lidunka1
komentáře u knih

To je moje druhá knížka, kterou jsem napsala. Jejím cílem je, aby se čtenáři zamysleli nad životem a někdy taky zasmáli.


Autorka dobře vystihuje náročné dospívání mladých lidí, jejich hledání a tápání. Jen těch popisují blití a chlastání je tam na mě až moc.....


Aforismy Pavla Kosorina prostě miluju. Někdy tnou do živého, jiny povzbudí nebo rozpláčou. Je to taková moje "duševní výživa".


Knížka zakoupena, abych mohla s dětmi dělat kvízy. Paní Pospíšilová má můj obdiv. Všechny hádanky jsou psané formou básniček. Moc prima.


Dávám 4 hvězdičky. Kniha je poutavě napsaná. Kdo ale čeká politický román, bude zklamán. Autor řeší především mezilidské vztahy. Je to knížka velmi dobrá, ale ne vynikající.


Knížka mnou otřásla. Došlo mi, kam až může zajít lidská svévole. A ten konec mě teda šokoval....


Kniha se čte dobře, ale na můj vkus je ponurá až příliš. Dávám čtyři hvězdičky, protože se mi moc líbí nádherný barvitý jazyk paní Dubské. Ale opravdu si myslím, že je tam příliš mnoho temných stránek a málo radostí. Po přečtení budu muset sáhnout po něčem optimističtějším.
Přiznám se, že posledních asi 40 stránek jsem už nedočetla, protože mi bylo jasné, že ani další hrdinka nebude šťastná, zase se jí rozpadne manželství a už mě to nebavilo.
Co bych autorce vytkla, byla "přelidněnost!. V tolika postavách jsem se občas ztrácela.


Mně se tato knížka velmi líbila a určitě ji budu používat při práci knihovnice v dětském oddělení. hlavní, co z ní na mě čišelo byla naděje v beznaději.
Lída


Knížku jsem si půjčila v knihovně a po přečtení 40 stránek odložila. Neoslovila mě a navíc si myslím, že je špatně přeložená.


Kniha je velmi dobře koncipovaná. Čte se "sama". Marie Rút Křížková je ženou statečnou a velmi zajímavou.


Knížka mě zklamala. Prolínají se tam dvě roviny - vyprávění v ich formě a povídání spisovatelky a mně to nějak nesedlo. Nedočetla jsem.


Tuhle knihu jsem přečetla jedním dechem za večer. Když nedávno umřel N.Winton, tak jsem si přečetla obě knížky paní Gissingové. Je moc dobře, že je jako svědectví napsala.


Tato knížka mě zase povzbudila ke konání dobra a připomněla mi, jak se máme výborně v roce 2015 v Česku.


To je tak veselý název, že si tu knížku musím půjčit.

Mně se kniha velmi líbila. Velmi hezky líčí vztahy mezi rodiči a dětmi. Ze školy jsem nevěděla, že byl v Číně hladomor ještě na přelomu 50. a 60.let.
Také mě čtení povzbudilo v tom, že je třeba na sobě pracovat.


Knížka je čtivá, jen jsou ty osudy velmi nepravděpodobné. Ale klobouk dolů, Steelová je řemeslně velmi zručná.


Tato knížka mi moc pomohla k tomu, abych měla radost, že jsem žena. Mluvila mi z duše.


Hlavně moc děkuju za svědectví,, jak se nikdy nevzdat. A taky za to, že Pavel nemyslel jen na sebe, ale dokázal být hrdý na svou vlast. Takových lidí moc není.
