lidunka1 komentáře u knih
V době, kdy bují dezinformace jako houby po dešti, jsem objevila tuto kniha. Děda se snaží nabídnout vnučce širší obzor, než její neonacističtí rodiče.
Moc se mi líbily úryvky o hudbě a knihách. Ale po dočtete knihy mi bylo smutno. Proč se lidi musejí pořád rozcházejí a loučím?
Velké povzbuzení v tom, že láska dokáže proměňovat životy. Přišlo mi, že s Eleanor žiju.
Chlap, který je pravdivý, a umí přiznat chybu, to je pro mě hrdina. A úvahy o hodnotách mám ráda.
Knihu vřele doporučuju.
Mně se knížka líbila. Umím se vžít do Marie, jak jí vadilo, že je jiná. Obdivuju ženy, které dokázaly ve své době žít jinak než se od nich očekávalo a využít svých talentů.
Jak tady čtu: pro někoho skvělý čtenářský zážitek, pro mě průměr, který fakt nemusím číst....
Mrdat, šoustat, chlastat....
Na knihu jsem se těšila a občas jsem se i zasmála.
Ale: 1.nevěřím, že autorka, žena, může věrohodně popsat mužské myšlení a prožívání
2. není mrdání, chlastání, žraní a prdění a metal pro lidský život trochu málo?
Dávám knížkách 30 stránek. A tady jsem skončila. Příběh byl plytký a ani styl autorova psaní mě nenasdchnul. Prostě, sorry, pane Hájíčku
Mně se knížka moc líbila. V mnohém mi i promluvila do života.
Stručně řečeno: vždycky máme v životě víc možností, jen se z toho nesmíme po....
Velmi dobře napsaný příběh. Pro mě osobně poučení, že velká zamilovanost a vášeň není totéž co láska. A taky mi nějak přišlo líto konstatování, že většina manželství, ať vznikla z lásky nebo ne, jsou po letech spíš souhrnem povinností.
Kniha výborně napsaná. V Norimberku byli odsouzeni pouze největší váleční zločinci a malé ryby často unikaly. Ian a Tony po "malých rybách" pátrají. Autorka píše výborně. Děj je velmi napínavý, skvělá psychologie postav. Děj vás vcucne a nepustí.
Toto uprostřed mě bylo příliš romantické. První knížka se mi líbila víc. Ale jako oddechovka dobré.
Pro někoho možná příliš romantické. Ale: velmi čtivé. Miluju knihy, kdy jsem úplně vtažená do děje a ztrácím pojem o čase.
Fiktivní postavy se potkávají se skutečnými: Hitler, Heydrich, Himmler. Často mě napadalo, co asi prožívali Němci, když jejich synové umírali na frontách.
V knize je vyléčení spletitost mezilidských vztahů, přátelství, láska. Moc se těším na druhý díl.
Ptákovina. Asi na 40 stránce jsem se zeptala sama sebe: proč to vlastně čtu???
Pro mě už je pan Březina sázkou na jistotu. Psaní je svižné, příběh zajímavý.
Kniha se mi líbila, ale vůbec ji nedokážu ohodnotit. Dávám 4 hvězdičky, protože jsem nenalezla propojení mezi příběhem Šmuela a Jidáše. Ale to může být moje chyba.
Na knihu jsem se těšila, ale mám pocit, že čtu slohovku žáka 6.třídy.
"Prohlídku oddělení jsme završili umístěním do mého pokoje."
"Po usednutí zpět na židli mě zaplavila úleva." Tak tohle nedám....
Čtu po devíti letech znovu, protože se s autorem Pavlem naše cesty opět protnuly. Fascinuje mě, kolik byl schopen udělat a vytrpět pro svůj sen. Jak se z kluka stane muž, kolik sil a potu stojí být vojákem. Kniha je pro mě povzbuzením, abych také žila autenticky a naplno svůj život a nebála se bolesti. Jediné, co mi při četbě vadí je příliš častá frekvence přirovnání. Ta četbu mohou hezky okořenit. Ale tento text je až "přepepřený".
Život špičkových českých hudebníků v realitě. Pro mě až šokující, jak někdo, kdo hraje v nejlepších sálech na světě, si dělá topinky na žehličce. Knížka byla velmi čtivá, litovala jsem, že nebyla delší
Jsem teď v takovém psych. rozpoložení, že knihu číst nebudu. Inu, někdy je kniha výborná, ale člověk na to prostě nemá sílu....