ani styl psaní, ani celkove její obsah.
Také jsem četla o Jitce a ne o Marcele, ale to je vlastně šumafuk. Dárek za všechny prachy mě bavil více, tohle byla opravdu nuda...
Knížka se mi moc líbila, ale ze závěru jsem trošku zklamaná. Aleš na mě působil jako vtipný a sympatický muž, klidně bych si dala říct ;-) A nemám ráda otevřené konce!
Kniha se mi vůbec nelíbila a není to určitě tím, že jsem dvojnásobná matka. Nelíbil se mi ani styl autorčina psaní. Pořád jsem čekala, kdy konečně NĚCO přijde, ale nepřišlo...
Hlavní hrdinka je velmi nesympatická a její osobnost velmi těžce uvěřitelná. Opravdu mi chcete tvrdit, že poprvé své dítě vykoupe kolem jeho dvou let? Že neví, co jí, nikam s ním nechodí, netráví s ním žádný čas a že ji v podstatě obtěžuje? Také nevěřím, že by se našel jediný muž, který by si tohle nechal od manželky líbit a nekopl ji do zadele ;-)